V roce 1992 uspořádalo celkem 5 krátkodobých výstav ve svém výstavním sále v přízemí budovy zámečku. Tyto výstavy navštívilo celkem 3.298 návštěvníků. Nejnavštěvovanější výstavou byla výstava Dílo a osobnost Josefa Klvani, kterou muzeum uspořádalo ve spolupráci s Gymnáziem u příležitosti gymnazijních oslav a odhalení pamětní desky Josefa Klvani, prvního ředitele kyjovského gymnázia.
    Druhou nejnavštěvovanější výstavou byla Červená kniha ptactva okresu Hodonín, která ukázala nejohroženější druhy ptactva. Zvláště pro školy byla v mnohém poučná a upozornila na negativní stránky civilizace.
    V oblasti sbírkotvorné v roce 1992 získalo muzeum 472 nových sbírkových předmětů. Největším problémem muzea je nedostatek depozitárních prostor. Rozsah sbírek již přesahuje možnost stávající budovy, proto se pracovníci muzea snaží získat nové prostory. V roce 1992 muzeum ještě pociťuje úbytek návštěvníků, především z řad hromadných zájezdů.

    V roce 1992 bylo v kině Panorama sehráno celkem 598 filmových představení s celkovou návštěvností 84.205 diváků (tedy zhruba 141 diváků na představení). Letní kino v sezóně květen-září 1992 sehrálo 148 představení s celkovou návštěvností 46.100 diváků (tedy 311 na představení). Mimo filmová představení se na Letním kině a v budově Panoramy uskutečnily tyto akce: Přehlídka filmů Léto s Lucernafilmem, moravské finále soutěže dechových hudeb Polkafest, slavnostní primicie kněze, retrospektivní přehlídka archivních čes. filmů, celostátní odborný seminář 70mm filmů.
    V listopadu navštívila Kyjov delegace Lucernafilmu Praha spolu s hostem – obchodní ředitelkou americké filmové společnosti 20^th FOX p. Lisou Midletton.

    “Krása pochází z Japonska”, tak se dala nazvat výstava bonsají a jiných miniaturních stromečků, která se konala v Galerii Doma ve Svatoborské ulici. překrásným miniaturám se věnuje pan Miloslav Vadas z Kyjova. V současné době se již zmíněný pán stará o 150 dřevin, které jsou v přípravné fázi a 180 hotových bonsají. Spolu s panem Vadasem vystavoval užitou keramiku pan Dušan Pelcl.
    “Návštěva u starých vinohradníků”, pod tímto názvem proběhla další výstava, a to fotografií Ladislava Beneše. Výstava byla věnována vínu a jeho pěstitelům. Vernisáže, která se konala 12.6., se zúčastnil Libor Tokoš, který přednesl úryvky z Knihy apokryfů od Karla Čapka.
    “Svět hlíny” byla výstava prací mladé kyjovské keramičky Barbory Havlíčkové.

    V roce 1992 pokračovala činnost ZO Společnosti nevidomých a slabozrakých, která vznikla v Kyjově před rokem. Každé pondělí bylo otevřeno oddělení pro nevidomé v Městské knihovně, kde se scházeli čtenáři a půjčovali si knihy a různé kompenzační pomůcky, jako je televizní lupa apod. Po domluvě se zde také předváděl slepecký počítač EUREKA. Ve snaze zvýšit kvalifikaci pracujících nevidomých zahájila kyjovská Společnost výuku němčiny a angličtiny pro nevidomé. Převážně se učí telefonisté, kde minimální znalost alespoň jednoho jazyka je nutným předpokladem pro výkon povolání.

    V neděli 26. ledna na Domě kultury v Kyjově pořádalo Sdružení přátel Slováckého souboru v Kyjově pořad nazvaný “To byl Jura Petrů”, věnovaný nedožitým sedmdesátinám primáše kyjovské cimbálové muziky. V pořadu účinkovali cimbálová muzika Miroslava Uřičáře, dětská cimbálová muzika ZUŠ Kyjov, cimbálová muzika Jana Slaměny a Jury Petrů, Jožka Kobzík s cimbálovou muzikou Břeclavan a další.

    Při příležitosti oslav 400. výročí narození J.A. Komenského navštívila Kyjov paní Gerta Kalliková-Figulusová, která je přímým potomkem učitele národů. Paní Gerta byla sama učitelkou a nějaký čas vyučovala nedaleko Prahy. Paní Gertu a její vnučku v Kyjově na Slávii přivítal majitel hotelu Slavia pan Šafařík, dále ji přišel pozdravit ředitel základní školy dr. Joklíka Jaroslav kovář a poslanec ČNR ing. Petr Kozánek. Z Kyjova odcestovala paní Gerta Kalliková-Figulusová s doprovodem do Bratislavy.

    V dubnových dnech roku 1992 se dožil 83 let primář MUDr. Ota Šáda, CSc. Jmenovaný byl zakladatelem lůžkové části stomatochirurgického oddělení v nemocnici Kyjov. Zasloužil se nejen o rozvoj stomatologie na okrese Hodonín, ale především položil základy ústní, čelistní a obličejové chirurgie v naší nemocnici. Vychoval řadu dobrých odborníků, ošetřil bezpočet pacientů, kteří jsou mu za mnohé vděčni.

    V pátek 1.5.1992 se představili kyjovským příznivcům folklóru v Domě kultury v Kyjově dva jubilanti a to: brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, který slavil kulaté výročí – 40 let od svého založení, a Slovácký soubor Kyjov, který slavil 50 let od svého vzniku. Ve druhé části večera se představil BROLN se svými novými sólisty a s programem, který nedávno předvedl v Janáčkově divadle v Brně ke svému 40. výročí.
    V roce 1992 slavila své jubileum také Kyjovanka, soubor, který za dobu své existence, tj. 35 let, absolvoval pod vedením pana učitele Oldřicha Máčela řadu samostatných koncertů, výchovných koncertů a příležitostných vystoupení při různých akcích. Dnem 22. září 1992 skončila Kyjovanka svou činnost. K této příležitosti jí přišli poděkovat, a to jak vedoucímu, tak členkám, zástupci města a Domu kultury v Kyjově.

    Od pátku 14. do neděle 16. srpna bylo kyjovské náměstí jen s malými přestávkami naplněno zpěvem a tancem. Probíhaly II. letní slavnosti Kyjovska věnované 50. výročí vzniku Slováckého krúžku v Kyjově. Oslavy byly vskutku velké, dokonce se ozývaly hlasy – malý Slovácký rok.
    Jednou z nejstarších účastnic byla paní Hedvika Cenková, rozená Finsteršotová. Narodila se v roce 1901. Paní Cenková byla první kyjovskou stárkou v naší samostatné republice v roce 1918. V sobotu večer se konal na přírodním hledišti vzpomínkový večer, který trval bezmála 3 hodiny a byl průřezem historie a činnosti Slováckého krúžku v Kyjově.

    V roce 1992 jsme si připomněli 135. výročí narození Josefa Klvani a toto výročí bylo oslaveno tak, jak si jeho osobnost zasluhovala. Dne 1.9. byla při této příležitosti odhalena na budově kyjovského gymnázia pamětní deska Josefu Klvaňovi a gymnázium opět nese jeho jméno. Při příležitosti odhalení pamětní desky pronesla ředitelka Klvaňova gymnázia PhDr. Michaela Trubačíková projev, ve kterém zdůraznila především význam Josefa Klvani pro město Kyjov a kyjovské gymnázium v letech 1898 až 1915, kdy byl pan Klvaňa jmenován obecním zastupitelstvem ředitelem obecného českého gymnázia v Kyjově.
    Josef Klvaňa, narozen ve Vídni, měl živý zájem o lidové kroje Slovácka a byl jejich znamenitým znalcem. Po celý život pracoval nejen jako učitel, ale také vědecky v oboru geologie a petrografie. Za svou vynikající práci ve škole byl vyznamenán titulem vládního rady a jmenován konservátorem Moravského zemského muzea a čestným členem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci.
    Odhalení pamětní desky se zúčastnili jako hosté dr. Zdeněk z MŠMT v Praze, Mgr. Jagoš, ředitel školského úřadu v Hodoníně, ing. Letocha, starosta Kyjova, členové městské rady v Kyjově, ing. Pavel Hofírek, poslanec Federálního shromáždění a akademický sochař Václav Adolf Kovanič.

    Dne 9.9.1992 došlo k požáru budovy gymnázia v Kyjově – viz kapitola Požární jednotka.

Ředitelé kyjovských škol v roce 1992:

ZŠ Komenského – pí Marie Sukopová
ZŠ Újezd – pí Alena Hálová
ZŠ U vodojemu – p. Jaroslav Kovář
ZŠ pro nedoslýchavé – Paedr. Miroslav Hula
Gymnázium – PhDr. Michaela Trubačíková
Střední zdravotní škola – Mgr. Zdeněk Měřínský
Zemědělské učiliště – ing. Ladislav Mikeš

    Mimo základní školy a uvedené střední školy byly v loňském roce v Kyjově 4 učiliště a 7 mateřských škol včetně Bohuslavic.

    Přijímání žáků do škol a učilišť je v poslední době hodně diskutovaným tématem. Jak vypadala situace v Kyjově v roce 1992 nám ukáže následující přehled:

Gymnázium – na čtyřletém gymnáziu začalo studovat 60 žáků ve dvou třídách – humanitní a přírodovědné. Na osmileté studium bylo přijato 55 žáků.

Střední zdravotnická škola – celkem nastoupilo do I. ročníku 56 děvčat a 2 chlapci. Na dvouleté pomaturitní studium bylo přijato 24 žáků.

Střední odborné učiliště zemědělské – ve tříletých oborech bylo přijato celkem 48 žáků. Pro rok 1992/93 bylo také experimentálně otevřeno čtyřleté studium s maturitou, do kterého nastoupilo 29 studentů.

Střední odborné učiliště dopravní – na tříleté učební obory bylo podáno celkem 167 žádostí, přijato bylo 80 žáků. Nově otevřené bylo také pomaturitní roční studium pro absolventy středních škol ukončených maturitou. Po zdárném studiu obdrží tito výuční list mechanik-opravář silničních vozidel.

Stavební učiliště – obor zedník, byl obsazen 38 učni, obor tesař 7. Obor stavební výroby se zaměřením na technické práce začalo navštěvovat 16 učňů.