V roce 1926 vykonalo se po technické stránce v Kyjově velmi mnoho. Především věnována vážná pozornost zřízení městského vodovodu. 18. března prohlásil starosta profesor Tauchman ve schůzi městského zastupitelstva, že přípravné práce ke zřízení vodovodu pokročily tak daleko, že možno žádati za vodoprávní řízení a v červenci předložen projekt ministerstvu veřejných prací, které jej po provedení některých menších změn schválilo.

    Projektovaný vodovod má sbírati vody horských pramenů z třetihorních pískovců chřibských u Osvětiman a odtud potrubím vésti do města, kam by se dostala voda vlastním spádem, způsobeným rozdílem absolutní nadmořské výšky Kyjova (191 m) a Osvětiman (278 m). Snahy nalézti vhodnou pitnou vodu v blízkém okolí Kyjova mají svou minulost. Tak roku 1908 hledala vrtáním vodu kyjovská sklárna a shledalo se, že voda v nižších polohách našeho okolí je vesměs velmi tvrdá, obsahujíc v nadprůměrném množství chlor, kysličník dusíkatý, kyselinu sírovou a organické látky. K podobným výsledkům došlo se roku 1910 a 1911 při sondovacích pracích (v celku 28 sond do hloubky 8-10 m) zemského zemědělsko-technického úřadu, prováděných v okolí města a údolí Stupavky.

    Teprve po těchto zkušenostech věnovala se pozornost svahům Chřib. Zprvu zkoumána voda menších pramenů v oblasti potoka moravanského, než prameny dávaly vodu povrchovou a proto nevydatnou. Až roku 1913 vyhledáno bylo sedm pramenů u Osvětiman: 1./ pramen u Svozilova zahumení skýtal 2 sec/l dobré vody; 2./ u Stoklánky 1,5 l za sekundu; 3./ u Palanky 0,6 sec/l; 4./ u louky Novotného 0,5 sec/l; 5./ u Gotliebky 0,4 sec/l; 6./ u Skal 0,2 sec/l; 7./ u Javora 0,3 sec/l. U těchto pramenů pozorován stálý stav vodní jak v období sucha, tak vlhka, teplota 7-9,5 °C, tvrdost 11°-17° německých a rovněž chemické rozbory byly příznivé. Samo zachycení pramenů bude ovšem spojeno se značnými obtížemi technickými a odporem různých zájemníků na vodě těchto pramenů, hlavně ovšem mlynářů.

    Vydlážděny byly ulice Husova, Riegrova a Smetanova (až po železniční závory). Zřízen kanál “mezi mlaty” (za 22.000 Kč stavitelem Poláškem), v Jungmanově ulici (nákladem 14.400 Kč, stavitel Rusňák), v ulici Boženy Němcové překlenuta částečně mlýnská strouha pod pivovarem v délce 22 m (stavitelem Říhovským za 12.411 Kč), postaven most přes mlýnskou strouhu mezi starým a novým parkem (5.840 Kč, stavitelem Říhovským), železobetonový most přes potok u městské porážky (za 4.000 Kč, stavitel Rusňák).
    Velmi záslužným činem bylo zřízení nových cementových chodníků v roku 1925 a 1926 o celkové ploše 5.950 m², nákladem 200.984 Kč.

    Ačkoliv má Kyjov méně obyvatel než před válkou, přece stále se jeví nedostatek bytů, hlavně rodinných. Tomuto zlu hleděla obec čeliti všemožně: stavbou činžovních domů (roku 1925 postaveno 22 domků rodinných), opatřováním levného úvěru těm, kdož sami stavěti chtěli, parcelováním obecních pozemků na stavební místa, jež se levně zájemcům prodávala (m² za 3,50 Kč). Se stavebním ruchem počítáno především na Újezdě a u hospodářské školy a k jeho rozvoji v těchto místech zachycena byla část vody, kterou čerpají uhelné doly a svedena potrubím na Újezd do studní. Opatření to je ovšem dočasné až do doby, kdy bude zřízen řádný vodovod.

    Vedle obecního chudobince v domě Jurovského jala se obec stavěti nový útulek pro lidi staré a neduživé. Stavba nové budovy (rozpočtená na 232.653 Kč a zadaná staviteli Pařízkovi) byla umožněna penězi získanými prodejem 60 mír drobných polí na Hané, které odkázala městu paní Josefa Plhalová s podmínkou, že jí obec poskytne na doživotí byt na náměstí a doživotní roční důchod 6.000 Kč. Na památku šlechetné paní má nésti tento asyl jméno “chudobinec paní Plhalové”.

    Stavba budovy městské spořitelny na Masarykově náměstí vedle radnice byla slavnostně odevzdána svému účelu právě v den mezinárodního “svátku spořivosti” tj. 31. října. O 10 hodině dopoledne konala se ve velké dvoraně nové Sokolovny slavnostní schůze za přítomnosti zástupců ministerstva vnitra, zemské politické správy, svazu československých spořitelen a jiných ústavů peněžních, státních úřadů, spolků a příznivců ústavu, které uvítal starosta profesor Tauchman, načež předseda svazu československých spořitelen Josef Šípek promluvil “O vzniku a významu kyjovské spořitelny”. Pak prohlédli si hosté zařízení nového ústavu.

    Též dlouholetý sen Sokola míti svou vlastní representativní budovu stal se letos skutkem. Přes všechny poválečné finanční svízele dovedla si čilá Jednota zdejší opatřiti nejnutnější kapitál ke stavbě své ústřední budovy, která nalézá se na velmi výhodném místě u nádraží, obklopena cvičištěm o ploše 16.000 m².
    Otevření Sokolovny dálo se za velké účasti domácích i cizích hostí 31. července pěveckou a hlavně tělocvičnou akademií, na které vystoupilo také vítězné mužstvo z lyonských mezinárodních tělocvičných závodů. 1. srpna po slavnostních promluvách starosty kyjovského Sokola advokáta dra Karla Kozánka a vůdčích sokolských funkcionářů odevzdána velkolepá budova Jednotě. Odpoledne bylo první veřejné cvičení na novém letním cvičišti sokolském. 8. srpna v neděli dáváno první divadelní představení v nové Sokolovně “Noc na Karlštejně” od Jaroslava Vrchlického a 15. srpna bylo zde první představení kinematografické “Karel Havlíček Borovský”.

    Svým rázovitým stavebním slohem je budova Sokolovny vskutku ozdobou třídy Komenského i města, vnitřní zařízení vyhovuje požadavkům moderní doby. Celkový náklad stavební i vnitřního zařízení obnáší okrouhle 650.000 Kč. Nová Sokolovna stane se zajisté střediskem a zdrojem pravého sokolství pro celý kyjovský kraj.

    Po liquidaci okresní nemocenské pokladny v Bučovicích byla 1. říjnem rozšířena působnost zdejší okresní nemocenské pokladny také na soudní okres bučovický, čímž vzrostl počet pojištěnců u zdejší nemocenské pokladny o 3.000. Vzrůst úřední agendy, která ještě zmohutní, až k nemocenským pokladnám připojeno bude také starobní a invalidní pojištění, přiměl výbor nemocenské pokladny ke stavbě nové, vlastní budovy na rohu třídy Komenského a Husovy ulice. Stavbu provádí dle návrhů brněnského architekta Mráčka místní stavitel Rudolf Rusňák.

    17. října slavila československá obec náboženská pro okres kyjovský, ždánský a bučovický za přítomnosti biskupa církve československé dra Stejskala z Olomouce položení základního kamene ke stavbě Husova sboru u hospodářské školy.

    Ve dnech 12. a 13. května pořádán v Kyjově pod protektorátem městské rady sjezd hasičské župy kyjovské, při němž zároveň vzpomenuto 30tiletého trvání české samosprávy v Kyjově a 20tileté práce českého hasičského sboru kyjovského.

    28. říjen měl jak obvykle ráz národního svátku: u pomníku Svobody položeny věnce, divadla byla četně navštívena.

    Hody ovládaly všechny neděle listopadové. Konaly se vesměs v rázu slováckém s věncem a průvody pro stárku a stárka a všechny byly četně navštíveny. Vínobraní bylo slabé. Kvalitativně bylo víno dobré, protože podzim byl krásný a slunný; perenospora a oidium pro časná chladna a deště, zejména pak v době květu, uškodily však vínu mnoho.

    Na sklonku srpna a začátkem září byla na jižní Moravě rozsáhlá vojenská cvičení, která skončila stejně jako loni v okolí našeho města, které zažilo takto více rušných dní.

    6. prosince zemřel náhle sklář Jan Hilgert, jeden z vůdců dělnického hnutí na kyjovském okrese. Účastnil se horlivě veřejného života jsa členem a funkcionářem několika spolků lidumilných a předsedou rady starších církve československé. Sám jsa příslušníkem strany sociálně demokratické, dovedl ve vzácné shodě spolupracovati v sociálních institucích s příslušníky jiných politických stran. Byl vzorem dělnického vůdce, který byl prost stejně hluchých hesel a frází jako osobních zájmů.

    Ke konci února založen v Kyjově odbor Masarykovy Ligy proti tuberkulose.

    Následuje přehled cen nejdůležitějších potřeb životních za rok 1926: