Události tohoto neklidného roku odrážely se u nás zvýšeným ruchem politickým i hospodářským, možno říci až překotným, zejména po vojenském obsazení a připojení Rakouska k Německu, kdy kancléř Hitler dával zřetelně najevo, že ve své expansivní politice neřekl ještě poslední slovo. Zvlášť na podzim byly doby nepokojné. Byla mobilisace, změny na území naší republiky, pak válečné napětí přestalo. Vzpomínalo se klidných časů presidenta Masaryka více než kdy předtím a s obavami pohlížela veřejnost do budoucna. Politické svazky Malé dohody se uvolňovaly, na západní spojence nebylo spolehnutí, až nakonec došlo k osudnému Mnichovu. Po celou tu dobu se však v městě pracovalo a podnikalo měrou nebývalou.

Městský rozhlas
Dvoukolejná trať vlárské dráhy – budování

    Již na začátku roku se uvažovalo o zřízení rozhlasového vysílání ve městě a jednalo se o zajištění pitné vody pro případ poškození vodovodu. Začala se budovat druhá kolej vlárské dráhy v katastru města, schváleny byly podmínky pro výkup pozemků od skoronských hranic až po okresní silnici Kyjov – Hodonín. Za 1 m² se platilo 3 až 3,25 Kč, provedly se úpravy polních cest a propustků.

    21.IV. pod č. 7553/1-XI. oznámil obci okresní úřad, že v rámci doplnění sítě dosavadních nemocnic má být také v Kyjově zřízena okresní nemocnice vzhledem k centrální poloze, výhodným komunikačním spojům, značným vzdálenostem nejbližších nemocnic, jejich přeplněnost a špatné zdravotně-sociální poměry v okrese. Městská správa se věci hned chopila, ač stavba takového ústavu i s chorobincem bude vyžadovat značného nákladu, protože by tím Kyjov získal kromě zdravotního ústavu i různé další výhody, plynoucí z jeho provozu. Okresní úřad si představuje příspěvek města tak, že by poskytlo zdarma vhodný stavební pozemek a že by kromě toho přispělo na vlastní stavební náklad značnějším obnosem. Dohody bylo rychle dosaženo a již 28.IV. zastupitelstvo rozhodlo, že na tuto stavbu věnuje stavební pozemek a příspěvek 1 milion Kč, splatný do 15ti let v ročních splátkách. Pro nemocnici zřízeno vodovodní potrubí o průměru 60 mm nákladem asi 18.000 Kč a schváleno také zřízení přípojky elektrického proudu pro ni nákladem asi 30.000 Kč. Z toho 1/3 nákladu ponese již nemocnice sama.

    Majitelé pozemků za židovským hřbitovem, kam byla nemocnice umístěna, téměř všichni (až na dva) souhlasili se záměnou za obecní pozemky v téže výměře a bonitě v tratích Maršelinky, Trávníky a na Újezdě (starém), jen dva žádali za odkoupení. Zaměření těchto pozemků provedl zdejší inženýr František Křivánek, zaknihování advokát dr Vladimír Broček.

    Jinou rozsáhlejší stavbou, kterou město letos uskutečňuje, je stavba živnostenské školy na Újezdě. Její situování vynutilo si změnu dosavadní parcelace stavebních míst. Před kostelem československé církve se zřídí náměstí a živnostenská škola bude stát po jeho levé straně. První etapa byla zahájena postavením dílenského traktu nákladem asi 150.000 Kč. Tento obnos byl již vložen do obecního rozpočtu na letojší rok a úhrada na úrok a úmor se získá zvýšením pokladního přebytku z 80 na 90 tisíc Kč, popřípadě i použitím pensijního fondu města Kyjova, který činí 267.525,50 Kč. Ministerstvo školství stavební náčrtky schválilo a přislíbilo příspěvek.

    Byla vypsána soutěž v úředním listě, ve věstníku zemského úřadu v Brně, na obecní desce, úlohu stavebníka převzalo město samo i odpovědnost a záruku za její řádné provedení, věnovalo pozemek na její stavbu, bude vydržovat svým nákladem, hradit osvětlení, otop a náklad na školníka. V soutěži, která skončila 21.IV. bylo však tolik nedostatků, že rada rozhodla, aby soutěž na práce zemní, nádenické a tesařské i zámečnické byla zrušena a nově za týchž podmínek vypsána do 16.V. Od oferentů na ostatní práce budou dodatečně vyžádány rozbory cen. Nabídkového řízení se zúčastnilo 38 firem cizích (z Hodonína, Šlapanic, Brna, Bohuslavic). Domácích bylo 6. Z nich nejlevnější byl místní stavitel Rudolf Rusňák 135.133,50 Kč, nejdražší Rudolf Pařízek 154.818,40 Kč, mezi oběma pak František Říhovský a Josef Polášek. Na zámečnické práce Josef Vízdal 10.656,60 Kč. Zadány tedy práce zemní, tesařské a zednické Rudolfu Rusňákovi za 135.273 Kč. Ostatní nabídky nebyly přezkoušeny, protože byly mnohem vyšší než 150 tisíc Kč. Celkový náklad na stavbu dílen vyžádá si obnos asi 177.625 Kč, když se zadají práce nejlevnějším oferentům: zámečník Josef Vízdal za 10.020,60 Kč, stolař Jan Kůřil za 8.395 Kč, sklenář Benedikt Zahradník za 3.476 Kč, klempíř Rudolf Šimeček za 1.740, pokrývač B. Vrtala za 6.666,50 Kč, malíř a natěrač Eduard Sychra za 3.710 Kč, instalatér (odpady a vodovod) Bartoloměji Svobodovi za 3.545,50, čalouníku Jaroslavu Holáskovi za 973,40 Kč.

    V tomto roce se slavilo 40. výročí založení zdejšího reálného gymnasia a to ve dnech 10. a 11. září (10. září studentská akademie v Sokolovně, 11. lidová veselice tamtéž). V Lidových novinách vyšlo propagační číslo s přílohou “Kyjov”. Protože dnešní budova nevyhovuje už jak vnitřním zařízením tak i vnějším vzhledem, přišlo k městu ředitelství ústavu s těmito návrhy: 1./ postavit druhé patro nad tělocvičnou (čtyři učebny s nábytkem, nové splachovací záchody, úschovnu pro kola). Nejmenší náklad by činil asi 350.000 Kč. 2./ Zbourání staré piaristické budovy, postavení nového křídla o třech poschodích pro čtyři nové učebny nebo stavba dalších dvou pater a vily pro ředitele a školníka nákladem 2.250.000 Kč, nebo 3./ dokonce postavit pro gymnasium budovu novou nákladem 4 miliony Kč, při čemž by se dosavadní budova mohla použít k umístění různých úřadů. Protože obec v dohledné době čekají velké úkoly – stavba elektrárny, újezdní měšťanské školy, živnoškoly, budovy pro okresní úřad – je obava, že obec nebude mít pro všecky úkoly dostatek finančních prostředků. Proto bylo rozhodnuto rozšířit místnosti podle návrhu 1./, avšak v radě byly projeveny pochybnosti, zda základy tělocvičny unesou dvě patra, vzhledem k blížícím se oslavám provedeny byly jen běžné opravy budovy: fasáda, nátěr oken, malba místností, zavedení elektriky do trubek, vše nákladem asi 70.000 Kč.

    Již předcházející městská rada a správa elektrárny připravovaly přestavbu elektrárny z pohonu naftového na parní a to proto, že rozvodní síť, postavená před 27mi lety na stejnosměrný proud již dosloužila: ztráty v síti činí již 18% vyrobeného proudu. Je nutno postavit novou rozvodní síť. Cena nafty, na kterou je pohon elektrárny zařízen v poslední době neustále stoupá. Ze 118 Kč v roce 1934 stoupla do listopadu t.r. na 213 Kč. Dosavadní strojní zařízení bylo v létě přetíženo připojením se nových větších spotřebitelů: dvou mlékáren, pivovaru, lihovaru, v poslední době je projektována stavba okresní nemocnice, to vše nutí k rozšíření tohoto podniku. Když by vypověděl některý stroj, není možno dodávat proud. Na naftu se vydá dnes ročně o 74.800 Kč více než v roku 1936 a o 117.000 Kč více než v roce 1932. V tomto roce přijde naftový pohon na 222.800 Kč, což je položka převyšující všechny dosavadní náklady, takže nastane-li v dohledné době ještě jedno zdražení nafty a oleje, stane se elektrárna pasivní. Jediné východisko je jednat o přeměně provozu na parní. Rozpočet na něj obnáší 1.436.000 Kč a přestavba sítě na střídavý proud bude stát dalších 676.000 Kč. Bude-li přestavba na parní pohon realisována, bude nutno, aby se na ni připojily také velkomlýny VDP. V té věci má intervenovat senátor Korvas a Vladimír Šafařík u generálního sekretariátu pro obranu státu v Praze. Také uhelné doly a sklárna naléhají na rychlé řešení přestavby elektrárny. Potřebný kapitál by se opatřil 4% výpůjčkou na vnitřním trhu a pak by měla obec volné ruce na jiná podnikání. Připravuje se předběžný rozpočet v celkovém nákladu cca 2.800.000 Kč, aby mohl být zastupitelstvu předložen co možná konkrétní a řádně propočítaný rozpočet a návrh na schválení. Nebude se však postupovat ukvapeně. Na popud velkoelektráren jedná se totiž o tzv. elektrisační monopol, který by právo výroby a prodeje elektrické energie soustředil na několik velkých elektrárenských podniků pod titulem všeužitečnosti a elektrárny soukromé mají být prostě zrušeny cestou nařizovací. Proti tomuto postupu bylo ovšem protestováno, ale až do konečného rozhodnutí v té věci je městská rada nucena od všech dalších prací upustit. Přesto však má dát zastupitelstvo zásadně souhlas k tomu, aby ihned, jakmile záležitost monopolu elektrárenského bude rozhodnuta ve prospěch malých elektráren a až bude jisté, že jeho plán padl, se mohlo v dosavadních pracích pokračovat a připravit vše k postavení nové parní elektrárny městské. Kdyby snad město nemohlo přistoupit k vybudování vlastní elektrárny, mohlo by odebírat proud z Dubňan jako velkokonsument. Když by se obec připojila na Západomoravské elektrárny, platila by na veřejné osvětlení 55.000 Kč ročně, tudíž více o 15.000 Kč, musila by kromě toho ještě přebudovat síť a platit správci elektrárny Aloisi Štěpánovi penzi 11.000 Kč ročně.

    Dalším významným stavebním podnikem byla přestavba kelčanského dvora. Již v únoru schválila rada zadávací podmínky pro I. etapu jeho přestavby. Podnikatel stavby bude povinen zaměstnat při stavbě především nezaměstnané osoby, na které dostane obec od státu podporu a řemeslné práce zadat jen kyjovským živnostníkům. Nájemce Hošek místo potahů zaplatí paušální obnos 12.000 Kč. Dozor nad stavbou budou mít předseda stavební komise cestmistr Josef Šimeček a stavební úředník František Lunda. Do 10.III. podle schválených plánů a rozpočtů přišlo pět ofert: nejlevnější 229.879,90 (podal Rudolf Rusňák, nejdražší Josef Polášek 247.630,40 Kč), dále Slezák 2. místo, Pařízek 3. místo a Říhovský 4. Místo. Stavba byla zadána radou kyjovskému staviteli Františku Slezákovi, když se cenově přizpůsobil ofertě Rusňákově, asi o 7.000 Kč levnější. Pokrývačské práce zadány Petru Staňkovi za 7.416,50 Kč. Stran vnitřního zařízení vepřince byl požádán o posudek ing. Petřík ze zemědělské jednoty v Praze.

    11.V. oznámil okresní hejtman, že musí zařídit zvětšení počtu úřadoven o tři až čtyři místnosti a to ze svého služebního bytu, které bude nutno přizpůsobit pro úřadovny a styk se stranami. Nutno tedy opatřit pro něho vhodný služební byt, nebo náklady na jeho ubytování v Kyjově, či snad postavit naturální úřední byt ve městě. Když nebylo naděje, že v dohledné době ke stavbě dojde, ač obec pro ni navrhla čtyři stavební místa, najalo město od 1.VIII. byt o pěti pokojích s příslušenstvím v domě paní Elsy Schlingové v domě čp. 400 za měsíční nájemné 750 Kč po předchozí opravě oken, dveří a nové malby nákladem asi 4.000 Kč.

    V dubnu byla uzavřena nová nájemní smlouva s berní správou na 10 let za roční nájemné 8.000 Kč (dosud 6.000 Kč) za dosavadních podmínek a také bernímu úřadu byly na přechodnou dobu pronajaty další dvě místnosti v chudobinci Jurovského v prvním poschodí, uvolněné prodejem a odvozem archeologické sbírky Šínovy do Zemského muzea v Brně. Zemský finanční úřad uvědomilo město, že je ochotno postavit pro zdejší finanční úřady novou budovu, když se finanční správa zaváže platit takové nájemné, které by stačilo na úrok a úmor stavebního nákladu. Sešlo z toho.

    Město intervenovalo v Praze u ministerstva vnitra i pošt o svém plánu dát se do stavby nových budov pro okresní úřad a poštu. V obou případech přislíben byl příspěvek ve výši 1/3 celkového stavebního nákladu.

    Rostoucí stavební ruch vyžádal si další odprodeje z veřejného statku jednotlivým stavebníkům: tak hostinskému “u Mrázků” Metoději Frýbortovi odprodána část veřejného statku parc. č. 16/2 mezi sklepy asi 68 m² á 6 Kč za 1 m², Karle Půčkové p.č. 2510/17 v Jungmanově ulici 180 m² á 50 Kč za m², velkoobchodníku Karlu Petříkovi p.č. 2510/12 v Komenského třídě 18 m² á 50 Kč, Janu Strejčkovi p.č. 2992/1 á 20 Kč, Anně Dobešové na stavbu jednopatrového dvojdomu na Újezdě o čtyřech bytech p.č. 288/1 asi 700 m² á 20 Kč, Rudolfu Rusňákovi p.č. 2509/11 mezi mlaty 25 m² á 20 Kč, dále část obecního pozemku p.č. 2992/2 á 20 Kč, a p.č. 2992/3 ve výměře 2 a 2 m² á 20 Kč, Josefu Rusňákovi p.č. 2992/1 14 a 54 m² á 20 Kč, Františku Říhovskému p.č. 2509/8 = 34 m² á 25 Kč (vyrovnání stavební čáry). Aloisu Rechtoříkovi, prof. p.č. 902/1 = 257 m² a část p.č. 2490/3, 3 m² á 2 Kč, dohromady za 520 Kč, Karlu Jurečkovi část par.č. na Újezdě č. 288/4 asi 720 m² á 25 Kč. Janu Fridrichovi, Metoději Frýbortovi a Karlu Hložkovi povolena stavba lesní chaty na Kameňáku za obvyklých podmínek, Františku Mičanovi v Kelčanech p.č. 250 část pozemku asi 400 m² á 2 Kč.

    Celkem se provedlo v tomto roce 17 novostaveb, 10 přestaveb a 13 přístaveb.

    Anděla Moravanská nabídla městu ke koupi les v Moravanech p.č. 1964, vl.č. 1138 ve výměře asi 4 míry za 11.000 Kč. Město po řádném odhadu koupí snad za 9-10 tisíc Kč. Od manželů Josefa a Alžběty Poláškových ze Skalky koupilo město 22.XII. les v Moravanech p.č. 1988 ve výměře 76 a 34 m² za 12.000 Kč. Ve Vřesovicích u Brusnice byly zaměřeny hranice a dodány tam nové hranečníky.

    Ervínu Kretschmerovi odprodáno stavební místo na Újezdě p.č. 288/4 ve výměře 6 a 14 m² á 25 Kč a taktéž Václavu Tlapákovi p.č. 288/4 ve výměře 5 a 35 m² á 25 Kč za m²: oba s podmínkou, že se stavbou začnou nejpozději do čtyř měsíců a dokončí ji pak během roku, jinak zaplatí konvenční pokutu 25 Kč z každého odprodaného metru.

    14.XI. rozhodlo zastupitelstvo, že koupí od dědiců Josefa Moravanského les v Moravanech p.č. 1964 ve výměře 4 míry za 9.500 Kč.

    20.I. bylo v radě usneseno postavit u Zavadilky chatu nákladem 7.390 Kč. Ve skutečnosti se prostavěl obnos 23.584 Kč, což sice bylo dodatečně schváleno, ale příště žádné stavby toho druhu nesmí být prováděny bez předchozího rozpočtu. Aby se zúročil kapitál do ní investovaný, bude pronajímána. Nadlesnímu Zachovi – od 1.I. t.r. lesmistru – a stavebnímu úředníku Lundovi dostalo se výtky, že při stavbě jednali nehospodárně.

    Z důvodů asanačních dalo zastupitelstvo souhlas, aby se od Aloise Plačka zakoupil domek čp. 530 v Židovské (Mlýnské) ulici za 6.000 Kč + poplatky.

    Znovupostavení sesuté hřbitovní zdi zadalo zastupitelstvo místnímu staviteli Rudolfu Pařízkovi za 5.843 Kč. Uhradilo se ze hřbitovního fondu, kde je t.č. 37.305,55 Kč.

    Nákladem obce byla opravena zeď v Žižkově ulici, patřící Marii Jelinkové, protože jejím sesutím byla by ohrožena památkově chráněná boží muka v sousední ulici Čelakovského, pocházející ze začátku 19. století (snad z roku 1813).

    Ke sklepům v Brandlově ulici zavedeno rozhodnutím rady vodovodní potrubí o 50 mm průměru nákladem 5.600 Kč. Majitelé sklepů, kteří se na vodovod připojí, zaplatí paušální vodné 100 Kč ročně.

    Kostelecké obci, která žádala Kyjov o vrácení pozemků p.č. 1657/1 a 1657/2 odpověděla rada, že Kyjov neuznává její vlastnické právo k uvedeným pozemkům, protože ony následkem 40tileté nerušené držby vydržel. Na druhé straně však bude se jednat se zástupci kostelecké obce o tom, že za používání veřejného statku p.č. 1920 (bývalé cesty) dá jim město náhradu asi 1.000 Kč.

    Ulice Kollárova a Nerudova byly vyválcovány. Město dalo materiál z fondu dlažebního a regulačního 16.000 Kč a práci 14.000 Kč uhradil okresní úřad. V místnostech soudu provedeny opravy podle rozpočtu stavebního úředníka nákladem 10.000 Kč.

    Do jedné třídy v reálném gymnasiu dodán nový nábytek a provedeny menší opravy – 10.000 Kč.

    Na Kyjovce byly rozhodnutím rady zřízeny nákladem asi 3.000 stabilní stávky v takové vzdálenosti, aby zvýšená vodní hladina sahala až k dalšímu stávku. Je to nutné ze stanoviska zdravotního, ale hlavně požárního, kdy v létě má říčka vody nedostatek. Za železničním mostem se zřídil betonový most nákladem asi 1.000 Kč.

    Městská rada dala souhlas k udělení koncese na pravidelnou autobusovou dopravu osob na dobu 15 let na trati Kyjov – Želetice a zpět Václavu Horákovi celoročně v úterý a v pátek jedním autem se stanovištěm v Želeticích na č. 56.

    Výnosem okresního školního výboru z 24.VI. přeměnily se zdejší měšťanské školy chlapecká i dívčí na újezdní pro obce: Kyjov, Něčice, Bohuslavice, Boršov, Bukovany, Kelčany, Kostelec, Ostrovánky, Sobůlky a Svatobořice. Tyto obce tvoří nyní školní újezd. Volba do újezdní školní rady byla provedena dohodou všech volebních politických skupin. Má celkem 7 členů a 3 náhradníky. Kromě toho do odboru pro věci školního újezdu zvoleni 3 členové a 1 náhradník. Předsedou školního výboru pro živnostenskou školu zvolen zdejší obchodník Václav Ševčík. Zástupcem obce v tomto výboru je obchodník Jan Víšek.

    Bulharovi Nikolaji Konstantinu Dačevovi povolen prodej ovoce a zeleniny na týdenních trzích k velké nelibosti dosavadních trhovců – nevítaná konkurence.

    Ze své lesní těžby prodává město ročně asi 200 až 300 m³ dubové pražcoviny 1 m³ za 255 Kč loco les. Hlavním odběratelem je fa Neusser a Běťák v Uherském Brodě. Dodává se také důlní borové dřevo zdejším dolům ročně asi 300 m³, m³ á 150 Kč loco důl a zdejší parní pile Josefa Běťáka ročně asi 30-40 m³ kulatiny za 100-180 Kč loco les.

    V červnu skončilo čtyřleté období dosavadní obecní správy. V nových volbách vykonaných v tomto měsíci získala strana národních socialistů většinu hlasů a z jejího středu byl také zvolen starostou města dosavadní náměstek, ředitel měšťanské školy chlapecké Matěj Urban. Podrobný průběh voleb nemohl být zatím podán, protože zápisy a doklady k nim nejsou toho času dosažitelné.

Přistěhovalci z pohraničí a ze Slovenska
Stavba činžovního domu na Újezdě

    Následkem událostí v září a říjnu, kdy se z pohraničí a ze Slovenska stěhovalo obyvatelstvo do vnitrozemí, rozhodlo zastupitelstvo, že bude nutno zavést mimořádná opatření bytové péče podle vládního nařízení č. 228/38 sb. z. a n. o zabírání uprázdněných bytů okresním úřadem. Do Kyjova se přistěhovalo mnoho státních zaměstnanců a rodin ze zabraného území. Tím vznikla u nás velká bytová krise. Městské zastupitelstvo k jejímu zmírnění rozhodlo se postavit na Újezdě obytný dům o 12ti dvoupokojových bytech. Stavební náklad odhadnut na 560 tisíc Kč. Z toho by se 200.000 Kč půjčilo ze sirotčí pokladny na 4% úrok, 200 tisíc u Občanské záložny v Kyjově na 4 3/4% úrok, zbytek jednak z upisování akce, jednak z kmenového jmění. Nájemné z dvoupokojového bytu bude asi 250 Kč měsíčně. Vypracováním plánů detailů a rozpočtů pověřen stavitel Pařízek za 50.000 Kč, který při ideovém vypracování by použil součinnosti architekta Broma z Brna. Zajímavé je, že zdejší peněžní ústavy na stavbu činžovního domu o 12ti dvoupokojových bytech půjčku poskytnout odmítly!

    19. června byla slavnostně odhalena za velké účasti veřejnosti na budově Sokolovny pamětní deska zasloužilému starostovi Kyjova MUDru Severinovi Joklíkovi. Za obec promluvil Matěj Urban, náměstek starostův. Protože rodina zesnulého dra Joklíka i jeho manželky se octla mimo hranice státu, usneseno v městské radě 10.XI., že obec převezme péči o udržování jeho hrobu.

    Na sjezdu měst moravskoslovenského pomezí a při národopisných slavnostech v Břeclavi 14.VIII. bylo město zastoupeno starostou a náměstky Jackerlem a Korvasem.

    Sbírka na obranu státu, uspořádaná v den voleb do městského zastupitelstva 12.VI. vynesla 5.120 Kč, které byly poukázány jubilejnímu fondu na obranu státu. Od 1.VIII. do 10.VIII. byla konána další sbírka na tento účel, která vynesla: po domech 15.221,50 Kč, při volbách 5.120 Kč, spořitelna dala 100.000 Kč, obec 15.000 Kč (z přebytků za rok 1937), takže se sešlo celkem 210.000 Kč.

    Proti zřízení živočišného monopolu město protestovalo, protože tím bude poškozeno o 60 tisíc Kč ročně.

    V pohnutých zářiových mobilisačních dnech podle sdělení starostova v radě 29.IX. bylo v Kyjově ubytováno na 2000 mužů a mělo přijít dalších 800. Ubytování jich probíhá hladce, občané vycházejí vojákům všemožně vstříc. Svědčí o tom také děkovný dopis člena městské rady v Žilině V. Pankovky, ve kterém s uznáním oceňuje všecko, co Kyjov pro vojáky udělal. Za součinnosti Československého červeného kříže provedla městská rada sbírku na pohoštění vojáků. Zakoupilo se 9 plynových masek a 10 železných postelí, vodojem a vodovodní prameny v Osvětimanech byly hlídány. Úpravu bytů pro případ leteckého útoku zařídí CPO a majitelům studní bude doporučena jejich oprava pro případ porušení vodovodu. Ovšem v zájmu zásobování pitnou vodou musí studně vyhovovat všem zdravotním i stavebním předpisům. Dámám od ČsČK, které se ochotně staraly o stravování vojáků, čímž obci ušetřily asi 3.612 Kč se poděkuje. S hoteliérem Šafaříkem bude jednáno o snížení účtu za ubytování důstojníků z 10 na 8 Kč a škrtnutí účtu za ubytování mužstva. Kanceláři presidenta republiky a vládě byla zaslána resoluce, aby neochvějně setrvali v boji za právo a svobodu národa (29.IX.). Na to 30.X. divisní generál Eliáš tlumočil obci dík. U okresního úřadu intervenováno, aby bylo zabezpečeno řádné zásobování obyvatelstva tím, že bude uloženo velkoobchodu, aby v prvé řadě zásobili místní obchodníky a znemožnili černý obchod.

    Pro okresní závod brannosti povolena čestná cena 700 Kč, pro chovatele poštovních holubů věnována putovní cena (pohár) v ceně 150 Kč. Pluku útoční vozby č. 2 ve Vyškově věnována polnice s příslušenstvím za 1.000 Kč. Rozhodnutím rady bude obec přispívat na veřejnou zprostředkovatelnu práce při její přeměně v okresní ústav ročně 1.300 Kč.

    Svazu českých průmyslníků a spolku československých inženýrů byly z usnesení rady 13.X. podány přípisy o vhodném umístění průmyslu v Kyjově, ať se urychleně dostaví druhá kolej vlárské trati. Spolek československých inženýrů odpověděl, že ve svém celostátním a investičním plánu upozornil vládní činitele na důležitost Kyjova pro průmyslové podnikání.

    Ministerstvo národní obrany bylo požádáno, aby při řešení nové dislokace vojenských posádek a podniků bylo také pamatováno na Kyjov. Opisy této žádosti byly poslány také generálům Eliášovi, Krejčímu a Ingrovi. Od generála Eliáše došla v tom směru příznivá odpověď.

    Jako v minulém roce nepřestávají se i letos ucházet cizí občané židovského původu domovské příslušnosti v Kyjově. Tak bylo přislíbeno domovské právo, když získají československé státní občanství Ignáci Majerovi, velkoobchodníku ve Vídni a jeho manželce Sali za poplatek 10 tisíc Kč. 8.000 se jim však vrátí, když je nedostanou. Je kyjovským rodákem, kam také do roku 1921 příslušel, než optoval pro Rakousko. Jeho dcera se zaručila za jeho výživu. Po provedení anšlusu se snaží opětně získat československé občanství. Anšlusem vznikly však také obci nová finanční břemena, obrana státu, branná výchova, CPO aj. Proto je obec nucena za slib domovského práva vybírat vyšší poplatek, který je však zcela oprávněný, protože jde vesměs o osoby zámožné. Ty zaplatí ihned poplatek 10 tisíc Kč. Nedosáhnou-li státního občanství československého, vrátí se ji 8.000 Kč. Podobně se hlásil žid Erich Redlich, dr František Steif, kyjovský rodák, advokát ve Vídni. Povážský cukrovar se zaň zaručuje, že nepřipadne nikdy na obtíž chudinskému fondu k zaopatření. Max Platzek, obchodník ve Vídni: zaručuje se zaň Hedvika Platzeková, obchodnice v Kyjově (má u ní vklad 50 tisíc Kč). Robert Margolius, úředník v Bratislavě, má u filiálky Živnobanky v Bratislavě vklad 161 tisíc Kč a je pod penzí. Otto Viehlgut, úředník ve Vídni, kyjovský rodák, je penzijně zajištěn a kromě toho fa Weinberger v Kyjově, zaručuje se obci, že nepřipadne nikdy chudinskému fondu na obtíž. Adolfu Rosenbergovi: za příslib zaplatí hned 1.000 Kč, získá-li státní občanství československé, doplatí ještě 4.000 Kč. Když bude zamítnut, 1.000 Kč se mu nevrátí. Totéž Jiřímu Steinovi a dr Heleně Fischerové (roz. Hayekové) a jejímu synu Františkovi. Do Kyjova chtějí přesídlit fa Egon Jokl, továrna na jízdní kola v Brně – má 120 dělníků – a Petránek a spol., továrna na umělá střeva (40 dělníků) z Mikulova. Byly jim zaslány informace o ceně stavebních míst, výše přirážek a jiných podmínek. Se zlínským starostou Čiperou bude jednáno o spravedlivém rozvrstvení průmyslu v našem kraji.

Mobilisace 24. září
Útoky na dosavadní politiku obou presidentů
město brání se proti tomu veřejným prohlášením

    Zatím se politické poměry ke konci září přiostřily do té míry, že vláda byla nucena podobně jako v květnu vyhlásit mobilisaci. Stalo se tak v noci z 23. na 24. září krátce po 22. hodině. Ta měla skvělý průběh, záložníci s nadšením odcházeli a odjížděli ke svým útvarům a hlásilo se i dost dobrovolníků. Armáda měla skvělou výzbroj a výstroj, elán a byla by dokázala divy, kdyby v poslední chvíli nedostala rozkaz ke kapitulaci. Bylo to pro ni i pro veřejnost hrozné zklamání. Mnichovskou dohodou a zradou našich západních spojenců došlo ke ztrátě pohraničního území a tím k okleštění našeho státu. Hledáni viníci této národní a státní katastrofy a výstřední živly (fašisté aj.) neušetřily ani světlé památky T.G. Masaryka, zejména však napadaly politiku presidenta Edvarda Beneše. Tyto smutné zjevy nabyly také u nás již takové povahy, že 14.XI. rozhodlo se městské zastupitelstvo ohradit se proti tomu, aby nemožným způsobem byly napadány osoby zasloužilé o národ a stát. Okresnímu, zemskému úřadu a ministerstvu vnitra byla zaslána resoluce, ve které se mimo jiné praví: Žádáme, aby pro pokoj a pořádek nedovolily hanobit památku těch, jichž zásluhy o naše osvobození jsou nesporné a jimž národ musí být vděčen, chce-li vůbec zůstat národem. Žádáme, aby bylo zabráněno a znemožněno neodpovědným způsobem před tváří celého světa snižovat a ničit národní důstojnost a čest. Není důstojno národa, aby neuměl chránit památky a cti mužů o národ a stát zasloužilých. Dvacetiletá republika učinila z nás silné a uvědomělé Čechy, Slováky a Rusy. Je škodou pro národ, bude-li se mu tato doba stále líčit jako omyl, jen samá chyba a špatnosti. Nejde o minulost, více běží o budoucnost. Odsuzování let 1918-38 nesměřuje k národní solidaritě, nýbrž národ rozleptává. Neodpovědné urážení presidentů a ústavních činitelů ničí autoritu každé hlavy státu, vlády a úřadů. Národ ztrácí víru v dobré snahy každé vlády a každého zastupitelstva i v budoucnosti. Lid ztratí víru v sebe a důvěru ke každému, což by mohlo vést k vážným nepokojům.

    V téže schůzi člen za lidovou stranu Vítězslav Rohan podává návrh, aby do všech obecních úřadoven byl zavěšen kříž, aby bylo zavedeno vyučování náboženství do IV. tříd měšťanských škol i v odborné škole pro ženská povolání. Dále aby volba I. náměstka starostova byla provedena bez ohledu na nárok některé politické strany či skupiny. Návrh ten neprošel, protože bylo pro něj jen pět hlasů. Volba I. náměstka byla provedena podle § 66 odst. 1 volebního řádu a poněvadž uprázdněný mandát I. náměstka se včítal volební skupině sociální demokracie, provedla skupina tato volbu lístky. Odborný učitel Emil Cejp dostal tři hlasy (jeden byl prázdný), stal se I. náměstkem starostovým. Této schůze nezúčastnil se již senátor Tomáš Korvas, který se odstěhoval do Prahy a lékař MUDr Vladimír Dunděra.

    Památný projev starosty Urbana, pronesený v zastupitelstvu 6. října, ve kterém zaujal stanovisko k politickým událostem poslední doby a který byl jednomyslně schválen, je obsažen v zápise tohoto zasedání. Po návrhu starostově byl zaslán odstoupivšímu presidentu republiky dru Edvardu Benešovi a čestnému občanu města Kyjova, přípis tohoto znění: Pane presidente, před dvěma lety zvolilo Vás zastupitelstvo města svým čestným občanem z vděčnosti za Vaše zásluhy o náš stát a národ. Sledovali jsme v poslední době Váš gigantický zápas za právo, spravedlnost a lidství proti barbarství, hrubé moci a lži. Věříme, že by náš národ s Vámi v čele byl zvítězil v tom svatém boji, kdyby nás naši spojenci nebyli nerozvážně opustili. I nyní věříme s Vámi v konečné vítězství svobody, práva a spravedlnosti. Chápeme plně důvody, které Vás vedly k tomu, abyste se vzdal úřadu presidentského, ale vidíme ve vás i nadále svého pravého národního vůdce, rádce a učitele a prosíme snažně, abyste byl zejména rádcem a vůdcem těch, kdož jsou dnes Vámi povoláni, aby vedli stát dále, aby brzy se zotavil z těžkých ran posledních dnů.

    V novém městském zastupitelstvu pro období 1938-1944 působili: Matěj Urban, starosta (národní socialista) a členové: Jan Špaček (republikán), Vítězslav Rohan (lidovec), Václav Ševčík (lidovec), Vojtěch Ševčík (lidovec), Josef Doležal (lidovec), Jan Král, Jan Víšek (národní socialista), Antonín Malík (národní socialista), Josef Skalička (národní socialista), František Peřina (národní socialista), Otto Hayek (žid), Alfred Redlich (žid), Antonín Popelka (komunista), Matěj Hofr (komunista), Anna Šmidová (komunistka), dr Vladimír Dunděra (lékař, národní socialista), Jan Voráč (sociální demokrat), Vladimír Šafařík (živnostník), Josef Jakerle (živnostník), Jaroslav Holásek (živnostník), František Gregor ml. (živnostník), Vojta (Adalbert) Oravec ml. (živnostník), PhMr Rudolf Svoboda (národní socialista), František Hlaváč (republikán), Františka Borovičková (národní socialista), Eduard Šmejkal (ředitel reálného gymnasia, národní socialista), Jakub Černý (sociální demokrat), Benedikt Zahradník (živnostník). Náhradníci: Felix Čada, Josef Výlet, Josef Svozílek, Richard Mayerhofer, prof Julius Kotulek.

    15. prosince se usnesl Výbor pro postavení pomníku T.G. Masarykovi, aby tato záležitost byla odložena na dobu příznivější. V dnešní době se činí a budou se stupňovat na obětavost a dobročinnost našeho obyvatelstva, i na město samo, takové požadavky, že by nebylo možno zjednat potřebný kapitál, aby mohl být postaven důstojný pomník presidentu Osvoboditeli a také psychologické momenty nabádají k tomu, aby se s vybudováním pomníku počkalo na dobu pozdější. Proto se výbor prozatím rozchází a vybrané peníze na pomník odevzdává po zaplacení modelu a po úhradě běžných výloh do opatrování městské radě v Kyjově. Jedná se o obnos asi 25 tisíc Kč. Použije-li jich městská rada přechodně jako půjčky, bude z nich platit 3% úroky.

    Vánoční nadílku dostalo 154 zdejších příslušníků a 26 cizích. Okresní péče o mládež dostala 600 Kč. Na hotovosti vyplaceno 9.340 Kč, v tom bylo za 4.373 z darů občanstva.

    U vánočního stromu republiky (od 12.XII. do 7.I.1938) činil příjem na darech 3.528 Kč.

    Na jaře nastaly po velmi krásném březnu a teplém, tuhé mrazy, které zničily všecku nadějnou úrodu meruněk a broskví, i ořechů, třešní a ranných brambor, lidé utrpěli velké škody. Tyto podnebné anomalie vyskytují se v posledních letech takřka pravidelně. Žně byly prostřední, ovoce skoro žádné.

    Čistý zisk vykazuje jen elektrárna, totiž 3.901,90 Kč, vodovod byl ztrátový 8.778,15 Kč, stejně tak i lázně 5.851,45 Kč.

    Odvoz popela obstarával jako jiná léta za 12.500 Kč povozník Jan Chmela, obecní býky choval Jaroslav Moravanský za 5.500 Kč a užívání 15 měřic obecních pozemků. Hlavní obecní účet byl oproti rozpočtu příznivější o 182.917,47 Kč, pokladní hotovost k 31.XII. 1937 činila 202.790 Kč.

    Přirážky k dani pozemkové a ostatním byly oproti létům dřívějším zvýšeny o 100%. Také obecní dávky ze spotřeby elektrické energie, karet, lihovin, prohlídky masa musily být ponechány v loňské výši. Vyžadují toho mimořádné poměry.

    O pohybu obyvatelstva poučuje tabulka: