Nový rok začal úředními opatřeními, která budila oprávněné obavy do budoucnosti - že bude nedostatek potravin. Úřady, aby zjistily množství zásob v domácnostech, prováděly jejich soupis, hlavně ovšem obilí. Vskutku brzy po té vydávány lístky na odběr určitého množství mouky na osobu a týden - "moučenky".

    V lednu vzpomněla si persekuce vídeňská opět na Kyjov. 12. ledna odvezen byl v noci do Vídně studující VII. třídy zdejšího reálného gymnasia Vladislav Navrátil, syn zdejšího krejčovského mistra Štěpána Navrátila. 28. dubna byl odsouzen vojenským soudem na 12 let do žaláře pro rozdávání trikolor. Hlavními svědky proti studentovi byl zdejší vrchní okresní strážmistr Grössl a židovská slečna Elsa Čučková.

    5. března přijelo do Kyjova patnáct lehce raněných vojáků, kteří byli ubytováni v měšťanské škole dívčí, jež loni se pro ně uprázdnila. Lékařskou jejich prohlídku obstarával dr. Šubrt, okresní lékař, zástupce městského lékaře, uvězněného dra Josefa Kellera. Prohlížel denně průměrně 40 nemocných, mezi nimi i těžce, a prováděl menší operace. Obyvatelstvo naše věnovalo na vybavení nemocnice jídelní příbory, kuchyňské a kancelářské zařízení atd.

    Bolestnou ztrátu utrpělo město naše úmrtím bývalého starosty MUDra Severina Joklíka, jenž dne 18. března jako oběť válečné persekuce tragickou smrtí zahynul. Byl churav již delší dobu, léčil se v sanatoři ve Vídni a vrátil se zas do Kyjova zdánlivě osvěžen. Poslední dobou trpíval však nesnesitelnými bolestmi hlavy, na duševní stav jeho působily neblaze smutné události místní i světové tohoto nešťastného roku. Sám učinil konec svému činnému a plodnému životu, probodnuv své srdce operačním nožem ve chvíli, kdy ještě četní nemocní čekali u jeho dveří na jeho pomoc.

    Úmrtím dra Joklíka ztrácí mnoho město i okolí. Bylo jeho zásluhou, že zlomena byla v letech devadesátých vláda německo-židovské strany a město stalo se českým. Jeho péčí vybudováno bylo potřebné školství v městě, zřízeno gymnasium a obě školy měšťanské. Jemu jest děkovati, že školám nikdy ničeho nechybělo, že se na školách nešetřilo, čímž zahanbuje Kyjov mnohá větší a bohatší města moravská. Byl předním pracovníkem politickým, kulturním a národohospodářským v Kyjově i na okrese, po širém okolí byl znám jako lidumilný lékař a celému Slovácku jako vzor národního pracovníka. Kyjovským starostou byl 12 let a 6 let náměstkem. Pohřeb jeho konal se v sobotu dne 20. března za účastenství množství lidu v Kyjově nevídaného z celého moravského Slovácka. Byl to důkaz neobyčejné obliby a nejlepšího uznání jeho zásluh...

    V květnu byla vypsána 2. válečná půjčka. Činí se nátlak na bohatší soukromníky a ústavy, aby upisovali. Poukazuje se na vítězný postup vojsk rakouských v Haliči, kde vzat Rusům Lvov. V srpnu začali se polští vystěhovalci vraceti domů a ke konci prosince také židé z baráků u Svatobořic. Zůstalo jich zde jen několik těžce nemocných černými neštovicemi v isolačním baráku. Do baráků nastěhovalo se pak okolo 5.000 Rusínů, kteří přijeli s vozy, dobytkem a nářadím.

    Jak se židovským vystěhovalcům z Polska dařilo u nás, a jak si náš kraj zamilovali, vidno z následujícího: 1. června odvedli vojáci z Brna 200 židovských vystěhovalců zdejších na práci do arsenálu ve Vídni na roztříďování kovů. Každý měl dostati stravu, byt a denně 3 K. Dobrovolně se však přihlásili pouze čtyři. Ostatní musili býti donuceni, ba ještě ve vozech na dráze musili býti hlídáni, aby neutekli. Ovšem, povalovati se po městě, bráti peněžitou podporu od státu a osočovati naše lidi z nevlastenectví, toť mnohem lehčí, než práce fysická.

    Úřednictvu a učitelstvu uloženo, aby při každé příležitosti šířili mezi lidem vlastenecké nadšení a zakazovalo jim i žactvu cvičiti v sokolských jednotách a tělocvičných spolcích, studentstvo vyšších tříd nabádáno ke cvičení ve zbrani a pochodech. K účelům válečným sbírána vlna, staniol, listí jahodníkové a kopřivy. Tyto hlavně pro lýko, jež mělo nahraditi bavlnu, namnoze však byly také potravou vojska. Vydávána zvláštní poučení, jak lze připraviti laciný a chutný chléb.

    Nepřízeň a záští vládních kruhů k našemu městu ukázaly se znova při začátku školního roku. 14. září bylo kyjovské gymnasium z moci úřední zavřeno. Nářek studentů a rodičů byl pochopitelný. Profesoři většinou povoláni k činné službě vojenské a zacházeno s nimi jako lidmi politicky podezřelými, ač jedinou vinou jejich bylo pouze to, že pocházeli z "buřičského" Kyjova. Bohatší studenti pokračovali ve studiu na ústavech ve Strážnici, Bučovicích, Brně, Holešově, méně majetní pak doma pod dozorem P. Valentina Staňka. Do budovy gymnasijní nastěhovala se měšťanská škola pro dívky.

    Válka vyžadovala ohromných nákladů. V říjnu upisovala se již 3. válečná půjčka.

    Ceny zboží oděvů a potravin stouply během roku znatelně. V listopadu byl kg másla za 6 K, tvarohu za 1.50 K, kuře za 4-6 K, husa stála 46-50 K, vejce 20 hal, 1 m dobrého plátna 80 hal., 1 m látky na šaty 4-8 K, košile 2-5 K. Lid však jakoby nedbal bídy a zármutku: hostince a cukrárny byly plné, pilo se mnoho...

    28. února byli odsouzeni kyjovští "velezrádci" k trestu smrti provazem. Hrozný rozsudek ten změněn však cestou milosti v dlouholetý žalář. O celém tomto procesu vypravuje kronika obšírně při roku 1917.

    Zdravotní stav obyvatelstva byl v celku dobrý. Počasí nebylo nijak výstřední. Leden byl blátivý, na podzim častěji pršívalo.