O nelidském zacházení příslušníků nacistické, gestapácké policejní mašinerie s těmi, kdo se ocitli v jejich spárech, jsem se zmínil v předcházejících kapitolách. O těchto obětech jsem však mohl jen uvést kusá data nebo poznamenat: popraven, umučen, zahynul následkem útrap ve vězení či koncentračním táboře nebo utracen v plynu, případně jiných “továrnách na smrt”, vymyšlených příslušníky “nadřazené rasy”.
    O těchto obětech nemůžeme pochopitelně se dovědět jak byli mučeni a jak sadisticky s nimi bylo zacházeno při výsleších než byly zbaveny života. Mrtvoly gestapáckých obětí byly ponejvíce spáleny v krematoriích, někdy popel dostali příbuzní obětí, zpravidla však popel z pecí krematoria byl vyvážen a použit jako hnojivo, jak jsem se sám přesvědčil jako vězeň koncentračního tábora Dachau. Tam se popel z krematoria vyvážel na kompostiště na plantážích.
    Strašlivé svědectví o bestiálním mučení a usmrcování prováděné nacistickými vrahy nám podávají vyšetřovací komise, které identifikovaly mrtvoly a zjišťovaly příčinu jejich smrti u sedmi obětí nacistů v kyjovském “SS Gästehausu” a šesti obětí gestapáků v chřibské chatě “U Vápenky” v katastru obce Moravany. Z protokolu komise konané 2. května 1945, kdy mrtvoly z “SS Gästehausu” byly převezeny a vystaveny na nádvoří v kyjovském mlýně, uvádím lékařské posudky, resp. nálezy:

1. Lékařský nález mrtvoly ženy, v níž byla zjištěna Marie Staňková ze Bzence, manželky učitele. Mrtvola ženy asi třicetileté, výšky asi 172 cm, váhy 85 kg, řádně vyvinuté kostry a řádně živená. Ztuhlost posmrtná je nepatrná. Na celém těle je vidět červeně-fialové krevní podlitiny, zejména v krajině hýžďové a podkolení. Hlava kulatá, souměrná, levé oko propíchnuté tupým nárazem, pravé oko s velkou podlitinou v komoře oční. Horní ret jeví příčinou trhlinu 4 cm dlouhou a 1 cm širokou. Ústa jsou plná hlíny, což svědčí o tom, že zavražděná po předchozím mučení byla ještě zaživa zahrabána. Krvavý výtok z nosu a úst. Na krku velká krevní podlitina. Levý boltec ušní modrý, prosáklý krví a z obou uší krvavý výtok. Na zevních rodidlech a v krajině ohanbí kožní oděrky. Pravý kloub hlezenný prostřelen, levá noha 8 cm od palce prostřelena, kromě toho průstřel lýtka.

2. Lékařský nález mrtvoly muže. Jednalo se o zběhlého příslušníka německé armády, vídeňského Čecha, který byl členem partyzánské skupiny ve Bzenci. Mrtvola muže výšky asi 160 cm, stáří okolo 40ti roků, kostry silné, dobře vyvinuté. Nad levým ušním boltcem je 1 cm velký vstřel – výstřel nad pravým okem. Levá strana obličeje včetně čelní kosti, levého oka a levé tváře jeví krevní podlitiny. Spodní ret má u levého koutku tržnou ránu. Na pravém ušním boltci řezná rána, která protrhla skoro celý boltec. Na levé straně krku podlitina krevní 10x8 cm velká, na pravém ramenním kloubu podlitina krevní, na hrudní kosti rovněž podlitina. Krevní podlitiny na břichu, pažích, stehnech.

3. Lékařský nález mrtvoly muže, v němž byl zjištěn 25tiletý František Juriga, železniční zřízenec ze Bzence. Mrtvola muže vysokého 170 cm, silné kostry, dobře vyvinut. Celá přední strana těla včetně obličeje pokryta modrofialovými krevními podlitinami. Na levé i pravé straně břišní jsou vstřely průměru asi 1 cm. Při otevření dutiny břišní zjištěny průstřely střev, břišní dutina naplněna krví. Na zadní části těla, zejména na zádech modrofialové skvrny s krevními podlitinami. Na zadní části hlavy vstřel – projektil uvázl v mozku.

4. Lékařský nález mrtvoly, v němž byl poznán Florián Jelínek, domkař ze Bzence. Mrtvola muže vysokého 170 cm, stáří 50 roků, dobře vyvinuté kostry, dobře živený. Celá krajina levého obličeje včetně oka je prosáklá krví. Na zadní části těla krevní podlitiny. Na pravé straně hlavy vstřel – výstřel pod levým okem, pravá paže dvakráte rovněž prostřelena.

5. Lékařský nález mrtvoly muže, příslušníka Sovětské armády, spolupracovníka s partyzánskou skupinou ve Bzenci. Mrtvola muže vysokého 180 cm, stáří asi 35 roků, dobře vyvinuté kostry. Celá hlava je prostřílena nejméně deseti ranami pistole. Spodní čelist zcela rozdrcena, horní čelist uražena, v krajině srdeční dva průstřely.

6. Lékařský nález muže, v němž byl zjištěn umučený učitel Karel Domanský z Kyjova. Mrtvola muže vysokého 162 cm, stáří 32 roků, slabší postavy a kostry. Obě strany zadnice pokryty velkými modrofialovými krevními podlitinami. Celý krk je pokryt podlitinami, způsobenými řemenem, na němž byla mrtvola pověšena. Na levé straně obličeje vstřel, v krajině levé lopatky vstřel – projektil zůstal v plicích, další vstřel v krajině mozku.

7. Lékařský nález mrtvoly muže, v němž byl zjištěn Ladislav Dočekal, zahradník z Kyjova – Nětčic. Mrtvola muže 173 cm vysokého, silné kostry, dobře živený. Na krku známky škrcení od provazu, na němž byl pověšen, velké modrofialové krevní podlitiny, na levé straně hlavy na temeni vstřel, projektil zůstal v mozku.

    Po skončení úředního šetření komise zjišťuje, že na všech mrtvolách jeví se stopy hrůzostrašných mučení a smrt nastala u všech teprve po dlouhém utrpení při tomto nelidském zacházení. Zvláště drastické bylo, že Marie Staňková po předcházejícím velkém mučení byla ještě zaživa pohřbena. O hrubosti a nelidskosti mučení svědčí dále roztříštění u kostí čelistních u mrtvoly neznámého ruského muže.
    Dvě mrtvoly mužů při nalezení měly svázány vzadu ruce a všechny mrtvoly byly uloženy obličejem dolů. Mrtvoly podle zjištěného nálezu byli uloženy v zemi asi 14 dnů před jejich odkrytím. Komisionelní řízení konalo se 2. května 1945 dopoledne, skončeno bylo ve 12.45 hod. Tohoto komisionelního řízení o identifikaci a zjištění příčin smrti mrtvol, nalezených na dvoře domu č.p. 31, kde byly v malé hloubce pod povrchem zakopány, se zúčastnili:
    Ladislav Lindner, okresní soudce v Kyjově, Eduard Dvořák, soudní úředník, jako zapisovatel, N. Joklík, ruský tlumočník, MUDr. Jan Švarc, vojenský lékař, MUDr. Prokop Hluštík, lékař, Nadporučík XY, orgán sovětské zpravodajské služby (NKVD), MUDr. Karel Poláček, okresní lékař, František Dobiáš, předseda ONV Kyjov, Ludvík Kalus, starosta města Kyjova, Leopold Dýmal, kaplan, N. Němec, okresní četnický velitel, Josef Mašek, velitel četnické stanice Kyjov.
    Otřesné zážitky prožívali členové komise následujícího dne, tj. 3. května 1945 v márnici kyjovského hřbitova, kam byly v jedné rakvi přivezeny pozůstatky mrtvol obětí gestapáků z chaty “U Vápenky” v katastru obce Moravany. Gestapáci dne 14. dubna 1945 tuto chatu zapálili. Po požáru byly zde nalezeny pozůstatky mrtvol příslušníků partyzánské skupiny. Byli to:

1. Ištok Narcis, narozen 28.10.1896, bytem v Kyjově
2. Havlíček Rafael, narozen 26.10.1911, bytem v Kyjově
3. Škop František, narozen 7.3.1907, bytem v Kyjově
4. Pirdek Jiří, narozen 19.5.1919, bytem v Kyjově
5. Skřivánek Zdeněk, narozen 25.10.1915, bytem v Kyjově
6. Grufik Vladimír, data nezjištěna, bytem v Kyjově

    Komise zjišťuje, že nelze provést identifikaci jednotlivých obětí, neboť se jedná o zbytky ohořelých částí těl již ve značném rozkladu. Od zavraždění uplynulo již 19 dnů. Z nalezených zbytků se nedalo ani zjistit o kolik osob jde a naprosto nebylo možno zjistit vlastní a bezprostřední příčinu smrti. Komise dospívá k názoru, že lidská těla byla rozmetána nějakým výbuchem, jelikož nebyly nalezeny některé části těl, které by při normálním upálení zůstaly, jako například části lebek.
    Komise, která jednání skončila v 11 hod měla toto složení:
    Ludvík Kalus, starosta města Kyjova, Adam Joklík, za Okresní národní výbor v Kyjově, Ladislav Lindner, okresní soudce, štábní strážmistr Josef Mašek, velitel četnické stanice Kyjov, Rudolf Konečný, vikář československé církve, Leopold Dýmal, kaplan římskokatolické církve, MUDr. Karel Poláček, okresní lékař, MUDr Josef Láníček, lékař-znalec, Josef Škop, sklář v Kyjově, otec jedné z obětí, Anna Havlíčková, manželka jedné z obětí a dcera další oběti, Jarmila Ištoková, dcera jedné z oběti.
    Tyto případy jsou tím více tragické, že se staly v době, kdy už nám svítala svoboda.