Zimní kampaň probíhala úspěšněji než minulý rok. Plán na zvýšení zemědělské výroby byl projednán nejprve na členských schůzích JZD i na plenárních schůzích MNV. Také náborová kampaň nových členů do JZD u soukromých zemědělců byla v plném proudu nejen na schůzích v obvodech volebních, ale členové MNV a KSČ navštěvovali soukromě všechny samostatné zemědělce. Celkem bylo získáno 7 nových členů. Likvidace nesplněných dodávek u soukromých členů pokračovala.
    V JZD přípravné práce na jaro byly v plném proudu. Brambory byly předklíčeny, v zahradnictví byl postaven nový satlak a vysázeno v něm 2.000 sazenic salátu. Plán jarních prací byl vypracován jak pro JZD, tak pro soukromý sektor. STS uzavírala smlouvy s JZD i se soukromými rolníky. Závazků na zvýšení zemědělské výroby přibývalo i od soukromých zemědělců. Při projednávání výrobního plánu JZD byl předložen i plán počtu brigádníků, který se stále snižuje. Například pro jarní práce v I. etapě jich bude potřebí 28 po 8 hodinách denně, pro II. etapu 65, pro žně však 20 a pro podzimní práce kolem 30. Vedle této výpomoci použije JZD i výpomoci patronátních závodů podle počasí. Členové JZD si konečně uvědomili, že velký počet brigádníků snižuje jejich odměnu a začali počítat s výpomocí jen opravdu v naléhavém případě. Vždyť byly i případy, že členové JZD jeli na pouť, když měli hlášeno, že přijedou brigádníci.

    Dlouhá zima, trvající až do 20. března, nedovolila zahájit dříve jarní práce, jen se vyvážel a rozmetl hnůj. Jarní práce začaly v druhé polovině března a rychle se selo, smykovalo a podsévala se pšenice, kde byla zničena mrazy. Souvisle to bylo 8 ha, ostatní jen místně. K 25. dubnu byla I. etapa jarních prací skončena. Pak se začaly hnízdově sázet brambory a set cukrovka a kukuřice na siláž. Podsévaly se jetelotrávy. Kukuřice na zrno byla zaseta až v první polovině května.

    Dodávky byly plněny pravidelně, až na hovězí maso. JZD dodalo všechno mléko a ještě 6.000 l navíc.

    Druhá etapa jarních prací byla započata v červnu, kdy kultury byly již vzrostlé. Začalo se s oborávkou brambor a cukrovky a pak pokračovalo se v pletí a okopávání cukrovky. Zde pomáhali již brigádníci. Pro nepříznivé počasí musel být jejich počet zvýšen, aby se práce urychlila. Také sklizeň sena a jetelovin se dešti pozdržela a brigádníci opět vypomohli. Dodávka sena byla splněna na 77%. Kosení a výmlat řepky začal již koncem června. Silážního krmiva bylo dost a dojivost se zvýšila.

Žně

    Žňové práce byly naplánovány včas, připraveny mlátičky a mlácení bylo provedeno v blízkosti kravínu u nádraží. Při výmlatu nejvíce vypomohl patronátní závod skláren Moravia. Žňové komise, dříve ustanovené, pečovaly o zdárný průběh žní jak u JZD, tak u soukromého sektoru. Nedostatky byly hned odstraňovány, například u svozu. Počasí žním moc příznivé nebylo, často pršelo a tak se žňové práce opožďovaly a ztěžovaly. V plném proudu byly žně na začátku srpna a do poloviny srpna byly skončeny i u soukromého sektoru a to za celkem malé pomoci brigádníků.
    Výkup pokračoval plynule a do 20 srpna JZD splnilo dodávku obilí na 139%. S nadkontigentní dodávkou dosáhlo dokonce 394%. Podmítalo se hned po sklizni a setí začalo začátkem září, kdy počasí bylo příznivé a teplé. Je vidět, že dobrá organisace přináší zlepšení. JZD za dobrý a rychlý průběh žní dostalo poděkování od ONV. Místní veřejný rozhlas tlumočil i uznání MNV.
    Soukromý sektor dodával obilí nepravidelně a od některých zemědělců se musela dodávka vymáhat, nebo dodávali náhradně kukuřici. Celkem soukromý sektor splnil dodávku na 104%.

    Podle plánu měly být brambory sklizeny a dodány do 5. října, ale nepříznivé počasí, veliké sucho, při němž půda byla tak vyschlá a ztvrdlá, vyorávku zpožďovalo, ba dokonce znemožňovalo. Rané brambory se zas sklízely v dešti.
    Do konce září bylo sklizeno a odevzdáno jen 43% brambor. Teprve začátkem října, po deštích, se sklizeň brambor dokončila a JZD splnilo dodávku na 106%. Mnoho brambor bylo zavadlých a zčernalých. Soukromý sektor brambory sklidil dříve a 52 závodů je dodalo na 100,06%, nedodaly menší závody a nahrazovaly dodávku kukuřicí. Sklizeň kukuřice u soukromého sektoru byla časná, JZD nechalo sklizeň na pozdější dobu, až sláma byla suchá a klasy se mohly sklízet i kombajnem. Škoda, že pak slámu nechali dlouho na poli, až byla dešti hodně vyloužena a sklízela se postupně na siláž až v zimě.
    Se setím bylo hned započato po říjnových deštích a zdárně se pokračovalo až do dokončení. S dobýváním cukrovky byly větší potíže, protože nastaly předčasné mrazy. Jen krmná řepa byla sklizena včas.
    Přes všechny potíže za pomoci brigád zvýšeného počtu byla cukrovka sklizena a odevzdána do 27. listopadu na 100%. Dost jí zůstalo ještě v zemi při rychlé a málo pečlivé sklizni. Soukromí zemědělci splnili cukrovku jen na 72%, více nebylo možno od nich dosáhnout, protože někde nebyly dodrženy i osevné plochy.

maso vepřové na 94,4%, na státní nákup 9.711 kg
maso hovězí na 90,5%, na státní nákup 2.507 kg
mléko na 91%, na státní nákup16.196 l
vejce na 104%, na státní nákup 33.208 ks

    Dodávky v mase nebyly plynulé, zvláště se opozdíval soukromý sektor. U mléka dodávky vázly v letních měsících, jen JZD dodávalo plynule. Na podzim se dodávka mléka zlepšila i u soukromého sektoru, ovšem dluh se úplně neodstranil, zůstala řada neplničů, jako Václav Moravanský a František Sedlář z Nětčic, kteří až do konce roku zůstali se svou dodávkou značně pozadu.

    Poměry v družstvu se zase zlepšily. Smlouvy s STS byly přesně dodržovány a práce v družstvu se usnadňovala. JZD mělo vlastní lehčí stroje a pro výmlat i mlátičky. Jen na velkou výměru půdy bylo družstevníků pořád málo, během roku přibylo sedm a pak dvě děvčata ze Šroubárny. Soukromý sektor se držel zuby nehty svého drobného, zastaralého hospodaření, plnil dodávky s největším úsilím, nebo neplnil vůbec. Byli to stále titíž neplniči, mezi nimi už někteří přestárlí. Ti mladší, kteří by si svou situaci vstupem do družstva ulehčili a zlepšili, pořád o tom nechtěli ani slyšet, zvláště po puči v Maďarsku jim nakrátko vzrostla naděje, že se udrží.
    Na jednoho družstevníka připadalo 5,7 ha půdy a bylo mezi nimi také dost starých žen. Koncem roku byl naší vládou vydán veřejný dopis rolníkům a družstevníkům, jehož hlavním obsahem bylo zvýšení zemědělské výroby o 30%, aby se mohly snížiti ceny výrobků a tak se postupně zvyšovala životní úroveň.
    Největší bolestí družstva byl nedostatek dorostu, neboť mládež ze zemědělských rodin za žádnou cenu do zemědělství nechtěla, jen do továren, obchodů a kanceláří. Mladé lidi mohla přilákat jen dobře hospodařící družstva a ještě větší jejich mechanisace, chlapci toužili jen po motorech. I výchova musela být v družstvu lépe organisována, aby dorost byl veden k odpovědnosti a vytrvalosti a nebyl odstrašován sprostotou.
    A přece v JZD družstevníci dosáhli značných úspěchů, i pracovní jednotka – 20,90 Kčs – byla pěkná, ač byla plánovaná na 25 Kčs. Mimo to dostali naturalie a doplňkové odměny. JZD obhospodařovalo 337 ha, z toho 324 ha bylo orné půdy. Záhumenkářů bylo 34, průměrně 0,5 ha připadalo na jednoho záhumenky. Tohoto roku stížnosti na záhumenkáře nebyly tak značné a proto i poměry se zlepšovaly. Úroda až na brambory a cukrovku byla pěkná, zvláště v obilovinách. Soutěž mezi JZD Kyjov a Ždánice (vlastně soutěž MNV) hodně přispěla k plnění plánu a dodávek a proto se v ní bude i příštím rokem pokračovat.
    V živočišné výrobě bylo zlepšení. Celkem bylo hovězího dobytka 203 kusy, z toho 81 krav. 46 krav bylo dojeno metodou Malininové a bylo docíleno od jedné dojnice 2.100 l. Prasat bylo 420 kusů, z toho 40 prasnic. Od jedné prasnice se docílilo odchovu 12 selat (loni 6 selat). Slepic bylo 800 kusů a od jedné se průměrně získalo 120 vajec.
    U soukromého sektoru bylo 44 krav a dojivost 1.000 l od jedné průměrně (ač bylo plánováno 1.900 l). Počet odchovaných selat byl plánován na 14 kusů, skutečně se odchovalo 9 selat od jedné prasnice. Roční snůška 120 vajec od jedné slepice byla vesměs splněna. Soukromých závodů bylo 549 s 342,5 ha půdy, orné 313,8 ha. Nad 10 ha byl 1 zemědělec, od 5 ha do 10 ha 7 zemědělců, ostatních od 0,5 ha do 5 ha 539.
    Okresní konference družstevníků byla přehledem práce za uplynulý rok a usnesení mělo přispět k rozvoji družstevnictví a zvýšení zemědělské výroby, zvláště živočišné.

    Letošního roku se opět vyskytla mandelinka bramborová, která byla ničena postřikem dynocitu a mšice maková, která postihla cukrovou řepu a snížila její výnos.