Ačkoliv značný počet kyjovských občanů zúčastnil se v legiích (celkem 40) boje za naše osvobození, jehož se bohužel mnozí z nich již nedočkali, nemá město naše dosud důstojného pomníku, který by připomínal jejich stálou památku. Proto utvořil se v březnu přípravný výbor, jenž zabýval se otázkou postavení památníku padlým za svobodu vlasti, jenž by byl díle monumentálním a zároveň též uměleckým. Pomník měl představovati Komenského – exulanta a Masaryka – osvoboditele. V reliéfech měl býti alegoricky vyjádřen život a utrpení českého člověka a moravského Slováka zvlášť v rakouskouherské armádě, legiích a doma za války s nápisem: Mučedníkům za československou svobodu 1914-1919. Celkem zůstalo však při návrzích, jež doufejme se uskuteční, až bude opatřen potřebný náklad.

    15. února otevřena byla v Komenského třídě nová lékárna Mra. Ph. Otakara Svačiny.

    19. dubna ve věku 79 let zemřel vrchní okresní lékař v.v. MUDr. Antonín Schubert, znamenitý odborník, svědomitý muž ještě ze staré školy lékařské. Byl dobrodincem, lidumilem, známým dobře v širém okolí, zastánce našeho lidu v dobách německého útisku v Kyjově. Tyto vlastnosti zachovaly mu v městě našem krásnou vzpomínku.

    V komunistickém Rusku řádily nebývalou měrou nemoci a hlad. Celý svět pomáhal ubohým mužíkům a hlavně dětem ruským. Sbírka z našeho okresu pro hladovějící v Rusku vynesla na penězích 38.052,70 Kč a skoro 33 q obilí.

    V červnu pensionován dlouholetý policejní inspektor kyjovský Antonín Schrempl, jenž sloužil obci od roku 1898.

    Neobyčejný úspěch Slováckého roku pořádaného v roce 1921 vynutil si takřka samovolně, aby byl letos o svatodušních svátcích 4. a 5. června v neztenčeném rozsahu opakován. Pořádala jej opět jednota kyjovského Sokola za přispění jednot a poboček okolních. O 2. hodině odpolední v neděli dne 4. června ubíral se z náměstí Masarykova krojový průvod k sletišti u nádraží, kde o 3. hodině počaly se předváděti ukázky zvyků, slavností a radovánek slováckého lidu moravského: 1./ Stavění máje (provedl Vracov), 2./ Fašaňk (chasa z Velké) 3./ Rekruti (Kostelec a Moravany), 4./ Pod šable – babkování (Komna), 5./ Šlahačka (Vlkoš), 6./ Královničky (100 děvčat z Labut a Osvětiman), 7./ Svatba (Milotice a Šardice, asi 160 osob).
    V pondělí 5. června o 1/2 11 hod. dopoledne po koncertě na náměstí “Jízda králů” (Vlčnov), odpoledne po krojovém průvodu předvedena na cvičišti: 1./ Dožatá (Ježov, Kelčany, Žádovice), 2./ Svatba (Milotice, Šardice), 3./ Zahájení hodů (Lanžhot), 4./ Stínání berana (Bohuslavice), 5./ Věnec (Bukovany, Sobůlky), 6./ Mlácení kačera (Boršov, Nětčice), 7./ Kácení máje (Svatobořice).
    Kyjovské ulice rozléhaly se slováckými písněmi, oživovány ve dne i v noci hloučky chasy v kroji. Kdo neviděl veselí slováckého lidu, měl příležitost o těchto slavnostech je zblízka spatřiti.
    Pořadatelem byl jako loni učitel Hudeček z Poštorné, podporován většinou svými kolegy. Účast po oba dny byla obrovská (na 10.000 lidí). Firma Komenius v Praze a Zemské museum moravské filmovaly národní tyto slavnosti, které nad to zachyceny byly řadou soukromých fotografických aparátů. Z cizích hostů zasluhuje pozornosti návštěva dánského žurnalisty Holma, z domácích byl přítomen dr. Pluhař, přísedící zemského výboru, rektor české techniky v Brně a zástupci předních našich denních listů.

    8. května uznalo ministerstvo školství a národní osvěty náboženskou obec československé církve pro okresy kyjovský, ždánský a bučovický se sídlem duchovní správy v Kyjově. K československé obci náboženské hlásí se v uvedených okresích na 3.000 duší.

    V hospodářském životě našeho města i okolí způsobil pohromu úpadek Moravskoslezské banky, jež měla v Kyjově svou filiálku. Na peněžním ústavě tom zúčastněno bylo mnoho občanů kyjovských buď jako vkladatelé a akcionáři či dlužníci. V prvních dnech listopadových po vyhlášení moratoria a zákazu výplaty vkladů shromažďovaly se hloučky lidu též venkovského před budovou zdejší filiálky a bouřlivě se domáhaly výplaty vkladů, při čemž nepokrytě odsuzovaly činnost vedoucích úředníků ústavu. Případ tento vskutku ukázal, že vedení našich bank nutno dáti nový směr: omeziti do jisté míry moc vedoucích úředníků uplatněním účinné kontroly ze strany akcionářů a dozoru státního. Proslýchá se, že se učiní vše možné, aby se zachránily aspoň vklady dělnictva, které při současné nezaměstnanosti hotových peněz nutně potřebuje. Jde hlavně o skláře – obchodníků a živnostníků při tom nevyjímaje – protože Moravskoslezská banka, která sklárnu kyjovskou financovala, odepřela jí již v září jakoukoliv finanční pomoc. proto sklárna práci zastavila a propouštěla i kvalifikované dělníky.

    A podobně kyjovskému pivovaru hrozí pohroma. Akcie jeho přešly koupí z většího dílu v majetek pivovaru v Hruškách, který zamýšlí náš pivovar uzavříti. Přirozeně, že akcionáři kyjovští snaží se tomuto kroku, pro Kyjov jistě osudnému, usilovně čeliti.

    Vyživovací poměry udržely se v celku nezměněny až na to, že v únoru začaly ceny, hlavně u masa, stoupati až o 100%. Mouka pšeničná platila se kg 5,80 Kč, chlebová 3,80-4,50 Kč, máslo 56 Kč, hovězí maso kg 24 Kč, vepřové 28-30 Kč. Za q pšenice se platí ještě 425 Kč, za žito 400 Kč, kukuřici 500 Kč, ječmen 365 Kč, zemáky 220 Kč, luštěniny téměř z obchodu vymizely. I při velkém výdělku daří se lidu hůře než v roce minulém.

    Zima tohoto roku byla neobyčejně tuhá a dlouhá. V lednu ukazoval teploměr často až –20°C. Jaro bylo celkem nepříznivé, studené, léto úplně suché, byla obava, že nebude obilí a zemáků. Jakost obilí byla pak vskutku slabší, leč úroda zemáků a ovoce byla veliká. V prosinci bylo zase velmi špatné počasí.

    Poměry společenské nejsou následkem politické a náboženské roztříštěnosti utěšené.