Rozmístění odborů městského úřadu nezaznamenalo žádné změny. Starosta obce Ing. Jan Letocha nadále “stál u kormidla obecní lodi”. Jeho zástupcem byl pan Štěpán Polášek st., tajemnicí byla Ing. Dagmar Havelková. Správní odbor řídil Ing. Štěpán Polášek ml., sociální odbor paní Miluše Křížková, finanční odbor paní Hana Churá. Ekonomickou správu majetku měl ve svých rukou vedoucí Ing. Vítězslav Pevný. Pan František Dobeš dozíral nad chodem odboru stavebního a odbor školství a kultury spravoval Ing. Jiří Frolec.

    Rovněž v městské radě, ani v městském zastupitelstvu nedošlo ke změnám. Rada zasedala pravidelně jedenkrát za čtrnáct dní, zastupitelstvo se scházelo v 6-8 týdenních intervalech. Dvakrát do roka se uskutečnily Hovory s radnicí, občasné to setkání občanů s představiteli města: 22. ledna na téma Podnikatelé a podnikání, 5. listopadu nebylo téma určeno, občané se ptali na vše, co je z oblasti správy a života města zajímalo.

    A nyní k činnosti jednotlivých odborů:

    Finanční odbor hlídal mimo jiné i městský rozpočet. Na rok 1993 se počítalo s částkou 119.144.200 Kč. Skutečné příjmy za rok byly 121.577.588 Kč, skutečné výdaje 111.654.460 Kč.

    Ke zlepšení životního prostředí a vzhledu města přispějí jistě i v letošním roce prováděné stavby a rekonstrukce. V první řadě je třeba jmenovat stavbu čistírny odpadních vod (ČOV). Letos to byla vlastní provozní budova ČOV, včetně nádrží a čerpací stanice. Zároveň se budoval kanalizační sběrač (stoka A), a sice od provozní budovy v polní trati za šroubárnou, ulicí Trávníky na ulici Krátkou a Jiráskovu.
    V říjnu bylo dokončeno 35 bytových jednotek a 6 půdních bytů v ulici Jungmannově. Jedná se o obecní byty, které bude spravovat Bytový podnik v Kyjově. První nájemníci se do nových bytů stěhovali v prosinci.
    Od roku 1991 se táhla stavba vodovodu v městské části Bohuslavice. Stavbu původně financoval Okresní úřad v Hodoníně, v roce 1993 převzal veškerou starost Městský úřad v Kyjově s tím, že mu byly poskytnuty od okresu finanční dotace na dokončení. Koncem roku byl vodovod skutečně hotový.

    Další problematickou stavbou, a to opět v Bohuslavicích, bylo koupaliště. Jeho výstavba byla zahájena tehdejším místním národním výborem v roce 1971. Protože však z bazénu unikala voda a chyběly finanční prostředky na opravu i dokončení, nebylo koupaliště po celá léta předáno obyvatelům k užívání. Až v letošním roce se situace změnila ve prospěch koupaliště. Z finančních prostředků, které uvolnil městský úřad, provedla švédsko-česko-slovenská firma CORRO rekonstrukci bazénu: opravilo se dno, kvalitní izolace zabránila prosakování vody, celý bazén dostal nový nátěr. Na všechny provedené práce dává firma záruku 10 let. Protože se v blízkosti koupaliště nenachází dostatečně silný pramen vody, z něhož by mohl být bazén napuštěn, bude se voda brát z městského vodovodu. Provozovatelem koupaliště se stala tělovýchovná jednota Sokol Bohuslavice.
    Koupaliště se slavnostně otevíralo 11. července za krásného, slunečného počasí. Starosta města Ing. Jan Letocha přestřihl pásku u brány koupaliště a zahájil tak oficiálně provoz. Po krátkém projevu “pokřtil” bazén šampaňským vínem a nakonec skončil i v šatech v chladivých vodách bazénu. Slavnostního předání koupaliště se zúčastnili také poslanci městského zastupitelstva a další hosté. K dobré náladě přispěla cimbálová muzika Jury Petrů, která vyhrávala na břehu bazénu.

    Ve městě probíhalo také několik rekonstrukcí, a to jak budov, tak komunikací. Stavební firma M.S.O., s.r.o. Kyjov prováděla celkovou rekonstrukci obecního domu č. 2 na Masarykově náměstí. Na polovině domu se prováděla půdní vestavba a dostavba budovy do dvora. Dokončení rekonstrukce se předpokládá v květnu 1994 a dům by měla využívat banka Bohemia.
    Dalo by se říct, že přímo historickou se stala rekonstrukce budovy veterinární služby, protože zde kromě prostor pro městský archiv a 3 bytů byl vybudován první bezbariérový byt v historii města. Zatím se není čím chlubit, protože takových bytů by bylo pro naše invalidní spoluobčany potřeba mnohem více, ale snad tato první vlaštovka přivede i další.

    V průběhu roku se začaly také zabydlovat nové rodinné domky v Nětčicích, v části zvané Choboty. Ulice se jmenuje Vinohrady, protože zde skutečně vinohrady původně rostly.
    3. května schválilo městské zastupitelstvo změnu jména ulice Nejedlého na ulici Květnou.

    Pro zlepšení dopravy ve městě a vytvoření malého dopravního okruhu kolem náměstí pokračovaly i rekonstrukce místních komunikací. Firma Stavby mostů a silnic, a.s. Hodonín prováděla rekonstrukci v Nětčické ulici, a to od ulice Komenského po ulici Mezivodí. Její součástí se stala i demolice stávajícího a výstavba nového mostu přes Kyjovku, kanalizace, přeložka vodovodu a plynovodu, rekonstrukce vedení nízkého napětí, veřejného osvětlení, telefonního vedení a rozhlasu po drátě. Veškeré práce byly položením asfaltového koberce dokončeny 30. listopadu.
    Stejná firma prováděla i rekonstrukci vozovky v Dobrovského ulici v úseku mezi ulicemi Komenského a Palackého. Protože na trase byl nevyhovující vodovod, zrekonstruovaly Vodovody a kanalizace Hodonín stávající síť. Současně se opravovalo i veřejné osvětlení, povrch parkoviště u fary a mlékárny a předlažďovaly se chodníky. K plynulosti jízdy v této části jistě přispěla i výměna povrchu vozovky – původní kostky nahradil asfaltbeton.

    Sociální odbor vyplatil občanům v roce 1993 asi 10.000.000 korun (ve formě různých dávek). Největším problémem, který musely pracovnice odboru řešit, jsou nezaměstnaní mladiství. Do kompetence odboru patří i péče o rodinu a děti (asi 200 případů, především rodiny, v nichž byl alespoň jeden nezaměstnaný), péče o nezaměstnané (také kolem 200 případů na celém Kyjovsku, a to hlavně vyplácení podpory v nezaměstnanosti) a péče o důchodce.
    Od poloviny roku 1993 převzal sociální odbor pod svou správu pečovatelskou službu, která má své sídlo v Palackého ulici. 6 pečovatelek ve stálém pracovním poměru poskytuje podle potřeby nemohoucím, osamělým a starým lidem hygienickou péči a rozvoz obědů. Celkem pečují o 300 lidí.

    Ošetřovatelskou službu poskytuje také Charita, která má své sídlo v budově bývalé mateřské školy v ulici Komenského, v těsné blízkosti železničního přejezdu. Od 1. července 1993 převzala do své péče Domov důchodců v Čeložnicích a založila zde nový typ pod názvem Charitní dům pokojného stáří v Čeložnicích. Je to první nestátní sociální zařízení v našem okrese. Tuto iniciativu umožnili vlastníci domu bratři Heringové, kteří po restituci pronajali dům k bezplatnému užívání. Kapacita domu je 20 lidí. Protože je zde nevyhovující sociální zařízení, mohou v domově bydlet pouze ženy. Aby přechod z domácího prostředí do charitního domu byl co nejméně bolestivý, mohou si babičky vzít s sebou vlastní postel, skříň, křeslo, televizi a další osobní věci, aby jim nový domov nebyl tak cizí a cítily se tu opravdu jako doma.
    V letošním roce fungovala i ubytovna pro bezdomovce na ulici Brandlově, kde bylo vyhrazeno 7 míst pro lidi bez střechy nad hlavou.

    Do této kapitoly zařazuji rovněž Obecní živnostenský úřad v Kyjově (OŽÚ), protože působí při městském úřadě. Vedoucím je Ing. Josef Kebrle. Úřad vykonává registrační a kontrolní činnost v oblasti živnostenského podnikání. OŽÚ provádí registrační činnost v oblasti živností ohlašovacích volných, což v praxi znamená, že uchazeč o živnostenský list nemusí prokazovat odbornost ani praxi, musí být pouze bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a starší 18 let. Ostatní živnosti (ohlašovací řemeslné, vázané a koncesované) má ve své kompetenci Okresní živnostenský úřad v Hodoníně. A jak velký rajón kyjovský úřad spravuje? Je to 26 obcí na Kyjovsku.
    “Statistika nuda je, má však cenné údaje…”, tak se zpívá v jedné písničce pro děti a my můžeme potvrdit, že přemíra čísel dokáže někdy docela otrávit. Ale pokud se jich použije s mírou… Takže teď k těm číslům. Za rok 1993 si celkem 351 podnikatelů zaregistrovalo 442 nových živnostenských listů (z toho pouze na Kyjov připadlo 238 listů), 13 živnostenských listů bylo zrušeno.
    K 31.12.1993 registroval živnostenský úřad v celém svém obvodě celkem 1.366 podnikatelů a 1.629 živnostenských listů (jeden podnikatel může mít totiž více živnostenských listů). A jak hluboko do kapsy musí podnikatel sáhnout, chce-li využít služeb živnostenského úřadu? Za zřízení živnostenského listu se platí 1.000 korun, za zrušení 100 korun, v případě změny zaplatí 500 korun. Tak tolik tedy čísla.
    Ještě bych se ráda zmínila o další činnosti OŽÚ, a tou je kontrola činnosti podnikatelů. Pracovníci s ní začali v závěru měsíce dubna a do konce roku provedli 150 kontrol, při nichž se zaměřovali na kontrolu provozoven a dodržování vybraných ustanovení živnostenského zákona.