Politické události


Politické události

    Tohoto roku došlo u nás k nejvýznamnější politické události, když v Únoru dělnická třída, vedená za KSČ s. Klementem Gottwaldem, převzala definitivně vládní moc. Únorové události byly sledovány s napětím v celém světě, zvláště kapitalistické živly, podporující naši reakci, čekaly na své vítězství, které jim bdělá a masy za sebou strhující KSČ navždy překazila. Náš pracující lid, sdružený v očištěné Národní frontě, začal si vládnouti sám a konečně budovat nové společenské zřízení – socialismus.
    Jak probíhal Vítězný únor u nás v Kyjově, zachycuji ze vzpomínek přímých účastníků KSČ, s. Františka Strýčka, Martina Sládka, s. Vláčila, okresního tajemníka KSČ Františka Divokého a hlavně Josefa Zabloudila, před Únorem prvního místopředsedy ONV, po Únoru prvního předsedy z řad KSČ.
    Únorovým událostem předcházel urputný boj mezi stranami NF hlavně proti KSČ. V ostatních stranách NF se totiž skrývaly bývalé agrární reakční živly, které brzdily veškerý pokrok a byly proti všem pokrokovým snahám KSČ.
    Předsedou ONV podle voleb z roku 1946 byl lidovec Václav Kunc, jeho prvním místopředsedou byl Josef Zabloudil za KSČ, II. místopředsedou byl Dr. Jan Rakušan za sociální demokracii a III. místopředsedou byl František Dobiáš za národní socialisty. Převahu měli v ONV lidovci, ale lidé se svými těžkostmi přicházeli raději za členy KSČ, protože uměli jednat s lidmi a vždy se snažili jim dopomoci k právu. Za s. Zabloudilem přicházelo více lidí než za předsedou.
    Politický boj čím blíže k únorovým událostem se stupňoval. Často se vyskytovaly ostré půtky jak v radě ONV, tak i MNV. Celé toto období se vyznačuje rušným politickým veřejným životem. Řada schůzí a akcí svědčila o těžké a trpělivé práci členů KSČ.
    Například v Kyjově na Záložně měl politickou přednášku mladý představitel národních socialistů z přízně předsedy MNV Bedřicha Vrtaly a napadal politiku KSČ tak urážlivě, že přítomní komunisté museli zasáhnout. Tehdy již těžce nemocný s. profesor Antonín Přikryl se tak rozčílil, že se pustil do ostré debaty, která ho až vysílila.
    Schůze KSČ na venkově byly rušeny připravovanými lidoveckými úderkami, jež měly za účel mařit snahu komunistů a výklad nové zemědělské Ďurišovy politiky. K politickým půtkám docházelo i ve vlacích, autobusech, v čekárnách, na náměstí, v hostincích i doma.
    Komunističtí funkcionáři se utkávali s byrokraty v úřadech, zejména v ministerstvech a komunistický odznak nebyl tehdy legitimací na úspěch, ba naopak. Komunističtí funkcionáři byli stále ve spojení s lidem a lidé je rádi vyhledávali. Odpůrci jim vyčítali, že se zabývají maličkostmi, ale oni měli již v krvi jednat slušně s každým člověkem. Tenkrát to bylo nutné, dnes by si mnozí funkcionáři měli vzít z toho poučení.
    Nebylo divu, že při náboru do strany KSČ na podzim 1947 až do února 1948 přistoupilo v okrese dalších 500 členů. I mládež se zajímala o politické otázky a při cvičení v Sokole přicházelo k čilým debatám, zejména po událostech v brněnské Rovnosti. Na sjezdu sociální demokracie v Brně kyjovský delegát učitel František Gottwald skvěle v debatě obhajoval názory s. Zdeňka Fierlingera, což bylo překvapením, protože dříve se projevoval spíše jako odpůrce KSČ.
    Když se přiblížily únorové události, byla celá strana KSČ v pohotovosti. Členové okresního výboru KSČ byli na nohou celé dni a noci. I na venkově se zřizovaly pohotovostní hlídky z členů KSČ, ale nemusely nikde zasáhnout, reakce, dříve tak výbojná, zalezla a čekala. Prostí lidé včas a správně pochopili dějinný obrat doby. Jistě i poctivá agitační práce komunistů přinesla své ovoce.
    V následujících dnech, hned na výzvu s. Klementa Gottwalda (rozhlas byl všude zapjat) se všude v obcích zakládaly Akční výbory, jejichž úkolem bylo očistit NV od reakčních živlů, stejně i politické strany a celý náš veřejný život. Předsedou Okresního akčního výboru se stal s. Vláčil a dalšími členy František Divoký, profesor Kotůlek, R. Rubeš, za národní socialisty Matěj Sýkora, Drhlík, Bednařík aj. Ustavení se událo na okresní odborové radě, jejímž tajemníkem byl s. Kubeš. Předsedou MAV se stal František Divoký, obchodvedoucí Kyjov.
    MNV v Kyjově byl také zreorganisován a předsedou se stal s. Martin Sládek za KSČ. Z rozhodnutí ONV v Kyjově byl v přeplněném sále Záložny na jeho návrh jednohlasně s. Josef Zabloudil zvolen předsedou ONV a příštího dne do své funkce s. Vláčilem uveden.

Okresní konference KSČ v Kyjově

    Zanedlouho po skončení slavné únorové etapy se konala v Kyjově v sále Sokolovny Okresní konference KSČ. Této byl přítomen jeden z nových komunistických ministrů Dr. Gregor, ministr zahraničního obchodu. Byl uvítán takovými ovacemi, jakých sál dosud nezažil. OV KSČ byli vyznamenáni řádem 25. února nejzasloužilejší soudruzi jako s. Ladislav Vláčil, Josef Zabloudil, František Urbánek.
    Po Únoru se hlásilo mnoho za členy KSČ. Někteří to dělali i z opatrnosti, jiní z přesvědčení. Mnoho lidí bylo i zaražených. Když byl náš veřejný život očištěn od nekalých politických předúnorových živlů, nastal takový příval práce, že nestačilo pracovníků na všechny funkce a tak ti nejlepší byli funkcemi přetíženi. KSČ prováděla nový nábor členů, aby se přívalu práce socialistického budování stačilo podle hesla s. Klementa Gottwalda: Kupředu, kupředu, zpátky ni krok!

Smrt Jana Masaryka

    13. března tragicky skončil ministr zahraničí Jan Masaryk, v němž dožívala Masarykovská tradice a její obliba. I její dřívější nepřátelé se stali jejími horlivými vyznavači, jen když to bylo proti komunismu a záměrně ji pěstovali v dětech, že děti samy vzpomínaly “tatíčka Masaryka”. Tohoto roku se oslavy narozenin TGM pořádaly veřejně v Záložně, kde program připravil sbor a žáci reálného gymnasia. Na všech školách byly oslavy pro žactvo.

Mír Československého červeného kříže

    24. března byl vyhlášen mír Československého červeného kříže pod heslem: Mládí míru, mír mladým.

Nová ústava

    22. dubna byl přijat NS a vyhlášen nový zákon o jednotné škole. Učitelé a profesoři vysvětlovali jej v přednáškách po okrese, rovněž i připravované vyhlášení nové ústavy, která pak byla slavnostně vyhlášena 9. května a nazvána tak Ústava 9. května. Byla to první ústava od roku 1945.

Klement Gottwald presidentem

    Dne 14. června po odstoupení presidenta Dr. Eduarda Beneše byl na slavnostním zasedání NS ve Vladislavském sále na pražském hradě jednohlasně zvolen presidentem ČSR ministerský předseda Klement Gottwald jako první dělnický president, což bylo přijato u prostého lidu s pohnutím. Průběh volby byl vysílán veřejně rozhlasem. Starší komunisté si s dojetím vzpomněli na volbu presidenta z roku 1934, kdy poslanec Klement Gottwald poprvé kandidoval a dostal 48 hlasů. Považovala se tato jeho kandidatura v ostatních politických stranách za velkou opovážlivost!

Smrt presidenta Beneše

    Dne 3. září 1948 se rozlétla po naší republice smutná zvěst, že zemřel bývalý president republiky Dr. Eduard Beneš. Smuteční panychida byla na náměstí, v kostelích se sloužilo slavné Requiem. Pohřeb z Prahy do Sezimova Ústí byl vysílán rozhlasem. Lidová republika pohřbívala svého presidenta zvaného Budovatele se všemi poctami.

10. výročí Mnichova

    Neblahého výročí Mnichova bylo vzpomenuto veřejně i ve školách, kde dětem byly vysvětleny příčiny vedoucí k Mnichovu, hlavně nezájem naší vlády o účinnou nabízenou pomoc SSSR. Dne 1. října byla přednáška Dr. Boh. Ečera: Mnichov – kdo chce nový Mnichov.

Vyhlášení 5tiletého plánu

    28. října, v den znárodnění, při oslavách byl vyhlášen nový pětiletý plán, který měl za úkol zvýšiti životní úroveň všech pracujících a budovati socialistické zřízení. Řadou přednášek byly pracující seznamováni s jeho obsahem, aby od Nového roku, kdy bylo zahájení 1. roku pětiletky, byli dobře na své úkoly připraveni.


pokračuj