Školy
Mateřské školy
I. mateřská škola v Kyjově má 4
oddělení se 135 dětmi, z toho 40 šestiletých, 35 tříletých, ostatní
4-5leté. Ředitelkou je Věra Šmídová, učitelkami Karasová Marie, Slováčková
Cyrila, Pštrosová Marta, Kovářová Milada a dvě praktikantky Illeová Eva a
Rusmanová Jitka. V budově je kuchyně, v níž se vaří pro všechny děti.
Podávají se přesnídávky, obědy a svačiny.
Školní lékař Dr. Ivan Záhořík měl pro rodiče dětí dvě
zdravotní přednášky s filmem Zlozvyky dětí a správná výživa. V říjnu
všechny děti prohlédl, jinak školu pravidelně jednou týdně navštěvuje, sleduje
zdravotní stav dětí, kontroluje kvalitu jídla, jeho přípravu a všímá si hygieny
školy. Schvaluje a podpisuje jídelníčky.
Z kulturní činnosti – i ta se u těch malých rozvíjí –
nutno uvést pravidelné vystupování na vítání dětí do života MNV. Také
v patronátních závodech ČSAD a Šroubáren Kyjov vystupují děti s pestrým
pořadem. Vánoční slavnost byla provedena za účasti patronátních závodů a výboru
SRPŠ. Část dětí provedla kulturní vložku také v ÚNZ. K MDŽ provedly
děti samostatnou dvouhodinovou besídku, která se přítomným moc líbila. Ke konci
školního roku zavezl děti patronátní závod ČSAD do Lešné.
V II. mateřské škole bylo zapsaných dětí 80
a byly rozděleny do 3 oddělení, jedno bylo bez celodenní péče, děti se ve škole
nestravovaly. V tomto oddělení byla učitelkou Františka Frýbortová. Její
třída byla umístěna na osmileté střední škole v Kyjově. Ředitelkou II.
mateřské školy byla Helena Dobešová. Učitelkami byly Božena Kočářová, Karla
Hoppová a Božena Klabalová, později J. Pinková, O. Bodečková místo Klabalové.
Začalo se vařit ve škole, jídlo se už nedováželo z I.
mateřské školy a pak chodily na stravu i děti z oddělení s. Frýbortové a
péče byla celodenní. Lékařskou péči převzala Dr. M. Kopecká, která dvakrát za
rok všechny děti vyšetřila a pravidelně kontrolovala jejich zdraví, jídelníček i
hygienu školy. Pěkná byla vánoční besídka dětí a ke svátku žen – MDŽ. Ke
konci roku byl uspořádán pro děti výlet do Vřesovic, kde pobyly celý den
v lese.
Život dětí v mateřské škole je pěkný, pestrý a zábavný.
Děti jsou tam dobře zaopatřeny, stravovány a rodiče na stravování platí jen podle
příjmu a počtu dětí. Maminky o děti nemusí mít starost a jejich rozvoj je
zaručený.
Osmiletá střední škola
Na této škole opět přibývá žáků a tříd.
Letos bylo zapsáno 776 žáků v 21 třídách. Na I. stupni 332 žáků
v devíti třídách, na II. stupni 444 žáků ve 12 třídách. Na jedenáctiletou
střední školu byly pro nedostatek místa předány dvě třídy – 5.A a 2.C. Na
škole byla letos zřízena 9. třída pro ty žáky, kteří se nedostali do
zaměstnání a chodili do ní i žáci z okolních osmiletek.
Do náboženství se přihlásilo z 2. až 7. třídy jen 130
žáků, tj. 25%. Je vidět, že ateistická výchova se vžívá k radosti dětí,
někde méně k radosti jednoho z rodičů nebo prarodičů. Přespolních
žáků je 262 a to z Bukovan, Sobůlek a Moravan, z Čeložnic,
z Kostelce, Kelčan, Ostrovánek a jen v 9. třídě jsou ze Svatobořic. 445
žáků má zaměstnané rodiče, ale všechny nemůže družina mládeže podchytit pro
nedostatek místa. Zde je kámen úrazu naší mimoškolní výchovy, většina těchto
žáků je ponechána sama sobě, pokud je, jako na venkově, rodiče přiměřeně
nezaměstnají.
Členů učitelského sboru je, mimo ředitelku s. Karlu Čančíkovou
a jejího zástupce Jana Něničku, na I. stupni 7, na II: stupni 19. Vedoucí pionýrské
organisace se stala Věra Vlasáková a má dost práce, protože v Pionýrské
organizaci je organisováno 560 žáků, tj. 75% v 15 oddílech. Vedoucími oddílů
jsou mladí učitelé a svazáci. Ve všech oddílech je zaveden výchovný systém, co
má znát a umět pionýr.
Z činnosti školy. Zájmové kroužky vedli učitelé i rodiče
žáků jako ženských ručních prací a tělovýchovy. Žáci I. až III. třídy byli
organisováni jako Jiskry, předvoj budoucích pionýrů. Jedna třída byla propůjčena
v budově národní školy zvláštní škole v Nenkovicích. V budově
bývalého piaristického kláštera je umístěna hudební škola a tak je osmiletka
dětmi jak nabita. Pro děti s vadami páteře byla zřízena dvě oddělení
zdravotnické tělesné výchovy, zatím jen žáci ze 4. a 5. tříd.
Všichni učitelé pro zvýšení ideologické úrovně se zařadili do
roku stranického školení, jehož se zúčastňují i učitelé z úseku ROH –
z Bohuslavic, Bukovan, Sobůlek a Kelčan. Všichni učitelé na škole, až na dvě
učitelky, jsou bez vyznání a jen tak jsou schopni šířit nový vědecký světový
názor z přesvědčení. 11 je organisováno v KSČ. Dálkově studují tři
učitelky. V SRPŠ byla také zřízena stranická skupina.
Spojení školy se životem se projevuje i ve veřejné činnosti
učitelů. Každý učitel má jednu i více veřejných funkcí. S patronátním
závodem VMM a JZD byl udržován čilý styk, byly pořádány besedy, vzájemné
referáty, pozvání na slavnosti, exkurse žactva a pro JZD také brigády. Pionýři
ošetřují park u školy a čistí občas veřejná prostranství.
I kulturní život byl bohatý. Když byla vypuštěna sovětská
raketa na měsíc, Pionýrská organizace vyhlásila soutěž na nejlepší báseň nebo
povídku. Vyhrála ji pionýrka Ludmila Tomancová a její báseň zhudebnil učitel
Oldřich Máčel pro pěvecký sbor. Cestu s. Chruščova po USA sledovali žáci na
veřejně vyvěšené mapě a seznamováni podrobněji byli relacemi ze školského
rozhlasu. Nástěnné noviny Sputniček přinášel ohlas žáků na všechny významné
události.
V únoru žáci sehráli divadlo Pyšná Katuše. K MDŽ
předvedli pásmo za řízení učitelky Ludmily Urbanové. 7. května nad školou poprvé
zazářila Rudá hvězda, neboť škola byla vyhodnocena jako nejlepší v činnosti
Pionýrské organizace. Školu navštívili také spisovatelé Miroslav Sousedík a Jan
Noha a vyprávěli o osvobození naší vlasti Rudou armádou. Na II. CS v Praze
cvičilo 40 žáků. 36 žáků jelo na chmelovou brigádu. Ani v prázdniny žáci
nezaháleli, pomáhali při sklizni sena a ve žních, i jako protipožární hlídky.
Ovšem byli také na zotavenou v táborech.
Jedenáctiletá střední škola
Počet žactva na této škole dosáhl 1.085 žáků
v 30 třídách. Na prvním stupni bylo 339 žáků a přibyly 2 třídy, na II.
stupni 437 žáků, přibyla 1 třída, na III. stupni 309 žáků, ubyla 1 třída. Stav
sboru byl 41 učitelů.
Nejdůležitější úkoly školy podle usnesení XI. sjezdu byly:
lepší spojení školy se životem, vytváření prvků vědeckého světového názoru
(ateistická výchova), zapojení žáků do veřejné i kulturní práce, zlepšení
práce Pionýrské organizace a ŠS ČSM (školní skupiny) a příprava na II. CS.
V 9.-11. třídě byl zaveden nový předmět “základy výroby”. Práci na
závodech vedou odborníci za pedagogického dozoru učitelů. Tyto úkoly byly částí
perspektivního plánu na rok 1960-65.
Ateistická výchova byla prováděna u žáků od nejnižšího
stupně soustavně při všech příležitostech, při vyučování, při pohovorech
s rodiči a tak počet žáků nechodících do náboženství dosáhl přes 50%.
V době jarních prázdnin byly organisovány četné akce v rámci ateistické
výchovy jako vycházky do přírody, besedy u televisoru a sportovní akce. Třídní
učitelé mimo ředitele a zástupce hospitovali v hodinách náboženství. Pro
učitele byl uspořádán aktiv o ateistické výchově a také pro žáky 9.-11. tříd,
který byl vedený Dr. Ivanem Svitákem.
Oslavy 15. výročí našeho osvobození Rudou armádou byly zahájeny
akcí Sovětská věda a technika. Literárně vznikl ohlas na toto téma, uveřejněný
ve sborníčku Sovětská raketa na Měsíci, k němuž podalo příspěvky 500
žáků, tj. 50% všech. Ostatní se podíleli kresbami, výtvarnými pracemi
z pasteliny a jiných hmot a vznikla z toho pěkná výstavka.
Z veřejně prospěšné práce mimo obvyklé brigády pro JZD byl
splněn závazek k XI. sjezdu strany KSČ, vyrobení 100.000 cihel svazáky
v boršovské cihelně! Společenská výchova rovněž nebyla zanedbána.
V listopadu byla uspořádána beseda Člověk mezi lidmi doplněná krátkými filmy
o slušném chování. Byly uspořádány taneční hodiny a každý měsíc byla
svazácká beseda s kulturním pořadem a tancem. Slavnost Dědy Mráze byla pro
všechny stupně, pro každý samostatně. Nejveselejší byla slavnost Jolky pro
svazáky.
Tradiční ples SRPŠ byl uspořádán 30. ledna t.r. a podle hlasů
veřejnosti byl to nejpěknější ples sezony. Oba sály školy byly krásně vyzdobeny
výtvarníky Miroslavem Čančíkem a Jaroslavem Pírkem za pomoci svazáků. Hudba hrála
v obou sálech a všude bylo plno. Občerstvení se podávalo v jídelně, pro
mládež jen nealkoholické nápoje. Ples byl zahájen polonésou, nacvičenou pečlivě
s. Věrou Krejčí s žáky 11. třídy. Kulturní program byl bohatý a účinkovali
svazáci i rodiče žáků a učitelé. Program byl zakončen ukázkou nového tance lipsi
a sólovým baletním tancem Jany Chodníčkové a Janíčkové – žaček 11. a 9.
třídy. Finanční výtěžek byl věnován na zařízení školy (televisor aj.).
Také tělesné výchově žáků byla věnována i mimo vyučování
velká pozornost. V krajském závodě v gymnastice získali žáci II. místo,
v krajské střelecké soutěži získali chlapci I. místo, dívky III. místo.
Nácvik na spartakiádu byl zdárný. Na místní cvičili skoro všichni žáci, vybraní
na oblastní v Uherském Hradišti a krajské v Gottwaldově a 62 v Praze.
Různé tělocvičné kroužky byly také pěstovány, na výši byla košíková i
odbíjená a hráči se zúčastnili různých úspěšných soutěží.
Škola KNV byla odměněna za dobré výsledky ve výchově mládeže,
za dobrou práci Pionýrské organizace a SŠ ČSM, za vynikající výsledky v CO a
za kulturní práci. Mimo čestné uznání dostala škola obraz A. Fregera Rájecký
Brod. Za příkladnou práci v CO byla škola rovněž vyznamenána a dostala velkou
broušenou vázu jako čestný dar.
Kulturní život byl na škole bohatý. Žactvo se zúčastnilo
vybraných filmů, divadelních her a koncertů i literárních besed. Samo se podílelo
na STM (soutěž tvořivosti mládeže) v počtu 852 žáků a to v recitaci, ve
zpěvu, ve hře na různé hudební nástroje i v sólovém a skupinovém tanci.
Soubory na škole byly dva: pionýrský proslulý dechový soubor s. Josefa Frýborta a
pěvecký ČSM vedený s. Miroslavem Kotoučkem.
Velkou kulturní událostí byla divadelní hra K. Corintha Trojané,
kterou režíroval s. Rudolf Hekš a v níž role dospělých hráli učitelé i
rodiče žáků. Protifašistický ráz hry byl velmi působivý a hra obecenstvo přímo
nadchla. Mimo výchovný ráz pro žáky byla i přínosem politické výchovy pro
dospělé. Několikrát se opakovala.
K 1. květnu byla otevřena na škole výstavka literárních a
výtvarných prací žáků. K oslavě 1. máje škola přispěla pěknými
transparenty do průvodu. Mimoto hrál do pochodu pionýrský soubor a na shromáždišti
zpíval pěvecký sbor školy.
15. června navštívil školu vietnamský velvyslanec. Škola má
totiž družbu s jejich školou v Hai-phon-gu ve Vietnamu. Hosté předali
dárky jejich školy – časopisy, ručně malovanou mísu, obrazy a jiné drobnosti.
Naši žáci také připravili hodně dárečků. Beseda s hosty byla velmi
srdečná. Učitelé, kteří cvičili na spartakiádě v Praze, byli pozváni na
vietnamské velvyslanectví. Školní rok pro účast žáků na celostátní
spartakiádě byl zakončen již 18. června 1960.
17. června se loučila se školou ředitelka s. Ludmila Blaháková,
která odcházela do důchodu. Školu pozvedla na vysokou úroveň a získala jí dobrou
pověst jako vzorné školy, jak o tom svědčí řada vyznamenání. Ještě cvičila se
žáky na spartakiádě v Praze a s ní 12 učitelů. Na spartakiádě také na
různých místech účinkoval pionýrský dechový soubor vedený s. Josefem Frýbortem
jako I. vítěz Ústředního kola STM.
Družina mládeže
Družina mládeže byla umístěna v Komenského ulici, kde byla dvě oddělení s 53 žáky a jedno oddělení bylo na jedenáctiletce s 49 žáky. Žáci II. stupně pro nedostatek místa nejsou do družiny přijímáni. Rozpočet 31.000 Kčs také stačí jen na nejnutnější provoz. Patronát nad družinou mají žačky zdravotnické školy, které tam pravidelně docházejí, hrají si s dětmi a chodí s nimi na vycházky. Jen toho místa kdyby bylo pro tolik dětí více! Za pěkného počasí jsou sice venku, ale úlohy si musí dělat v místnosti.
Zdravotnická škola
Letos má ZŠ 2 ročníky s 66 žákyněmi.
Mimo ředitelku Jiřinu Sladkou jsou zde 3 učitelky ošetřovatelské praktiky, 4
externí učitelé s malým úvazkem pro češtinu a ruštinu a 7 externích
učitelů lékařů pro vyučování zdravotnickým naukám. V žákovském domově
působí 2 vychovatelky.
Činnost školy byla značná, jak po stránce tělovýchovné –
cvičení na spartakiádu, soutěž lehkoatletická, zápasy v košíkové i
odbíjené. Přes 30 žákyň cvičilo na II. celostátní spartakiádě v Praze.
Také ve Svazarmu byly žákyně zapojeny.
Z kulturní činnosti vynikala maňásková představení pro
děti z Družiny, besídka o VŘSR, pásmo k uvítání Nového roku pro
družinu, pásmo pro důchodce, 10 relací na téma Boj proti úrazům dětí, kulturní
vložka – V Únoru 1948, pro schůzi ROH na OÚNZ, kulturní agitka - 15 let
budování ČSR a kulturní pásmo k MDD. Žákyně obou ročníků se zúčastnily
soutěže STM v recitaci a zpěvu a s estrádním programem vystoupily
v Bohuslavicích, Miloticích a Vracově. Pracovaly také brigádnicky na úpravě
města a v JZD. Ovšem, že za touto pestrou a bohatou činností se skrývá
obětavá práce učitelů a vychovatelek.
Hudební škola
Hudební škola měla tato oddělení: klavír 72,
housle 63 žáci, harmonika 26, celkem 161 žák. 30 žáků bylo v PHZ. Ředitelem
školy byl Milan Luzar, učitelé Ywona Šebková, Alois Škrabal, Karel Krudenc a
Něhoslav Kyjovský. Na harmoniku učil Svatopluk Bimka. Učitelé i žáci účinkovali
na všech oslavách, kulturních podnicích a sami zajistili koncert houslový koncert
Jana Stanovského a klavíristy Vlastimila Lejska, koncert pro dva klavíry Věra a
Vlastimil Lejskovi a uspořádali slavnostní hudební besídku na oslavu 15. výročí
našeho osvobození v sále hudební školy, při níž účinkovali žáci i
učitelé.
Učitelé účinkovali i mimo Kyjov, spoluúčinkovali v opeře
Hubička, hrané kyjovskými ochotníky a v operetě Mamzel Nitoucha, i při
baletním vystoupení dětí ve hře Červený kvítek, hráli v orchestru DO a
v předvolebních schůzích. Sami uspořádali dva výchovné koncerty pro mládež.
Ve sboru Kyjovanka hrávala na klavír s. Šebková a s. Bimka na filosofické fakultě
v Brně a při koncertě Vysokoškolského pěveckého sdružení v Praze.
V cimbálové muzice spoluúčinkovali s. Luzar a Škrabal. S. Luzar také upravil
slovácké písně pro cimbálku.
Ještě bylo více menších vystoupení, takže činnost učitelského
sboru byla opravdu bohatá. Také někteří žáci účinkovali na kulturních vložkách
jako na harmoniku Marie Bílovská a Ludmila Musilová.
Zemědělská škola
Od školního roku 1960/61 byly otevřeny dva ročníky zemědělské technické školy oboru pěstitelského se 60 žáky. Ředitelem byl Ing. Josef Vytoupal. Škola byla rázu internátního.
Logopedická škola
V roce 1953 vzniklo v kyjovské nemocnici oddělení pro děti s vadami sluchu a řeči. Zavedl je přednosta ušního, nosního a krčního oddělení MUDr. Ladislav kolomazník. Původně mělo oddělení 20 lůžek, během tří let už na 50 lůžek. Pak vznikla škola při OÚNZ v Kyjově, která měla 2 třídy v nemocnici a 3 v Boršově. V jedné třídě jsou děti předškolní, v ostatních třídách děti školou povinné. Ve všech třídách je pečováno o děti i s těžkými vadami sluchu, takže u mnohých se musí tvořit řeč od počátku. Jsou to děti, které by buď vůbec nebyly schopné školské výuky, nebo by pro svou vadu zůstávaly trvale opožděny ve svých základních vědomostech a ztěžka by zvládly učivo jen I. stupně. K tomu by ještě řeč trpěla velkými nedostatky artikulačními, huhňavostí, koktavostí a malou slovní zásobou. Vyučující připravují děti k pokračování ve škole všeobecně vzdělávací, normální. Učí je také navykat na užívání naslouchacího přístroje. Pro těžké případy je zřízena škola pro mládež se zbytky sluchu na Kopečku u Olomouce, kam jsou děti přeřazovány.