Průmysl


Sklárny

Zvýšení výroby obalového skla

    Hlavní výrobou v kyjovské sklárně byla výroba skleněných obalů jako lahve, lahvičky, sklenice na zavařeniny, sklenice a skleničky na nejrůznější nápoje. Tradiční způsob výroby nestačil vzrůstající poptávce po skleněných obalech a tak již za okupace byl v závodě zaveden první lahvovací automat. Automat vyrobený plzeňskou Škodovkou vyrábí různé láhve ještě dnes. Závod se stále více specializoval na výrobu skleněných obalů pro potravinářský průmysl.
    Stoupající výroba vyžaduje dokonalejšího technologického postupu, který naši skláři úspěšně zvládají, hlavně automatickou výrobu. Obaly se stávají praktičtější a vzhlednější i po stránce estetické. Tisíce výrobků z naší sklárny se rozesílá do všech krajů naší republiky i do zahraničí. V podniku bylo vytvořeno exportní oddělení, které naše sklářské výrobky uplatňuje stále více v zahraničí – v SSSR, lidových demokraciích i v kapitalistických státech.

VDP

    V roce 1947, kdy byla naše republika postižena katastrofálním suchem a neúrodou, bylo dovezeno do kyjovských mlýnů z SSSR 500 vagonů obilí, které nás zachránilo před hladověním, za což jsme hluboce vděčni bratrské pomoci Sovětského svazu. V tomto roce obdržel závod dvě nová nákladní auta, která jezdila na dřevoplyn.

Pivovar

    V kyjovském pivovaře se výroba stále stupňovala a ztráta pivních sudů byla postupně nahrazena. Moderní zařízení varny z roku 1931 a chladící zařízení na 33.000 kal/hod pro vychlazování spilky bylo dosud vyhovující a vyžádalo si jen malých oprav. Nevýhodou pro pivovar bylo, že sklepy byly odděleny a tak vyrobené pivo se musí do nich převážet v převážecích sudech. Sklepy se nacházejí v Brandlově ulici – říká se tam U pivovarských sklepů.

 

Důl František

    Těžba na dole František se poznenáhlu zvyšovala. Místo brigádníků nastoupili stálí pracovníci, ač brigádníci také vypomáhali, ale jen příležitostně. Horníci pracovali i v neděli národní směny, by výtěžek uhlí byl větší. Po vyhlášení dvouletého plánu se stala těžba pravidelnější, ač stále nestačila předepsaný plán splnit, hlavně pro zastaralé důlní zařízení.

Dráha

    Větší zatížení dráhy bylo hlavně v nákladní přepravě koncem roku, kdy bylo do Mlýnů dopravováno obilí z SSSR. Autostanice, zřízená již po roce 1945, se rozšířila přibývajícími vozidly, nákladními auty i autobusy. Vznikaly nové linky které hlavně sloužily přepravě dělníků do práce. Pro velkou agendu se tohoto roku autostanice osamostatnila jako Československá automobilová doprava – ČSAD.


pokračuj