Komunální služby, průmysl


Komunální služby města Kyjova

    Komunální služby pod vedením ředitele s. Martina Sládka prosperovaly dobře, ovšem bylo nutno ještě zlepšit organisaci služeb na některých úsecích, aby občanstvo bylo spokojenější (malíři, opraváři). Uzávěrka Komunálních služeb města Kyjova:

Základní fond k 1. lednu 1954 (k 1.7.1954)

254517,20 Kčs

K 1. lednu 1955

252797,50 Kčs

Obratový fond

146668,42 Kčs

    Podle směrnic vládního usnesení ze dne 15.9.1953 o zlepšení služeb obyvatelstvu byla vyhlášena soutěž na počest X. sjezdu strany KSČ mezi jednotlivými podniky. Vítězil podnik, který měl nejméně reklamací a stížností a největší počet uznání za vykonanou práci. Dosud stížnosti byly i na Chronor a Slokov.

 

Plnění plánu

Holičství a kadeřnictví

94,76%

Pohřební služba

109,17%

Zahradnictví

128,95%

Lázně (většinou bez provozu)

24,28%

Doprava

184,50%

Ostatní služby

75,16%

Čištění města

72%

 

Průmysl

Sklárny Moravia

    Zaměstnanci sklárny uzavírali tohoto roku k socialistickému soutěžení socialistické smlouvy a kolektivní závazky pro rovnoměrné plnění plánu. První socialistický závazek podali zaměstnanci prvovýroby na vaně I. a II. Vyzvali vedení závodu, technické vedení, energetická oddělení, údržbu, kmenárnu a sklad tvárnic, aby i oni se svými závazky pomohli plnit jejich úkoly radou, zajišťováním energie, včasnými opravami, správným vážením směsi dobrého plynu a hlavně dobrým sestavením forem.
    V celkovém počtu soutěžících byl základní závod v Kyjově zastoupen průměrně 75% (IV. čtvrtletí už 84%). Novátorskými metodami pracovalo 396 zaměstnanců. Dle metody s. Korabelníkové 133, s. Lefčenkové 78, s. Nazarové 90 a podle s. Čutkicha 96 zaměstnanců. Plán hrubé výroby splněn 5.12.1954 jako závazek na počest VŘSR!
    Na závodě dobře pracovala tělovýchovná jednota Jiskra v oddílech kopané, odbíjené, kuželek, tenisu, lyžaři i ve všeobecné výchově. Šachový odbor na oslavu 30tiletého trvání uspořádal šachový turnaj za účasti šachistů z Moravy a Slovenska.
    Také v kultuře se projevilo zlepšení. Divadelní odbor hned v lednu nacvičil hru Voskovce a Wericha Těžká Barbora, v únoru Lešetínského kováře, v březnu Polskou krev aj. Pěvecký kroužek měl 25 členů a vedl jej Ing. Jaroslav Horák. Vystupoval i v Gottwaldově na filmovém festivalu. Astronomický kroužek plnil dobře své poslání. Zasloužil si pochvalu československé astronomické společnosti za astronomická a meteorologická pozorování v kraji, který je výjimečně postihován suchem. Kroužek si svépomocí opatřil nový dalekohled.
    Pro zájezdy zaměstnanců byl zakoupen nový velký autobus. ZV ROH podnikal pak výlety po Moravě a Slovensku.

Nejlepší pracovníci

    Jako nejlepší pracovníci byli tohoto roku vyhodnoceni: s. Vladimír Ambrozek, strojník na vaně IV; s. Emil Churý, nejlepší seřizovač; s. Ladislav Horák, nejlepší strojník; s. Vladimír Riedl, nejlepší pomocný strojník; s. Ignác Hnilica, nejlepší přehlížeč; s. Ludmila Brázdová, nejlepší balička.
    Dále bylo ještě vyhodnoceno 8 zaměstnanců a kolektiv s. Františka Navrátila. Nejlepším zlepšovatelem se stal s. Vítězslav Janíček, vyznamenaný ministerstvem.

Šroubárna

    Již minulého roku začala Šroubárna se stavbou vlastní elektrárny, která byla dokončena v dubnu 1954. Do socialistické soutěže se získával stále větší počet zaměstnanců až dostoupil 80%. Do výročí VŘSR se pracující zavázali, že rozšíří masové metody s. Kovaljeva, s. Korabelníkové a s. Čutkicha. Procento zmetků se snížilo o 1,8%. Absence byla snížena o 8% a plán těžby splněn 21.12.1954.
    Svazáci ze Šroubárny pomáhali brigádnicky JZD i ve Vlkoši na stavbě drůbežárny a vepřínu. V závodě provedena adaptace šaten. I kulturně se pěkně rozvíjeli. Založili si pěvecký kroužek, který pravidelně cvičil a vystupoval místně. Svazáci připravovali také zájezdy na významná místa. Velkého úspěchu dosáhla Šroubárna za vedení ředitele s. Huberta Nečesaného, když se stala, ač mladý závod, trojnásobným držitelem Rudého praporu ministerstva hutního průmyslu a svazu. Proslavila i naše město. Co zmůže dobrá organisace a nadšení! Zaměstnanci slíbili ještě lépe pracovat za pomoci chozrasčotu a rozšířeným socialistickým soutěžením.

Důl František Šušák

    Důl František byl tohoto roku přejmenován na důl Františka Šušáka, pojmenován i příjmením horníka, oběti fašistické okupace a persekuce. Důl František Šušák vedl prvenství v jihomoravském kraji a stal se držitelem vlajky v podnikové soutěži JMD.

Pivovar

    V pivovaře se zvýšil odbyt piva hlavně lahvového, které dodával závod Jarošov, protože měl velké stáčecí automaty. Jak se odbyt zvyšuje, ukazuje tabulka.

.

pivo vlastní výroby

pivo lahvové

celkem hl

1950

9 942

1 265

11 207

1951

15 128

2 100

17 228

1952

18 602

811

19 413

1953

17 906

4 224

22 430

1954

16 206

6 512

22 718

VM (mlýny)

    V závodě se stále zlepšovala výroba, šetřilo se elektrickou energií a zvyšovala se produktivita. Stranou KSČ a ROH byly organisovány přednášky a besedy o významu plánu, chozrasčotu a socialistického soutěžení. Pracující podávali své návrhy a připomínky. Také o zaměstnance bylo dbáno, byly zlepšovány podmínky na pracovišti a stravování (podle soutěže na II. místě). Plán splněn na 103%.


pokračuj