SKP byl dnem 30. června t.r. zrušen a jeho majetek byl převeden do Okresního průmyslového kombinátu a do nově zřízených Komunálních služeb města Kyjova, které slučují všechno místní hospodářství. Ještě v SKP byly zřízeny 2 holírny, jedna pro Nětčice a Boršov a v kyjovské byl dvousměnný provoz, který konečně odstranil nemožné čekání zákazníků.
    V hotelu Slavia byly provedeny větší opravy, neboť deště poškodily střechu a zatékalo až do pokojů! Zasklívací služba trpěla nedostatečným přídělem skla, takže soukromí zákazníci se zasklení nemohli a nemohli dočkat, ani když okna do provozny zavezli. Rozbít okenní tabulku byla opravdu pohroma. I rámování obrazů trvalo dlouho. Cukrárny měly také nedostatek materiálu a v neděli na zákusky bývaly fronty. Trochu odlehčovala soukromá cukrárna Cahlíkova, ale nepatrně.

Sektory podnikání:

1. městská doprava
2. zdravotně technická zařízení
3. vnější úprava města

    Zaměstnanců bylo celkem 94 a 8 v administrativě. Prozatímním ředitelem tohoto podniku byl Martin Sládek, dosavadní správce SKP František Světlík se stal hlavním účetním, plánovatelem byl Jan Štangler a provozářem Josef Šmejdovec. Plán byl splněn na 102%. Potíže byly ve zdlouhavém vyřizování zakázek a proto pořád ještě kvetlo fušerství. Nejvíce prospívalo zahradnictví přes silnou soukromou konkurenci, zvláště u podzimních květin, chryzantém i při vázání věnců a kytic. Nebyly dostatečně pro zahradnictví vybaveny skleníky a také ústřední topení bylo nedostatečné. Generální oprava se plánovala až pro příští rok.
    Lázně plán nemohly splnit pro příliš časté vypínání elektrického proudu, nebo zas nebyla plynulá dodávka vody. V holičství byly závady hygienické, i ceny nebyly dodržovány, nedávaly se bločky, zvláště v dámském kadeřnictví vládla cenová libovůle. Doprava byla plněna dobrým průměrem.
    Čištění města, které KSM také převzaly, bylo též nedostatečné, protože na čištění byl jen jeden zaměstnanec. Odvoz popela byl nepravidelný a popel a smetí v různých otevřených nádobách se rozprašoval po městě. Město trpělo na vzhledu a proto MNV se rozhodl, že zakoupí traktor s přívěsným vozem (koňské potahy z JZD jezdily, když v družstvu nebyla práce).

    Socialistické soutěžení probíhalo ve sklárnách více živelně, nebylo řádně organisované, ač pracující byli seznamováni se sovětskými zkušenostmi v údernictví. Úderník sice dostal údernickou knížku, ale nebyl zvlášť finančně odměňován, požíval jen různých výhod při nákupech. Úderníci byli i nepravidelně vyhodnocováni. Úspěchy úderníků vzbudily pozornost vlády a někteří byli pozváni i na pražský hrad. Později vedení závodu s organisací ROH řídily socialistické soutěžení odpovědněji. Pravidelně každý měsíc byly zhodnoceny socialistické závazky a počet soutěžících se zvýšil, což se projevilo i v plnění plánu a závod ve vnitropodnikové soutěži si udržel prvé místo.
    V ČSM byl zvolen tohoto roku nový výbor v čele se s. Zabloudilovou, nyní Vyhňákovou. Pod jejím vedením dosáhla organisace ČSM největších úspěchů. Byl zřízen i pěvecký kroužek, který se pěkně rozvíjel a působil i mimo závod.
    V tomto roce byla ustanovena i závodní odbočka Československého červeného kříže s. Hudcem, Tesaříkem a Poláškem. Byli získáváni noví a noví členové, až odbočka dosáhla počtu 200 osob. Byly sestaveny zdravotnické hlídky a členové byli školeni v kursech, až většina dosáhla odznaku PZO.
    Slovácký krůžek skláren Moravia přešel do nově zřízeného závodního klubu, v němž měl veškerou možnost rozvíjet svou činnost, jak o tom dosvědčují různé zájezdy do blízkého i vzdáleného okolí.

    Ve Šroubárnách nastalo zlepšení v novátorských směnách a byl vyhlášen i novátorský týden, při němž pomáhali i novátoři ze ZPS (závod přesného strojírenství) v Gottwaldově a tak plán roku byl splněn na 168%. I produktivita práce se zvedla o 42%. V teplé lisovně plán stoupl v splnění na 116%, zatímco předtím se pohyboval na 80%. Také vysoká absence z minulého roku (11.616 hodin) hodně poklesla.
    Organisace ZO KSČ organisovala četné přednášky a besedy se zaměstnanci o významu sestavení přesných plánů na základě prověrky norem. 81% zaměstnanců pak podalo své připomínky k technicko-organisačním opatřením. Tak bylo dosaženo úspor 3.845.800 Kčs a také úspor v drahých materiálech jako barevných kovech, legované oceli i v dodávce plynu a elektrické energie a uspořilo se dalších 500.000 Kčs.
    Tohoto roku měl závod úkol zvýšit plán o 25%. Mimo to se pracující zavázali splnit poslední rok pětiletky do 23.XI.1953, k narozeninám zemřelého presidenta Gottwalda – což se také uskutečnilo.

    Zásoby tohoto dolu již nebyly tak velké a proto těžba nedosahovala výše stanovené plánem. Nejlepším pracovníkem na dole byl Václav Půček. Ředitelství Jihomoravských dolů se odhodlalo přestěhovat z Ratiškovic do Kyjova.

    Provoz ve zdejším pivovaru byl na kratší dobu zastaven a proto závodní rada proti tomuto opatření podala odvolání, schválené MNV, ministerstvu potravinářského průmyslu a hlavně správě pivovarů a sladoven v Praze. Ministerstvo pak v září sdělilo, že provoz byl zastaven z odbytových důvodů a pivovar co nejdříve bude opět v provozu.