Mateřská škola I. byla vzorně vedena a zasloužila si veřejné pochvaly, jíž se její ředitelce, Filomeně Sychrové, dostalo k MDŽ. MNV se o vybavení školy rovněž vzorně staral. V zahradě dal opravit besídku, do jedné třídy byl opatřen nový nábytek, mimo to dostala škola pračku, ledničku, vyssavač prachu a gramoradio.
    Škola měla 5 tříd a jedna třída byla umístěna na osmiletce. Počet dětí byl celkem 170. Celodenní provoz ve 4 třídách umožňoval zaměstnaným matkám klidně pracovat. O stravu dětí se staraly 3 kuchařky a jídelníček kontrolovala školní lékařka. II. mateřská škola rovněž prospívala.

    Ve školním roce 1955/56 bylo na škole 721 žáků v 19 třídách. Už také místo téměř nestačilo, zvláště když budova už ukazovala známky staroby přes všechny opravy. Z 28 učitelů bylo 10 bez vyznání a stali se propagátory ateistické výchovy. V novém duchu může dobře vychovávat jen ten učitel, který není zatížen idealistickými předsudky.
    Velká pozornost byla věnována polytechnické výchově. Byly zřízeny zájmové kroužky, také mičurinský a včelařský. Žáci tohoto kroužku pekli před vánoci perníkové pečivo z vlastního medu a uspořádali výstavku tohoto pečiva pro veřejnost. Patrony školy byla STS v Kyjově a OÚNZ. Jeho členové uspořádali pro žáky i rodiče lékařské přednášky.
    Na brigádách v rámci oslav 10. výročí naší republiky odpracovali žáci 3.750 hodin, a to v JZD, na úpravě stadionu a města. MNV vůbec ocenil tuto snahu na slavnostní veřejné schůzi, neboť žáci z celkového počtu hodin odpracovali i s jinými školami celou 1/3 hodin věnovaných úpravě města!
    Před spartakiádou uspořádala škola propagační besídku s ukázkami spartakiádních cviků. Na spartakiádě cvičilo z osmiletky 583 žáků. Měli dobré vedoucí v s. Janu Něničkovi, Petru Chromému a Růženě Kostelecké, která byla také krajskou instruktorkou. Za peníze, vytěžené z besídek, jeli žáci na spartakiádu do Prahy.
    Učitelský sbor se také připojil k resoluci francouzských učitelů o zachování míru. V prosinci sehrála škola divadelní hru Jak Mráz čaroval s překrásnou výpravou ředitele Miroslava Čančíka. Dědu Mráze žáci slavili společně s vojáky svatoborské posádky. Ve sběru získali žáci I. místo v okrese.

    Pionýrský dům podchycoval pionýry ve volném čase. Ač místa v něm moc nebylo, měl svou knihovnu, čítárnu, hernu a místnost pro různé zájmové kroužky. 2. ledna měli pionýři velkou slavnost, sešli se z celého okresu a i s vojáky oslavili Nový rok. K různým zábavám sloužily i různé koutky, jako síň moudrosti, síň pohádek a rybárna. Získané výhry (poukázky), mohly si děti vyměnit za praktické zboží. Jinak se PD zúčastnil všech slavností a přispěl k poučení a rozptýlení dětí.

    V družině mládeže bylo zapsáno 86 dětí. Budova, která byla dříve soukromou vilou, pak stanicí SNB, potřebovala důkladné opravy a lepší vybavení učebny a herny.

    Na této škole byly 3 ročníky s 73 žákyněmi. Mimo s. ředitelku působili zde 3 profesoři, 2 instruktorky a 2 vychovatelky. Žákyně podílely se na kulturních podnicích, i brigádnicky hodně pracovaly.

    Hudební škola měla celkem 272 žáků. Klavírní oddělení (s. učitel Antonín Kavka 26 žáků, ředitel Milan Luzar 21 žáků), houslové (s. učitel Jan Novák 25 žáků) a harmoniky (učitelka Dagmar Mlýnková 26 žáků). Přípravná hudební výchova (učitelka Marie Petrášová 30 žáků) a rytmika 142 žáků. Škola byla umístěna v budově osmiletky a trpěla nedostatkem místností.

    Tato škola měla školu mistrovskou a učňovskou, která byla umístěna internátně v Miloticích v zámku.

    Tohoto roku měla jedenáctiletá střední škola již 25 tříd. Prospívá PO a ČSM a žáci se zapojují do kulturní a všeobecně prospěšné práce. Brigádám bylo věnováno mnoho volného času. Svazáci odpracovali 11.426 hodin a pionýři 8.622 hodin. Odpadových hmot sebrali průměrně 136 kg na žáka.
    Žáci si dopisují se školami z lidově demokratických zemí, nejvíce z Polska a dopisování s SSSR se zúčastní žáci ze všech tříd. Družbu navázal sbor a svazáci s 23. školou v Lipsku. Novou náplň škole dalo zavedení polytechnické výchovy. Již v dřívějších letech byla polytechnická výchova pěstována v kroužcích a jeden zájmový kroužek z vyšších tříd pracoval 2 hodiny týdně ve sklárně Moravia, veden s. Antonínem Hudcem. Náplň kroužku tvořilo kovoobrábění ruční i strojové. V kroužku bývali žáci, chtějící studovat na technice. Také laboratorní práce a práce na pozemcích můžeme zahrnout do polytechnické výchovy.
    Mimo tuto činnost se žactvo vyžívalo i v kulturních zábavách, byly pořádány svazácké besedy s kulturním programem, každým rokem školní mládež sehrála divadla, jedno III. stupeň a jedno I. stupeň. Kulturní pořady veřejných oslav vždy absolvovaly čísla jedenáctiletky, zvláště vystoupení hudebního a tanečního souboru, který sklízel úspěchy i za hranicemi (v NDR 1954).