V důsledku změny územního zřízení byly provedeny i volby do MNV. K městu Kyjovu byla připojena obec Boršov. Město bylo rozděleno na 45 volebních obvodů a v každém byl zvolen navržený poslanec. K provedení voleb bylo zřízeno 5 volebních okrsků – 1. závodní klub Skláren, 2. ONV (bývalý), 3. MNV, 4. OÚNZ (nemocnice), 5. nové pekárny pro čtvrt Nětčice a Boršov. V místnostech bývalé prokuratury bylo zřízeno agitační středisko, které vedlo propagaci voleb a všechny záznamy o volbách. Volební komise byla navržena složkami NF a rovněž komise obvodní. Všechny obvodní komise byly čtyřčlenné, hlavní sedmičlenná. Pro volbu do ONV byly zvoleny okrskové volební komise, také čtyřčlenné a šestičlenné. Volby byly zveřejněny vyhláškou. Voličské seznamy byly včas vyloženy na MNV a uzavřeny před volbami. Volební schůze byly oznamovány místním rozhlasem, ručně malovanými plakáty a poutači. Na veřejných volebních schůzích byli občanům představeni poslanci do MNV, do ONV, KNV a do NS.
    7. června se konala poslední schůze rady MNV, na níž byla zhodnocena práce členů za uplynulé volební období.

    Volby do MNV proběhly úspěšně. Volilo se manifestačně a slavnostně. Všichni kandidující poslanci byli zvoleni a tak se mohl sejíti 27. června nový MNV k ustavující schůzi. Schůze se konala ve velkém sále záložny patřičně vyzdobené a zúčastnili se jí i zástupci NF, nadřízených složek a KSČ. Kulturní vložku připravil vedoucí Městského klubu Ludvík Pokorný a to vystoupení malého orchestru Domu osvěty, který zahrál několik vážných skladeb a operetní árie zazpívali výborní místní zpěváci, manželé Březinovi. Nejstarší zvolený poslanec František Stupňánek zahájil schůzi, přivítal všechny přítomné, zvláště tajemníka OV KSČ s. Jiřího Stehlíka. Další pořad schůze vedla s. Karla Čančíková, předsedkyně Výboru žen.

Při MNV byly zřízeny čtyři odbory:

1. odbor zemědělský – vedoucí Eduard Bulva
2. odbor pro výstavbu – vedoucí Rudolf Pařízek
3. odbor finanční – vedoucí Richard Sedláček
4. odbor vnitřní správy – vedoucí Matouš Lorenc

Stálé komise:

1. plánovací – předseda Eduard Bulva
2. zemědělská – předseda František Stupňánek
3. pro místní bezpečnost – předseda Josef Langášek
4. finanční – předseda Čestmír Paulíček
5. komise pro výstavbu – předseda Ing. František Křivánek
6. komise sociální a zdravotní – předseda Marie Gregorová
7. komise školská a kulturní – předseda Vladimír Kocman
8. komise pro místní hospodářství a obchod – předseda Jaroslav Ronek
9. komise bytová – předseda Karel Pazdera

    Předsedkyní sboru pro občanské záležitosti byla zvolena osvědčená již pracovnice s. Jiřina Lungová. Poslanci jako obvykle složili slib, jejž přečetla s. Karla Čančíková a všichni jej písemně podepsali. Po složení slibu zazněla státní hymna na dotvrzení závažnosti slibu. Nově zvolený předseda s. Radoslav Navrátil přijal od s. Čančíkové státní znak a ujal se svého prvého řízení schůze.
    Za OV KSČ promluvil jeho tajemník s. Jiří Stehlík. Nejprve přečetl dopis ÚV KSČ a vlády ČSSR adresovaný všem NV a pak rozvinul zásady, jimiž je nutno se řídit při práci národního výboru. Na prvém místě to bude pozornost otázce zemědělské, kde se pořád projevuje naše největší slabina. Byly probrány nedostatky místního JZD – stará bolest, nedostatek pracovních sil a tedy nutnost získat mladé síly do zemědělství. Splnění třetího pětiletého plánu za čtyři léta předpokládá zvýšené úkoly a je zvládat, to musí být předmětem úsilí všech občanů. Každý poslanec ve svém obvodu musí tuto aktivitu pěstovat, protože všichni chceme mít plný stůl.
    Také referát nového předsedy s. Radoslava Navrátila byl obsáhlý a do podrobností se dotýkal všech vyměřených úkolů a tak byl dobrým úvodem k práci MNV. Této schůze se zúčastnili i občané v počtu kolem 90 a mnozí se zúčastnili závěrečné diskuse. Pracovní plán na II. pololetí předem vypracovaný, obdrželi všichni poslanci a byl pak jednotlivě všemi schválen. Usnesení se týkalo práce komisí, ustavení občanských výborů a zajištění živočišné výroby v zemědělství.

    Nově zvolený předseda MNV Radoslav Navrátil pochází z proletářské rodiny. Jeho otec byl sklář a členem KSČ od roku 1921 a svazu proletářských bezvěrců. Matka cvičívala ve FDTJ. V roce 1929 byl jeho otec propuštěn ze sklárny a živil se jako trhovec a řidič nákladního auta. S ním se naboural a ležel 8 měsíců v nemocnici. Pak ještě byl zavřen. Zatím matka dostala místo školnice za 180 Kčs měsíčně a z toho živila rodinu. Otec po odpykání trestu se živil dál jako trhovec s minimálním příjmem. V roce 1940 byl zatčen gestapem a vězněn jako komunista až do roku 1945.
    S. Navrátil byl vyhozen ze školy, pracoval pak u geometra a teprve po osvobození mohl udělat maturitu. Nastoupil do Skláren Moravia do účtárny. V stoupil do KSČ a od té doby začal také zastávat různé stranické funkce. Po návratu z presenční služby, kde jako osvětový důstojník založil ilegální útvar strany KSČ, vrátil se do Skláren a pracoval jako propagační referent. 1950 byl povolán do OV KSČ a po kratší přestávce byl vedoucím OPML (okresní poradna marxismu-leninismu) a od roku 1953 pracoval v KV KSČ jako referent pro tisk.
    Pro nedostatek bytu odešel z Gottwaldova a od 1. ledna 1955 pracoval na ONV v Kyjově ve funkci předsedy plánovací komise. Roku 1956 byl zvolen předsedou MV KSČ, potom místopředsedou. Byl také místopředsedou ONV. Měl ještě více veřejných funkcí. Jako osvědčený pracovník byl roku 1960 navržen a zvolen předsedou MNV. Je ženat, má dvě děti.

    Bývalým poslancům MNV, kteří již nekandidovali, bylo odevzdáno s. Eduardem Bulvou čestné uznání. Byli to soudruzi: Antonín Popelka, dlouholetý náměstek předsedy MNV, Antonín Hudec, který se zasloužil o zlepšení městského vodovodu, Františka Bílovská, Antonín Skácel, František Vyhňák, Božena Daňková, František Hýsek, Bohumil Měsíček, Božena Šplouchalová, Božena Školudová, Zlata Šatrová, Helena Krausová, Jan Choutka, Petr Staněk, Jindřich Navrátil, Martin Sládek, bývalý předseda MNV, Vojtěch Mráz.

    Podle nového nařízení bylo v městě zvoleno 8 občanských výborů v jednotlivých obvodech se 104 členy. Tento nový útvar má být platným pomocníkem MNV, na němž se budou řešit záležitosti občanů, přenášet úkoly MNV a hlavně získat co nejvíce lidí pro aktivní spolupráci na veřejném řízení. Jsou to budoucí buňky další etapy socialistického řízení – komunismu.

    Výbor žen pracoval takovým způsobem, že jeho činnost se stala významnou složkou politické i hospodářské práce v obci, kriteriem veřejného mínění i rozšířeným ramenem MNV. Výbor žen má 19 členek a 79 aktivistek. Bez této aktivistické pomoci by činnost výboru byla pochablá. Aktivistky získaly spoustu závazků na úpravu města, že to bylo na vzhledu města opravdu vidět. U nejstarších žen vykonaly členky soudružské návštěvy při jejich narozeninách, podarovaly je malými dárky. Milá pozornost oblažila srdce mnohé osamělé stařeny. V domově důchodců byly také k vánocům rozdány důchodcům drobné dárky, neboť jsou zde lidé, které už nikdo nenavštěvuje a nepodaruje.
    K MDŽ se vyhledaly matky, které vychovaly pět a více dětí a na slavnosti MDŽ byly veřejně vyznamenány. Co kontrol členky a aktivistky provedly při veřejném zásobování, co vznesly k němu připomínek na patřičném místě, urovnávaly drobné nesnáze hospodyněk i zaměstnaných žen! Péče o děti se projevovala zvýšenou aktivitou žen v rodičovských sdruženích škol a všechny si všímaly i chování dětí na ulici. Spolupráce s Výborem žen v Kostelci zdárně pokračovala. Bylo uspořádáno šest besed s občany v Kyjově a v předvolební agitaci se Výbor žen také uplatnil.
    Nový Výbor žen byl zvolen na podzim. 9. a 12. září byly kandidátky představeny na schůzi veřejnosti a 16. září byla volba Výboru žen. Bylo zvoleno 45 členek. Předsedkyní byla opět s. Karla Čančíková, která pak přečetla rámcový plán práce, který byl jednohlasně schválen.
    Na návrh Výboru žen byla vypracována resoluce na podporu návrhů SSSR za úplné a všeobecné odzbrojení. Ženy jsou vždycky pro mír!

    Komunální služby nejen plnily úspěšně plán, ale i přispívaly k lepšímu plnění služeb obyvatelstva. Byly zde také nedostatky jak v kvalitě práce, tak i v čistotě služeb (prodejny, holičství). Nedostatek materiálu také zdržoval provádění některých prací jako při opravách nebo nátěrech.
    Síť prodejen už nestačí požadavkům obyvatelstva, nákupy jsou pomalé a někde se zbytečně tvoří fronty jako u prodejen Masny nebo při prodeji citronů a pomerančů, ale i před mlékárnami a prodejny Pramenů i pekařských výrobků bývají plné.
    Prodejny jsou malé, nemoderní a špatně se v nich udržuje hygiena. Občanští kontroloři nekonají svou povinnost, ze 42 bylo činných pouze 5 a navštívili 11 prodejen.

V číslech se Komunální služby projevují takto:

    Celkem dobrá bilance! Nové služby se nezavádějí proto, že je nedostatek místa. Ač bylo občany důrazně žádáno dětské kadeřnictví, dosud zřízeno nebylo a děti musí v holičství nebo v kadeřnictví dlouho čekat a jsou nedbale obslouženy. Bylo by potřebí i dalších služeb, ale jsou plánovány na pozdější dobu.

    V popředí zájmu tohoto roku byla družstevní bytová výstavba, která byla započata již v roce 1959 a nyní se dokončuje I. etapa. Co lidi k družstevní výstavbě nutí? Samozřejmě stálý nedostatek vhodných, moderních bytů. Letos bylo podáno 450 žádostí o byt a protože je mezi nimi dost žadatelů se slušným příjmem, bylo s nimi členy bytové komise jednáno o tom, aby se přihlásili k bytové výstavbě, neboť tak mají zaručeno v určité době slušné bydlení.
    Prvních členů družstva bylo 26. Z nich bylo ustaveno představenstvo a revisní komise. Předsedou byl zvolen Tomáš Sekanina, učitel z Milotic, potom Bohumil Halabala. Členové družstva jsou i z kyjovského okolí. Stavby jsou typové. Byty jsou jedno i vícepokojové a podle toho je i určena cena. Další družstevníci jsou získáváni propagací. Družstevní komise jednou za měsíc podává zprávu radě MNV. První družstevní dům bude postaven Mezi mlaty.
    Sídliště Mezi mlaty se stále zdokonaluje a zlepšuje. Mnozí nájemníci se zavázali odpracovat až 50 hodin na úpravu terénu. Kdo nemůže pracovat, zaplatí za každou hodinu 3 Kčs. I na garáže bylo pamatováno a bylo utvořeno družstvo pro postavení garáží v Joklíkově ulici nad zasypaným potokem.
    Ve městě se staví i soukromé domy, ale jejich výstavba pokračuje pomalu pro nedostatek materiálu, někdy i peněz. Tímto způsobem se brzy byty neuvolní, protože majitelé se do nových bytů nemohou tak rychle nastěhovat. Některé rodinné domky se stavějí několik let. Ještě mnoho stavebních míst nevyužitých je v soukromých rukou, ač MNV stále na majetníky tlačí, aby buď stavěli nebo parcelu prodali zájemcům.
    Veřejné větší úpravy jako přírodní hlediště, koupaliště, nové osvětlení, stavba tribuny na stadioně jsou stále rozpracovány a stále se dodělávají. Buď je nedostatek financí nebo materiálu a nejvíce brigádníků. Na stadioně jsou vykopány základy pro stavbu tribuny a košíkové haly, aby se stále nemuselo nouzově jezdit do vlkošské sokolovny.
    V celém městě bylo provedeno 36 menších akcí k zvelebení města. Majitelé domků v Joklíkově ulici mění dřevěné ploty za ploty s pletivem, v jiných ulicích se opravují fasády domů a někde je nutno i spravit rýny, aby neteklo na chodníky. Plyn je zaváděn v několika etapách a získávají se stále soukromí zájemci, aby si dali udělat přípojky do domů jako v ulici Čelakovského a Jungmanově. Na vyplétání demijonů byla postavena provozovna ve čtvrti Nětčice.

    Nad Kyjovem v polámaných byla postavena na pozemku JZD retranslační stanice pro televisory a byla zařazena jako akce Z. Obraz televisoru se tím zlepšuje.

    Kyjov trpí nedostatkem vhodných společenských místností pro kulturní podniky. Nejmodernější sál v sokolovně je už dnes zastaralý, se špatnou akustikou, s vrzavými sedadly a což když je nad sálem v tělocvičně cvičení, otřesy budí dojem zemětřesení. Sál záložny má nimravé jeviště a hodí se už jen pro schůzování nebo méně náročné jevištní formy, jako literární a hudební večery. V obou sálech je vytápění kamny a buď je přetopeno, ale většinou dále od kamen nedotopeno. Oba sály jsou zároveň i sály tanečními.
    Potřeba kulturního domu je opravdu naléhavá. Poslanec KNV s. František Červinka na jedné schůzi nás ujistil, že kulturní dům se stavět bude, že je naň zajištěno 6 milionů Kčs. Také MNV vybral již konečné místo za radnicí, kde stojí polovytlučená a zchátralá židovská synagoga. Také okolní domy z bývalé židovské čtvrti budou vykoupeny od nynějších majitelů a buď jim budou dány náhradní domky nebo jim budou zaplaceny a dostanou byt.

    Dům služeb se má postavit na rohu náměstí (dnešní tržiště) a soustředí se v něm všechny druhy služeb obyvatelstvu. Má být tříposchoďový a náklad naň bude 1.600.000 Kčs.

    Socialistické zdravotnictví je nedílnou složkou našeho života a proto ochrana našeho zdraví musí stát v popředí zájmu našeho zřízení. Převzali jsme mnoho forem organisace práce ze sovětského zdravotnictví, které jsme přizpůsobovali našim podmínkám a na některých úsecích přecházíme již na formy komunismu: skoro veškerá lékařská péče zdarma. Na závodech jsou zřízeny lékařské ordinace, při nich je diatermie, solux a jiné. Také jsou zřízeny zubní ordinace, které jsou otevřeny i večer.
    Největší zdravotnickou péči rozvíjí kyjovská nemocnice. Jejím ředitelem je Dr. Josef Janíček. Nově k chirurgickému oddělení je přidružena urologie a ošetření je na všech odděleních poskytováno pacientům i ze širokého okolí. K porodnickému oddělení je připojen kojenecký ústav. V protirakovinné akci bylo vyšetřeno 19.800 žen. Porodnost po zavedení zákona o umělém přerušení těhotenství poněkud poklesla.
    Péče o dítě se soustřeďuje již v prenatálních (před narozením) poradnách a tak kojenecká úmrtnost stále klesá až na 29,4 promile. Očkování dětí před nákazou infekčními nemocemi také zachraňuje jejich zdraví. K péči o děti slouží také oddělení a to laryngologické (nosní, ušní a krční), kde bývá ošetřeno až 51% dětí. Při tomto oddělení je také zřízeno audilogické centrum s moderním akumetrickým přístrojem, které je nejlepší v kraji a své zkušenosti rozšiřuje i na jiná pracoviště v republice. Odborným pracovníkem je Dr. Ladislav Kolomazník.
    Mimo děti se vyšetřují i dospělí. Zvláštní péče se věnuje dětem nedoslýchavým a nemluvným. Vzniklo logopedické oddělení pro tyto děti, kterým bývá i operativně sluch zlepšován. Výslovnosti učí odborní učitelé. Ze 45 dětí bylo už 15 odesláno do normální školy.
    Celkem tohoto roku bylo provedeno v nemocnici 3.320 operací, počet nemocničních ošetření byl 2.000 a ambulantního 23.550. Tuberkulosa má zvláštní pavilon. Počet pacientů se zmenšuje, zvláště mladých je málo. Více se vyskytují starší chronické případy než čerstvé.
    Na očním oddělení se věnuje dokonalá péče očním úrazům. V popředí je stálá služba mládeži, aby si zachovala dobrý zrak. Počet ambulantních případů 12.300 za rok. Soustavnou péčí o zrak vymizel trachom a zánět slzného váčku. Na kožním oddělení bývá vyšetřeno až 10.000 pacientů za rok. Nejvíce se vyskytuje kožní ekzém a alergické vyrážky, což souvisí s pokročilým průmyslem a chemisací. Příjice byla zjištěna ve 40 případech.
    Kontrola epileptiků byla zavedena na nervovém oddělení, kde je zřízena i protialkoholní poradna, která spolupracuje s okresním protialkoholním sborem. Ortopedické oddělení je rovněž četně navštěvováno. V poslední době kolektiv pracovníků vedený Dr. Josefem Zavřelem se zaměřil na depistáž kojenců s vadami kyčelních kloubů a u předškolní i školní mládeže na vady pohybového aparátu.
    V nemocnici je zřízena i rehabilitační stanice, která poskytuje elektroléčebné úkony i vodoléčbu, individuální i skupinové cvičení, masáže i inhalace. Péče o chrup zůstává pozadu, protože je citelný nedostatek dentistů. Na jednoho dentistu připadá až 5.000 ošetřených. Preventivní péči o chrup je věnována největší pozornost u dětí, kterou plánovitě provádí Dr. Vlasta Pacáková. V nemocnici je také zřízeno stomatochirurgické oddělení, vedené Dr. Otto Šádou. Mimořádných úspěchů bylo dosaženo při úrazech čelisti, vývojových úchylek a zjišťování nádorů ústní tkáně. Fotoreportáž z tohoto oddělení byla zaslána na mezinárodní kongres stomatologů v Římě.
    Také hygienicko-epidemiologická stanice je význačnou součástí našeho zdravotnictví. Dbá o komunální hygienu, o čistotu v potravinářství a zdravotních a školních zařízení. Provádí proočkování zaměstnanců proti tyfu, paratyfu a tetanu. Také proti obrně, které už bylo jen 33 případy proti 296 z roku 1955.