Úvod

    Usnesením zastupitelstva města Kyjova ze dne 23. listopadu 1922 byl jsem já, Antonín Hromádka, ředitel měšťanské dívčí školy v Kyjově, jmenován městským kronikářem. Funkce této jsem se ujal dne 1. ledna 1923.
    Nejsem zdejší rodák, ale dlím ve městě tomto od 1. března 1894. Narodil jsem se dne 27. února 1864 ve Slavičíně na Moravě. Po absolvování učitelského ústavu v Příboře v roce 1884 sloužil jsem půl roku ve Štítné, dále dvě léta ve Slavičíně a pak až do 1. března 1894 jako učitel na obecné a měšťanské škole ve Valašských Kloboucích. Dne 1. března 1894 nastoupil jsem jako nadučitel na čtyřtřídní utrakvistickou školu v Kyjově. V roku 1897 jsem byl přidělen čtyřtřídní české dívčí škole. Konečně dne 1. října 1898 stal jsem se ředitelem obecné a měšťanské dívčí školy, kteráž se téhož roku v Kyjově zřídila. Působím zde dosud.

Město a okolí

    Město Kyjov leží na 17° východní délky od Greenwiche a na 49° severní šířky. Podnebí jest zde velmi mírné, roční průměrná teplota 9,5° C. Ročních srážek jest téměř nejméně v republice. Město se skládalo v roce 1894 z města Kyjova a židovské obce. Kraj zdejší jest požehnaný a úrodný, neboť se zde daří velmi dobře všechny druhy obilí, kukuřice, řepa cukrovka, dobré zemáky, znamenité ovoce, mnoho zeleniny a také vinná réva. Kyjov má velkostatek Kelčany, Břesovice a mnoho polí na Kyjovsku. Zvláštní okrasou města jest starý park, který byl založen za starostování Laznicova podporou okresního hejtmana Augusty (1873).
    Země poskytuje hojně hnědého uhlí, písku, hlíny hrnčířské i cihlové. V té době byly zde tři mlýny, velká sklárna, strojní pivovar, čtyři sladovny a tři lihovary. Město jest také obchodem velmi čilé. Koná se zde šest výročních trhů (první den na dobytek, druhý den na zboží) a každého týdně dva trhy, kde se hlavně prodávají poživatiny. Vůbec se prodalo za starého Rakouska v Kyjově nejvíce ječmene v celé bývalé říši.

Lid

    Lid ve městě cítí sice slovácky, leč ani mluvou, ani krojem to neprozrazuje. Řeč jest téměř spisovná. Židé mluví většinou špatnou židovskou němčinou, ač jejich inteligence ovládá německý jazyk náležitě. Český lid byl a jest velkou většinou smýšlení českého. Renegáti sotva něco německy mluvící drželi houževnatě s Němci. Tito pak byli většinou smýšlení velkoněmeckého, Židé jsouce odchováni německými školami stali se zuřivými Němci a odpůrci všeho českého a udržovali ve městě německou nadvládu.

 


pokračuj