Rok 1933 začínal nešťastně. Dne 5. ledna potkalo kyjovské trhovce, vracející se z jarmarku v Šaštíně na Slovensku, hrozné neštěstí. Na přejezdu trati severní dráhy u Mikulčic byl autobus, kterým se vraceli domů, zachycen rychlíkem. Bylo toho večera mlhavé počasí, obleva, místo srážky je i jinak nepřehledné, takže autobus, který řídil sám jeho majitel Josef Navrátil z Kyjova, přeraziv železniční závory, vjel na trať právě před lokomotivu přijíždějícího rychlíku. Byl odmrštěn na druhou stranu, kde zůstala z něho jen hromada trosek a válejících se balíků, které naši trhovci ssebou vezli. Z této spousty vytaženi byli tři mrtví: Tomáš Synek, František Skoumal a Marie Procházková. Těžce raněni byli: Václav Kubíček, výrobce kartáčů, trhovkyně Anna Skoumalová, žena zabitého Skoumala a majitel a řidič autobusu Josef Navrátil. Lehčeji se zranili Antonín Kurdějovský, obchodník pleteným zbožím, Jiří Adamec, obchodník střižným zbožím a výrobce kartáčů Jan Schneider. Zranění byli odvezeni sanitním autem do nemocnice Milosrdných bratří ve Valticích, mrtví pak byli převezeni do Kyjova a tu na místní hřbitově v neděli 8. ledna odpoledne za velké účasti lidu pohřbeni. Neštěstí to hluboce dojalo a rozrušilo naše město. Byliť to z velké části lidé nezámožní, kteří na cestě za chlebem přišli o život. Ač všichni mrtví byli živiteli rodin, přece nejbolestněji působil nářek tří malých dětí Skoumalových, které opuštěny plakaly nad hrobem svého otce, zatímco jejich matka zápasila se smrtí ve valtické nemocnici, jíž také za týden podlehla. Na zmírnění bídy některých účastníků této tragedie, kteří se dlouhou dobu léčili, konaly se sbírky, které vynesly 3.830 Kč a k tomu dar Občanské záložny 2.000 Kč. Obec sama kromě hotového daru 500 Kč hleděla jim i jinak pomáhati, udělujíc nejpotřebnějším z nich slušné měsíční nebo jednorázové podpory.

    S rozvojem rychlé motorové dopravy ukazují se nápadněji nedostatky našich silnic, hustě frekventovaných, stavěných kdysi snad z ohledu strategických zpříma i do srázných kopců bez ohledu na pohodlí lidí a námahu zvířat. Toho druhu je například sinice z Kyjova do Bzence a dále do Uherského Hradiště, která byla postavena již roku 1834. Má prudké stoupání z ulice Tyršovy ke kapli sv. Rocha, pro dálkovou silnici naprosto nepřípustné a k tomu ještě vede hlubokým úvozem, který pravidelně bývá v zimě zavát sněhem, nebo pokryt náledím, takže silnice bývá buď úplně nesjízdná nebo aspoň nebezpečná. Pomýšlelo se proto na její přestavbu, aby se zmíněným závadám odpomohlo a při tom se opatřila práce pro nezaměstnané, kterých je tou dobou na okrese asi 3.500 osob. Projekt na přestavbu byl vypracován pro dva směry. Dle prvního (A) by vedla nová silnice Tyršovou ulicí po obecní cestě ke Skoronicím a stočila by se pak směrem k plošině pod kaplí sv. Rocha. Druhý směr (B) – jak se zdá také výhodnější – by byl ten, že by odbočila u Nového světa ze silnice milotické nalevo, zabrala by tři hutské stodoly a obloukem vlevo se pak vytočila do míst, kam ji vedl projekt první, ke staré silnici. Náklad na obě trasy byl by přibližně stejný, asi 740 až 750.000 Kč. Přezkoumání projektů dělo se komisionálně 26. ledna. Obec kyjovská měla by převzíti polovici nákladu na rigoly a dále 50% ze zbytku nákladu nekrytého státní a zemskou subvencí a příspěvkem okresu. Stará silnice až k Rochu po kolaudaci nové silnice (až po 1. km) má býti pak předána do správy a majetku obce kyjovské.

    Obecní zastupitelstvo dalo 23. února souhlas k přeložení této silnice dle návrhu druhého (B), avšak poukázalo na to, že obec nemůže pro přechodnou finanční tíseň, do které se nedostala svojí vinou, na přeložení silnice poskytnout zatím žádného příspěvku. Mohla by nanejvýš převzíti zákonité povinnosti z titulu stavby a udržování dosavadní silnice k sv. Rochu. V mimořádné schůzi 13. dubna rozhodlo však, že se z obecních prostředků dá přece 50.000 Kč na přeložení tohoto silničního úseku, bude-li na Kyjov pamatováno z výnosu půjčky práce, jejíž upisování jak město, tak i okres, vzali za svou věc.

    Na 14. dubna svolala městská rada schůzi zástupců úřadů, peněžních ústavů, spolků a veřejných korporací, ve které bylo zvoleno 12tičlenné komité – propagační výbor půjčky práce – jehož úkolem bylo všemi prostředky pracovati ke zdaru upisování půjčky práce mezi občanstvem. Předsedou byl zvolen okresní hejtman Karel Buzek. Město i okres obrátily se na občany i politické strany s provoláním, aby půjčku práce upisoval každý podle své možnosti, neboť se od ní očekávalo oživení hospodářského života a zmírnění nezaměstnanosti. Vskutku také upisovací výsledky byly v Kyjově velmi pěkné. Do poloviny května bylo jen u spořitelny města Kyjova upsáno 891.800 Kč, spořitelna sama upsala 200.000 Kč, město Kyjov pak 100.000 Kč. Celkem v Kyjově upsalo se asi 1 1/2 milionu Kč – na naše hospodářské poměry dost. Venkov zůstal v tomto směru daleko za městem, neboť raifaisenky a záložny nemají takřka žádných hotovostí a stejně tísnivě působí tu i celková zadluženost venkova.
    Obecní zastupitelstvo upisujíc 13. dubna na půjčku práce 100.000 Kč, které si opatřilo lombardem 5% pokladničních poukázek a zbytek se doplatil z pensijního fondu – učinilo tak za předpokladu, že město se bude ucházeti o výpůjčku 1.400.000 Kč z výnosu půjčky práce, jako levnou půjčku na stavbu hlavní kanalisační stoky a čistící stanice (rozpočet byl na 1.151.875 Kč), na dlažbu vozovky v ulici dra Severina Joklíka vedle trhoviště (rozpočteno na 59.332 Kč) a na stavbu části stoky na Újezdě (42.130 Kč), na dlažbu vozovky z Komenského třídy od Králíčkového na Újezd (rozpočet zněl na 92.440 Kč) a konečně příspěvek na přeložení úseku okresní silnice Kyjov – Vlkoš (50.000 Kč), dohromady 1.395.777 Kč. To vše bylo v plánu, který se bohužel neuskutečnil. Z požadovaného obnosu 1.400.000 Kč bylo městu nabídnuto jen 500.000 Kč a to jen z titulu provedení soustavné kanalisace. Protože však jen stavba její nejdůležitější části, totiž hlavního sběrače a čistící stanice, které je nutno vybudovat nejdříve a najednou, by si vyžádala sama nákladu 1.151.875 Kč, na což celý příděl 1/2 milionu Kč ani zdaleka nestačil a jinou část soustavné kanalisace v rámci povoleného úvěru provésti nebylo možno, jednalo město o té věci se Zemským úřadem v Brně. Celkem však neúspěšně, protože i ten zamítl použíti nabízené půjčky na jiný účel než na stavbu hlavního sběrného kanálu – a proto nezbylo městu než se půjčky vzdáti, což bylo také obecním zastupitelstvem 28. prosince odhlasováno. Ostatně zaráželo i poměrně vysoké procento úroků a amortisace a nedávalo vyhlídky na její hospodárné využití u nás zejména v tom případě, když by obec někdy v budoucnosti nemohla z různých příčin dostáti všem závazkům z takto poskytnuté půjčky, neboť úrokování a úmor její znamenaly by zatížení obecního rozpočtu o 90.000 Kč ročně.

    Dnem 1. března vypsala městská rada veřejnou neanonymní soutěž na získání upravovacího plánu pro město Kyjov v měřítku 1:2000, s podrobnostmi v měřítku 1:1000. Návrhy získané touto soutěží měly býti podkladem pro vypracování podrobného regulačního a zastavovacího plánu města a měly současně přinésti originální řešení, které by umožnilo cílevědomé a hospodářské budování města, vyhovující všem veřejným zájmům doby dnešní i pozdější při současném – pokud možno – respektování starého historického rázu města vnitřního a jeho kultury. Rozloha regulované oblasti města měla odpovídat vzrůstu obyvatelstva do doby asi 50 let, tj. asi 300 ha. Návrhy měly pamatovati na vhodné umístění nových veřejných budov, úpravu jejich okolí, při čemž by se šetřilo památek přírodních, historických nebo jinak cenných. Projekty měly dále obsahovati důležité potřeby při rozšiřování města samého a regulování starých částí, měly dbáti řádného umístění sadů, lázní, veřejných záchodů, hřbitovů, dětských hřišť a sportovních, umístění infekční nemocnice, skládky popela apod. Podniky průmyslové, hospodářské a skladiště měly býti projektovány poblíže dráhy nebo i blíže nádraží – tu přicházel v úvahu převážný směr severozápadních větrů – nová hospodářská stavení nebo podniky měly by státi na místě nepříliš středu katastru vzdáleném, přece však mimo město. Navrhovalo by se pro ně místo v polích na straně jižní a jihozápadní – role za městskou cihelnou a Maršelinky. mělo se také pamatovati na místo pro mlácení malozemědělců, tzv. “troškařů”. Zemědělci netajili vůbec, že mají na pracích, spojených s regulačním plánem města, nejživotnější zájem. Pro průmyslové a tovární podniky doporučovalo by se místo za První českou sklárnou, kolem silnice vedoucí z Kyjova do Milotic a mimo to místa poblíž dráhy směrem jihozápadním. Uhelné doly poukazují na to, aby v novém plánu bylo pamatováno na další možnost těžení hnědého uhlí v Kyjově po delší dobu, protože z finančních důvodů je dolování v Kyjově pro město výhodným. Kolem silnice vedoucí ke Kelčanům jsou předepsané pilíře v dolech po každé straně 15 m ponechány. (Polámaný” mezi Újezdem a kosteleckou silnicí jsou poddolovány a bude možno po ssednutí se půdy (jak prohlásil zástupce uhelných dolů) po deseti až patnácti letech nad poddolovanou částí stavěti budovy. Pokud by šlo o zachování starého židovského hřbitova v ulici Smetanově, jež žádala z rituelních i historických důvodů židovská náboženská obec, dosaženo bylo dohody v tom smyslu, že by ze strany její nebylo námitek proti vhodné úpravě jeho okolí nebo i případnému jeho zmenšení. Stará renesanční radnice na Masarykově náměstí, zejména její průčelí a věž mají býti bezpodmínečně zachovány i když by v budově samé bylo něco zbouráno nebo rekonstruováno. Okolí židovské ulice mělo býti přiměřeně upraveno tak, aby přišel více k platnosti vzhled radnice.
    Tyto návrhy, ač na pohled zásadní, nebyly ovšem neměnitelnými, ztrnulými. Projektantům dána byla i tu volnost postupovati podle jejich svědomí a praktických zkušeností, když by byli pro úpravu výhodnější. Dělnické kolonie měly se zříditi v blízkosti podniků průmyslových. Mělo se v návrzích pamatovati na stanoviště autobusů a jiných vozidel, na tržiště obilí, zeleniny, másla, drůbeže, ovoce apod. Důležité bylo by trhoviště pro cca 1.000 kusů hovězího dobytka, jiné asi pro 400 koní, pro vepře, pamatovati na zrušení starých a postavení nových jatek – posunouti je dále na jih mezi potoky. Návrh na umístění celého drážního tělesa i budov nádražních bylo by ovšem nutno vypracovati podle pokynů železničních úřadů a polohopisu jimi pořízeného, zejména pokud by šlo o zřízení nadjezdů nebo podjezdů. Dále měly projekty obsahovati plochy nezastavitelné i zastavitelné, při nichž měl býti vyznačen i způsob nebo druh zastavění (jako: domy činžovní nebo rodinné, veřejné budovy, továrny, zemědělské usedlosti aj., v tom i jejich výškové omezení), dále vyznačiti ulice, náměstí, tržiště, sady, veřejná prostranství apod. Mělo pak následovati schema hlavních komunikací s ohledem na stávající návrh soustavné kanalisace, vodovodní sítě, elektrovodní sítě, vhodné křížení veřejných komunikací s dráhou v různých úrovních s ohledem na inundační území. Všechny navrhované úpravy měly býti vyznačeny polohově i výškově, vyhovovati všem podmínkám, aby byly schopny realisace a převzetí do plánů definitivních. Do mapy o měřítku 1:2000 měl se zakresliti přehledný návrh s ohledem na hospodářský vývoj města a na případné připojení blízkých sousedních obcí (Nětčic a Boršova). V témže měřítku měla býti vyznačena kostra regulace města, vybarveny průhlednými barvami plochy zastavěné, sady, zahrady aj., aby bylo na první pohled patrno, jak projektant pamatoval na plíce města. Vedle toho měla býti do plánu zakreslena a vybarvena podrobná síť komunikační s vyznačením stavebních čar hlavních i vedlejších ulic, náměstí s vepsanými rozměry šíře a udáním způsobu zastavovacího pokud by šlo o přípustnou výšku a druh budov. Vše mělo býti provedeno po stránce grafické tak, aby z návrhů i laikovi byla zřejmá kostra plánu i hlavní myšlenka návrhů.
    Lhůta k podání návrhů končila 30. září, t.r., načež je měla posuzovati porota a do čtyř týdnů rozhodnouti zda, pokud a jak odpovídají podmínkám vypsání, vyloučiti nevyhovující a odměniti cenami projekty vhodné. Projekty cenou poctěné a zakoupené měly se státi majetkem Kyjova.

    Pomůcky žádalo 17 zájemníků a z nich 13 projektantů zaslalo městské radě své práce v ustanovenou dobu. Byli to: 1./ Ing. Josef Peňáz z Brna, 2./ dr ing. B. Babánek z Brna, 3./ dr ing. Milan Babuška z Prahy, 4./ architekti I. Grunt a I. Polášek z Brna, 5./ ing. dr Rudolf Procházka z Brna, 6./ ing. architekt O. Koutský a dr. I. Ježek z Prahy, 7./ ing. Karel Lupač a spol., Znojmo, 8./ ing. architekt E. Pavlovský z Rimavské Soboty, 9./ ing. architekt Ludvík Hilgert a spol., Praha, 10./ architekt F.M. Černý z Prahy, 11./ architekti Starec – Hýlský – Šácha z Prahy, 12./ architekt B. Fuchs a spol. z Brna, 13./ architekt František Thoř z Prahy.
    Projekty byly v přítomnosti starosty Františka Říhovského a předsedy stavební a regulační komise stavitele Josefa Poláška otevřeny, protokolárně zjištěny a připraveno vše pro zasedání poroty, k němuž došlo ponejprv 9. října.

    Při zkoumání došlých návrhů byly v prvním kole vyřaděny projekty čís. 7, 8 a 13, při druhém posudku vyřaděno bylo dalších 5 projektů, totiž čís. 6, 9, 10, 11 a 12, takže do třetího kola zbývalo k dalšímu posouzení projektů pět. Pečlivou úvahou přišla komise k názoru, že žádný ze zbývajících projektů nehoví plně daným podmínkám a proto se usnesla, aby I. cena nebyla žádnému z projektantů udělena. II. cena udělena byla projektu čís. 1 částkou 8.000 Kč, dalším třem projektům, které byly poměrně stejně hodnotné, přiřknuty ceny po 6.500 Kč, utvořené z částek, určených pro I. a III. cenu a jistého dílu částky povolené na zakoupení vhodných projektů. Pátý projekt byl navržen k zakoupení za podaných 3.000 Kč. Tak byla vyčerpána celková částka 30.500 Kč, jak bylo v zadávacích podmínkách stanoveno. Podle těchto byly také návrhy k soutěži zaslané po 14 dnů v zasedací síni městského zastupitelstva vyloženy k volnému nahlédnutí a k žádosti Masarykovy Akademie Práce v Praze po ukončení místní výstavy zaslány ještě k výstavě do Prahy na týden. Výstava regulačních plánů těšila se velké pozornosti občanů místních i cizích, kterých přišel na výstavu značný počet. Bylo zajímavým sledovat, jak si moderní projektanti představují vývoj a budoucí tvářnost Kyjova. Zakoupené plány jsou uloženy v úřadovně městského stavebního úředníka.

    S nájemci kelčanského velkostatku nemělo naše město vždy štěstí. Hospodářské poměry dosavadního nájemce Františka Nováka se zhoršily poslední dobou do té míry, že nebyl schopen zaplatiti nájemné. Nedoplatek dosáhl 65.316,33 Kč. V listopadu oznámil nájemce Novák, že nájem kelčanského dvora se živým i mrtvým inventářem předal dosavadnímu zástupci svému a správci Aloisu Hoškovi. Městská rada svolila, aby nájem byl zadán na zbytek období – do 31. srpna 1934 – za dosavadních podmínek panu Aloisu Hoškovi, jenž převzal i nedoplatek Františka Nováka, kterému byla dána výpověď.

    Velkostatek Kelčany, které naše město vlastní, je zapsán v moravských zemských deskách ve vložce č. 429. Pozemky mají výměru celkem 123 ha 55 a 45 m². Z toho připadá na zahrady 9 a 30 m², na pole 117 ha 74 a 54 m², pastviny 4 ha 99 a 7 m², stavební plochy 44 a 35 m², neplodné půdy 17 a 54 m². Pachtovné ročně z každého ha činí v peněžité hodnotě 350 kg pšenice a je splatné vždy 1. září, 1. prosince, 1. března a 1. června vždy předem. Základem při výpočtu čtvrtletního pachtovného je průměrná cena moravské červené pšenice za uplynulé čtvrtletí před splatností pachtovného podle záznamu obilní bursy v Brně. Pachtýřům náleží také užívání ovocných stromů na propachtovaných pozemcích. Musí je však ošetřovati, chrániti před nákazou a uhynulé nebo vykácené nahraditi jinými. Hovězí dobytek musí tvořiti 75% celkového stavu dobytka. Na pachtovaných pozemcích nesmí se otevírati lomy, vybírati hlína, písek aj., hranice a meze musí pachtýř pečlivě opatrovati. Podrobnější podmínky bývají obsaženy v nájemní smlouvě, uzavírané vždy na 12 let.

    I svízele s vodovodem se již ohlašují, mnohem dříve, než se očekávaly. Loňský rok byl dosti suchý. Vydatné jarní deště se letos nedostavily a proto důsledky trvalého sucha se objevily ve zmenšené intensitě horských pramenů, ze kterých se napájí kyjovský vodovod. Bylo nutno učiniti opatření, aby se vody z vodovodu nepoužívalo ke kropení ulic a stříkání zahrad a vůbec aby se vodou neplýtvalo. Když za letních měsíců tlak vody poněkud klesne, jsou lidé na Újezdě bez vody. Potrvá-li suché období ještě několik let, bude nutno této kalamitě čeliti zachycením dalších pramenů u Osvětiman, totiž “pod javorem”, “pod borovým” a na medlovských pasekách nebo velmi vzdálené prameny “u pěti žídel”. Ale jsou tu i jiné těžkosti: lidé, i dobře situovaní, neplatí řádně vodného. Trapně působilo, když předseda vodárenské komise v obecní radě oznámil, že nedoplatků na vodném pro tento rok je (v říjnu) již 45.277 Kč, tedy právě polovice předepsané dávky!

    Prvá tři léta byl vodovod spravován samostatně zvláštní komisí a účtování se provádělo v městském důchodě. Protože se občas vyskytovaly výtky stran bilance, uskladnění reservního materiálu, dozoru na práci vodákovu apod., rozhodlo městské zastupitelstvo, aby správa vodovodu a elektrárny byla opatřena společně jako městský podnik s názvem “Elektrárenské a vodárenské podniky města Kyjova” a to od 1. ledna 1934. Předsedou nově ustavené desítičlenné komise elektrárensko-vodárenské komise je továrník Vladimír Šafařík.

Dláždění části Smetanovy ulice
Dlažba vozovky na Újezd
Chodník ke chlapecké škole

    Při zadání dlažby úseku dálkové silnice v Havlíčkově ulici se docílilo úspory asi 120.000 Kč. Ministerstvo veřejných prací dalo souhlas, aby se této úspory použilo k vydláždění drobnou žulovou kostkou úseku dálkové silnice z Kyjova do Svatobořic od přejezdu dráhy ve Smetanově ulici v délce 300 m. Z fondu dlažebního provedla se letos dlažba vozovky od Králíčkového na Újezd žulovými kostkami a zřízen i betonový chodník z ulice Komenského ke chlapecké škole.

    Velmi citelně poškodilo naše živnostníky a obchodníky zavedení úplného nedělního klidu v Kyjově a na kyjovském okrese počínaje 1. březnem t.r. 6. dubna jednalo se o tomto úředním opatření v městském zastupitelstvu, které se k této novotě vyslovilo zamítavě, uznávajíc, že tím bude citelně poškozena řada obchodníků u nás, i v obcích, sousedících s obcemi okresů přilehlých, kde úplný nedělní klid zaveden nebude. V Kyjově utrpí především obchodníci se střižným a módním zbožím, kteří trží hlavně v neděli, kdy přichází do města mnoho lidí z okolních vesnic za svými nákupy. Zastupitelstvo doporučuje zavedení nedělního klidu v celém státě najednou, nebo aspoň v zemi Moravskoslezské. Obchodní gremium se snaží platnost tohoto ustanovení pro Kyjov a jeho okres oddáliti až do doby, kdy nedělní klid bude zaveden všeobecně.

    1. června usneseno na městské radě přestěhovati policejní strážnici z obecního domu čís. 2 na náměstí do radnice. Uprázdněné místnosti byly pak pronajaty Živnostensko-obchodnické záložně na 10 let. Dosavadní policejní inspektor Cyril Pitro byl ze zdravotních a také jiných důvodů dán do trvalé výslužby. Strážník Josef Fišer za svoji pohotovost a odvážnost při stíhání a zatýkání nebezpečného lupiče Hasíka, jímž byl také postřelen, byl jmenován nadstrážníkem a vysloveno mu bylo městskou radou pochvalné uznání. V celku zůstává naše město ušetřeno návštěv zlodějů a různých nebezpečných individuí. Možno uvésti jen jediný případ vloupání se kasařů do kanceláře octařské firmy Adolfa Weinberga v Palackého ulici v noci 21. března, kde z pokladny odcizili asi 3.000 Kč a zlaté hodinky. Na jiném místě byli zahnáni a prchli.

    Okresnímu soudu byly pronajaty dosavadní místnosti v radnici za roční nájemné 21.120 Kč + dávky a poplatky až do roku 1941. Radniční sklep je také pronajímám ofertním řízením místním trhovcům.

    8. června schválilo obecní zastupitelstvo prodej obecního domu č. pop. 472 v Čelakovského ulici majiteli instalatérského závodu panu Bartoloměji Svobodovi za 80 tisíc Kč.

    Z veřejného majetku odprodáno letos: panu Josefu Jakerlovi u gymnasiálního hřiště část obecního pozemku parc. čís. 280/1 ve výměře 1 a 7 m² (1m² á 12 Kč), paní Františce Hlaváčové část obecního pozemku parc. čís. 14 (= břeh u pivovarských sklepů) ve výměře 2 a 73 m² (á 3 Kč za 1 m²) a panu Jaroslavu Jakerlovi parc. č. 2505/4 (u mlýnské strouhy) ve výměře 1 a 24 m² (á 6 Kč za m²), dále parc. č. 2507/5 (břeh Kyjovky u parku) o ploše 1 a 1 m² (á 6 Kč za m²) panu Jaroslavu Václavíkovi.

    Z významnějších událostí kulturních a společenských sluší se vzpomenouti Tyršových oslav. Kyjovský Sokol jako důkaz vděku Miroslavu Tyršovi dal poříditi z výnosu dobrovolných příspěvků členstva a přátel Jednoty jeho sochu, kterou podle modelu akademického sochaře Jana Znoje, profesora na státní keramické škole v Praze, provedl kyjovský sochařský a kamenický závod Rudolfa Petra. Pomník ten stojí v zahradě před Sokolovnou a měl býti původně odhalen již koncem roku předešlého, avšak stalo se tak teprve 11. června t.r. Program slavnosti byl vyplněn slavnostními sbory pěveckého sdružení sokolské župy Komenského, veřejným cvičením a lidovou veselicí.

Oslava 83. narozenin presidenta republiky
Oslava 1. máje, svátek matek

    Na počest 83. narozenin presidenta republiky T.G. Masaryka konána večer 6. března v Sokolovně akademie s proslovem a ukázkami tělocvičné výchovy, které předvedlo vzorné sokolské družstvo ze Zlína. 1. květen oslaven byl průvody socialistických stran, hudební a zpěvní akademií v záloženském sále. 21. května pořádán “svátek matek” s alegorickým průvodem, koncertem na náměstí a odpolední dětskou besídkou v Sokolovně.

    Abiturienti zdejšího reálného gymnasia a studentský orchestr pořádali ve dnech 3.-5. června zájezd do Trnavy na Slovensku ke slavnostnímu sjezdu slovenských skautů. Byli tam pozváni ředitelem trnavského reálného gymnasia Františkem Špačkem, rodákem z blízkého Vlkoše, aby se také seznámili s abiturienty tamějšími a navázali přátelské styky, utužili vědomí československé státní jednoty a pěstovali ji dále. Zájezd, kterého se zúčastnilo asi 100 našich studentů s několika členy profesorského sboru a rodiči studentů, zdařil se skvěle.

    15. výročí naší samostatnosti oslaveno bylo v předvečer 28. října lampionovým průvodem od Nového světa městem k pomníku Svobody s proslovem starosty kyjovského Sokola, odborného učitele Matěje Urbana. Večer v Sokolovně byla gymnasijní hudební a pěvecká akademie. 28. října dopoledne přednášel při hudební akademii o tomto dni ředitel reálného gymnasia z Nového Mesta nad Váhom Kraus.

    18.XII. odevzdán veřejnosti vánoční strom republiky, který soustřeďuje příspěvky na Okresní péči o mládež.

Malířská výstava Josefa Zamazala
Přednáška konservátora Krále

    V dubnu uspořádal v sále Sokolovny výstavu svých obrazů (asi 60) akademický malíř Josef Zamazal. 10. května přednášel v Sokolovně konservátor Alois Král, objevitel Demänovských jeskyň na Slovensku, o svých podzemních pracích v propasti Macoše. V červnu byla výstava hospodářských zvířat na trhovisku.

    19. srpna zavítala do Kyjova v průvodě sokolského pracovníka profesora Očenáška šestičlenná deputace anglických profesorů a učitelek v čele s profesorem Jamiesonem z Edinburku, aby poznala slovácké kroje a tance. Byla na nádraží uvítána četným obecenstvem. V neděli dopoledne prohlédli si hosté na náměstí slovácké kroje, odpoledne zajeli do Svatobořic, kde sokolská jednota připravila pestrý dožínkový průvod, stavění máje a taneční zábavu. Angličanům se u nás velmi líbilo a svéráz našeho prostředí tak je zaujal, že prý ani k odjezdu se jim nechtělo. Některé scény si zfilmovali. K večeru však přece odjeli do Velké, kam je z Kyjova doprovázeli dr Vladimír Broček a ředitel Hynek Kalivoda.

    2. července byla v Kyjově prvá konfirmace dětí církve českobratrsko-evangelické, kterou vykonal farář Jadrníček z Uherského Hradiště.

    18. června Odbočka svazu československých důstojníků v Kyjově spolu s Výborem pro obranu obyvatelstva pořádaly “den brannosti”. Na náměstí koncertovala hudba pěšího pluku č. 27 z Uherského Hradiště a do pořadu koncertu včleněna přednáška JUDra Leopolda Chmely, štábního kapitána z Brna, “O významu branné výchovy pro občany a stát”. V prosinci konána letecká sbírka, která se u nás nepotkala s tím porozuměním a výsledkem, jakého si zasloužila.

    V Kyjově i v okolí je dnes dosti členů spolku Krematorium. Aby ústředí jeho usnadnilo styk přátel pohřbu žehem a členové byli vždy řádně informováni, byl utvořen v Kyjově odbor Krematoria, jehož přední starostí má býti zřízení místního urnového háje pro uložení popelnic.

    V lednu utvořil se v Kyjově Spolek pro péči o nezaměstnané v okrese kyjovském. Do výboru zvoleni: předsedou okresní hejtman Karel Buzek, místopředsedou dr Půček Josef, železniční lékař v Kyjově, jednatelem Hynek Kalivoda, ředitel okresní nemocenské pojišťovny, pokladníkem Jan Hradil, řídící učitel v.v. Spolek chce se starati o nezaměstnané i po stránce zdravotní a nahraditi jim nemocenské pojištění, kterého ti, kdož pozbyli zaměstnání, postrádají. Městská spořitelna darovala spolku 20.000 Kč. Na mléčnou akci pro děti nezaměstnaných věnoval týž peněžní ústav 2.500 Kč. Před Vánoci pamatovala obec na dělníky po celý rok u ní zaměstnané naturáliemi, stejně jako se jich též dostalo obecním chudým.

    Nemůže se ještě říci, že by se hospodářské poměry již přibližovaly normálnímu životu, jak tomu bylo před pěti lety. Podnikání je většinou nesmělé, váhavé, v některých oborech veřejného života na oko se zdá že je lépe, v jiných zase hůře. Mluví se mnoho, kdy a jak krise skončí, avšak celkový vývoj všeho hospodářského dění příliš pomalu ubírá se svou dráhou, na které jej nedovedou popohnati ani naši nejlepší národohospodáři. Výroční trhy mají stále malý obrat – ještě podzimní bývají nejlepší – cizím trhovcům nevyplatí se namnoze ani k nám jezdit. Kupuje se zboží podřadnější a jen to nejnutnější. Také staví se již poměrně méně.

    Kyjovské průmyslové podniky byly v celku slušně zaměstnány. Sklárny stály od listopadu minulého roku a zahájily výrobu až v dubnu na jedné vaně. Mlýny VDP, doly hnědouhelné, Vrtalova lepenkárna, octárny aj. byly zaměstnány dobře. Akciový pivovar nevykazuje schodku, avšak dividendu také nevyplácí.

    Podle zákona o úsporných opatřeních, která provedl u svých zaměstnanců stát, sníženy byly také platy obecním zaměstnancům od 1. ledna tohoto roku. Tato “úspora” vynese obci ročně 22.966 Kč.

    Po finanční stránce byl rok 1933 pro obec velmi těžký. Že přesto se skončil značnou pokladní hotovostí vysvětluje se mimo jiné tím, že obec byla nucena odprodati cenných papírů asi za 223.322,50 Kč, aby mohla uhraditi náklad na loňskou dlažbu ulice Havlíčkovy a Brandlovy. Na obecních přirážkách obdržela obec téměř o 90.000 Kč více, poněvadž při upisování Půjčky práce mnozí užili slev a platili dlužné daně za minulá léta a tím obec získala. Nečekaně obdržela také příděl 28.162 Kč na dávce z přírůstku hodnoty, čímž řádné obecní hospodaření bylo udrženo v rovnováze. Jeho souhrnný přehled podává následující tabulka:

    Sestavení obecního rozpočtu na rok 1934 bylo velmi obtížné, neboť pro městské finance přestaly již doby tučných let. Tato tvrdá skutečnost nutila k tomu, aby omezením jednotlivých položek i jinak bylo možno najíti způsob jak docíliti toho, aby obec i přesto mohla dostáti svým povinnostem navenek. Jeho celkový přehled podává následující tabulka:

    O přirozené měně obyvatelstva našeho města v tomto roce informuje tabulka: