Na první čtvrtletí tohoto roku byl vypracován rozpisovou komisí plán dodávek mléka, masa a vajec.

    V Zásobovacím zpravodaji byly uvedeny tyto nové směrnice pro rozpisy dodávkových úkolů, podle nichž se rozpisová komise řídila. Největší potíže měla komise se zjišťováním půdy, jejíž výměra u jednotlivých zemědělských závodů se stále měnila.
    Předpis byl z celé výměry půdy a při rozpisu se zjistilo, že část půdy je neobdělaná, opuštěná. Po urovnání různých nesrovnalostí teprve byly rozpisy správné. Část neobdělané půdy byla dána do nuceného nájmu, část převzalo JZD.

    Na volný trh bylo dodáno dost volného cukru a mouky, ale kupujících bývalo takové množství, že se tvořily dlouhé fronty. Při jedné mačkanici rozbili i výkladní skříň. Zaměstnané ženy žádaly, aby se cukr prodával dopoledne i odpoledne, nebo v různých prodejnách, nejen v jedné na náměstí. Jejich žádosti nebylo vyhověno a většinu cukru vykupoval venkov a nezaměstnané ženy. Jen svépomocí se dal volný cukr získat.
    Dodávky za I. čtvrtletí byly splněny celkem uspokojivě, až na vepřové maso. Hovězí bylo zas překročeno.

    Někteří dodavatelé měli možnost dát vejce za maso.

    Zemědělské práce začaly v březnu. Podle smlouvy s STS začala orba včas. Nastaly rozpory se soukromými zemědělci, když mnohé jejich, již obdělané pozemky, byly začleněny do honů JZD. Nakonec byly obdělané pozemky, pokud to bylo možné, z honů vyňaty pro tento rok a náhradní, které měly dříve přiděleny, byly dány do nuceného nájmu. Osev v JZD byl proveden včas, také vláčení, práškování a válení. Také cukrovka byla brzy zaseta.
    Začátkem dubna bylo započato s výsadbou ranných brambor. Pro nedostatek potahů se soukromníci se vším značně opozdili. JZD jim vypomohlo náhradou za hodnotu práce při špičkových pracích a tak osev i sadba byly včas dokončeny. Byly ošetřeny i jeteloviny, včas obdělána řepka a poprášena proti škůdcům. Spolupráce s STS byla dobrá a práce lacinější a rychlejší než potahy. Stromy odkvetly bez úhony v dubnu a předtím bzenecká Fruta provedla postřik stromů i keřů, i u přihlášených soukromníků.
    JZD trpělo nedostatkem pracovních sil, což se projevilo při pletí řepy a okopávkách. Výbor žen se obrátil na ženy v domácnosti, které měly děti starší 3 let, jež by mohly dát do mateřské školy, a ty, které mají děti menší, ale má je kdo opatrovat. Jednalo se o plochu 46 ha cukrovky a 60 ha pícnin. Ze 356 žen přicházejících v úvahu se přihlásilo 118. Okurky pro záplavy se musely sadit podruhé.

    Dodávky za II. čtvrtletí tohoto roku byly celkem dobré, až na dodávku mléka. Neplniči byli předvoláni do rady MNV. Slíbili předpis splnit, až bude více píce. I když mají krávy stelné, musí dodávku mléka plnit svépomocí. Přitom jim bylo zdůrazněno, že při společném hospodaření takové potíže by neměli, dodávky v JZD jsou plynulé a veřejné zásobování není ohroženo.
    Z neplničů i dále zůstali: Kůřil Štěpán, Navrátil Štěpán, Sedlář František, Frýbort Štěpán, Čech Jan, Bednářík Jan a Moravanský Václav.

    Polní práce postupovaly zvolna, ale několik dní se úplně přerušily pro červnovou měnovou reformu, kdy ani družstevníci nenastoupili několik dní do práce. Až se hladina rozhořčení a nepokoje uklidnila, postupovalo se dále v ošetření okopanin a sklizni pícnin. Na tyto práce se dostavili i brigádníci z SKP z nemocnice a lidové správy. II. etapa polních prací byla ukončena s menším zpožděním.

    Žňové práce se připravovaly včas, obilí až na žito bylo pěkně vzrostlé. O žně se staral i KNV v Gottwaldově a předseda jeho s. Kodovský zaslal přípis všem národním výborům, tedy i MNV v Kyjově, s výzvou k mobilisaci všech pracovních sil, aby žně byly úspěšně zvládnuty, neboť výměra obilovin v JZD byla značná, jen v Kyjově 197 ha 85 a.
    Plán žňových prací v JZD byl schválen členskou schůzí dne 26.6.1953 i s plánem podmítky a setím strmiskových směsek. Potřeba brigádníků byla naplánovaná na 60 osob denně po 15 dnů a během výmlatu 36 brigádníků. Také sklizeň kombajnem se plánovala. Celkem výmlat se počítal na dobu 10 dní. Žně měly podle plánu začít 13. července t.r.

    Žně pokazily deště a také okopávka brambor se ještě brigádnicky dokončovala. ČSM, Pramen, MNV a ONV připravili stálé brigádnické skupiny. Do JZD se během července prováděl nábor nových členů, protože dosavadní stav byl neudržitelný. Bylo nutno získat 20 nových členů, získali se zatím jen 2.
    U zbořeniska domu č. 18 byla umístěna velká tabule s výsledky soutěžení Kyjov – Hodonín. Do výmlatu bylo připraveno 5 mlátiček i pro soukromý sektor. U nich se umístila i váha, která obilí hned odváží. Obilí bylo polehlé a proto kombajn ze 197 ha sklidil jen 30 ha, ostatek bylo sklizeno 5 samovazy. Soukromý sektor sklízel žačkou, i sekl kosami.
    Skladování vlhkého obilí se zajistilo všemi způsoby. Mimo sýpky JZD bylo použito i sýpek soukromých, celkem pro 2.500 q a připraveny i tělocvičny škol a dřevěné baráky skláren Moravia. Mlácení bylo na dvě směny po 6-7 hodinách. Pro nezařízení sítě pro dodávku proudu se začalo s výmlatem o 3 dny později. Obilí se sváželo do stohů a přitom vypomáhaly vozy skláren Moravia i ČSAD. Výmlat se rozšířil i o noční směny, při nichž se osvědčily brigády SNB, org. KSČ, z pošty, ze skláren i z ČSAD.
    Obilí hodně sypalo a proto se dosoušelo i na náměstí, to už v pěkném počasí srpna. Výmlat byl přes zpožděný začátek skončen o 3 dny dříve a odevzdávka byla splněna na 100%. Soukromý sektor mlátil 17 dní. Podmítka a setí směsek byly hotovy také včas, jen u soukromého sektoru podmítka vázla. Protipožární ochrana během žní byla stále v pohotovosti, naštěstí žně proběhly bez závad a nebylo potřebí ani jednou zakročit.
    Okresní dožínkové slavnosti se konaly 12. a 13. září zároveň s hornickým dnem.

    Průměr dodaného mléka denně byl 157 l. Dodávka zeleniny a ovoce byla dobrá.

    Podzim byl pěkný a proto podzimní práce probíhaly podle plánu. JZD připravovalo půdu na osev, hnojilo a selo. Rané brambory byly sklizeny včas a úroda byla dobrá – 100 q z 1 ha. Místy se začalo hned v září s vyorávkou brambor, ale sklizeň byla špatná pro veliké sucho. Zároveň se prováděla HTÚP, často s křikem, protože soukromníci nechtěli přijat půdu horší kvality, do JZD však také nechtěli vstoupit.
    Sklizeň cukrovky začala podle plánu, ale stala se obtížnější pro velké sucho. Brigádníků bylo zapotřebí tak 30 denně, ale scházeli se nepravidelně, ač jim bylo slíbeno i krmné obilí. Sklizeň skončila 29.10.1953. Se sklizní kukuřice se začalo 1. října a byla sklizena bez potíží. Soukromý sektor brambory a kukuřici sklidil již do října.
    Ječmen byl zaset na 100%, soukromý sektor jej neměl naplánovaný. Půda na setí pšenice byla včas připravena, čekalo se však na vláhu, tak se setí zpozdilo. Sklizeň sena byla skončena během září. Strmiskové směsky pro velké sucho vzrostly špatně, nebo nevzešly. Ozimné směsky byly zasety na 12 ha. Kukuřice na krmení byla jen v pásech na 3 1/2 ha a znamenala krmení na 14 dní, než začaly řepné svršky a sklizeň krmné řepy. Krmiva pro hovězí dobytek bude dost, pro vepřovy se bude muset doplnit odjinud.

    Sčítání dobytka ke dni 1. října 1953:

    Stav dobytka se zvýší, až bude dostavěn vepřín, druhý kravín a zmenšen stav soukromníků, protože u nich stav dobytka nemůže být rozšířen. JZD plní dodávky na 100%, v mléce i přes 100%. Nadkontingentně dodalo 80 kusů vepřového a 90 q hovězího masa.

    Předsedou JZD byl tohoto roku s. Holub. Nábor do JZD byl prováděn soustavně dál. Družstvo rozvíjelo úspěšně svoji činnost i přes nedostatek pracovníků, který byl pociťován zvláště v rostlinné výrobě. Bylo-li dostatek v živočišné výrobě pracovníků, chyběli v rostlinné výrobě, kde se pak nemohly utvořit stálé pracovní skupiny. Některé práce se nemohly vůbec zvládnout. Například len. Byl zaset sice pokusně, ale dopadlo to s ním špatně. Byl sklizen opožděně a složen do stodoly a to bylo vše. Zůstal tam, až se na něj pro jiné naléhavé práce zapomnělo a shnil, že nebyl než pro hnůj.
    I jiná nedopatření se družstvu vytýkala, ne tak velkého rozsahu, ale přece neposloužila k propagaci, zvláště když někteří členové se veřejně hádali a vytýkali si zveličené nedostatky, například s. Balajka na veřejné schůzi. Jisté bylo, že ta hrstka družstevníků nepostačí na tak velkou rozlohu půdy, zvláště když většina družstevníků už byla starých. Jen rozšíření členské základny mohlo tuto situaci zlepšit a k tomu letos směřovala všechna snaha strany KSČ a MNV.
    Ovšem i velké záhumenky, 2 až 3 ha, též práci v družstvu brzdily. Každý spěchal nejprve udělat na svém, pak teprve na družstevní. Tak se vysvětluje mnohé zpoždění v okopaninách, při senoseči a jinde, které se pak muselo dohánět brigádnicky. Každý pokus zasáhnout do problému záhumenek byl zatím neúspěšný. “Nenecháte-li nám záhumenky, budem teprv třít bídu”, naříkali a hrozili se družstevníci. Nebyla to ovšem dobrá propagace pro získávání nových členů.
    Podmínkou docílení zvýšené sklizně je hluboká orba a dodržování agrotechnických lhůt. To prvé se provádí, druhé závisí zase od svědomitosti pracovníků. Spolupráce se strojní traktorovou stanicí byla dobrá a práci nejen ulehčila, ale i zlevnila.

    Státní traktorová stanice v Kyjově se osvědčila. Pod vedením s. Myslivečka měla řadu dobrých pracovníků, kteří si svého vyznamenání právem zasloužili. V socialistické soutěži traktoristů vynikli svazáci s. Bělič, který dosáhl 128% výkonu, Kůřil Ladislav 121%, Sonček 132% a s. Miroslav Rudický 115%, s. Ivo Miler 110%.
    Z kanceláře presidenta republiky přišlo 12.5.1953 poděkování všem STS, že splnili jarní práce na 101%. Na žně ZO ČSM si pozvala brigádníky, které zaškolila. V době od 21. do 24. července pracovali v STS se sovětským kombajnem. Za 34 a 1/2 hodiny kombajn posekl 22,7 ha obilovin a vymlátil 616 q obilí. Kombajn obsluhovali kombajnisté s. Kudláč a Skřivánek. Škoda, že polehlé obilí nedovolilo pracovat s kombajnem stále.
    K 21. srpnu STS splnila plán sečení obilí na 136,4%. Zlepšená práce v JZD a jejich lepší péče o traktoristy zvýšila pracovní úsilí traktoristů a tím i průběh žní se urychlil. Brigáda z STS pracovala s úspěchem i na Kroměřížsku. V soutěží žňových prací bylo zásluhou STS JZD Kyjov vyhodnoceno jako II. v okrese (I. místo JZD Strážovice).
    Také podzimní agrotechnické lhůty traktoristé dodrželi, zvláště když stanice podle usnesení vlády z 15.9.1953 o pomoc zemědělství dostala pásové traktory KD 35, které se při suché půdě výborně osvědčily.

    Zvyšovat výnosy a užitkovost – byl nejcennější závazek k sjezdu JZD v Praze, který se konal 14. a 15. února 1953. Na okresní konferenci v Kyjově 22. ledna se družstevníci z živočišné výroby zavázali, že použijí metody sovětské dojičky Malininové, aby dojivost krav zlepšila. Dojivost se opravdu zvýšila na 5 l za den u jedné krávy.
    Ke zvýšení hektarových výnosů bylo na jaře započato s jednořádkovým a křížovým setím obilovin a tak se stalo, že obilí bylo hodně a JZD mohlo odevzdat 200 q nad kontingent. Do nového kravína bylo převedeno 350 krav a započato s výstavbou porodnice pro prasnice. Také výstavba drůbežárny byla hotova do konce tohoto roku. Studený odchov telat se důsledně neprováděl, ač Steimuanovy budky byly, ale většinou na půdě.