Po celou dobu nacistické okupace měl Městský úřad Kyjov své sídlo v budově č. 1. V běžné mluvě kyjovští občané neužívali tohoto oficielního názvu. Užívali pojmenování “obec”. Například: “Jdu na obec, byl jsem na obci, páni z obce” apod. Městský úřad měl dva zastupitelské sbory, a to “městskou radu” a “městské zastupitelstvo”.
    Do března 1939, do vpádu okupantů, bylo v městském zastupitelstvu co do příslušnosti k tehdejším politickým stranám toto obsazení:
    Národně-socialistická strana jako nejsilnější měla 10 členů. Byli to: Urban Matěj, učitel, Víšek Jan, obchodník, Král Jan, košíkář, Malík Antonín, železničář, Skalička Josef, učitel, Peřina František, hodinář, MUDr. Dunděra Vladimír, lékař, PhMr. Svoboda Rudolf, majitel vinařského podniku, Borovičková Františka, úřednice a Šmejkal Eduard, ředitel reálného gymnasia.
    Živnostenská strana měla 6 členů: Šafařík Vladimír, hotelier, Jakerle Josef, kominický mistr, Holásek Jaroslav, čalouník, Gregor František, obchodník, Oravec Vojtěch, majitel podniku mědikovectví a Zahradník Benedikt, sklenář.
    Lidová strana měla zastoupeny 4 členy: Rohan Vitězslav, ředitel Živnostenské školy, Ševčík Václav, obchodník, Ševčík Vojtěch, listonoš a Doležel Josef, rolník.
    Komunistická strana Československa měla 3 členy: Popelka Antonín, sklář, Hofr Matěj, krejčí a Šmídová Anna, v domácnosti.
    Republikánskou stranu zastupovali 2 členové: Špaček Jan, rolník a Hlaváč František, učitel.
    Sociálně-demokratická strana měla 2 členy: Voráč Jan, zaměstnanec dráhy a Černý Jakub, sklář.
    Židovskou stranu zastupovali 2 členové: Hayek Otto, majitel octárny a Redlich Alfréd, obchodník.
    Zřízením “Protektorátu Čechy a Morava” nastaly ve složení městského zastupitelstva změny. Vyloučeni byli “nežádoucí” komunisté a “nearijci” – židé. Politické strany přestaly existovat utvořením tzv. strany “Národního souručenství”, jako jediné politické strany pro občany české národnosti.
    Starostou města zůstal nadále učitel Matěj Urban, který však v důsledku své odbojové činnosti byl gestapem zatčen, vězněn a nedlouho na to v červnu roku 1941 popraven.
    Po zatčení starosty Matěje Urbana funkci starosty zastával “úřadující” radní Václav Ševčík až do zvolení a schválení příštího starosty.
    O novém složení městského zastupitelstva a volbě starosty města dozvídáme se z “Knihy zápisů o schůzích městského zastupitelstva”. Záznam z této knihy uvádím:

    Zápis o schůzi městského zastupitelstva, konané v úterý dne 24. června 1941 o 17. hodině v městské zasedací síni.

Městské zastupitelstvo skládá se z 21 členů.

    Konání schůze bylo dne 21. června 1941 veřejně vyhlášeno způsobem v obci obvyklým s označením dne, místa a programu.
    Přítomni: Zástupce dohlédacího úřadu, pan vrchní komisař politické správy JUDr. Jaromír Kopecký, členové v počtu 21, pánové: profesor Ludvík Kalus, ředitel živnostenské školy Vitězslav Rohan, rolník Otto Spinar, laborant Johann Nowak, obchodník Václav Ševčík, naddůlní Václav Vlachovský, drogista Karel Chyba, rolník Franz Hanzal, poštovní zaměstnanec Vojtěch Ševčík,. profesor Julius Kotulek, rolník Josef Doležel, hodinář František Peřina, dělník František Vojtíšek, bankovní úředník Alois Spinar, vrchní četnický strážmistr v.v. Franz Hofmann, stavitel Rudolf Pařízek, hoteliér Josef Kotek, pilnikář Franz Aftenzeller a vrchní strojník mlýnů Franz Larisch.
    Schůze je ve smyslu § 41 obecního řádu a § 2 zákona ze dne 7.2.1919 číslo 76 Sbírky zákonů a nařízení schopna usnášení a zahajuje se

Jednací pořad:

1. Slib nově jmenovaných členů městského zastupitelstva.
2. Volba starosty a jeho náměstků.
3. Volba členů městské rady.

Průběh jednání:

    Schůze byla o 17.00 hodině zahájena úřadujícím radním panem Václavem Ševčíkem, jenž přítomné přivítal a přezkoušel počet členů přítomných.

- Potom bylo započato s programem, při čemž přikročeno ke skládání slibu nově jmenovaných členů městského zastupitelstva. Znění slibu ve smyslu § 2 odstavec 1 dekretu státního presidenta ze dne 8.3.1940 číslo 83 Sbírky zákonů a nařízení přečetl německy a česky zástupce okresního dohlédacího úřadu. Tiskopisy slibu pak nově jmenovaní členové podepsali. Slib složili takto všichni členové městského zastupitelstva.

- Za druhé byla volba starosty města a jeho dvou náměstků. Volba byla rovněž řízena úřadujícím radním jako nejstarším. Na jeho dotaz navrhl člen městské rady Vitězslav Rohan, aby volba zmíněných činovníků a pěti členů rady byla provedena aklamací. Předseda pak zjistil, že ve smyslu ustanovení § 45 obecního řádu je tato možnost připuštěna a byla proto provedena volba starosty města.

    Zvolen byl 19ti hlasy starostou města pan profesor Ludvík Kalus. Prvním náměstkem byl zvolen ředitel živnostenské školy Vitězslav Rohan 18ti hlasy, druhým náměstkem Otto Spinar, rolník, rovněž 18ti hlasy.
    Pak byla provedena volba městskou radu doplňujících členů a každý z nich byl zvolen 19ti hlasy: Johann Nowak, laborant kyjovského mlýna, Franz Larisch, strojník, Václav Vlachovský, naddůlní v.v., Karel Chyba, drogista a Josef Horák, rolník.
    Ve všech případech provedených voleb byla docílena předepsaná většina hlasů. Po volbách pronesl nově zvolený starosta města proslov, v němž zdůraznil a poukázal na vůli k spolupráci pro blaho a zájmy obce a apeluje na všechny členy městského zastupitelstva a městské rady. Tento projev byl přítomnými přijat hlučným potleskem. Potom ukončil předsedající o 17.30 hodině schůzi, když předtím nebyly uplatněny žádné návrhy. Přečteno, skončeno a podepsáno. (Následují podpisy všech 21 členů zastupitelského sboru a podpis zapisovatele Ferdinanda Sedláčka.)
    Zápis je nejprve v německém, potom v českém textu, při čemž k německému textu se podepsalo 7 členů a to: Spinar Alois, Hanzal Franz, Aftenzeller Franz, Hofmann Franz, Larisch Franz, Nowak Johann a Spinar Otto. K této volební schůzi poznamenávám: Schůze podle uvedeného zápisu trvala od 17.10 hod. do 17.32 hod – tedy 22 minut.
    V nově zvoleném městském zastupitelstvu bylo celkem 21 členů, z toho 7, tedy právě jedna třetina byli Němci, resp. poněmčenci, hlásící se k příslušnosti “nadřazené rasy”. Všech těchto 7 Němců bylo současně kolektivem, který nenáviděl projevy vlasteneckého smýšlení našich lidí v lidosprávě města. Nově zvolená městská rada měla celkem 7 členů, z nichž 3 byli Němci. V průběhu dalších let nastaly změny jak v městském zastupitelstvu, tak i v městské radě.
    Ze zápisu o schůzi městského zastupitelstva konané ve čtvrtek 21. prosince 1944 o 17 hodině v obecní kanceláři dozvídáme se, že městské zastupitelstvo čítalo 20 členů a to: starosta města profesor Ludvík Kalus, náměstek starosty Franz Larisch a členové Franz Hofmann, Christian Gellinek, Josef Kotek, František Vojtíšek, Bohuš Kreidl, Wenzel Vlachovsky, Karel Chyba, Jan Žalud, Vojtěch Ševčík, Petr Staněk, ing. Miloslav Laštovička, Dr. Stanislav Srnec, Eduard Sychra, Vojtěch Mráz, Jan Kudrna, Rudolf Pařízek, Václav Moravanský a Ladislav Houšť.
    Křeslo v městském zastupitelstvu v průběhu let 1941-44 opustili: Johann Nowak, Josef Horák, Antonín Duroň, Franz Hanzel, Julius Kotulek, Josef Doležal, Franz Aftenzeller, František peřina, Alois Spinar a Václav Ševčík a Vitězslav Rohan. V uvedené době křesla v městském zastupitelstvu nově zaujali: Christian Gellinek, Bohuš Kreidl, Jan Žalud, Petr Staněk, ing. Miloslav Laštovička, Dr. Stanislav Srnec, Eduard Sychra, Vojtěch Mráz, Jan Kudrna, Václav Moravanský a Ladislav Houšť.
    Ze zápisu o schůzi městské rady konané ve čtvrtek dne 10. června 1943 se dovídáme, že i v městské radě došlo v průběhu let 1941-43 ke změnám. Nadále starostou zůstává profesor Ludvík Kalus, jeho náměstkem místo Vitězslava Rohana je Franz Larisch, nadále zde zůstává Johann Nowak, Václav Vlachovský, Karel Chyba. Městská rada je doplněna ze 7 členů na 10 členů. Novými členy jsou Christian Gellinek Jan Kudrna, Rudolf Pařízek a Dr. Stanislav Srnec.
    Uvádět charakteristiku jednotlivých členů městské rady a městského zastupitelstva nemíním, nicméně považuji za záhodné zmínit se o starostovi města, profesoru Ludvíku Kalusovi, který se své funkce starosty ujal po předcházející schvalovací proceduře dne 23. října 1941, tedy 4 měsíce po svém zvolení. Profesor Ludvík Kalus narodil se ve Velkých Karlovicích jako syn valašského malorolníka. Za velmi svízelných podmínek úspěšně absolvoval středoškolská studia – státní gymnasium s maturitou ve Valašském Meziříčí, potom čtyři léta vysokoškolského studia – universitu Karlovu v Praze, kde v roce 1922 docílil aprobace profesora dějepisu a zeměpisu pro vyšší třídy střední školy a byl ustanoven profesorem na reálném gymnasiu v Kyjově.
    Byl jedním z profesorů, ku kterému jeho studenti měli velmi kladný vztah. Byl u nich neobyčejně oblíben a nazýván “Ludvíčkem”. Svými poutavými přednáškami z dějepisu prohluboval u studentů zájem o historii a lásku k vlasti. Úctu a oblibu požíval rovněž u kyjovských občanů, kteří si ho vážili pro jeho kladné charakterové vlastnosti. Měl lásku ku svému povolání pedagoga. Jako historik byl dobře zapsán ve vědeckých kruzích. Jeho koníčkem kromě archeologie byla myslivost. Patřil mezi ty myslivce, kteří více než lovu věnují péči o zvěř v době zimního strádání. Velkou jeho zálibou byly lokomotivy. Znal se s mnoha strojvůdci na trati Brno – Trenčianská Teplá, seznámil se s obsluhou lokomotiv a měl velkou radost z toho, když jako strojvůdce-amatér mohl absolvovat jízdu na uvedené trati.
    Politicky nebyl angažován. Odsuzoval nevraživost, která v době předmnichovské republiky panovala mezi příslušníky jednotlivých politických stran. Měl vřelý a přátelský vztah ke každému charakterově hodnotnému člověku bez ohledu na jeho politickou, náboženskou a třídní příslušnost.
    Pro tyto své vlastnosti byl v neblahé době okupace, po zatčení starosty města Matěje Urbana, považován kyjovskou veřejností za nejvhodnější osobu pro starostenský úřad. Funkci starosty zdráhal se přijat. Učinil tak teprve po naléhavém přesvědčování a prosbě četných občanů. Lze říci, že bylo pro naše město štěstím, že do čela města v této kritické době se dostal profesor Kalus, čestný, poctivý, vlastenecky cítící člověk, jak ho také charakterisoval podplukovník sovětské armády Komorin, který v prvních dnech po osvobození byl vojenským velitelem Kyjova.
    Funkce starosty města v této neblahé době byla vskutku nevděčná a nezáviděníhodná, uvážíme-li, že v městské radě byli 3 nacisticky smýšlející Němci a další 8 členové byli sice české národnosti, nicméně byli to lidé, kteří obdivovali Hitlera, lidé nevalných morálních kvalit.
    Pro usnadnění práce městské rady a městského zastupitelstva byly na základě voleb dne 15. září 1941 utvořeny obecní komise. Uvádím je v přehledných tabulkách.

    Toto bylo složení zastupitelských sborů, tj. městské rady, městského zastupitelstva a jedenácti komisí po volbách dne 15. září 1941. V průběhu dalších let až do osvobození nastala řada změn ve všech uvedených složkách.
    Válečné události měly pochopitelně nemalý vliv na náladu při všech jednáních na schůzích. Nacisticky smýšlející členové projevovali radost a nadšení z prvních úspěchů hitlerovských armád na východní frontě a byli si jisti, že “bleskový úder” (blitzkrieg) přinese úspěch a vítězství pro “Velkoněmeckou říši”. Nálada a nadšení ochablo, když situace na východní frontě se změnila, když se nedostavilo už už očekávané dobytí Moskvy a Leningradu, když místo zpráv o postupu německých vojsk přicházely zprávy o ústupu a zaujetí “výhodného postavení” na linii o řadu kilometrů zpět. Velké rozčarování zažili fanatičtí nacisté, když německá armáda ocitla se v obklíčení u Stalingradu a když pohroma za pohromou stíhala německou armádu, o které nacisté byli přesvědčeni, že je to armáda neporazitelná.
    Hned po zřízení “Protektorátu Čechy a Morava” městský úřad v Kyjově byl nucen plnit četná nařízení a směrnice vydávané nadřízenými úřady a institucemi. Z úřadoven a kanceláří jsou odstraňovány obrazy dřívějších státníků a později nahrazovány obrazy státního presidenta dra. Emila Háchy a Adolfa Hitlera. Administrativa je vedena dvojjazyčně – nejprve německy, potom česky. Pro české úřednictvo je zřízen jazykový kurs němčiny, z německého jazyka skládají čeští úředníci zkoušky.
    Kromě úředních nařízení, která byla nezbytně nutná realizovat, projevila se iniciativa horlivých, nacisticky smýšlejících členů městské rady a městského zastupitelstva. Tito fanatikové předkládali četné návrhy, kterými se chtěli zalichotit a dát tak najevo svoji věrnost k “Velkoněmecké říši”. Lze říci, že jak v městské radě, tak v městském zastupitelstvu byly dva různé tábory. Na jedné straně to byli naši čeští občané poctivého ražení, kteří byli spjati úctou jeden k druhému, kteří si důvěřovali a byli naplněni vírou, že nacistické Německo se zhroutí, věřili v neporazitelnost Sovětské armády, věřili, že za přispění ostatních spojeneckých armád se dočkají vítězného konce války. A co lze říci o tom druhém táboru členů městské rady a městského zastupitelstva? Byli to veskrze lidé u nichž dominoval povahový rys – prospěchářství. Jednalo-li se o jejich osobní prospěch, neváhali zradit své spoluobčany, svůj národ, svoji vlast a byli ochotni přisluhovat nacistickým Němcům a jejich přívržencům.
    Pro ilustraci o těchto “osobnostech” uvedu několik údajů. Tak třeba Vitězslav Rohan, ředitel živnostenské školy a člen městské rady, nejprve náruživý lidovec, krátce po vpádu okupantů přišel k tehdejšímu starostovi města Matěji Urbanovi a žádal od něho převzetí starostenského úřadu a správy města, že tak činí na příkaz a po dohodě s bratislavskou Hlinkovou vládou, jelikož se jedná o připojení Moravského Slovácka ke “Slovenskému štátu”. Starosta Urban však tohoto prospěcháře a karieristu rázně odbyl. A jiný případ, který svědčí o “morální kvalitě” tohoto výtečníka. Podvodným a nečistým způsobem dožadoval se vyplacení částky 25.000 Kč za vyhotovení “stavebního elaborátu” při výstavbě živnostenské školy. Žádost o vyplacení této částky předložil městskému úřadu v Kyjově v roce 1942, při čemž uvedl, že se jedná o výlohy, které měl s pořízením tohoto elaborátu v roce 1939 a úhrada za tyto výlohy nebyla mu tehdy vyplacena.
    A další údaj svědčící o “morálním” profilu člena městské rady vlajkaře Josefa Horáka. Ze zápisu o schůzi městské rady konané 19.3.1942 vysvítá, že tento pan radní a současně předseda hospodářské komise pro správu obecního hospodářství polního a lesního hrál nepěknou roli při prodeji dřeva z městského lesa ve Vřesovicích a podílel se na účetních machinacích tehdejšího lesmistra Zacha. Pan radní a předseda hospodářské komise Josef Horák odvezl si pro sebe dřevo, které nezaplatil, při čemž si ještě účtoval částku 460 korun jako úhradu za cestovné a povoz.
    Do třetice uvádím “hroznovou aféru”, ve které se ocitl někdejší “úřadující radní” a předseda dokonce dvou komisí a to personální a finanční Václav Ševčík, velký lidovec, který rovněž usiloval o připojení Moravského Slovácka k “Slovenskému štátu”. O tomto funkcionáři městského úřadu se v zápisu ze schůze městské rady konané 1. dubna 1943 v bodě ad 7 dočteme – cituji doslova:
    Odcizení hroznů ve vzorném vinohradě obecním. Četnictvo vyšetřilo, že hrozny odcizil na podzim 1942 radní Václav Ševčík. Bude od něj požadována satisfakce v té formě, že složí ve prospěch Německého červeného kříže 500 K a zaplatí maximální odhadní cenu ovoce. Když se bude zdráhat, předá se věc soudnímu řízení.
    K tomu pouze dodávám: Starostování za spolupráce takovýchto lidí nebylo věru záviděníhodné.