V tomto školním roce bylo zapsáno 176 dětí od tří do šesti let. Od listopadu do konce školního roku probíhala mléčná akce – přes 5.000 porcí. Nad školou převzal patronát železniční divadelní kroužek Kyjovan a ZO KSČ železničářů. Také navázala se družba s mateřskou školou ze Želetic. Patroni školy vybavili dětské hřiště na zahradě. Škola se podílela na obvyklých slavnostech.

    Ke konci školního roku 1951 bylo zapsáno 208 žáků, na začátku nového školního roku 222 žáci v 5 třídách. Všechny státní svátky byly žákům přiměřeně vysvětleny a žáci se zúčastnili oslav. Vždy bylo zdůrazňováno přátelství naší republiky s SSSR, jeho stálá pomoc a boj za mír.
    18. června na tělovýchovném dni Sokola cvičilo 226 žáků. Nácvik vedl Petr Chromý, Ludmila Lorencová a Božena Brabcová. V týdnu dětské radosti byl uspořádán výlet na Kameňák, kde byli všichni pohoštěni (SRPŠ). Od 1. září 1951 byl ředitelem školy Jan Šplouchal.

    Tato škola měla rovněž 5 tříd a 216 žákyň. Škola snažila se plnit své poslání – vychovat novou mládež, oddanou pracující třídě a lidové demokracii. U této mladší generace se zapouštěly kořínky socialistické výchovy, snadno se u ní budilo nadšení a obětavost pro práci pionýrů. Ředitelkou školy byla opět Věra Luzarová.

    Školní rok 1951/52 byl zahájen školní slavností všech kyjovských škol. Na škole bylo zapsáno 408 žáků, kteří byli rozděleni do 11 tříd. Škola měla nedostatek místností ve své budově a proto 5 tříd bylo umístěno v budově gymnasia v přízemí a jedna ve dvoře. PO měla 50% všech žáků ve svém středu. Jejím úkolem bylo zvýšit ideologickou úroveň žáků. Tohoto roku byly zavedeny žákovské knížky, aby styk s rodiči byl těsnější. Ke konci školního roku se konaly závěrečné zkoušky, jichž se mimo učitele zúčastnili členové MNV, zástupci patronátu VDP a ČSM, Rady žen a rodiče. Zkoušky byly zhodnoceny velmi kladně.
    Žáci se brigádnicky podíleli na stavbě kravína, při pletí řepy a brambor, při stavbě stadionu a při hledání mandelinky bramborové. Celkem odpracovali 6.172 hodin. V Lánské akci bylo získáno 10 hochů na hornictví.

    Dívčí škola rovněž měla přes 50% pionýrů. Svou budovatelskou činnost rozvíjela ve sběru, spoření a brigádách. Její pěvecký sbor přispíval ke zpestření slavnostních schůzí a konferencí a oficiálních slavností. Závěrečné zkoušky byly rovněž kladně zhodnoceny a dívky se zapojily do práce ve všech oborech.

    Na začátku školního roku byl přečten ve všech třídách projev ministra školství Dr. Zdeňka Nejedlého o novém školním řádu. Na škole s úspěchem probíhaly během roku zkoušky o Fučíkův odznak – znak duševní vyspělosti každého svazáka. Přihlášení museli znát dobře naši ústavu 9. května a díla našich nejlepších spisovatelů. Zkoušce se podrobilo 100 studentů a 70 jich zkoušku s úspěchem složilo. Úspěšnými dopisovateli do novin byli studenti Milan Blahýnka a Jiří Veselský, i Josef Rygar a Václav Jelínek. Odznak T02 získalo 90% hochů a 73% dívek. Kyjovské gymnasium tak získalo prvé místo v kraji zásluhou profesora Antonína Novotného a Ludmily Blahákové.
    2 žáci se zúčastnili celostátní konference ČSM v Praze 10. a 11. února 1952. Žáci pracovali brigádnicky na statku v Kelčanech, v Dolní Moštěnici, pro JZD Kyjov, pro sklárny Moravia i na městském stadionu.
    Žáci Jiří Dunděra a Vladimír Vyhňák s ředitelem Miroslavem Čančíkem provedli výzdobu gymnasia nástěnnými malbami – Alšovými reprodukcemi. Článek v Učitelských novinách.