Brzy po novém roce musilo mnoho otců starších ročníků narychlo opustiti své rodiny. Úbytek posledních pracovních sil se na venkově velmi cítil. Úřady vybízely všechno obyvatelstvo bez rozdílu povolání, aby pomáhalo při jarních pracích polních tam, kde hospodáři byli narukováni.

    V dubnu byla vypsána nová 4. válečná půjčka. Zlaté předměty, hlavně prsteny vyměňovány za železné, Červený kříž rozvíjel horlivou činnost mezi obyvatelstvem. Sbírka, pořádaná v Kyjově v Týdnu Červeného kříže vynesla 2.327 K. S gymnasiální kaple sňata byla měděná krytba a nahrazena eternitem.

    Od 1. května až do 30. září zaveden byl letní čas. Hodiny posunuty o 1 hodinu vpřed, aby se ušetřilo na světle umělém.

    Zásoby potravin přede žněmi byly velmi malé. V květnu stál kg mouky 2.12 K (v listopadu 1915 ještě 1.20 K, kg masa hovězího 4.60 K) a konečně nebylo bílé mouky vůbec, jen smíšenina žitné, ječmenné a kukuřičné. Užívalo se jí k pečení chleba a stál kg 1.70 K. Do žní bylo ještě daleko, chudší lidé neměli co jísti. Byly rodiny, které se živily jen zemáky a zeleninou, nemajíce i po dva měsíce chleba a nějakého tuku k omaštění potravy. Sádlo vepřové stálo kg 14 K, máslo kg 8-10 K, hovězí maso 10-12, kg rýže 7 K. Ani bohatí lidé nemohli se stravovati tak, jak tomu byli zvyklí dříve, ba ani tak, jak by výživa těla vyžadovala. Nedostatečné stravování bylo zřejmé zvláště na dětech. Jejich pobledlé, zhubenělé tvářičky a zapadlé, mdlé oči mluvily beze slov o bídě, která se rozhostila v nuznějších rodinách, jakožto nezbytný průvodce války.

    Všude s nebývalou touhou čekalo se na žně, které, bohužel, velmi sklamaly naděje v lepší vyživovací poměry. Bylať úroda toho roku slabá, obilí se sklidilo sotva 1/3 jako roku předešlého. Aby míra běd byla dovršena, počal v létě hynouti vepřový dobytek a drůbež.

    Mezi mládeží venkovskou i hochy městskými nastala mravnostní pokleslost, následek to dlouhé nepřítomnosti otců, dlících na bojišti nebo v zajetí. Matky obdělávaly samy pole a byly zaměstnány od rána do noci těžkou, vysilující prací, děti vyrůstaly bez potřebného dozoru a nutného pokárání. Pustnou. Hoši-školáci hrají v karty, kouří, pijí, kradou...

    Bavlny, vlny není vůbec k dostání, cívka nití stoupla z 26 h na 1 K, 1 m plátna z 1 K za 2 K. Rýže, káva a kůže staly se vzácností. Zdá se, že všichni zahyneme: jedni mečem, druzí epidemickými nemocemi, třetí hladem. Záměrný, řetězový obchod bujel, takže i předměty, kterých bylo u nás jinak dostatek, podražily neslýchaně. V Kyjově působili drahotu zejména polští židovští uprchlíci, kteří majíce podporu státní, židovskou i vojenskou, měli dostatek peněz a všechno přepláceli. Přicházeli k nám opětně po Brusilovské ofensivě a Rusíni v barácích musili jim ustoupiti.

    Starost o živobytí, o to, co se bude zítra jísti, zatlačovala vše ostatní do pozadí. Nikdo nevšímal si valně nařízení, jež by jindy jistě jitřily mysli: ať již to byl rozkaz, aby se po mších zpívala rakouská národní hymna, či nařízení, aby se z veřejných a úředních knihoven odstraňovaly knihy dříve nezávadné (Jirásek, Tolstojova čítanka atd.), aby zřízenectvo drah mluvilo mezi sebou i v soukromém styku čistou němčinou - všechna cizí slova z ní vymícena a nahrazena "echt" germánským. K čemu směřovala taková opatření, věděl každý a spokojil se trpným úsměvem místo řízné kritiky.

V. válečná půjčka
Úmrtí císaře Františka Josefa I.

    V listopadu upisovala se 5. válečná půjčka. 21. téhož měsíce zemřel císař František Josef I., nástupcem jeho je Karel I., pravnuk zemřelého císaře.

    O dušičkách nebylo letos ani světel na hrobech, vážná doba toho žádá... U mnohých hrobů kanou bohaté slzy s tváří a ozývá se marně tlumený vzlykot a pláč.

    Zdravotní stav našeho obyvatelstva byl oproti minulým létům málo uspokojivý. Přede žněmi, v době velkého nedostatku, vyskytovalo se nápadně mnoho onemocněním svrabem (prašivky). Dr. Schubert však tvrdil, že je to výraz z podvýživy. Mezi židovskými vystěhovalci, jichž bylo na podzim v městě 1.124 duší, zuřil skvrnitý tyfus. Zařizují se v Kyjově jako doma: čtyřčlenná rodina najme si byt. Za krátký čas přijde strýc, teta, bratranec atd. a v bytě, který původně najala jedna rodina, bydlí po čase třeba i dvacet osob. Mají peníze a platí dobře. Na to se chytilo několik domácích pánů, pronajali jim byty a nehleděli na čistotu. Z toho vznikly ovšem nebezpečné a nakažlivé nemoce.

    11. listopadu zrušena byla zdejší vojenská nemocnice v dívčí škole a nemocní vojíni odvezeni do Pardubic.