Rok 1914 zůstane navždy neblaze památným pro vznik světové války, jíž použila německá Vídeň, aby spolu s hlavním stanem vojenským uplatnila svou protislovanskou zášť zejména také proti národu našemu. Město Kyjov, jež bylo vládním a vojenským kruhům dobře známo z aféry "zde" v roce 1899, bylo z prvních, jež zakusilo jejich záštiplné a lstivé persekuce.

    28. června navečer přišla telegrafická depeše, že následník trůnu arcivévoda František Ferdinand i s chotí byli zavražděni v Sarajevě dvěma Srby. Stísněná nálada, kterou zpráva ta vyvolala, byla předtuchou čehosi hrozného, co bude tragické události následovati - války - která opravdu do měsíce se také rozpoutala.

    Zástupci města Kyjova a obcí na okrese projevili 1. července u okresního hejtmana Aloise Fendrycha, jenž úřadoval u nás od 21. června po odchodu okresního hejtmana Jana Stříže do Uherského Brodu, soustrast nad tragickým úmrtím následníkovým. Události plné vzruchu následovaly pak rychle za sebou: 26. července vyhlášena částečná mobilisace a vypovězena válka Srbsku. Nešťastného státu ujalo se Rusko, jež nezaleklo se hrozivé výzvy Německa a dalo si vypověděti válku. 30. července nařízena u nás mobilisace všeobecná, která dávala tušiti, že válka nabude ohromných rozměrů. Vskutku 3. srpna opovědělo Německo válečný stav Francii. 5. srpna přidalo se k nepřátelům Ruska Rakousko-Uhersko. Anglie dostala se do války s Německem pro porušení belgické neutrality. I vzdálené Japonsko, s jehož přátelstvím Německo počítalo, vypovědělo válku trojspolku. - Itálie zůstávala neutrální.

    Dlouhé vlaky vojenské projížděly denně naším nádražím, kde se vojákům dostávalo posilnění a dávků. Smýšlení vojska jevilo se více méně vtipnými nápisy a kresbami na stěnách železničních vozů. V polovici srpna byli již v Kyjově první ranění a proto dívčí měšťanská škola přeměněna ve vojenskou nemocnici.

    Současně budily rozruch první známky persekuce našich občanů. V posledních dnech července zatčen byl znenadání úředník politické správy Otto Pancner pro nějaké protivládní řeči a student zdejšího gymnasia Vincenc Měsíček, jenž byl odsouzen na 18 měsíců vězení, protože dle udání jeho spolužáků Sonnenscheina, Badera a bratří Brychtů (všichni odešli pak do Uherského Hradiště) provolával ve třídě slávu Srbsku. Na anonymní udání, že studenti naši nosí okázale místo černožlutých kokard slovanské trikolory, přijel do Kyjova zemský školní inspektor Vlk vyšetřiti osobně věc tu, jež i později za "velezrádného" procesu s kyjovskými hrála svoji úlohu.

    Ředitel ústavu, vládní rada Josef Klvaňa, zvláštním, skvěle psaným pamětním spisem snažil se dovoditi vládním kruhům, že nošení trikolory u nás není nic protistátního a protidynastického a poukazoval, že tyto barvy - bílá, červená a modrá - přicházejí též ve znaku Moravy ve velkém znaku říšském se nalézajícím. Centrální úřady neprodleně nařídily tehdy, aby moravská orlice měla místo kostkování červenobílého kostkování červenozlaté.

    V srpnu objevily se v Kyjově letáky nejvyššího velitele ruských vojsk velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče s provoláním k našemu národu, jichž uschovávání, opisování a rozšiřování trestáno jako velezrada. 14. prosince zatčeni pro podezření rozšiřování těchto letáků městský lékař dr. Josef Keller, důchodní Bedřich Kuča, stavitelský úředník na obci Antonín Blahák, ing. Mikeš od stavby baráků ve Svatobořicích, soukromý úředník Leopold Stokláska, Tomáš Krejčí ze Svatobořic a nadporučík v záloze Jan Langášek z Něčic. Všichni byli odvezeni automobilem do Vídně, dáni do vězení a postaveni před zeměbranecký soud. Bylo se jim obávati nejhoršího...

    Po začátečních úspěších musilo rakouské vojsko ustoupiti v Haliči útoku vojsk ruských, před nimiž prchaly hlavně židovské rodiny haličské až na Moravu. Proslýchalo se, že Kyjov bude karantenní stanicí těchto lidí, mezi nimž nedostatek smyslu pro čistotu vyvolal epidemické nemoci. Člen obecního výboru dr. Karel Kozánek v zastoupení starosty dra Severina Joklíka, jenž pro nervovou nemoc neúřadoval, rozhodně postavil se proti zřízení isolačních baráků v okolí Kyjova jak u místodržitelství tak i v ministerstvu vnitra a upozorňoval na nedostatek dobré vody v okolí. Komise, jež přišla námitky vyšetřiti, odkázána na Mutěnice a Dubňany. Cestou se však rozhodla pro Svatobořice, kde zakrátko ke stavbě baráků došlo. Zřízena proto i v Kyjově pro možné případy nakažlivých nemocí městská isolační nemocnice a pojízdná nosítka.

    A obávaní haličští vystěhovalci se vskutku v Kyjově objevili. 15. září ubytováno jich u nás 170 hlavně z okolí Kolomyje a Černovic. Nějaká část umístěna byla v Sobůlkách, Bohuslavicích a Vracově. 12. října přišlo do Kyjova 2.000 polských židů a zde umístěno. K těmto nutno přičísti ještě nových skoro 4.000 osob, kterým se musil v městě poskytnouti útulek do té doby, až budou pro ně postaveny baráky u Svatobořic. Kyjovské ulice a náměstí se jimi jenom hemžilo, domácí lidé mizeli uprostřed židovské záplavy. Ze slováckého Kyjova stalo se přes noc východohaličské město. Svým vyzývavým chováním a nedbalostí čistoty nezískaly si ovšem důvěry našich lidí a když se později ukázalo, že naše pohostinství zneužívají k denunciaci a šikanování našich lidí u úřadů, vytýkajíce jim nedostatek rakousky vlasteneckého cítění, objevovaly se v městě letáky protižidovské ("Wehe den Juden!"), takže městská rada uznala za nutné varovati občany před výtržnostmi veřejnými vyhláškami.

    V zápětí bylo cítiti válečného hosta - drahotu. Hned po vypovězení války ceny všeho, především životních potřeb začaly stoupati tak prudce, že na sklonku srpna obecní výbor varoval veřejnost vyhláškami před hromadnými nákupy potravin, hlavně mouky, protože ukvapené zásobování se dává podnět k neoprávněnému zvyšování cen. Každý případ lichvy měl se hlásiti na obci.

    Jak zdražily jednotlivé předměty denní spotřeby v druhé polovici roku 1914, vidno z následujícího:

    1 kg másla stál v červnu 1.80 K, v listopadu již 3.50 K. 1 kg tvarohu v červnu 0.24 K, v listopadu 80 h až 1 K. Vejce v červnu 6 h, v listopadu 8-10 h. Kuře v červnu 80 h, v listopadu 2-3 K. Husa (hladná) v červnu 4 K, v listopadu 5-6 K. 1 m plátna nejlepšího v červnu 0.60 K, v listopadu 80 h - 1 K. Nejlevnějšího plátna v červnu 24 h, v listopadu 60 hal. 1 m dobré látky v červnu 3 K, v listopadu 4-5 K. Mužská košile z 2.50 K stoupla na 3.50 K.

    21. října začalo upisování první válečné půjčky.

    Pozoruhodným bylo, že přes všechny svízele, jež válka vyvolala, zdravotní stav našeho lidu byl v celku dobrý. Snad očkování všech dítek v září a říjnu zabránilo, že neštovice a spála nerozšířily se nad průměr.

    Zima v roce 1914 byla citelná. Sněhu bylo hodně, mrzlo od polovice prosince 1913 a po celý leden letojšího roku. Jaro bylo krásné, suché. Na sklonku dubna zničil však silný mráz, téměř všechno ovoce a víno. Od května převládalo suché počasí, až v září konečně více pršelo a 7. října dokonce něco sněžilo. Prosinec byl krásný, vánoce na blátě.

    Naši vojáci prožívali první zimu v poli. Balíky cigaret, tabáku, cukru, kávy, čaje, masa, kakaa, bílého pečiva a oděvu proti zimě, vše posílalo se za nimi, a mělo jim ulehčiti strastiplný život v zákopech.