Lidová správa
MNV t.r. neměl podstatných změn, ani v plénu, ani v zaměstnancích, umístění a úředních hodinách. V létě se užívalo letního času, hodiny se posunuly o hodinu dopředu. Změna až od 1. prosince t.r. byla u lesního hospodáře, když dosavadní, František Selucký odešel do Napajedel. Místo něho byl přijat Jindřich Pfefr z lesního družstva v Osvětimanech pod podmínkou, že co nejdříve složí zkoušku předepsanou pro lesní hospodáře.
Schůze MNV Schůze se konaly každý měsíc a to pléna MNV,
schůze rady MNV každých 14 dní. Slavnostní schůze pléna MNV se konala 12. ledna
1950 za předsednictví Martina Sládka v sále Záložny a za účasti občanstva a
místního rolnictva. Referát o boji za mír měl zástupce ONV s. Vrbík. O
zemědělském plánování promluvil předseda MNV Martin Sládek. Ohlásil směrné
plány osevní a dodávkové, které pak byly projednány s jednotlivými
zemědělci.
Veřejná schůze 27. února 1950 byla pod názvem Hovory s lidem.
Byla na ní podána všeobecná zpráva o činnosti MNV za uplynulý rok 1949 a zprávy
jednotlivých referentů, jak je to uvedeno v zápise kroniky 1949. Pěknou kulturní
vložku na ní měl pěvecký soubor učitele Oldřicha Máčela. Návrhy, podněty a
dotazy občanstva byly četné a byly poznamenány jednotlivými referenty, jichž se
týkaly. Účast občanstva byla slabší, snad pro novou, nezvyklou formu.
28. dubna 1950 byla slavnostní veřejná schůze pléna MNV
v hostinci u Pokorných v Komenského ulici. Předseda MNV Martin Sládek na ní
vzpomněl 5. výročí osvobození města Rudou armádou a rumunskými oddíly od
nacistických okupantů. Vzdal dík Sovětskému svazu za toto osvobození a nezapomněl
na místní oběti odboje proti okupantům. Shromáždění uctilo jejich památku
povstáním. V této schůzi bylo jednomyslně přijato, aby nová obytná čtvrt
činžovních domů na Chmelnici byla pojmenována na Stalingradskou!
30. června 1950 se konala slavnostní veřejná schůze MNV
v sále Záložny, na níž hlavním bodem programu bylo jmenování presidenta
Klementa Gottwalda čestným občanem města podle návrhu rady MNV a AV NF. Předseda
Martin Sládek zdůraznil, že tento návrh u příležitosti druhého výročí zvolení
presidentem je jen malým vděkem velkému dělnickému vůdci za jeho celoživotní
práci za rozvoj dělnické třídy a za její osvobození od kapitalistického
vykořisťování, za boj za svobodu naší vlasti po boku SSSR proti fašismu a jeho
porobě, za Gottwaldovo úsilí o vybudování socialismu v naší vlasti a také za
boj o udržení míru.
Návrh přednesený předsedou Sládkem byl přítomnými jednomyslně
a nadšeně přijat. Diplom s adresou čestného občanství byl zhotoven
akademickým malířem Josefem Prokopem. Jako dary připraven slavnostní slovácký kroj
pro presidentovu vnučku a pro presidenta krásně v kůži vázaná kniha Karla
Hlavinky O starém Kyjově. Hlavní náměstí, dříve Masarykovo, bylo přejmenováno na
Gottwaldovo. Do Prahy byla vyslána delegace, aby čestné občanství, diplom a dary
presidentu Gottwaldovi osobně odevzdala.
. | Potřeba |
Úhrada |
2. zastupitelské sbory lidové správy |
125 000 |
. |
8. vnitřní správa |
1 529 150 |
43 000 |
12. školství, věda, umění |
1 203 240 |
. |
13. informace a osvěta |
68 110 |
. |
14. zemědělství |
126 520 |
368 650 |
19. technika |
1 243 180 |
. |
22. sociální péče |
115 567 |
. |
23. zdravotnictví |
632 490 |
252 000 |
24. odpočivné a zaopatřovací platy |
232 950 |
. |
25. finanční správa |
924 840 |
1 128 180 |
Celkem |
6 201 047 |
1 807 830 |
Nekrytý schodek |
. | 4 393 217 |
Z této rozpočtové osnovy jsou v roce
1950 vyloučeny závazky, vyplývající z dlouhodobých půjček města, poněvadž
dnem 1. ledna 1949 převzala tyto závazky státní správa.
Nejsou zde zahrnuty ani obnovovací, ani rozvojové investice.
Veškeré obecní příjmy plynou do státní pokladny a potřeby města, zejména
investice, jsou určovány celkovým hospodářským plánem. Všechny platy jsou
prováděny prostřednictvím poštovní spořitelny. MNV má jen 10.000 Kčs zálohy
v hotovosti, z níž může propláceti položky do výše 300 Kčs. Města byla
oddlužena, ale musela převést všechny své finanční prostředky do majetku státu
– i vázané vklady, fondy a nadace a cenné papíry.
Finanční správa se zjednodušila, město však má méně možností
zasáhnouti finančně, kde by toho byla potřeba. Může podnikati jen svépomocí a
z drobných prostředků. Jinak je vázáno plánem a kvotami v rámci tohoto
plánu přidělenými.
Účetní uzávěrky se podávají každé čtvrtletí a projednávají
se v radě MNV a ve finanční komisi a schvaluje je plénum MNV.
Výroční účty městských škol
K návrhu rady MNV ze dne 3.2.1950 a se souhlasem finanční komise z 25.4.1950 schváleny 25.4.1950plénem MNV výroční účty městských škol v Kyjově, které při revisi byly shledány správnými a doklady řádně doloženými.
. | Příjmy |
Vydání |
Zůstatek |
Reálné gymnasium |
165,311,90 |
164 479,00 |
832,90 |
Lidová zemědělská škola |
20 207,30 |
20 207,30 |
0,00 |
Mateřská škola |
123 043,60 |
123 043,60 |
0,00 |
Soc. zdravotní škola |
134 169,30 |
132 455,00 |
2 214,30 |
Základní odborná škola |
302 470,70 |
301 368,70 |
1 101,00 |
Učňovská besídka |
5 770,40 |
4 997,30 |
773,00 |
Celkem |
751 573,80 |
746 550,90 |
5 022,20 |