V dubnu poslalo ministerstvo zemědělství kyjovské obci výměr, že je pod exekucí povinno zaplatit poplatek 15.000 Kč, který při koupi moravanského lesa dle smlouvy měl zaplatit Berchtold, jak také v červenci minulého roku rozhodl nejvyšší soud. Berchtold poplatek v září 1936 zaplatil, ale podal novou žalobu na obnovu řízení, protože původně poplatek byl prý předepsán obci, která jej o tom neuvědomila. Zdejší advokát dr Rajmund Neumayer byl pověřen, aby obec ve sporu tom zastupoval a zároveň mu bylo zadáno provedení zaknihování přídělu moravanského lesa. Nejvyšší soud zamítl odvolání Leopolda Berchtolda a potvrdil rozsudek vrchního zemského soudu stran poplatku 15.000 Kč za příděl moravanského lesa. Ministerstvo zemědělství se uvědomí, že poplatek musí zaplatit Leopold Berchtold a zároveň bude požádáno, aby v důsledku toho urychlilo schválení kupní smlouvy, ať může být proveden knihovní pořádek.

Lesní majetek, jeho těžba a výnos
Chata na Zavadilce

    Nadlesní Zacha vypracoval hospodářský lesní plán za odměnu 4.000 Kč a platí od 1. ledna 1937 do 31. prosince 1946. Lesní majetek města má nyní rozlohu ve Vřesovicích 230,400 ha, v Moravanech 396,915 ha, v Čeložnicích 0,24 ha, celkem 627,55 ha. Dle vládního nařízení bylo vytěženo za rok 1936 1.372 m³, tj. těžba 60%. Čistý výnos dle účetní uzávěrky činí 37.607,86 Kč. Těžba na rok 1937 obnáší 90% těžby podle hospodářského plánu, redukovaného vládním nařízením. Bylo vysázeno asi 55 tisíc sázenic a práce stála asi 8.500 Kč. Ve školkách vyškolováno asi 24 tisíc sázenic. Výpomocný hajný Vladimír Křemeček z Vřesovic obdrží zatím denní plat 15 Kč a bude pojištěn u Všeobecné pojišťovny úřed. Na Zavadilce, kde vyhořelo staré hospodářské stavení, se postaví chata.

    Stavební ruch obohacuje město dalšími moderně řešenými vilkami a rodinnými domky na Újezdě a také jinde. Město houfně odprodává stavební místa zájemcům. Tak Richardu a Hugovi Schindlerovým prodána byla část veřejného statku p.č. 2510/14 ve výměře asi 54 m² á 20 Kč za 1 m² se služebností ve prospěch židovské náboženské obce kvůli opravám synagogy – 1 m kolem ní – pro volný přístup k ní. Antonínu Krmencovi a Richardu Sedláčkovi odprodáno stavební místo na Újezdě ve výměře 7 a 15 m² á 25 resp. 12 Kč za m². Hospodářskému družstvu odprodána část veřejného majetku p.č. 2510/9 v Dobrovského ulici 1 a 40 m² á 6 Kč za m². Jarmile Brázdové odprodáno stavební místo na Újezdě p.č. 288/4 asi 450 m² á 25, resp. 12 Kč za m². Františku Chromému stavební místo na Újezdě část parcely č. 288/4 ve výměře 7 a 38 m² za běžnou cenu. Moravská banka postavila na náměstí velký dům na místě koupeného a zbořeného domu pana Maška.

    Po smrti městského stavebního úředníka Antonína Blaháka bylo obsazováno místo konkursem. Město má veliký majetek domovní a pozemkový a místo je systemisováno již usnesením obecního výboru ze 17. ledna 1910. Přišlo 24 žádostí. Rada navrhla rodáka z Bukovan, stavebního asistenta u fy Baťa ve Zlíně Františka Lundu jako nejschopnějšího. Plat podle zákona 103/26 s podmínkou, že do tří let od nastoupení složí autorisační zkoušku zednického mistra nebo stavitele.

    Marii Přikrylové povoleno rozdělení domu čp. 231 na stavební plochu čís. 484/1 s výměrou 196 m² a stavební plochu pč. 484/2 o výměře 88 m². Udělena jí hostinská koncese i výčepní v domě čp. 20 v Kollárově ulici u dobytčího trhu.

    V úvozu u skoronské cesty zamítnuta stavba stáje pro koně, šopy a hnojiště manželům Duhajským z důvodů zdravotních, regulačních a požárních. Avšak stavbu si občan provedl i přes zákaz a hrozbu rady.

    Na jaře začalo jednání o stavbě budovy pro poštovní úřad, umístěný dosud v nevhodných přízemních místnostech obecního domu čís. 1. Výsledek jednání v této záležitosti u poštovního ředitelství v Brně byl tento: město musí dát stavební místo bezplatně a zabezpečit úhradu stavebního nákladu, který poštovní správa uhradí městu do 10ti let. Budova by měla stát v Jurovského zahradě, stavební parcela musí ještě před stavbou být převedena do vlastnictví státu. Plány s příslušnými výpočty, rozpočet, prováděcí plány a podrobné výkresy opatří Kyjov od projektantů (arch. dr Boh. Babánek z Brna, ing. arch. Boh. Tureček a arch. Josef Polášek z Brna). Vedení stavby provedou techničtí úředníci z poštovního ředitelství v Brně. Veškeré platy během stavby ponese město ze svého, budova bude převzata až po kolaudaci. Poštovní správa nahradí městu náklad na přípravné práce, stavbu samu, na zřízení chodníku a přípojek kanalisačních, vodovodních a elektrovodních, taxy a poplatky, vše bude zaplaceno městu do 10ti let nebo i dříve. Do zaplacení nahradí 6% úrok. Ministerstvo pošt vyšle do Kyjova příslušnou komisi. Zdálo se, že stavba nové poštovní budovy je na dobré cestě.

    Jiným velkým stavebním podnikem byla by stavba živnostenské školy. Ministerstvo školství a národní osvěty projevilo ochotu zásadně přispět na samostatnou stavbu takové budovy až do výše 1.140.000 Kč, také ministerstvo financí poskytuje na stavby budov živnostenských škol příspěvky, avšak Kyjov by mohl přijít na řadu až za tři roky!

    Naproti tomu železniční správa nechce postavit u nás novou nádražní budovu i přes četné intervence městské správy.

    Celkem bylo provedeno v tomto roce 10 novostaveb, 15 přestaveb a 9 přístaveb. Město se zvelebuje, dbá se na čistotu ulic a náměstí.

    Okresní úřad byl požádán o vydláždění celé ulice Dobrovského – od Mrázkového hostince až po mutěnské nádraží – za přispění obce, VDP mlýnů, hospodářského družstva a pivovaru. Udržování mlýnského náhonu: pivovar je ochoten umožnit jeho úpravu, žádá však o předložení vypracovaných plánů a provedení vodoprávního řízení.

    22. července resignoval místní stavitel Josef Polášek na členství v městské radě a obecních komisích. Vysloven mu dík a plné uznání za práce, které věnoval obci za 17 let, to jest 4 roky jako starosta (28.I.1920 – 3.IV.1924) a 13 let jako radní. Ale už 21.XII. věnuje mu městská rada posmrtnou vzpomínku...

    Spor o hranice kyjovsko – svatobořické: dr Neumayer byl pověřen, aby zastupoval město v tomto sporu. Svatobořičtí uplatňují v něm hlavně námitky soukromoprávní podle knihovního zákona a pak šlo o věc mimořádného dosahu po stránce finanční. Nedopadl však pro Kyjov dobře, protože při nové úpravě hraniční čáry připadla nakonec cikánská kolonie na hranicích svatobořických Kyjovu.

Oslava 87. narozenin presidenta Masaryka
a 20. výročí bitvy u Zborova

    K poctě 87. narozenin T.G. Masaryka byl pořádán v Sokolovně koncert a divadelní představení. 5. a 6. června konány oslavy 20. výročí bitvy u Zborova – účast tisíce lidí.

    U příležitosti 70. narozenin byl jmenován čestným občanem města básník Petr Bezruč. V roce 1896 byl 28. dubna z brněnského působiště poslán na čtyři dni na substituci do Kyjova na poštovní úřad. Bydlil v Čelakovského ulici čp. 483 u listonoše Kaufmana. Bylo to v roce vítězných voleb kyjovských. Za kratičkou dobu svého pobytu v našem městě bystře postřehl náladu Kyjovanů a po třech letech ji vyzpíval v básni “Kyjov”, kterou zařadil do své sbírky Slezské písně. Mistrná zkratka Kyjov – jsou to tři krátké sloky – nadchla hudebního skladatele Vítězslava Nováka, že na ni složil mužský sbor a Pěvecké sdružení moravských učitelů se zápalem ji zpívalo doma i za hranicemi. Město Kyjov je vděčno Bezručovi, že tak výstižně, výrazně a věrně zachytil počátek jeho národního osvobození a že jej zachoval v krásné básnické formě jeho synům i dcerám na věčné časy.

Úmrtí presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka
Smuteční tryzna na náměstí

    Měsíc září stal se osudným pro republiku: 14. dne jeho odešel na věčnost president Osvoboditel, zakladatel naší samostatnosti, záštita a záruka míru všeho našeho lidu, profesor dr Tomáš Garigue Masaryk. Toho a v následujících dnech vládla podivná, skličující nálada ve veřejnosti a svědčila o tom, že nás potkalo cosi tragického. 20. září bylo vzpomenuto v obecním zastupitelstvu osobnosti i zásluh zesnulého presidenta, kterému národ 21.IX. vypravil vskutku královský pohřeb. Na náměstí byl postaven smuteční katafalk, potažený černým suknem s řeckými ohni. Žákovský orchestr zdejšího gymnasia provedl Fučíkovu smuteční skladbu, studentka Jarmila Vaňková z Kyjova přednesla báseň TGM od Josefa Hory. Nato učinil projev starostův náměstek Matěj Urban, jak je podán v zápise obecního zastupitelstva. Projev byl zakončen státní hynou za obrovské účasti občanstva. Synu presidenta Osvoboditele Janovi, vyslanci v Londýně byl zaslán soustrastný telegram:
    Pane vyslanče, s nevýslovným zármutkem vyslechlo dnes obyvatelstvo našeho staroslavného Kyjova truchlivou zprávu o skonu Vašeho velikého otce, prvního presidenta naší republiky a čestného občana našeho města. Není u nás člověka, jehož srdce by nebylo sevřeno nevýslovnou lítostí, že nás opustil náš otec, náš velký hospodář, dobrý a laskavý učitel, tvůrce naší drahé demokratické republiky. Všechno občanstvo dlí v duchu s Vámi a s Vaší rodinou v Lánech a dělí se s Vámi o bolest a zármutek. Chceme uctít památku svého presidenta Osvoboditele tím, že zůstaneme věrni všem jeho vznešeným ideálům a přičiníme se tak, aby duch jeho žil mezi námi věčně. Městská rada v Kyjově.

    V místní osvětové komisi došlo k jednání o postavení pomníku presidenta Osvoboditele k 20. výročí naší samostatnosti. Přípravný výbor upozorňuje veřejnost, že bude podniknuta sbírka na jeho postavení, který by měl být odhalen 28. října 1938 nákladem asi 100 tisíc Kč. Výbor spoléhá na obětavost občanů. Pomníkem se má projevit láska a vděčnost velikému presidentu a věrnost jeho ideám a obohatit město po umělecké stránce.

    Oslav 19. výročí památného 28. října se zúčastnilo sice velmi mnoho lidí jak při koncertu na náměstí tak i na akademii v Sokolovně, ale bylo znát, že byly pod dojmem ukončení života T.G. Masaryka, bez něhož by všecko, co souvisí s datem 28. října, nebylo. Zdůrazňovala se však věrnost jeho nástupci.

    30.IX. schváleno v radě memorandum o zřízení školního újezdu a stavbě škol, které se poslalo ministerstvu školství a financí se žádostí, aby zákon o újezdních měšťanských školách byl pro náš újezd ihned uveden v platnost. Umístění dnešních měšťanských škol je neutěšené a město potřebný úvěr na stavbu újezdní měšťanské školy opatří, když okres a země zaručí příslušnou kvotu úrokovat a umořovat.

    Při volbách do místní školní rady vysláni za obec: František Petřík, velkoobchodník za živnostníky, Alfred Ehrlich, tajemník židovské náboženské obce za stranu židovskou, František Hlaváč, odborný učitel za stranu republikánskou, MrPh Rudolf Svoboda, velkoobchodník za národní sjednocení, MVDr Karel Tureček, zvěrolékař za lidovou stranu, Jan Víšek, obchodník za národní socialisty, Štěpán Popelka, poštovní zřízenec za národní socialisty, Tomáš Korvas, senátor Národního shromáždění za sociální demokraty. Jaroslav Holásek, sedlář a čalouník za živnostníky a Jaroslav Hýsek, úředník spořitelny za národní socialisty jako náhradníci. Tato rada se 4.XII. usnesla, že po vybudování újezdní školy měšťanské budou v ní umístěny školy chlapecká a mateřská a ve škole dívčí i rodinná. Bude proto nutné postavit samostatnou školu živnostenskou na Újezdě. Prozatím bude provedena 1. etapa postavením dílen objektu nákladem 140.000 Kč, ke stavbě hlavní budovy se přikročí později (náklad 1 milion Kč). Na umístění školních budov na Újezdě podá návrh architekt Polášek.

    Zástupci města se zúčastnili oslav 50. jubilea otevření železniční trati Kyjov – Písek. Městská rada převzala protektorát nad dny brannosti 5. a 6.VI., na standartu dělostřeleckých pluků 53. a 125. věnovány stuhy a zúčastnila se slavnosti zborovského výročí 6.VI.

Výstava Moravského Slovácka – zástupci Kyjova
Otevření urnového háje

    Na Výstavě Slovácka v Uherském Hradišti pronajala obec osm vitrín. Do příslušného výboru zástupců města zvoleni dr Karel Kozánek, Jan Krist z Vlkoše a Mistr Jano Köhler ze Strážovic.
    Při otevření urnového háje 1.XI. proluvil za město ředitel Matěj Urban. On také byl vyslán do schůzí výboru pro oslavy 40. výročí založení zdejšího reálného gymnasia, které připadnou na příští rok. V radě městské bylo také rozhodnuto, že všecky státní oslavy bude napříště pořádat obec sama.

    25.V. dán souhlas k udělení kinematografické licence tělocvičné jednotě Sokol. Začátkem roku bylo u zdejšího poštovního úřadu 768 radiových koncesionářů.

    Státní dluhopisy byly převedeny na půjčku unifikační celkem za 418.400 a získáno bylo celkem 419.000 Kč. I tyto papíry mají se však odprodat ve vhodném čase.

    V poslední době projevují velké průmyslové podniky snahu připojit se celým odběrem elektrické energie na městskou síť. Tak uzavřena byla již smlouva s mlékárnou Rolnického družstva o dodávce elektrického proudu: družstvo zaplatí z nákladu na linku 80%, tj. celkem 6.000 Kč ve třech splátkách, proud bude účtován v noci 60 hal. za kw/h, ve dne za 75 hal. + 3% daň z obratu. Závazný odběr činí 20.000 kw/h ročně. Také akciový pivovar se připojil na městskou elektrovodní síť. Jde o odběr asi 30.000 kw/h ročně. Přestavba vedení na střídavý proud bude stát asi 20.000 Kč, na což přispěje pivovar 87% nákladu. Cena 1 kw/h ve dne 75 hal., v noci 65 hal. + 3% daň z obratu. Rovněž sklárna projevila ochotu se připojit k celému odběru elektrické energie. Tam dodávalo město elektrický proud jen při poruše parního stroje. Avšak to už by vyžadovalo stavbu nové elektrárny a předem by bylo nutno zjistit hodinové zatížení všech podniků kyjovských.

    Výroba elektrického proudu stoupla podle minulého roku z 261.518 kw/h na 322.714 kw/h. Příjem za proud činil 514.248,40 Kč. Je to největší výroba od postavení elektrárny v roce 1911. Elektrárna byla aktivní 24.194,08, vodárna pasivní částkou 18.461,94, lázně pasivní 6.069,45 Kč.
    Oproti rozpočtové náležitosti byl hospodářský výsledek o 49.366,57 Kč příznivější.

Pohyb obyvatelstva ukazuje tabulka:

    V hospodářství mimořádném byla schválena úhrada i potřeba 1.060.000 Kč, z toho připadá na

Položky 1. a 2. budou hrazeny půjčkami, položka 3. ze vkladu kmenového jmění, nastřádaných z prodejů obecních pozemků.

Nové obecní dávky a poplatky

Vánoční nadílka

Počasí