Stavba vodovodu, ač byla v podstatě hotova již roku předešlého, přece ještě zasahovala svým finančním rozpětím i do roku 1930. Majitelům pozemků v Osvětimanech, poškozených stavbou vodovodu, vyplacena byla náhrada 11.813 Kč, zachycení pramene Gotlibky stálo 179.793,50 Kč. Proti původnímu odhadu zvýšil se náklad téměř o 50.000 Kč, neboť bylo nutno přeložiti blízký potok a zvětšiti profil přívodního potrubí ze 60 mm na 80 mm, protože pramen po opravení dával najednou 2,5 vt/l proti předpokládaným 0,77 vt/l. V prosinci tohoto roku dávaly všechny zachycené prameny 6,45 vt/l. Hlavní stavba vodovodu zahájena byla v květnu 1929 a skončila i s vedlejšími pracemi červencem 1930. Prameny jsou zachyceny jímacími trativody o celkové délce 170 m do dvou sběrných jímek. Zásobovací vodojem má 320 m³ obsahu. Přívodní potrubí je dlouhé 17 km 360 m, rozváděcí síť od vodojemu i s odbočkami k hydrantům měří 35 km 924 m. Domovních přípojek bylo v prosinci tohoto roku 814. Při vodojemu bylo nutno zesíliti základovou desku, uzavírací plovákové ventily, natříti asfaltem obvodové stěny, oplotiti jej, což si ovšem vyžádalo zvýšení stavebního nákladu. V městě postaveny byly dodatečně čtyři výtokové stojany a to na náměstí blíže ohrady sochy Panny Marie, na dobytčím trhovišti proti hostinci pí Přikrylové, ve Smetanově ulici před domem berního ředitele Josefa Turečka a na Wilsonově náměstí. Celkem bylo vydáno na stavbu vodovodu do 20. října 1930 3.827.141 Kč, z předepsaného vodného 101.000 Kč bylo téhož dne vybráno 66.177 Kč.

    Majíc stavbu vodovodu za sebou, věnovalo město pozornost stavbě nových budov školních. Na anketě, svolané místní školní radou dne 13. ledna do sálu občanské záložny, ukazovalo se na vady a nedostatky kyjovského školství a hledala se cesta k jejich odstranění. Budova obecné a měšťanské školy chlapecké je zařízena na šest tříd, slouží však dnes pro šest tříd obecných a šest tříd měšťanských mimo dílnu. Místo 300 dětí je tam 510 dětí a v pokračovací škole přes 500 učňů. Dívčí škola je zařízena na osm tříd. Je v ní však pět obecných a pět měšťanských tříd a dvě třídy rodinné školy, pracovna a kuchyně. Nezbývalo než postavit novou budovu pro obecné a pokračovací školy na Újezdě. Obec však zatížena je stavbou vodovodu tak velkým finančním břemenem, že nemůže se dáti do stavby, která by zase stála milionový náklad, dokud nebude aspoň větší část dluhu za vodovod zaplacena. Proto bylo nutno spokojiti se aspoň na nějakou dobu ještě s dosavadním provisoriem a dáti aspoň vypracovati plány.

    Aby se přesně vědělo, jaký je celkový finanční stav obce, dal starosta poříditi nový inventář obecního majetku, jehož stav byl ke dni 20. října takovýto: jmění kmenové 4.914.676,50 Kč, jmění ústavů a podniků obec. veřejně prospěšných 1.263.357,88 Kč, jmění účelové 1.837.751,45 Kč, jmění dobročinných ústavů a fondů obecních 46.100 Kč, jmění výdajové 210.510 Kč, jmění veřejné 738.761 Kč, veřejný statek 74.056 Kč – celkem tedy aktiv za 9.085.212,83 Kč. Dluhů (pasiv) bylo za 5.041.976,49 Kč, takže čisté jmění činilo 4.043.236,34 Kč.

    Funkce obecního zvěrolékaře, vykonávaná již po 15 let zvěrolékařem Rudolfem Stokláskou byla od 1. února předána zčásti také místnímu rodáku MUDru Karlu Turečkovi z ohledu na jeho trvalou invaliditu. Přidělena mu byla prohlídka koní na trzích výročních, prohlídka obchodů s potravinami a jejich kontrola na trzích, prohlídka masa a dobytka ob měsíc na porážce za roční odměnu 8.400 Kč. Ostatní funkce veterinářské zůstaly zvěrolékaři Stokláskovi za dosavadní služné 10.800 Kč ročně.

    Sportovnímu klubu byl na 12 let propůjčen na hřiště obecní pozemek za parkem v Nětčicích ve výměře 60 a, kam budou míti volný přístup i školní děti v době vyučování.

    V dubnu uzavřelo město novou nájemní smlouvu s berní správou na dalších 10 let za roční nájemné 6.000 Kč. K tomu zaplatí berní erár všechny dávky a poplatky, připadající na pronajaté objekty.

    Podobně schválilo obecní zastupitelstvo nájemní smlouvu s poštovním úřadem, jemuž se pronajaly dosavadní místnosti až do konce roku 1936. poštovní správa bude platiti městu od 1. ledna 1932 ročně 4.700 Kč nájemného bez daní a přirážek.

    Obecní rada zrušila 8. května bubnování a ustanovila, aby opatření úřední se oznamovala veřejnosti vyhláškami vyvěšenými na obecních tabulích. Tak zašel bez povšimnutí opět jeden dávný zvyk rozšířený v jihomoravských městech, udržující se jedině ještě na vesnicích.

    Za mrtvé letní sezóny v červenci odstraněny byly z radniční věže staré hodiny a nahrazeny novými, které dodala místní firma Otto Čápek za 29.000 Kč. Zednické práce při úpravě věže vyžádaly si nákladu 12.900 Kč. Hodiny jsou v noci osvětleny elektricky, číslice jsou zdaleka a dobře viditelné.

    V téže době opraveny byly důkladně místnosti berního úřadu. Pro stavbu nové porážky koupilo město od soukromnice Anny Uhlové pozemky zvané “Trávníky” ve výměře 80 a za 39.000 Kč.

    K jednání s úřady o příděl lesů z velkostatku Berchtoldova, které sousedí s lesy kyjovskými ve Vřesovicích, zvolilo obecní zastupitelstvo 24. října pětičlennou komisi za předsednictví starostova. Z titulu parcelace lesního panství buchlovského žádá město 600 ha lesa. Pro tento požadavek má město oporu v zákoně, který výslovně praví, že ty korporace, které již lesy vlastní a chtějí je doplnit na větší jednotku, mají přednost před jinými, neboť lesy, mají-li se vypláceti, je nutno scelovati. Obec tu bude postupovati společně s okresem, který rovněž se uchází o příděl lesů. Společně s okresem hodlá město usilovati v příhodné době o zřízení okresní nemocnice a je ochotno dáti zdarma pro ni pozemek.

    Stavební ruch byl oproti roku minulému slabší. Postavilo se sice ještě 22 nových domů a 52 jich bylo přestavěno nebo opraveno, avšak ruch stavební již vázne. Z významnějších novostaveb byl by to Lidový dům v Riegrově třídě, jehož průčelí zůstalo však ve dvoře, takže k výstavnosti města vlastně ani nepřispěl, dále moderní kanceláře První české sklárny, starobylý dům Šafaříkův na náměstí (někdy u “Černého orla” zvaný) upraven byl zvenčí moderní fasádou, obchodní dům Aloise Adamce na náměstí získal přestavbou a moderní výkladní skříní. Úpadek stavebního ruchu je v úzké souvislosti s celkovou depresí v hospodářském životě, která letos zasáhla i průmyslové podnikání. Počet nezaměstnaných se na venkově nebezpečně zvyšuje. I sklárna přistoupila letos k určité redukci výroby.

    Na obecní hospodaření však, jak se zdá, tyto hospodářské nesnáze, ještě vlivu neměly, neboť jeho výsledek byl i tentokráte oproti rozpočtu příznivější o 399.820 Kč.

    Ve společenském životě nedošlo u nás k žádné závažné události. Určité změny však přece zaslouží, aby byly zaznamenány. U příležitosti 10. výročí naší republiky vyznamenala obchodní komora v Brně několik živnostníků a obchodníků o tento stav zasloužilých stříbrnou medailí. V Kyjově dostalo se té cti obchodníku Františku Gregorovi, který se právě dožil 70 let. Komorní medaile byla mu udělena ve slavnostní výborové schůzi okresní jednoty živnostenských společenstev.

    Starosta František Tauchman jmenován byl po pensionovaném řediteli Antonínu Kollmannovi ředitelem zdejšího reálného gymnasia a dovršil tak svou profesorskou karieru na zdejším ústavě, na kterém působí nepřetržitě od roku 1899.

    Vysoký věk odvedl letos z veřejného života oblíbeného advokáta dra Karla Kozánka. Jím odešel do soukromí jeden z oněch mužů – vlastenců, kteří stáli u kolébky českého Kyjova a kteří svou iniciativou převrat v roce 1896 připravovali a také provedli. Od té doby setkáváme se napořád se jménem Kozánkovým v městských zastupitelských sborech. Od 30. září 1917 až do převratu byl v Kyjově zeměpanským komisařem, od 11. listopadu 1918 až do 15. června 1919 byl starostou města, od roku 1920 až do 1928 byl předsedou finanční komise. Letos v březnu vzdal se členství v obecním zastupitelstvu za stranu národně-demokratickou i členství ve finanční komisi. V zastupitelstvu obecním zaujal jeho místo advokát JUDr Vladimír Broček, ve finanční komisi MrPh Rudolf Svoboda, obchodník vínem. Od zástupců obce dostalo se mu uznání a díků za jeho práci pro město. Dr. Kozánek vzdal se také starostenství Podporovacího spolku zdejšího gymnasia a složil rovněž starostenství kyjovského Sokola. V umělecky vypracované adrese ocenili sokolští funkcionáři jeho dlouholetou činnost v čele zdejší jednoty, zvláštní deputace národní demokracie poděkovala mu za činnost ve veřejném životě.

    V tomto roce dožil se věku 80ti let čestný občan našeho města, president republiky T.G. Masaryk. Tohoto významného jubilea využilo se u nás nejen k radostným oslavám, také k prohloubení a poznání života a díla našeho Osvoboditele v nejširších vrstvách lidových. Za vedení OOS zvoleny ze zástupců téměř všech místních spolků a politických stran dvě komise: přednášková a užší tříčlenná (sokoli, legionáři a hasiči), které měly všechno připraviti pro oslavu na 6. a 7. březen. Protektorát nad oslavami převzala městská rada. Panu presidentovi byla poslána umělecky provedená oslavná adresa, vypracovaná akademickým malířem Josefem Prokopem, svázaná v bílé kůži. Kromě toho pozdravné adresy poslali skláři, Sokol, okresní gymnasium a obecné školy na okrese. Na ošacení chudých dětí věnovala obec 5.000 Kč, na mléčnou akci (tj. podělování chudých dětí ve zdejších školách mlékem) 1.000 Kč.
    Ve čtvrtek 6. března na večer koncertovala na náměstí hudba, načež odebral se lampionový průvod k Sokolovně, kde z balkonu přečten byl text adresy odeslané panu presidentovi. Večer dáván v Sokolovně divadelní kus “Konec cesty”. 7. března o 1/2 11 hod. dopoledne konalo se slavnostní matiné v Sokolovně, večer slavnostní akademie. Podniky se tak líbily, že musely býti příštího týdne opakovány. Menší oslavy presidentových narozenin, spíše rázu soukromého, uspořádaly si ještě různé korporace a školy samy o sobě. Do rámce oslav presidentových narozenin patřila též zpěvní a hudební akademie reálného gymnasia 22. března v sokolském sále.

    Úmrtí Aloise Jiráska, rovněž čestného měšťana kyjovského, vzpomenuto tryznou v Sokolovně 18. března.
    Jako obvykle slaven byl 25. května Svátek matek, 1. června pořádány studentské majáles. S oslavami památky Mistra Jana Husi, která pravidelně koná se průvodem a zapálením hranice na kopci u sv. Rocha, vzpomínala zdejší obec církve československé 10. výročí svého založení.

    24. srpna oslavila místní politická organisace národních socialistů 30 let svého trvání.

    O svátku Svobody odpadl pro nepříznivé počasí lampionový průvod i průvod od Nového světa a pak i koncert. U sochy Svobody položen byl věnec, zapěn slavnostní sbor a státní hymna. Večer dáván v Sokolovně kus “Za sokolským praporem”.

    V poslední době je slyšeti stesky na úpadek divadla. Jsou jistě oprávněny, neboť všechen zájem strhla na sebe kinová představení. Zjev ten možno pozorovat i v našem městě, kde ke lhostejnosti obyvatelstva druží se též roztříštěnost divadelních ochotníků samotných, neboť jsou tu čtyři spolky, které hrají divadla. Aby se úroveň divadelní scény povznesla, rozhodli se členové divadelního odboru Sokola a Spolku divadelních ochotníků sloučiti se k jednotlivým představením pod názvem sdružených spolků SDO a DOS.

    Jak se v Kyjově čte, možno se poučiti ze statistiky Veřejné čítárny Čtenářského spolku kyjovského, která má průměrnou denní návštěvu 100 až 120 osob. Vyvěšeno bývá pravidlem 18 denních listů, asi 30 týdenníků, revuí, obrázkových časopisů a všeobecně vzdělávacích. Knihovna měla na sklonku tohoto roku 3.680 svazků a stále se doplňuje. Tak přibylo letos 217 knih. Vypůjčovatelů bylo za rok 258, kteří přečetli 1.300 knih.

    Místní odbočka Československého Červeného kříže zřídila v červnu záchrannou stanici s moderně vybaveným sanitním autem pro převoz raněných a nemocných do nemocnice, ke dráze apod. s vyjímkou osob postižených nakažlivou chorobou. Za ujetý km platí se 2,50 Kč. použilo se tohoto sanitního auta během roku celkem ve 64 případech a ujelo se 4.837 km.

    Ve sportovním světě šíří dobrou pověst Kyjova v házené dívčí družstvo místního sportovního klubu. 26. července hrán byl v Kyjově mezizemský zápas v dívčí házené mezi zemí Českou a Moravskoslezskou, který skončil právě zásluhou kyjovských dívek skvělým vítězstvím Moravy 9:5. V neděli nato sehrán byl fotbalový zápas SK Kyjov – Praha s výsledkem 7:4, při čemž za prahu hrálo representační mužstvo Čech. Také v Praze drželo se podivuhodně družstvo našich sportovkyň v házené proti Viktorii Žižkov s výsledkem 5:1. Hned nato zvítězily Kyjovjačky i na Mělníce (4:3), jehož dívčí družstvo nebylo předtím na svém hřišti nikdy poraženo, až kyjovskými.

    Sportovní klub Kyjov založen byl roku 1920 a kromě kopané začal hned pěstovati dívčí házenou. Mimořádné hráčské nadání dívek mělo úspěch za úspěchem. Kyjovská dívčí sedmička patřila vždy mezi nejlepší v československé házené a probila se až do finále mistrovství republiky. Roku 1929 v zápase o championát republiky podlehla sice zcela těsně 5:6 pražské Slavii, avšak roku 1930 si již nedala vzít mistrovství a zaslouženě porazila 12. října na kyjovském hřišti Slavii 5:3. Tím dosáhl Kyjov mistrovského titulu v dívčí házené, který si již dávno zasloužil. Toto vítězství dovršilo nejvhodnějším, protože nejsportovnějším způsobem letošní oslavy desetiletého trvání SK Kyjov. Doufejme, že Kyjov si také toto mistrovství hodně dlouho podrží, neboť výkonnost kyjovské házené v příštích letech ještě vzroste a o dostatek dorostu je postaráno.

    V září tohoto roku konaly se v Praze světové ženské hry. V zápase o mistrovství světa v dívčí házené porazilo Československo Polsko (17:0) a také Jugoslávii (8:5). V československém družstvu házené byla také členka kyjovské házené slečna Liduška Cahlíková, která se osvědčila jako nejlepší střední útočnice československá.

    K dosavadnímu sportovnímu klubu v Kyjově přibyl nový, který se ustavil v květnu pode jménem Sportovní atletický dělnický klub Kyjov.

    Při sčítání obyvatelstva, které se konalo 1. prosince, měl Kyjov 4.506 lidí, tedy právě o 100 obyvatel více než roku 1921. Činí tudíž přírůstek obyvatelstva za posledních 10 let u nás 2,27%.

    Vánoční strom republiky vztyčen byl na náměstí 14. prosince. OPM dostalo se většího daru, který jí v závěti odkázala vdova po policejním inspektoru pí Anežka Sedláčková tím, že OPM učinila dědičkou svého jmění přesahujícího 30.000 Kč. Pro ruské strádající děti vynesla dubnová sbírka 426 Kč.

    Rozpočet na rok 1931 byl takovýto:

    Konečný rozpočet vykazuje přebytek 2.207 Kč k úhradě případných omylů v rozpočtu.

    Pohyb obyvatelstva se jevil následovně:

    Přehled cen nejdůležitějších potřeb životních v Kč: