Z našich závodů
V závodě se rozvíjela socialistická
soutěž i mezi mládeží. Mládežnické kolektivy splnily plán na 115,6%. Každý
měsíc byli v závodě hodnoceni nejlepší pracovníci a nejlepší kolektivy. Jako
nejlepší pracovník za stavební údržbu byl vyhodnocen Zemek Antonín. Tohoto roku se
začaly zřizovat brigády socialistické práce.
V závodě pracuje 30% žen. K MDŽ uzavřely ženy závazky,
které znamenaly úsporu 45.866 Kčs. Převzaly také patronát nad úpravou pomníku
padlých za naši svobodu na nádvoří sklárny. Zavázaly se udržovat pracoviště
v pořádku a vyzdobovat je aktuálními nástěnkami propagujícími nové formy
práce a politické události. Závazky také stále plnily. Pokračovaly také
v družbě s ženami Merefenského závodu na Ukrajině a zhotovily pro ně 36
různých dárků. Také od nich dostaly dárečky.
Závazky v závodě byly vyhlášeny ke všem význačným
událostem, nejvíce ke (začerněno) IV. všeodborovému sjezdu v Praze. Ve
zlepšování pokračovali nejvíce soudruzi z vývojové dílny a zhotovili mnohé
zlepšováky, které byly použity v pobočných závodech.
V závodní škole práce byly uspořádány různé kursy jako
školení řidičů z povolání a jiné praktické kursy strojníků, elektrikářů
a jiných odborných pracovníků. Také byly zřízeny kursy němčiny, francouzštiny,
zdravotnické a pro mladistvé pracovníky. Do večerní průmyslovky se přihlásilo dost
zaměstnanců. Závod byl tohoto roku reorganisován a byl k němu přičleněn
závod Úsobrno.
V kdysi ředitelské vile byla upravena závodní klubovna.
Úprava byla provedena většinou brigádnicky. Kulturní práci v závodě řídil
závodní klub, řídil i práci zájmových kroužků. Předsedou závodního klubu byl
Polášek Jan, místopředsedou Kunz Zdeněk, jednatelem Hofbauer Ladislav. Pro děti byla
nacvičena hra Zkoušky čerta Belinka a pro dospělé A. de Benedetiho hra: Dobrou noc,
Patricie!
V květnu byla uspořádána beseda s účastníky sjezdu
socialistické kultury s Dr. Hanou Laudovou z akademie věd, profesorem
akademickým malířem Josefem Kousalem, s dramaturgem Divadla pracujících
v Gottwaldově Janem Krmeničkem a se zástupci tisku, strany KSČ a Domu osvěty.
Bylo doporučeno, aby pracující na závodě pomáhaly i kultuře na vesnici.
Na III. technickou konferenci do Lipska byl vyslán Ing. Jaroslav
Horák, který pak na besedách seznámil účastníky s jednáním konference. Na
studijní cestu po NDR byl vybrán Ing. Jiří Stokláska a Jan Široký. Na výstavu
československého skla do Moskvy jel letadlem T14 Ing. Cibulec.
Na závodě probíhaly dva kroužky lidových kursů ruštiny. Na
závodě malovali různé starší objekty, které během doby zmizí, výtvarníci Josef
Prokop a Josef Kousal.
V závodě si stále více všímali
technologie výroby, aby výrobky dosáhly prvotřídní jakosti. Ve třetí pětiletce se
budou už do výroby zařazovat moderní technické stroje tuzemské výroby i
z SSSR. Některá zařízení se i nadále budou kupovat ze Švýcar, například
postupové lisy na výrobu matic, které se u nás nevyrábějí pro malý počet jejich
upotřebení. Dosavadní plynový ohřev se bude nahrazovat elektrickým a tím se
sníží abnormální teplota v provozu.
Již v roce 1957 bylo zřízeno učňovské středisko ve
Ždánicích, kde je pobočný závod Šroubárny a toto ročně vychovává 15-20
odborníků. Vyšší odborné technické síly se postupně zařazují do studia.
V roce 1959 se provedla nová mzdová soustava, která podstatně
zvýšila mzdy. Začaly se organisovat brigády socialistické práce. I sociální
zařízení se postupně zlepšuje. Rozšíří se i sklady. Dosavadní kuchyně a kantina
se rozšíří a budou zbudovány vhodné skladovací místnosti. Závodní skupina
Československého Červeného kříže založila 4 úderky, které se starají o zdravé
a hygienické prostředí, zabezpečují první pomoc a přitom všichni členové
překračují výkonné normy.
Ze zájmových kroužků dobře pracovali myslivci, kteří se také
zúčastnili odchytu koroptví.
Plán byl letos překročen, k čemuž
přispělo i snížení cen v březnu t.r., neboť byl pak větší odbyt mouky a
ostatních výrobků, krup, hrachu i rýže. Zlepšovací návrhy podali s. Vít
Popovský, Jakub Vašulka a Jiří Fišera a uplatňovaly se novátorské metody s.
Křičky, nositele Řádu práce.
Úpravy technického řádu byly pozoruhodné jako snížení
pracovního času, spotřeby surovin, materiálu a energie, byla zavedena správná
organisace práce a tak bylo dosaženo největšího výkonu na světě v tomto oboru –
na 1 cm mlecí délky válců až 100 kg u pšenice a 85 kg u žita. Snížením promelku
u pšenice dosáhlo se značných úspor – 125 t pšenice.
V socialistické soutěži je zapojeno v Kyjově a pobočném
závodě v Kroměříži 93% zaměstnanců, v Kyjově 99,26%. Tak zaměstnanci
mlýnů se stávají opravdovými dovršiteli budování socialismu. Zpracovaná surovina
v tunách: pšenice 38.310, žito 25.520, ječmen 11.640, hrách 1.537, proso 104,
šroty 14.405, rýže 385. Celkem 91.901 t. Plán byl 104.181, skutečnost 111.491, celkem
107,2%.
Produktivita práce hrubé výroby na 1 dělníka byla 688.210 Kčs.
Pracovní doba byla zkrácena na 46 hodin. V pytlárně byl dobře uplatňován
premiový řád, zavedený pak v celém závodě.
V pivovaře se výroba piva opět zvýšila na 31.680 hl, z toho pivo vlastní výroby 17.188 hl, lahvové z pivovaru v Jarošově 14.492 hl. Zaměstnanců bylo celkem 20. Zařízení se dále modernisuje i sociální zařízení, například bude upravena nová společenská místnost a pořízena závodní knihovna s čítárnou.
Důl František Šušák Na počest XXI. sjezdu KSSS uzavřeli soudruzi na
dole František Šušák v Kyjově jako závazek úderku a vyzvali další kolektivy
na dole k soutěži o titul Hrdina socialistické práce.
Z dosavadního dolu byl vyhlouben Sakgitterovým vrtem nový důl
a proraženy nové dopravní a větrné chodby. V novém dolovém poli se rubá
mechanisovanými zátinkami, případně i stěnováním. Odvoz obstarávají Dieselovy
lokomotivy po trati řádně upravené. I zde se prostředí stále zlepšuje!
Se stále stoupající výrobou se musí rozvíjet i
naše doprava. Důležitá je i doprava letecká, která má všechny znaky pokrokových
metod práce. Jejím nynějším nejzávažnějším úkolem je spojit krajská i okresní
města letecky. Použije se již vybudovaných letišť Svazarmu. Aeroklub v Kyjově
nabídl všem podnikům zavedené aerotaxi z letiště v Miloticích. ČSA
dopravu přesně zajišťují.
Moderní dopravní technika ušetří čas a nezatíží více
rozpočet než jiný dopravní prostředek. Sklárny Moravia začaly tohoto prostředku
již používat. A s nimi i jiní veřejní a podnikoví zaměstnanci. Letu zdar!