Celková bilance roku 1934 jevila se kyjovské žurnalistice asi takto: Skončili jsme rok špatný a zlý a do nového roku 1935 vstupujeme s malou nadějí, že bude lépe. Uplynulý rok se jevil v praxi stále ještě kritickým v ohledu hospodářském i sociálním doma, v zahraničí i vnitřní politice pak rokem vážných a nebezpečných konfliktů. Kdo před rokem věřil, že bude lépe, je zklamán a také o vyhlídkách do roku 1935 nelze zatím psát příliš optimisticky, nechceme-li být opět zklamáni.
    Skutečně hospodářská situace státu a lidu se viditelně nezlepšila a také úřední statistiky a fakta tomu zatím nijak nenasvědčovaly, že by krize byla skutečně již na ústupu. Aspoň hospodářská opatření vlády se neosvědčila. Sliby a naděje, jimiž vládní strany národ konejšily, když byla provedena v únoru 1934 devalvace naší měny, vcelku zklamaly. I nezaměstnanost, jak vláda ujišťovala, se u nás zatím podstatně nesnížila, ba ani nezmírnila, naopak její vzrůst byl od srpna rychlejší, než tomu bylo před devalvací. Není důvěry v chystaný dobytčí monopol, který stejně jako obilní zdraží konzumentu životní potřeby, poškodí dosavadní výrobní a obchodní systém, aniž by zemědělcům opravdu pomohl. Ani chystané oddlužení zemědělského stavu, vlastně jen jeho části, neukazuje na to, že by rok 1935 byl hospodářsky lepší předešlého. K tomu ani mezinárodní situace není uspokojivá, mír není zabezpečen. Straší tu otázka Habsburků a rakousko-německého anšlusu, nevraživost dnešního polského režimu, proti nám spojeného s hitlerovským Německem. To vše zneklidňuje veřejnost. Ministerstvo národní obrany upozorňuje, že je nutná opatrnost v zahraniční politice a zvýšená péče o armádu. Je krize, ale přitom kina a různé zábavné podniky jsou plné...

    Než přece se dalo v tomto roce počítat s nadějí, že se blíží lepší časy. Zahraniční obchod se rozvíjel příznivěji, než v letech předchozích a lépe než loni. Nalezeny nové vývozní trhy, vývoz stoupl, zahraniční obrat se zvýšil a tím už naše hospodářství se dostávalo do souvislosti se světovým zlepšením hospodářských poměrů. Přehnané ochranářství ustupovalo a bez uvolnění mezinárodního obchodu nedostal by se svět z bídy ven. Dovezli jsme více surovin a především vyvezli hotových výrobků. Aktiva činila prý dokonce 1 miliardu Kč. Nezaměstnanost pozvolna ubývá (v květnu t.r. prý o 10%), nápadný je vzestup nákladní dopravy a vkladů u spořitelen. Je tedy možné, že loňské vánoce byly poslední v řadě let sestupné periody a že už přece jen stojíme na prahu blížících se lepších časů. Národní banka konstatuje ve své zprávě z 29.II. t.r., že československé hospodářství se zotavuje. Od 1. IV. se zmírnily srážky státním zaměstnancům o 30%. Proti úmyslu zavést u nás obecně 40ti hodinový pracovní týden protestoval Ústřední svaz československých průmyslníků, který tvrdí, že tímto způsobem se nepodaří opatřit práci většímu počtu nezaměstnaných. Zvýšený stav vojska má za následek zvýšení státního rozpočtu o 500 až 700 milionů Kč, státní dluh se zvyšuje letos o 1 1/2 miliardy korun československých.

    A co se dělo v Kyjově? Člen městské rady, senátor za sociální demokraty Tomáš Korvas, tajemník svazu sklářského dělnictva, doporučoval, aby se město dalo do stavby domů, protože dostane příplatek na dělnické mzdy z titulu produktivní péče o nezaměstnané. Měl na mysli přestavbu bývalé piaristické budovy pro rozšíření gymnasia, živnostenské školy nebo i velkého úředního domu. Na poradě všech zdejších státních úřadů usneseno zasadit se o to, aby stát postavil budovu především pro okresní soud a poštu, které jsou v obecních domech zvlášť špatně umístěny. Do staré radnice by se umístily městské úřadovny, muzeum aj. O dosavadní místnosti obecního úřadu by se rozšířil berní úřad a pošta. Starosta a senátor Korvas byli pověření jet do Prahy k ministerstvu spravedlnosti a zjistit, zda a jakých podmínek bylo by možno projekt nové budovy uskutečnit.

    Byl vypracován nový regulační plán ing. Boh. Babánkem a Antonínem Prokšem z Brna na podkladě výsledků ideové soutěže a za dozoru vrchního stavebního rady ing. Josefa Peňáze, přednosty regulačního oddělení města Brna, autora nejlépe oceněného projektu ideové soutěže, jakož i za spolupráce městské regulační komise. Polohopisný plán byl vyložen k námitkovému řízení. Došlo pět námitek, kterým ve třech případech bylo vyhověno a příslušné změny byly na regulačním plánu provedeny, ostatním námitkám, postrádajícím právního i hospodářsko-technického odůvodnění vyhověno nebylo. Opravený a doplněný plán byl pak znovu veřejně vyložen a přišlo opět dvanáct námitek (v tom VDP mlýnů i akciového pivovaru), ale všechny byly zamítnuty. Polohopisné plány byly pak schváleny tak, jak byly regulační komisí připraveny a městskou radou schváleny.

    Nad tenisovými hřišti u parku vnikla voda poruchou vodovodního potrubí do půdy a hořejší vrstva hlíny a jílové půdy se posunula směrem k tenisovým dvorcům. Vrtbou bylo zjištěno, že v hloubce asi 3 m je vrstva běžícího písku asi 150-200 cm silná. Pod ní je modrý jíl, který vodu nepropouští a proto se hoření vrstva půdy sváží k tenisovým dvorcům. Pohyb je tím větší, že při stavbě dvorců bylo úpatí půdy do hloubky 120 cm odkopáno a tím posun hořejších vrstev ještě umožněn. Patka břehu se zajistila dubovými pilotami asi 150 cm od sebe vzdálenými. Břeh se upravil, osel trávou a vysadil akáty. Tím se posun půdy prozatím zastavil.

    Jihokarpatské rafinerii se povolilo postavení benzinové stanice před dům Karla Mazala ve Smetanově ulici za poplatek 500 Kč ročně.

    V mlýnské (židovské) ulici byl zbourán z bezpečnostních důvodů dům č.p. 545.

    Při stavbě nové silnice do Vlkoše bylo nutno odkopat hlínu až k samým zdem kaple sv. Rocha. Okresní úřad zřídil tu opěrnou betonovou zeď.

    22. července se hlasovalo v městské radě o stanovení stavební čáry pro postavení velké budovy obilního skladiště Hospodářského družstva v Dobrovského ulici. Toto prosadilo svůj návrh, že se tak stane 2 m od regulační čáry, ač stavební komise požadovala aspoň 2,5 m.

    Rolnické mlékařské družstvo zažádalo za odprodej části obecního pozemku p.č. 280/4 ve výměře 1 a 41 m² á 6 Kč za m², že sami vybudují na odprodané ploše kanál a sami jej budou udržovat.

    V Kollárově ulici, která se má rozšířit z 18 na 24 m, býval svého času močál, jenž později byl vysušen a zavezen škvárou. Kdyby tu byly zřízeny ještě zahrádky, neměla by voda odtoku, tlačila by se do domů, beztoho značně vlhkých.

    Nájemci kelčanského dvora Aloisu Hoškovi slevilo se na pachtovném v důsledku vládního nařízení č. 272/34 14.991 Kč, protože rok 1934 byl velmi suchý, pícnin a obilí velmi málo.

    Manželé Josef a Alžběta Poláškovi ze Skalky nabídli městu ke koupi les, parc. č. 1988 na Bradle ve výměře 76 a 34 m². Za měřici chtějí 4.000 Kč. Les jejich je vklíněn do městského lesa, takže koupí jeho by se získal k němu dobrý příjezd. Nadlesní Zacha odhadl les na 10.757 Kčs.

    Milotický lesmistr Růžička, který po odchodu revírníka Nesvadby měl dozor nad kyjovskými lesy v Moravanech a Vřesovicích byl dnem 31. prosince t.r. dozoru zproštěn a vysloveno mu uznání za jeho činnost. Lesmistr Zacha byl pověřen vypracováním lesního hospodářského plánu. Na kancelář má 8 m³ palivového dříví, 50 Kč na osvětlení, 150 Kč na úklid.

    Nájemci honitby v kyjovských lesích, zdejšímu speditéru Karlu Kostovi sníženo bylo nájemné ze 4.000 Kč na 3.000 Kč ročně, když nebude ničeho namítat proti stavbě chat v lesích. Jejich majitelům naproti tomu bylo přiměřeně nájemné zvýšeno.

    Zdejší zemské hospodářské škole je město ochotno pronajmout vzorný vinohrad na Újezdě na dalších 6 let za 150 Kč z míry. Přitom si obec ponechá skleník, stratifikační domek a 3 měřice pozemku. To jest od 1. ledna 1936 do 31. prosince 1941. Uskutečněno.

    Obecní pozemky byly pronajaty na další 3 léta dosavadním pachtýřům za 150 Kč z míry. Těm, kteří měli dosud pozemků více, byla půda odebrána, aby bylo možno vyhovět dalším žadatelům bezzemkům.

    Dosavadní městský zahradník Jan Dohnal byl přeložen do výslužby s měsíčním důchodem 872,18 Kč. Jeho nástupcem ustanoven zdejší občan Vítězslav Otruba s platem měsíčně 700 Kč s podmínkou, že zanechá školkaření.

    Okresní jednota československých legionářů pořádala 7. března slavnostní otevření muzea odboje, umístěného v přízemí místnosti obecního domu č. 1 na náměstí. Sbírka “motorisací k obraně vlasti” vynesla 1.000 Kč.

    Odvoz popela a smetí na rok 1936 pronajat za 12.000 Kč povozníku Janu Chmelovi, Jaroslavu Moravanskému pak chov obecních býků na léta 1936-39 za 5.000 Kč ročně a bezplatné užívání 15 mír obecních pozemků.

    Tento rok vyjednávala městská rada se zdejším obchodníkem Antonínem Šínem, který dlouhá léta shromažďoval ve zdejším kraji se nacházející památky z pravěku, o odkoupení jeho pozoruhodné a cenné archeologické sbírky, kterou státní konservátor dr. I.L. Červinka ocenil na 25.000 Kč, pro městské muzeum. Město nabízelo nejvýše 12.000 Kč. Šín, který se chystal k odchodu z města Kyjova nakonec projevil souhlas a svou hodnotnou sbírku za nabízený obnos 12.000 Kč prodal městu 13. června t.r. Správce městského muzea, profesor zdejšího reálného gymnasia Ludvík Kalus společně s členem rady Vítězslavem Svozilem z pověření rady sbírku převzali (18 beden a 22 papírových pytlů) a uložili do dvou místností v prvním poschodí chudobince Jurovského. Pozdější žádost Šínovu o doplatek 3.000 Kč městská rada zamítla.

    Došlo letos také k nezvyklé události: vyloupení obecní pokladny. Byla starého typu a již dvakrát po sobě byla vyloupena. Usneseno v radě koupit novou s železobetonovou výplní. Vchod do obecních úřadoven v prvním poschodí domu č.p. 1 byl uzavřen silnou železnou mříží, dveře všech úřadoven z chodby byly opatřeny dosickými zámky. Mřížové dveře kovové zhotovil zdejší zámečník František Wlach za 1.053 Kč včetně čtyř dosických zámků. Od firmy Jergl a Hadlík v Brně koupena pancéřová pokladna. Protože fa si vzala na protiúčet vyloupenou pokladnu v ceně 400 Kč, doplatila obec pouze 4.000 Kč.

    V tomto roce se dožil 7.III. president republiky T.G. Masaryk 85 let. Na slavnostní schůzi městských zastupitelských sborů k tomuto významnému dni promluvil o životě a díle presidentově náměstek starostův, ředitel zdejší měšťanské školy chlapecké Matěj Urban a presidentově kanceláři byl odeslán blahopřejný dopis tohoto znění: Pane presidente, obecní zastupitelstvo města Kyjova shromáždilo se dnešního dne ke slavnostní schůzi, aby u příležitosti Vašich 85. narozenin opětně vzpomnělo s úctou, láskou a vděčností Vašeho celoživotního odvážného úsilí o vítězství pravdy, lidskosti a demokracie, jemuž bylo Prozřetelností požehnáno, že splnila se touha generací, vytvoření a vybudování samostatného státu československého, který již 17tý rok řídíte moudře. Máme zato, že svou vděčnost a lásku osvědčíme Vám nejlépe vážným slibem a pevným odhodláním, že zachováme vždycky a za všech okolností věrnost zásadám demokracie a lidskosti, jak Vy jste je pane presidente chápal, hlásal a uskutečňoval. Prosíme Boha, aby Vám ještě dlouhá léta dopřál zdraví a síly.
    Místní osvětová komise uspořádala v předvečer narozenin pana presidenta republiky v sokolovně slavnostní akademii, jejímž obsahem byla přednáška, slavnostní sbor přednesl pěvecký odbor Sokola, další čísla pěvecká a orchestrální. Účast byla veliká.

    Z politického života stojí snad za zmínku, že národní demokracie chce vytvořit národní sjednocení, do něhož láká živnostníky, obchodníky aj. Má to být spojení většiny občanstva v politický útvar, jehož snahou není úspěch jedné třídy nebo strany, nýbrž štěstí celého národa, státu, tříd a stavů. Jejich schůze v Kyjově v lednu t.r. byla rozbita.

    Okresní péče o mládež pořádala o svátku matek 12.V. v parku koncert, obec darovala chvojí na výzdobu alegorických vozů.

    Organisované hudbě kyjovské povoleny byly koncerty v parku s osvobozením obecní dávky.

    Odbor Klubu turistů má v Kyjově 160 činných členů, 85 rodinných, 18 akademických, tj. 263 členů + 55 dorostenců. Jmění má k 1. lednu 9.444,50 Kč, udržuje 133 km označených cest v Chřibech. Lyžařů je 20.

    Městská rada má protektorát nad VIII. vánočním stromem republiky, který obec daruje a postaví na náměstí i s montáží elektrického osvětlení.

    10. února ustavila se střelecká jednota v Kyjově. Předsedou je štábní kapitán Jan Němý z Něčic.

    Přitom se zjistilo, že denně uniká 130 m³ vody. Při opravách se zjistilo, že žádné z kolínek a spojek na přípojkových trubkách nejsou isolovány. Tím spoje rezaví a tekou, ačkoliv trubka je zdravá. Vina je tu na firmě Matička a ing. Vackovi, který měl při stavbě dozor. Nedoplatků za vodné ke dni 31.12.1934 bylo 23.347 Kč.

    Hospodářský výsledek byl oproti rozpočtu příznivější o 170.869,96 Kč. Z kmenového jmění půjčeno bylo 50.000 Kč na dlažbu ulic Havlíčkovy, Brandlovy a Smetanovy.

    Obecní rozpočet na rok 1935 přesto, že bylo počítáno s ještě pracnějším sestavením než-li bylo v roce předešlém dal se, podle mínění finančního referenta a náměstka starosty Matěje Urbana, sestavit již s menší námahou, což by nasvědčovalo tomu, že hospodaření města již prošlo nejnižším bodem hospodářské deprese, že se jeví známky jistého, sice pozvolného, zlepšení. Jest si jen přát, aby toto zlepšení bylo opravdové, protože město očekávají další velké úkoly jako je vybudování nových škol, ústřední kanalisace a řada dalších, jichž realisace bude odvislá od trvalého ozdravění dnešních chorých hospodářských poměrů.

    Hlavní obecní rozpočet na rok 1936 v přehledu: potřeba činila 1.353.350 Kč, úhrada 1.089.557 Kč. Schodek 263.793 Kč má být uhrazen obecními přirážkami k daním přímým, jež vynesou 265.224 Kč. Pak se tu objeví aktivum 1.431 Kč. Dále schválilo obecní zastupitelstvo, aby se uložila hostinským dávka ze hry v karty, celkem 2.000 Kč, dávka z lihovin 2.752,20 Kč u hostinských a 1.027,60 Kč u obchodníků. Obecní dávka za zvěrolékařskou prohlídku dobytka a masa u obchodníků 500 Kč.