Jsou tím nejnižším stupínkem v systému vzdělávání. Do mateřských škol začínají děti chodit od tří let a zůstávají tady až do zahájení povinné školní docházky. Návštěva mateřské školy není povinná. Děti se zde učí základním dovednostem (oblékání, stolování, společenskému chování…), ale získají i vědomosti v mnoha oblastech. Učí se zpívat, přednášet, zvládat základní výtvarné techniky, získávají matematické dovednosti, v některých školkách se učí i cizím jazykům.

MŠ Jungmannova ul. – ředitelka paní Kamerová. Ve školce je jedna třída s křesťanskou výchovou.
MŠ Mezi mlaty – ředitelka Jarmila Šťastná. Školka s jeslemi. Pro doplnění: jesle jsou určeny dětem mladším 3 let.
MŠ Za stadionem – ředitelka paní Němčanská
MŠ Nádražní ulice (školka s jeslemi) – ředitelka paní Školudová
MŠ Boršovská ulice – ředitelka Helena Chromková
MŠ U vodojemu – ředitelka Růžena Hroudová. Školka je určena pro děti s respiračními potížemi a vadami zraku.
MŠ Bohuslavice – ředitelka paní Hasalová

    Celkem bylo ve všech mateřských školách zapsáno 530 dětí.

    Ředitel Mgr. Jaroslav Kovář, zástupce Mgr. Květoslava Němcová. Školu navštěvuje v 18 třídách 407 žáků 1.-9. ročníku, vyučuje zde 26 učitelů. kromě běžné výuky probíhal ve 3. třídách plavecký výcvik, žáci 7. tříd absolvovali výcvik lyžařský. Škola soustřeďuje ve 2., 3. a 4. třídě děti z kyjovských i okolních škol, které trpí dyslexií.

    Během školního roku se začaly prohlubovat neshody mezi polovinou učitelského sboru a vedením školy, které vedly k výměně ředitele a jeho zástupce. Začátkem školního roku 1993/94 nastoupil do funkce ředitele Mgr. Jiří Búřil, jeho zástupkyní se stala Mgr. Marcela Strýčková. V září byla také podána žádost o právní subjektivitu školy, která byla v říjnu schválena k datu 1.1.1994. Ze strany školy je velmi dobře hodnocena spolupráce s městským úřadem a jeho školským odborem.

    Ředitelka Mgr. Marie Sukopová, zástupce pro I. stupeň Mgr. Marie Jelínková, zástupce pro II. stupeň PaeDr. Jan Navrátil. Školu navštěvuje v 26 třídách 706 žáků, kteří jsou rozmístěni ve dvou budovách. Žáci I. stupně mají své třídy v budově na Seifertově náměstí, žáci II. stupně v budově na ulici Újezd. 9. ročník nebyl dosud otevřen. Do konce školního roku 1992/93 patřila do správy školy také škola v Bohuslavicích, která byla dislokovaným pracovištěm. Od 1.8.1993 se škola stala samostatnou, má vlastní ředitelství. Ředitelkou školy v Bohuslavicích je Mgr. Květoslava Němcová.
    Od 3. ročníku mohou žáci, kteří prošli “přijímacími zkouškami”, navštěvovat třídu s rozšířenou výukou cizích jazyků. Aprobovaní učitelé je zasvěcují do tajů angličtiny, němčiny, francouzštiny i ruštiny. Franštináři z vyšších ročníků si své znalosti mohli již ověřit i prakticky. Do Kyjova zavítala na Velikonoce skupina žáků z církevní školy nedaleko Paříže a na oplátku kyjovští žáci pak o prázdninách poznávali krásy hlavního města Francie.
    Ve škole pracuje několik kroužků a ve své práci dosahují celkem dobrých výsledků, které přesahují i rámec školy (např. zdravotnický kroužek). Snad nejznámějším kroužkem je pěvecký soubor Modráčci, jehož vedoucím je učitel Eduard Cvrkal. 28. května 1993 reprezentovali Modráčci hodonínský okres v soutěži Písně svátku dětí, která se konala v Přerově, a obsadili krásné 2. místo. O vánočních svátcích uspořádali cyklus 7 koncertů, z nichž dva se uskutečnily v kostele, a sice jeden v Kyjově a druhý v Uherském Ostrohu.

    Estetické cítění dětí pomáhá rozvíjet také galerie ve škole, v níž se během roku konají výstavy děl různých výtvarníků.

    Škola se už od roku 1992 snažila získat čestný název “Základní škola J.A. Komenského”. Žádost však byla podvakráte jako neodůvodněná zamítnuta. Až po předložení dostatečných důkazů o činnosti školy a za účinné podpory Školského úřadu v hodoníně a Městského úřadu v Kyjově byla žádost konečně kladně vyřízena a 28. září 1993 byl škole čestný název “ZŠ J.A. Komenského” udělen.

    Ředitelka Mgr. Alena Hálová, zástupce pro I. stupeň Jaroslava Menšíková, zástupce pro II. stupeň Mgr. Hana Mikesková. Škola má ve 23 třídách 600 žáků, které vyučuje 33 učitelů. Škola sídlí v budově v ulici Újezd č. 990, o níž se dělí se ZŠ Komenského. Od školního roku 1993/94 má škola také 9. ročník.

    Jako na jiných školách i zde se žáci účastní různých olympiád a soutěží. Ale snad žádnému žáku se ještě nepodařilo poobědvat s panem prezidentem. To štěstí měl Erik Schovanec, žák 7.B, který jako ocenění v celorepublikové literární soutěži získal možnost poobědvat s dalšími účastníky soutěže na Pražském hradě s prezidentem Václavem Havlem.

    Ředitel PaeDr. Petr Petráš, zástupce František Olejník. Zřizovatelem školy je Školský úřad v Hodoníně. Školu navštěvuje 156 žáků z Kyjova (36) i z okolí (113). Jedná se o žáky, kteří z jakýchkoliv příčin nezvládají učivo běžné základní školy. Jedna třída této školy je rovněž otevřena v Ústavu sociální péče pro mládež v Kyjově. Na škole působí 20 pedagogů.
    Žáci se kromě každodenní výuky zúčastnili během roku několika akcí: sedmáci se učili v rámci lyžařského výcviku v Hutisku – Solanci zvládat neposlušná prkénka, hudebně nadaní žáci zastupovali školu v soutěži O nenkovskou notu. V květnu proběhlo v Kyjově okresní kolo Sportovních her mládeže a zástupci kyjovské školy se svými výkony probojovali do oblastního kola.
    Pro učitele je každoročně pořádán odborný seminář, tentokrát to byl seminář s psychopedickou tématikou. Vedení školy si velmi chválí spolupráci s Ing. Miroslavem Seluckým, který umožnil žákům 9. ročníku pracovat v rámci předmětu pěstitelské práce ve svém zahradnictví. Jeho firma patří také ke sponzorům školy.
    Tak jako se přestavovalo a upravovalo na jiných školách, nezůstala ani zvláštní škola v tomto směru pozadu. Nebyly to úpravy příliš rozsáhlé, přesto změnily vzhled školy a stojí proto za zaznamenání. V listopadu a prosinci došlo k demolici starého komína kotelny, který byl umístěn na dvoře školy, budovu převyšoval a tím ji zastiňoval. Navíc se začal naklánět jako šikmá věž v Pise a hrozilo jeho zřícení. Proto se uvnitř budovy vybudoval nový komín a starý byl stržen.
    A ještě krátkou informaci na závěr. V areálu školy se nachází tělocvična, jejímž majitelem je město Kyjov. V odpoledních hodinách ji formou pronájmu využívají oddíly TJ Jiskra Kyjov (stolní tenisté, judisté, fotbalisté, gymnastky) a fyzickou kondici si zde udržují i příslušníci městské policie.

    Ředitel PaeDr. Miroslav Hula, zástupce RNDr. Pavel Křemeček. Školu navštěvuje 70 sluchově postižených dětí z celé jižní Moravy. Ubytování dojíždějících žáků obstarává internát, který se nachází v půdních prostorách budovy školy a jehož letošní výstavbu prováděla kyjovská firma Unistav podle projektu arch. Slováčka. V uvolněných prostorách, kde dříve internát sídlil – 1. poschodí budovy, vznikly 3 nové třídy.

    Při škole pracuje speciální pedagogické centrum, jehož odborní pracovníci (2 logopedi, sociální pracovnice a psycholog) nejen že poskytují ambulantní péči přímo ve škole, ale zajíždějí také do rodin žáků, seznamují se s prostředím, v němž děti vyrůstají, popř. radou nebo pomocí rodičům sluchově postižených žáků přispějí k jejich správnému vývoji a výchově.
    Během roku proběhlo na škole několik významnějších akcí, mezi něž patřilo i dvoudenní setkání bývalých žáků školy a účast školy na Celostátních hrách sluchově postižených v Ostravě, odkud si kyjovští účastníci přivezli ocenění nejvyšší – získali 1. místo. Obě akce se uskutečnily v červnu. Ani o prázdninách nezůstala škola prázdná. Vedení připravilo pro žáky čtrnáctidenní letní tábor, jehož se spolu s postiženými dětmi zúčastnily i děti zdravé.

    Systém základního školství ve městě již mnoho let úspěšně doplňuje základní umělecká škola (dřívější lidová škola umění). Děti, které chtějí i mimo povinnou výuku ve školách dále rozvíjet svůj talent a své znalosti a dovednosti, mají možnost navštěvovat jeden z oborů. V kyjovské ZUŠ je to obor hudební a výtvarný. 11 učitelů hudebního oboru zajišťuje výuku v oddělení klavírním, smyčcovém a dechovém, novinkou tohoto roku je výuka zpěvu a hry na kytaru. V hudebním oboru je 312 žáků. Ve výtvarném oboru se pak pod dohledem paní učitelky Dáši Pucharové učí 70 dětí zvládat všechny možné výtvarné techniky.
    Při ZUŠ pracuje i několik hudebních souborů: dechová hudba Miloslava Procházky, různé typy zobcových fléten sdružuje soubor učitele Miloše Černého, ředitel školy a zároveň primáš cimbálové muziky Jury Petrů Petr Petrů předává své zkušenosti muzikantům ve dvou dětských cimbálových muzikách a konečně tu pracuje i smyčcové kvarteto.
    Jak už jsem se zmínila, v letošním roce se zde vyučuje i hře na kytaru. Toho se ujal Vítězslav Začal, který si tak vlastně plní civilní vojenskou službu. Učitelé školy zajíždějí za svými žáky i mimo Kyjov, a sice do Ježova a Ždánic.

    Žáci školy se účastní také různých soutěží základních uměleckých škol. Např. krásná 2. místa obsadili v oblastním kole Tomáš Nikodým (housle) a V. Meislová (klavír). Výtvarníci se s cyklem Ptáci rovněž umístili na 2. místě oblastního kola 1. dubna v Brně a postoupili do celostátního kola v Českých Budějovicích. Tento postup byl o to významnější, že kromě kyjovské ZUŠ se do tohoto kola probojovala z Moravy už jen jedna škola z Brna. Práce všech účastníků celostátního kola pak byly vystaveny od 10. listopadu do 30. prosince v několika výstavních síních v Českých Budějovicích.

    V budově ZUŠ funguje také prodejna hudebních nástrojů, což je výborná služba nejen pro Kyjovské, protože nejbližší specializovaná prodejna je v hodoníně. A to se potom sebemenší maličkost (kobylka, struna…) pořádně prodraží.

    Rodiče žákům částečně výuku hradí. Částka v hudebním oboru je 90 korun na měsíc, ve výtvarném oboru 70 korun.

    Ředitelkou gymnázia je PhDr. Michaela Trubačíková, jejím zástupcem je RNDr. Miloslav Malec, druhým zástupcem je od 1. srpna Mgr. Renata Soukalová. Gymnázium je rozděleno na nižší (sedmileté pro děti 10-18leté) a vyšší (čtyřleté pro absolventy základních škol).

    Ve výuce na čtyřletém gymnáziu došlo k některým změnám. Studenti 4. ročníku, tedy maturanti, už nemusí navštěvovat všechny předměty. Od února pro ně platí nový rozvrh hodin. Studenti si sami volili předměty, podle vlastního zájmu, přičemž povinně se musí účastnit předmětů, z nichž maturují, tzn. českého jazyka, cizího jazyka a dvou volitelných předmětů, dále pak mezi povinné předměty patří tělesná výchova, občanská nauka a minimálně 2 hodiny matematiky týdně. Celkem musí mít zapsáno minimálně 21 hodin, maximálně pak 30 hodin týdně. Studenti se tak mohou lépe připravovat ke složení maturitní zkoušky.

    15.3. se konala schůzka Nadace Klvaňova gymnázia, na níž bylo rozhodnuto, že se uspořádá ve prospěch nadace akademie. Nácviku se ujali profesoři Meisl, Matula a Matulová. Samotná akademie se pak uskutečnila 29. dubna a měla velký úspěch. Studenti předvedli své dovednosti v hudebních, dramatických a tanečních oborech. O úspěchu akademie psal místní i okresní tisk. Akademii předcházela vernisáž prodejní výstavy děl místních výtvarníků. Výtěžek z prodaných děl (30.000 Kč) posloužil pro vybavení nové kreslírny v půdních prostorách budovy.

    17.3. navštívili gymnázium studenti z Badenu v Rakousku a kyjovští studenti jim návštěvu v dubnu oplatili. Další zahraniční návštěvu, tentokrát z Anglie, přivítali v gymnáziu 31.5. Podobně jako pro rakouské studenty byl i pro Angličany připraven bohatý program, včetně výletů do Milotic, Prahy, Brna a do Moravského krasu.
    I v tomto roce se studenti zúčastnili olympiád z chemie, biologie, češtiny, matematiky, dějepisu a zeměpisu. Nejvyššího ocenění dosáhl Ondřej Krakovič, který soutěžil ve znalostech z chemie v Banské Bystrici. Díky svému umístění (6 místo mezi studenty z Čech i Slovenska) byl nominován, aby reprezentoval ČR na mezinárodní chemické olympiádě.
    Jak se školní rok pomalu schyloval k prázdninám, přibylo budoucím i stávajícím studentům starostí a vrásek. Nejprve to bylo 7. dubna, kdy se konaly písemné maturitní zkoušky z českého jazyka, a pak 20. dubna, kdy proběhlo 1. kolo přijímacích zkoušek do 1. ročníku čtyřletého gymnázia. Z 250 přihlášených bylo přijato 24 studentů. V květnu (13.5.) z druhého kola přijímacích zkoušek prošlo dalších 6 studentů.

    V květnu proběhly ústní maturitní zkoušky, kterým předcházel “svatý týden” a poslední zvonění. Netradičně své studium zakončili studenti 4.D, kteří po společné návštěvě letního kina spolu se svou třídní profesorkou L. Urubkovou a bývalým třídním Miloslavem Malcem přenocovali ve stanech v parku před gymnáziem. Ráno si dívky v pánských pyžamech a chlapci v apartních nočních košilkách zacvičili a pro mladší kolegy uspořádali různé soutěže a legrácky.

    Ve dvou maturitních týdnech se podařilo až na dva případy odmaturovat všem studentům, 17 nejlepších bylo za svou píli jak během celého studia, tak u maturity finančně odměněno. Oba neúspěšní maturanti složili zkoušku dospělosti v září.
    8. června bojovalo 140 jedenáctiletých zájemců o studium na sedmiletém gymnáziu o co nejlepší umístění u přijímacích zkoušek, přijato však mohlo být pouze 60 z nich.
    30. června rozdali třídní vyučující vysvědčení a studenti i profesoři se rozjeli na zasloužené dvouměsíční prázdniny, aby mohli zase v září plni nových sil zasednout do školních lavic. Ke konci školního roku odešli ze školy profesoři L. Nedbal, R. Ljasovský a L. Uhlířová.

    V červenci a srpnu probíhala běžná údržba, k 7.8. byla předána půdní vestavba. 9.9.1992 totiž postihl budovu kyjovského gymnázia požár, který zničil střechu více než z poloviny. Rekonstrukci střechy provedla v poměrně krátkém čase místní firma zemědělské stavby, a.s. Nejenže budova dostala novou “čepici”, ale pod střechou našly své místo i nové učebny: kreslírna vybavená pro malířské a modelářské techniky, dvě učebny výpočetní techniky s moderními počítači, které slouží studentům v hodinách informatiky a výpočetní techniky. Podkrovní prostory slouží také pro žákovskou a učitelskou knihovnu, hlavně po vyučování mohou žáci využívat studovnu. Projekt půdní vestavby je dílem Ing. arch. Uhlíka z ateliéru Alfa v Hodoníně. Protože byla celá stavba v srpnu předána, mohly se nové prostory začít plně využívat již od počátku nového školního roku.

    13. srpna doprovodili někteří profesoři gymnázia svého bývalého kolegu Pavla Švandu na jeho poslední cestě. Profesor Švanda vyučoval v letech 1939-1965 na gymnáziu biologii a zeměpis.
    K začátku školního roku 1993/1994 mělo gymnázium 574 žáků a 40 vyučujících, zřizovatelem školy je ministerstvo školství.

    Zřizovatelem školy je ministerstvo zdravotnictví. Na zdravotnické škole jsou otevřeny obory všeobecná sestra, zdravotní sestra a dětská sestra, a to pro absolventy základních škol. Záměrně píši absolventy a ne absolventky, protože studium na zdravotnické škole už není výsadou dívek, jak tomu bylo v minulosti, ale na škole studují také chlapci, kteří se určitě cítí jako příslovečné růže v trní, protože na 280 žákyň připadá pouze 6 žáků. Mimochodem, jako se absolventkám středních zdravotních škol říká zdravotní sestry, analogicky k tomu vznikl název povolání pro chlapce – zdravotní bratři.
    Již druhým rokem (poprvé ve školním roce 1992/1993) si mohou v Kyjově doplnit svoji kvalifikaci i absolventi středních škol, pro něž je určen pomaturitní dvouletý obor všeobecná sestra. Součástí výuky je i povinná praxe, kterou studenti vykonávají na odděleních místní nemocnice. Ta spolupracuje se školou i tím způsobem, že 31 lékařů vyučuje externě na škole odborným předmětům.
    Stálých učitelů je 26, škole “šéfuje” ředitel Mgr. Zdeněk Měřínský, jemuž “asistuje” zástupkyně Mgr. Anděla Ilčíková a zástupkyně pro praktickou výuku Ludmila Konečná. Vzhledem k tomu, že do Kyjova dojíždí žáci z obcí okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín, Vyškov, Kroměříž, Brno, Břeclav, Olomouc, Znojmo a dokonce i ze Senice ve Slovenské republice (dnes už vlastně zahraniční studenti), zajišťuje škola ubytování v domově mládeže na Lidické ulici. Internát má kapacitu 100 míst (letos ubytováno 76 žákyň). Zde pečují o budoucí sestřičky – bratři zatím v internátě ubytováni nejsou – 4 vychovatelky spolu s vedoucí vychovatelkou Jiřinou Kučerovou. Při domově je kuchyň a jídelna (300 míst), kterou využívají i žákyně v internátě nebydlící.

    A protože nejenom učením živ je student, zpříjemňují si studenti každodenní šeď života sem tam nějakým tím povyražením. V roce 1993 k největší události asi patřila soutěž Miss sestřička. Otcem myšlenky uspořádat školní kolo soutěže královen krásy byl student 1. ročníku pomaturitního studia všeobecná sestra Pavel Peclinovský. Právě mužská menšina patřila k hlavním organizátorům. Do soutěže se přihlásilo 20 dívek, do užšího finále se jich probojovalo 10.
    Ve středu 24. listopadu se pak konalo za účasti studentů, učitelů a rodičů v divadelním sále kulturního domu hlavní klání. Soutěžilo se ve čtyřech disciplínách: nejdříve se dívky samy představily, pak následovala volná disciplína, většinou moderní tanec nebo zpěv. Třetí disciplína, kterou děvčata absolvovala v sesterském stejnokroji, řádně prověřila odborné znalosti budoucích sester. Vyvrcholením soutěže byla přehlídka dívek v plavkách. A která byla ta nej… nej…? Titul Miss sestřička 1993 si odnesla studentka III. ročníku Jitka Měchurová. Kromě titulu obdržela i poukaz na týdenní pobyt v Jeseníkách a dárkový balíček. Pěkné ceny získaly i dívky na dalších místech: druhá Pavla Šárníková a třetí Alena Bakalíková. A kde na to studenti vzali? Všechny ceny a další finanční náklady spočívaly na bedrech sponzorů. Že se celá akce vydařila, přemýšlejí studenti ze “zdravotky” už teď o II. ročníku.

    Ale pojďme se vrátit ještě k těm všedním, leč pro chod školy důležitým věcem. K 9. srpnu dokončila firma Rovos z Kyjova opravu fasády průčelí a štítu budovy. Téměř stoletá budova tak dostala nový kabát, který svou křiklavě žlutou barvou září daleko široko.

    Vzděláváním –náctiletých (14-18 let) se vedle středních škol zabývají i odborná učiliště. V Kyjově je jich několik: Střední odborné učiliště zemědělské, Střední odborné učiliště v Havlíčkově ulici, Střední odborné učiliště dopravní, Střední odborné učiliště stavební. Postupně alespoň v krátkosti představím každé z nich.

    Zde studovalo v roce 1993 283 žáků v oborech zemědělský podnikatel (obor pětiletý, zakončený maturitou, operátor zemědělské techniky (čtyřletý obor s maturitou), operátor zemědělské techniky pro živočišnou výrobu (čtyřletý obor s maturitou), zemědělec (tříletý obor zakončený učňovskou zkouškou), zemědělec – hospodyňka (obor tříletý, určený hlavně dívkám, zakončený učňovskou zkouškou), chovatel pro chov hospodářských zvířat (tříletý obor, učňovské zkoušky). Do budoucna se počítá s otevřením dalších oborů.
    Zřizovatelem školy je Ministerstvo zemědělství České republiky. Ředitelství školy tvoří ředitel Ing. Ladislav Mikeš, zástupce ředitele pro praktické vyučování Vojtěch Řihák, zástupce ředitele pro teoretické vyučování Ing. Jaromír Horčička, vrchní mistři odborného výcviku Oldřich kříž a Věra Kožuská a vedoucí internátu Pavel Navrátil.

    Teoretická výuka probíhá v budově na Urbanově ulici, která právě v roce 1993 prošla celkovou rekonstrukcí. Škola tak získala nové třídy, sociální zařízení v suterénu budovy. Současně s generální opravou staré budovy (z roku 1909, původně hospodářská škola) se začalo i s přístavbou, v níž umístěny budou i další třídy. Stavbu i rekonstrukci provádí firma B a S z Veselí nad Moravou. Na rozdíl od rekonstrukce (budova předána k 1.9.1993) se stavba nové budovy protáhne do roku 1994.

    Škola má svůj internát, v němž jsou ubytováni učni ze vzdálenějších míst. Počet ubytovaných klesl, protože v posledních dvou letech převažují učni z okolních obcí, kteří dojíždějí do školy denně.

    Je určeno absolventům 8. a 9. ročníku základní školy. Mohou se rozhodnout pro některý tříletý obor – mechanik opravář pro stroje a zařízení, obráběč kovů pro frézování, elektromechanik pro stroje a zařízení, mechanik pro měřící přístroje a elektrozařízení, instalatér, strojník pro duté sklo. Kromě učebního oboru instalatér jsou ostatní určeny jak chlapcům, tak děvčatům. Čistě dívčí je dvouletý obor provoz služeb pro domácnost, který nyní nahrazuje dřívější “rodinky”. Absolventi studia tříletých oborů mohou získat úplné střední odborné vzdělání dvouletým nástavbovým studiem, zakončeným maturitou.
    Kromě učňů státních se na tomto učilišti učí i učni konkrétních organizací, a to Vetropack Moravia Glass, a.s. Kyjov; HK Atol, s.r.o., Sklárny Moravia Dubňany; Heliotherm – Vsetínské sklárny, s.r.o. Vsetín; Cukrovary, s.p. Hodonín; Desta, a.s. Bzenec, Kovo, a.s. Bzenec; Narex, a.s. Ždánice; Slokov, s.p. Hodonín; Šroubárna, s.r.o. Kyjov; Šroubárna, s.p. Ždánice; Elektrokomplex Žeravice. Celkem je to 436 učňů.

    V rámci plánu rozvoje SOU byly během roku dokončeny některé akce a další jsou před dokončením. Ke 30. srpnu byla dokončena kompletní rekonstrukce bývalé ředitelské vily, jejíž interiér sloužil v minulosti k různým účelům (ordinace závodního lékaře, kadeřnictví, prodejna textilu…). Dnes jsou zde nové dílny pro praktický výcvik. Ke cti ředitelství učiliště je nutné přičíst, že dohlédlo na to, aby se při rekonstrukci zachovala krásná štuková výzdoba chodeb. (příloha 1 a 2) Náklady na rekonstrukci budovy se vyšplhaly z původních 700.000 na 1.800.000 korun.
    V blízkosti staré budovy učiliště vyrostla budova zbrusu nová. (příloha 1 2 3) Také ona slouží pro praktický výcvik. Na zahájení provozu byla zcela připravena ke 30. květnu 1993, výuka v nových prostorách začala 1. září. Stavba “spolykala” 8,5 milionu korun. V závěru školního roku 1992/1993 zahájila firma Zemědělské stavby Kyjov rekonstrukci topení v objektu SOU, která dosud není dokončena.
    Nejen učni, ale také obyvatelé Kyjova mohli od počátku letošního roku využívat krásného prostoru sportovní haly, která byla konečně po mnoha letech rozestavěnosti v listopadu 1992 dokončena a předána. Kromě tělocvičny je zde i dobře vybavená posilovna. (příloha 1 a 2)

    Je učilištěm čistě chlapeckým. Ve dvou tříletých oborech mechanik – opravář se zaměřením pro silniční motorová vozidla (nákladní i osobní) a autoelektrikář se učí 227 žáků “léčit nemoci” našich čtyřkolých miláčků. Výuka učňů je bezplatná, rodiče přispívají pouze na stravu a ubytování. Učiliště má vlastní budovu, dílny, kde probíhá praktická výuka, internát pro 120 učňů (sjíždějí se sem z jihovýchodní Moravy), vlastní autoservis, který byl stejně jako internát uveden do provozu letos, k areálu učiliště patří i prodejna náhradních dílů. (příloha 1 a 2)
    V roce 1993 pokračovala výstavba nové budovy, v níž budou umístěny učebny a v přízemí prodejna vozidel. I když jistě prospěje ke zlepšení provozu školy, myslím, že její umístění a venkovní architektonické řešení není zrovna nejvhodnější, protože budova je přímo “nalepena” na dnes už, dalo by se říct, historickou budovu sokolovny.
    Zřizovatelem školy je Ministerstvo hospodářství ČR. Ředitel Ing. František Mazal, jeho zástupce Ing. Milan Králík, vrchní mistři Jan Ondrušík a Břetislav Bohatka i ostatní pedagogičtí pracovníci (10 učitelů teoretické výuky, 16 mistrů odborné výuky, 5 vychovatelů) se snaží vést všechny učně ke zdárnému získání výučního listu.

    Jeho ředitelem je Ing. Pavel Domes, kterého v případě nutnosti zastupuje Mgr. Irena Budíková. Učiliště není určeno pouze žákům ze základních škol, ale i ze škol zvláštních, a to nejen pro kyjovskou, ale také pro hodonínskou, veselskou a nenkovickou. Škola vychází vstříc i zájemcům z Břeclavska a Uherskohradišťska. Žákům 8. a 9. tříd je určen tříletý učební obor zedník, který je zajímavý tím, že ve III. ročníku mají chlapci možnost získat specializaci obkladač nebo montážník sádrokartonových příček a obkladů technologií německé firmy Knauf. Pro chlapce se zájmem o práci se dřevem se nabízí tříletý učební obor tesař. Chlapci z 9. tříd zvláštních škol jsou přijímáni do učebních oborů stavební výroba se zaměřením na zednické práce (tříletý obor) nebo na dláždění (dvouletý obor).
    V současné době navštěvuje učiliště téměř 200 žáků. Vzhledem k tomu, že učiliště nemá vlastní ubytovací zařízení, je ubytování pro učně ze vzdálenějších míst zajišťováno v domově mládeže SOU dopravního. Odtud se také dováží strava do jídelny stavebního učiliště.
    Odborný výcvik se provádí již od I. ročníku na stavbách u soukromých firem nebo i soukromých osob. Učni např. odvedli velmi dobrou práci na rekonstrukci hospody U Budíků v Bohuslavicích. Také město Kyjov využívá existence učiliště, např. při budování pěších komunikací ve městě. Žáci jsou již od I. ročníku odměňováni, větší část výdělku se jim vyplácí jako kapesné, určité procento zůstává ve škole na učební pomůcky chlapců. Od školy obdrží učni základní pracovní vybavení, škola značnou částkou přispívá také na každoroční lyžařský výcvik v Orlických horách. II. ročníky se v létě účastní pětidenního kurzu se zaměřením na ekologii. V učilišti byla zřízena žákovská knihovna.

    Dům dětí na svatoborské ulici je již po mnoho let střediskem volného času školou povinných dětí. Jeho pracovnice každoročně připravují množství kroužků s různým zaměřením, z nichž si každý může vybrat podle svých zájmů ten pravý.

    A jak vypadala letošní nabídka? Objevily se v ní kroužky: počítačový, železniční modeláři, filatelistický, sálová kopaná, tenis, stolní tenis, vaření, šití, němčina a angličtina, vaření a stolování, country tance, psaní na stroji, rybářský, akvaristika, keramický, kroužek Dovedné ruce, škola hry na zobcovou flétnu Veselé pískání, dětská jóga, posilování, cykloturistický a diskotance. Kromě pravidelných kroužků pořádal Dům dětí a mládeže celou řadu dalších akcí jako zájezdy do divadla v Uherském Hradišti, plavání v ratíškovickém bazénu, dopravní výchovu pro žáky 1. stupně základních škol, Miss panenka, turnaj v sálové kopané, pro 12-15leté slečny a mladé pány odpolední diskotéku.