1936
Doplňkový odběr elektrického proudu z uhelných dolů
V březnu schválilo obecní zastupitelstvo smlouvu se zdejšími uhelnými doly o odběru elektrického proudu, kterého se začíná nedostávat. Město bude vyrábět elektrický proud ve strojovně hnědouhelných dolů, postaví si tam potřebné stroje vlastním nákladem a bude platit dolům z každé vyrobené kwhod 55 haléřů mimo daně z obratu. Minimálně se vyrobí 200.000 kwhod ročně. Smlouva se uzavřela na 5 let.
Lihovar rolnického družstva lidové strany
Od židovské statkářky Štěpánky Mandlové koupilo hospodářské rolnické družstvo lidové strany v Kyjově za 120.000 Kč staré hospodářské budovy v Jungmanově ulici a v podzimních měsících zřízen v nich nový lihovar.
Tabační budka
Panák – chata na Kameňáku
Paní Františce Doubravové bylo povoleno postavit tabační budku poblíž hospodářské školy pod kaštanem u domu č.p. 624 za nájemné 10 Kč ročně. Rudolfu Panákovi povolena byla stavba chaty v obecním lese na Kameňáku.
Budova pro okresní soud
Ministerstvo spravedlnosti bylo požádáno, aby provedlo komisionální řízení pro stavbu budovy okresního soudu, aby město mohlo zařadit potřebnou částku do rozpočtu na rok 1937 a poskytnou vhodné stavební místo. Ale ministerstvo v odpovědi prohlásilo, že pro omezený rozsah rozpočtu justičního prozatím na stavbu budovy nelze pomyslit. Ale věc tím ještě vyřízena nebyla. Presidentské kanceláři bylo posláno memorandum o potřebách města Kyjova, zejména o nutnosti nových budov pro okresní soud a živnostenskou školu.
Kolumbarium na hřbitově
Místní odbor spolku Krematorium požádal o zřízení kolumbaria na levé straně hřbitova u vchodu. Podle přiloženého rozpočtu by kolumbarium vyžadovalo náklad asi 84.690 Kč a bylo by nutno znovu vystavět opěrnou zeď. Stavební komisi se to jeví nerentabilní, ať se vypracuje projekt o menším rozsahu. Spolek Krematorium měl by obci obstarat na stavbu urnového háje 3% půjčku.
Stavba kasáren
Obchodní gremium doporučuje městu dožadovat se stavby kasáren nebo průmyslu, jako je tomu v jiných městech. Podle vyjádření ministra národní obrany Machníka má však Kyjov nevhodnou polohu, pokud jde o vojenské operace. Přesto hodlá městská rada si vyžádat u ministra audienci v této záležitosti.
Mlýn pro námezdní mletí Rudolfa Hartla
K žádosti Rudolfa Hartla o povolení ke zřízení mlýna v Kyjově postavila se rada příznivě, protože není zde mlýna, který by se zabýval námezdním mletím pro místní potřebu zemědělců a přitom neohrozí ani provoz zdejších velkomlýnů, ani mlýnů v okolí.
Stavební místa na Újezdě á 25 Kč za 1 m2
Zastupitelstvo se 2. července usneslo, aby se stavební místa na Újezdě prodávala á 25 Kč za 1 m2 + veškeré poplatky. Zadá-li stavebník stavbu místnímu podnikateli, zaplatí 12 Kč za m2. Příděl míst uchazečům provede městská rada.
Odprodeje obecních pozemků
Františce Hlaváčové odprodána byla část obecního pozemku p.č. 287, tj. roh u pivovarských sklepů, asi 400 m2 po 3 Kč za 1 m2. Marii Kalabové, choti zdejšího notáře, odprodáno stavební místo na Újezdě ve skupině K, stavební plocha č. 6 o výměře 7 a 53 m2 po 25 resp. 12 Kč.
Stoka v Nerudově ulici
Aby byla zmírněna nezaměstnanost zdejšího dělnictva, usneslo se zastupitelstvo na zřízení stoky mezi mlaty a v Nerudově ulici na žádost tamních sousedů a to v režii obce. V martinském chudobinci se zřídily dva záchody a kalová žumpa.
Nový vepřín v Kelčanech
Nájemce Kelčanského dvora Hošek navrhuje městu postavit tam nový vepřín, který bude stát asi 60.000 Kč a slibuje, že dodá povozy, písek a bude platit o 1.000 Kč ročně nájemného více.
Židé – žádosti o domovské právo
Pod vlivem norimberských zákonů v Německu ucházejí se židé čím dál ve větším počtu o státní občanství československé. Naše obec se tomu brání vysokými taxami. Také v Kyjově žádá o příslib domovského práva Leopold Hayek, obchodník ve Vratislavi. Slib se mu uděluje s podmínkou, že zaplatí obci 1.000 Kč a Ludvík Berger, komerční rada z Uherského Hradiště zaručí se i se dvěma zámožnějšími souvěrci, že obci kyjovské nahradí chudinskou podporu Leopoldu Hayekovi poskytnutou.
Zamítavou odpověď dala městu Československá obilní společnost, když žádalo za odprodej obilí pro nezaměstnané za sníženou cenu.
Archeologická sbírka Antonína Šína prodána Moravskému muzeu v Brně
Archeologická sbírka, kterou loni odkoupila obec od obchodníka Antonína Šína byla s poukaze na to, že její umístění je obtížné a na nedostatek místa v chudobinci Jurovského, kde byla uložena, odprodána Zemskému muzeu v Brně, které nahradilo obci kupní cenu 12.000 Kč i s úroky a veškeré výlohy, které se stěhováním sbírky vzešly. Tím se město připravilo o vzácné a jak se později ukázalo, vědecky neobyčejně cenné sbírky, která se stala v Zemské muzeu základní složkou tzv. věteřovské kultury ze střední doby bronzové, z doby kolem roku 1300 př.n.l.
Něčice a vodovod
Něčice nechtějí přispívat 12% na nově dodávané součástky vodovodu, jak podle smlouvy jsou povinny. Proto ten úsek vodovodu, kde bude třeba nových součástí, se uzavře.
Půjčka na obranu státu
Na půjčku obrany státu bylo městem upsáno 100.000 Kč. Prodaly se cenné papíry nominální hodnoty 40.000 Kč a 60.000 Kč ze IV. státní 6% půjčky. Protože dnešní kursy jsou u Půjčky práce i IV. státní půjčky vyšší, než-li upisování kursu půjčky na obranu státu, vynese tato konverse městu asi 3.660 Kč. Němci ohrožují svou rozpínavostí okolní státy.
Výstava Slovácka v Uherském Hradišti
Na výstavu Moravského Slovácka, která se tohoto roku bude konat v Uherském Hradišti a jejíž rozpočet činí asi 540.000 Kč, utvoří se družstvo s podíly po 100 Kč. Město upíše podíly a přislíbí účast.
Obvodová měšťanská škola
20.VIII. vyslovilo zastupitelstvo souhlas se zřízením obvodové měšťanské školy chlapecké i dívčí. Po utvoření školního újezdu bude se jednat o urychlené stavbě měšťanských škol.
Oslava 40. výročí české samosprávy v Kyjově
19.VII. převzalo město záštitu nad slavnostním představením Lucerny, které bylo úvodem k oslavám 40tiletého trvání české správy města v září t.r. Jejich organisací byla pověřena místní osvětová komise: průvod, hudba, na náměstí slavnostní proslov.
President republiky dr. Edvard Beneš čestným občanem kyjovským
Na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva 17.IX. byl president dr Edvard Beneš jmenován čestným měšťanem kyjovským. V doslovu svého slavnostního projevu při této příležitosti proneseného pravil náměstek starosty Matěj Urban: Je třeba dokázat, že celý československý lid stojí za svými representanty a právě tak důvěra lidu je pro práci úřadu presidenta republiky nejlepší oporou. Tyto důvody vedly též městskou radu k tomu, aby presidenta dra Beneše jmenovala svým čestným měšťanem a je přesvědčena, že tak nejlépe oslaví 40tileté výročí své slavné doby, kdy správa věcí našeho města se vrátila do rukou českých. Celé naše město chce takto manifestovat, že jsme na dra Edvarda Beneše, našeho presidenta hrdi a že bychom byli šťastni, kdyby to jmenování mohlo mu být opravdovou posilou. Po tomto projevu přijalo zastupitelstvo jednomyslně toto usnesení: Městské zastupitelstvo oceňujíc zásluhy presidenta republiky dra Edvarda Beneše o československý stát a jeho blaho a bezpečnost a o zachování míru mezi národy, klade jeho občanské cnosti za vzor svým občanům a volí ho za čestného občana města Kyjova. Potleskem a provoláním slávy byl projev referentův skončen. Kanceláři presidenta republiky se dopsalo, kdy mohou být přijati zástupci města v audienci, při které odevzdají mu adresu o čestném občanství města Kyjova. Jmenovací dekret zhotovil za 1.200 Kč + vazba 400 Kč zdejší akademický malíř Josef Prokop.
Vybavení pro CPO
Pro CPO byly zakoupeny plynové masky, cvičné přilby, asanační obleky, nosítka a výkonné složky CPO byly pojištěny proti úrazu. Obec sama pojištěna proti zákonné odpovědnosti.
Vánoční nadílka
Vánoční nadílka: město uvolnilo na ni 10.000 Kč, na darech se sešlo 3.246 Kč. Zdejší uhelné doly darovaly 100 q uhlí, kelčanský cukrovar 50 q, obec 50 q uhlí a 26 m3 dřeva, VDP mlýny 480 kg mouky, majitel mlékárny Boh. Foukal 41 l mléka. Domácnosti žadatelů dostaly po 2 q uhlí a 1/4 m3 dřeva, 237 bochníků chleba, 776 poukázek á 10 Kč. K tomu další státní příděl činil 100 q kamen. uhlí, 30 kg tuků, 50 poukázek á 10 Kč a 300 kg pšeničné mouky. Obecním dělníkům se dostalo výpomoci v rozsahu jako loni. Tato výpomoc obnášela 3.325 Kč.
Bilance elektrárny a vodárny za rok 1935
Zisk: tržba v lázních 7.200, za elektrický proud a nájem počítadel 459.472,65, za elektrické instalace 2.488,65, za vodovodní instalace 121,55, za vodu 239.659,45, celkem 703.942,30 Kč. Ztráty: odpisy provozního inventáře, budov, nástrojů, pozemků sítě, daně, úroky aj. 742.845,45, činí tedy deficit 38.903,15 Kč a to i po připočtení daru zdejší spořitelny v obnose 30.000 Kč. Bude-li vodárna i v příštím roce pasivní, bude nutno zvýšit cenu vody na sazby v jiných městech: vodárna vykazuje totiž ztrátu 39.740 Kč, také lázně ztrátu 6.301,70 Kč, jejich příjem poklesl o 3.500 Kč. Ztráta na vodě vlivem poruch potrubí činí až 35,9%. Také odběr přebrané vody poklesl, příjem se zmenšil asi o 6.000 Kč. K tomu podražela nafta v roce 1935, zvýšená vydání na ni činí asi 15.000 Kč, příjem za prou poklesl asi o 3.000 Kč.
Obecní účty za rok 1935
Schválené obecní účty za rok 1935 ukazovaly, že hospodářský výsledek v poměru k rozpočtu byl příznivější o 95.841,41 Kč.
Rozpočet na rok 1937
Obecní rozpočet na rok 1937 vypadal takto:
. | potřeba |
úhrada |
přebytek |
schodek |
Lesní hospodářství |
100 879 |
126 275 |
25 396 |
. |
mostní váha |
891 |
900 |
9 |
. |
porážka |
42 477 |
34 607 |
. |
7 870 |
elektrárna, vodárna, lázně |
722 760 |
703 000 |
. |
19 760 |
hřbitov |
7 680 |
6 164 |
. |
1 516 |
fond Dom. Jurovského |
10 508 |
4 130 |
. |
6 378 |
fond sv. Martina |
1 070 |
727 |
. |
343 |
fond Lva Viktorýna |
6 950 |
2 266 |
. |
4 684 |
fond chudinský |
57 901 |
9 332 |
. |
48 569 |
nadace Josefy Plhalové |
11 574 |
11 574 |
. |
. |
rozpočet měšťanské školy chlapecké |
. |
. |
. |
62 763 |
rozpočet obecné školy chlapecké |
. |
. |
. |
9 403 |
rozpočet obecné i měšťanské školy dívčí |
. |
. |
. |
57 817 |
rozpočet střední školy |
. |
. |
. |
4 200 |
Rozpočet hlavní:
. | potřeba |
úhrada |
z minulého roku |
. |
100 000 |
1. Ústřední správa |
225 482 |
30 255 |
2. Obecní jmění |
145 044 |
333 743 |
3. Obecní podniky |
. |
25 405 |
4. Přirážky, dávky, příspěvky |
7 850 |
185 630 |
5. Státní příděly |
. |
58 528 |
6. Bezpečnost |
180 271 |
82 068 |
7. Zdravotnictví |
116 509 |
54 900 |
8. Komunikace |
10 000 |
802 |
9. Zemědělství |
17 670 |
7 782 |
10. Sociální péče |
84 600 |
1 998 |
11. Věda a umění |
236 839 |
6 211 |
12. Dlouhodobé půjčky |
199 891 |
77 728 |
Úhrnem |
1 224 150 |
965 050 |
schodek |
256 106 |
Úhrada schodku - přirážkami v sazbách dosavadních. |
. |
127% k dani domovní vynese |
64 446,02 |
265% k dani pozemkové vynese |
33 296,06 |
200% k daním ostatním vynese |
161 593 |
úhrnem |
259 335 |
Konečný výsledek je aktivní částkou |
3 229 |
Oslavy 86. narozenin presidenta T.G. Masaryka
86. narozeniny presidenta T.G. Masaryka oslaveny pěveckou a hudební akademií v Sokolovně žáky zdejšího reálného gymnasia. V Sokolovně dávána legionářská epopej Jízdní hlídka od Langra, sbor dobrovolných hasičů oslavil vatrou u Rocha. V Záložně uspořádána výstavka o životě a díle oslavencově.
President dr Edvard Beneš projíždí Kyjovem
Když letos 19. června o 1/2 7 hodině večer projížděl Kyjovem president republiky dr. Edvard Beneš, vítaly ho děti v národním kroji, podaly mu kytici růží a košíček jahod, jeho paní kytici růží a hodnotnou výšivku. Vlak se zdržel u nás jen 7 minut. Na nádraží se sešlo 7 až 8 tisíc lidí.
Čestný název pro zdejší gymnasium: Josefa Klvani
Ministerstvo školství povolilo již v roce 1935, aby zdejší reálné gymnasium neslo název Státní reálné gymnasium Josefa Klvani v Kyjově, aby tak byly zvěčněny zásluhy, kterých si zesnulý ředitel Klvaňa o tento ústav získal.
Problémy s umístěním kyjovských škol
V nejkratší době bude musit Kyjov řešit problém umístění svých škol. Mateřská školka je umístěna v chudobinci Josefy Plhalové, zřejmě proti úmyslům zakladatelky dotyčné nadace. Odborná škola pro ženská povolání je na Zámečku v nevyhovujících místnostech, určených pro muzeum, živnostenská škola pokračovací se přiživuje v budovách chlapecké a dívčí školy, takže jsou všechny stísněny.
Půjčka na obranu státu
Městská spořitelna upsala na půjčku obrany státu 1 milion Kč.
Úmrtí Antonína Blaháka
V listopadu zemřel dlouholetý, velmi svědomitý pracovník obecní správy, technický úředník Antonín Blahák ve věku 67 let. Byl vynikajícím stavebním odborníkem.
Dlažba silnice k sv. Rochu
Dlažba silnice k Rochu v délce 1270 m stála 349.349 Kč a provedla ji firma bratří Ježkové z Přerova žulovou kostkou.
Nezaměstnaní
Počet nezaměstnaných ke konci března činil na zdejším okrese 4367 osob. Sbírka pod vánoční strom vynesla čistého příjmu 3.090 Kč. Upadá.
Pohyb obyvatelstva
O pohybu obyvatelstva informuje následující tabulka:
. | Narodilo se |
Zemřelo |
Sňatky |
katolíků |
19 |
26 |
18 |
československých |
8 |
5 |
4 |
evangelíků |
2 |
2 |
. |
Jednota čbr. |
. |
1 |
. |
bez vyznání |
1 |
. |
. |
židů |
. |
. |
6 |
Celkem |
30 |
34 |
28 |
Charakteristika roku 1936
Rok 1936 byl plný nesnází a úzkostí, z toho jakási nejistota zatěžuje vstup do roku 1937. Z úvah denního tisku však vyzařoval optimismus, naznačující přelom v hospodářské krisi.