Začátek roku 1949 byl velmi slavný, protože to byl začátek naší první pětiletky. 2. ledna, když dělníci přijížděli do práce, vítal je hudbou místní rozhlas a v závodech jim vyhrávali dechovky. Dělníci se shromáždili ke krátké oslavě, na níž promluvil o významu první pětiletky a o úkolech je čekajících předseda závodní rady a předseda závodní organisace KSČ. Po zapění a zahrání Písně práce se všichni rozešli na svá pracoviště s nadějí, že pětiletka bude pro naše budování socialismu úspěšná.

    Vyživovací komise s předsedou MNV provedla směrné plány osevní a dodávkové a projednala je jednotlivě s každým zemědělcem. Jak byly dodávky plněny jest podáno ve zprávě vyživovací komise MNV.

    1q pšenice 400 Kčs, 1q ječmene 400 Kčs, 1q brambor 150 Kčs, 1q kukuřice 400 Kčs.

    Z jara se ve větším množství vyskytli myši, protože zima byla mírná. Také chroustů bylo dost, ale úrodu ovoce neohrozili.

    Počasí tohoto roku bylo celkem příznivé. Zima byla mírná, mrazy na jaře však ohrozily hlavně vinnou révu. Srážek bylo poměrně málo, více koncem července a v srpnu.

    První rok pětiletého plánu v kyjovských závodech – sklárnách, VDP mlýnech a dolech – plnil se celkem úspěšně. Předně byla na závodech prováděna organisace ZO KSČ. Při závodních organisacích byl zaváděn RSŠ (Rok stranického školení) s thematy vzniku KSČ, Dějiny VKSb a nové formy práce. Pro školení byli vybíráni nejlepší soudruzi a byli řádně instruování OV KSČ.
    Rozvíjela se socialistická soutěž, údernické směny a zpevňovaly se normy. Úderníkem se stal dělník, který dosahoval v kratší době většího množství výrobků. Úderníci mimo větší mzdy byli i přídělovým zbožím přednostně zásobováni. K IX. sjezdu strany a k II. všeodborovému sjezdu byly uzavírány hodnotné závazky. Akce závazků ze Z0 KSČ byla přenesena i na odborové skupiny.
    Ve VDP mlýnech v Kyjově se sešel výbor strany KSČ a soudruzi se usnesli, že zahájí kampaň socialistického soutěžení. Celozávodní závazek k IX. sjezdu strany činil 1.140.000 Kčs, tj. 136% a později v úderkách (skupinách úderníků) byl k II. všeodborovému sjezdu zvýšen ještě o 50.000 Kčs. Socialistickým soutěžením mezi úderkami bylo dosaženo velkého úspěchu.
    Ve sklárnách se údernické hnutí vyvíjelo pomaleji, protože strana KSČ nepracovala úžeji s odborovou organisací. Heslo IX. sjezdu strany KSČ – Co komunista, to úderník – nebylo tak plně využito, ač na některých pracovištích byly ustanoveny i úderky SČSP, jako ve vývojové dílně, v hlavní výrobě, v dřevo-kovo a elektroúdržbě.
    Důl František v Kyjově uskutečňoval údernické směny, aby splnil úkoly kladené na něho prvním rokem pětiletky. Jen zavádění státního katalogu práce, v němž bylo zahrnuto odměňování všech prací, narazilo na odpor i soudruhů, protože ZO KSČ je včas řádně neinformovala. Přesvědčováním se však normy začaly zpevňovat, neboť bylo nutno dohonit pokles těžby, která v únoru t.r. poklesla na 93%, potom se však začala údernickými směnami zvyšovat. Byly vypracovány i operativní plány a rozpisy těžby na rok 1950. Také úspěšně byly prováděny socialistické smlouvy na výkon pod heslem: Nechceš-li žít po staru, nesmíš po staru pracovat!
    Naše závody – VDP mlýny a sklárny Moravia – pomáhaly účinně při socialisaci vesnice a staly se patrony mnohých družstev, neboť dělník ze závodu se musí stát na prvém místě průkopníkem socialismu. Soudruzi docházeli na schůze JZD, dali k disposici administrativní síly a dělníci tvořili brigády na opravu zemědělských strojů.

    Další závazky na závodech byly k II. výročí únorových událostí, hlavně další socialistické smlouvy, dále k Mezinárodnímu dni žen, na nichž se podílely hlavně ženy. Závazky nedávali jen členové strany KSČ, ale indiferentní (nestraníci) a tak na socialistických formách práce se správně podílí všichni naši pracující. Naše výroba nemůže vzrůstat bez socialistického soutěžení, zpevňování norem (výkonu) a zlepšovatelského hnutí.

    Tohoto roku se městu nepodařilo zřídit ani jeden komunální podnik, ač v radě i plénu MNV bylo o tom častěji jednáno. Jednalo se o podniky, jež by sloužili potřebám obyvatelstva a byly platným příspěvkem socialistického budování. Komise hospodářská a finanční byly těmito úkoly pověřeny po výnosu ministerstva vnitra ze dne 29.1.1949 a jednaly s majiteli pohřebních ústavů, se stavebními podniky a místními restauracemi. Do komunálních podniků mělo být zapojeno i městské zahradnictví. Jednalo se i o znárodněný podnik Moravské lihovary a octárny a sodovkárnu bratří Šafaříků.

    Znárodněny mimo uvedené podniky ještě podnik J. Štěrba, výroba mykané a česané příze – převzalo První pletařské družstvo Brno; Antonín Chodníček, sběr odpadových surovin, utvořena Sběrna odpadových surovin.

    Slovácká Svépomoc, konsumní, výrobní a úsporné družstvo se sídlem v Hodoníně, měla v Kyjově čtyři prodejny na náměstí: prodejnu textilu a tři prodejny jiného zboží (domy č. 544, 606 a 334). Velké obchody byly znárodněny jako fa Gattermayer, sklo a porcelán, textilní obchody M. Kmenová, Adamec, Dostál, koloniální Krejčí.