Kulturní činnost tohoto roku byla značná. Bylo pořádáno hodně přednášek poučných, literárních i politických, hrála se divadla Slováckým divadlem i ochotníky při Osvětě s režisérem Rudolfem Hekšem i jiné. Pořádaly se koncerty a besídky. Stručně ty nejvýznamnější, včetně oslav:

16. ledna – Slovácké divadlo hrálo Drdovu veselohru Hrátky s čerty – zvláštní představení bylo pro studenty.
7. března – Oslavy narozenin presidenta Dr. T. Masaryka. Program připravilo reálné gymnasium.
9. března – Koncert Slovácké filharmonie v Sokolovně.
12. března – Místní ochotníci při osvětě sehráli pro žactvo reálného gymnasia Čapkovu hru RUR, režírovanou profesorem Rudolfem Hekšem. Hra byla hrána pro veřejnost 14. a 15. března s úspěchem.
Duben – SČSP oslavilo 800 let trvání Moskvy přednáškou a filmem.
8. května – V Sokolovně byla večer uspořádána těl. akademie s hudebními a pěveckými čísly provedené žákovským orchestrem gymnasia a žákovským sborem. Účastnili se i žáci měšťanské školy. Účast byla značná.
9. května – Manifestace na Benešově náměstí a v 15 hodin na hřišti veselice.
15. května – Slovácké divadlo
19. května – V Lidovém domě Žákovská besídka pořádaná tělovýchovnou jednotou Orlem.
28. května – Oslavy narozenin presidenta Dr. Eduarda Beneše
2. června – Studenti reálného gymnasia pořádali tradiční Majáles
20. června – V Záložně besídka školy pro ženská odborná povolání
21.-22. června – Zborovské oslavy pořádané Čsl. obcí legionářskou pod záštitou MNV.
26.-27. června – V Sokolovně produkce žáků Hudební školy řízená ředitelem Milanem Luzarem.
5. července byly uspořádány Husovy oslavy církví československou
13. srpna byly dožínkové národopisné slavnosti
7. a 8. září byl sjezd abiturientů kyjovského gymnasia z roku 1927. Uvítal je ředitel gymnasia, načež se zapsali do pamětní knihy. Schůzku se svými bývalými profesory měli v chemickém kabinetě.
8.-13. září byla pořádána v Záložně výstava prací žáků akademie výtvarných umění v Praze
15. září bylo vzpomenuto narozenin Petra Bezruče a byla na domě “staré pošty” (dům obchodníka Procházky, nyní Hospodářské potřeby) pamětní deska na jeho několikadenní úřadování v Kyjově. Při tomto jeho pobytu vznikla slavná báseň Kyjov.
28. října – veřejná oslava v Sokolovně, kde účinkovali žáci reálného gymnasia a dorostenky Sokola.
4. listopadu proběhla štafeta na oslavu VŘSR, které se zúčastnili žáci reálného gymnasia
7. listopadu oslava 30. výročí VŘSR v Sokolovně. Žáci, kteří vyhráli Zborovský závod, dostali zlaté a stříbrné odznaky, jež jim předal major Svoboda.
17. listopadu byla vzpomínka na umučené studenty v Kaunicových kolejích
19. listopadu sehrálo Slovácké divadlo Molliérovu hru Šibalství Scapinova
7.-14. prosince probíhal týden české knihy s hovory se spisovateli Jar. Urbankovou, Mirkem Elplem a Václavem Prokůpkem
12. prosince sehráli sokolští ochotníci hru Král Svatopluk od Medurny.
18. prosince vztyčení Vánočního stromu republiky se slavností, na jejímž pořadu mimo proslov předsedy MNV byly koledy a recitace přednesené žactvem zdejších škol

    Na návrh OOR v Kyjově byli čestnými občany města jmenováni Vítězslav Novák, J. Kaprál a akademický malíř Jano Köhler ze Strážovic.

    Nejtíživější hygienický problém Kyjova je zásobování vodou, které je nedostatečné. Kapacita vodovodu pro město nestačí a tímto nedostatkem trpí hlavně nemocnice, i když se voda pro město přes den uzavírá. Nové zdroje vody pro vodovod se stále hledají, zatím je to jen voda z dolů, která kapacitu vodovodu posiluje.
    Počet domácností v městě s koupelnou je 500 a veřejné lázně odbavily v roce 1946 8.200 návštěvníků. Soukromé studny v mnohých případech jsou bakteriologicky závadné. Také jatky trpí nedostatkem vody a z toho důvodu vznikají tam mnohé hygienické závady. Popel z města se odstraňuje primitivně. V otevřených nádobách se vystaví na ulici a z nádob se sype do otevřených vozů, které je odvážejí za město. Jaký rozprach, zvláště při větrném počasí! Kropení ulic nebylo vykonáváno od konce války.
    I hřbitov je nedostatečný, při pohřbívání se nedodržují předpisy o rozměrech hrobů, jejich vzdálenost od sebe a rozměry cest a chodníků. V přeložení má kyjovský hřbitov primát!
    Také na školách jsou hygienické závady v nedostatku tříd, přeplněností dětmi a ve starém zařízení učeben.
    Proti předválečným létům poklesl počet porodů. Značná dosud je dětská úmrtnost. Je nutné více pečovat o nastávající matky, porody přesunovat do nemocnice – porodní oddělení, pečovat o docházku matek do poraden a lékařskou pomoc vyhledávat včas. Mladé matky nutno připravit i po stránce psychologické.
    Bytová tíseň zaviňuje rozšiřování infekčních chorob, hlavně tuberkulosy, u dětí spály, záškrtu a černého kašle. Počet tuberkulosních vzrostl značně, hlavně u mládeže vlivem válečné podvýživy. Je nutno obnovit Ligu proti tuberkulose, která je povinna prováděti depistáž. Další infekční choroba byl tyfus. Největší počet onemocnění se vyskytl v roce 1945 a 1946, klesl v roce 1947. Vyskytlo se i několik případů malarie. Objevila se i úplavice a skvrnitý tyf, ale jen v několika případech. Tyto infekční případy, správně lékaři podchycené, se nerozšířily.
    Vzrostl též počet pohlavních chorob, neboť poválečnou dobou se uvolnila morálka, zejména u mládeže, kde docházelo k častým střídavým stykům. O zdravotní péči se zasloužila Okresní nemocnice v Kyjově, Okresní péče o mládež, Sociální pomoc a Charita.