Jarní práce byly řádně naplánovány a protože se ukazovalo normální jaro, sely se nejprve jařiny, ač byla potíž o traktoristy. Traktoristé pracovali na dvě směny, aby bylo využito strojního parku. Soutěž o zvládnutí rozepsaných prací byla kontrolována a za včasné a kvalitní zvládnutí získali traktoristé prémie.
    Osev pšenice byl splněn na 100% a předpoklad výnosu byl stanoven na 8 q z 1 ha, u odrůdy Diana mohl být i překročen. Také žito bylo oseto na 100%, výnos pro slabší půdu bude něco nižší. Jarní ječmeny měly dobré přírodní podmínky, pěkně se ukazovaly, takže plánovaný výnos může být i překročen. Osevy ovsa a směsek byly občas dokončeny a pěkně vzešly. Kukuřice byla zaseta začátkem května, na siláž byla zaseta později. Ozimé směsky budou zasety po žních. Zatím se pěkně ukazovala řepka a její plánovaný výnos může být splněn. Brambory byly zasázeny až v druhé polovině května, přišly do toho deště a také se pod ně ještě vyvážel chlévský hnůj. Zato cukrovka se už koncem května plečkovala. Další práce byly přiděleny jednotlivým družstevnicím a asi 6 ha převzalo jako sousedskou výpomoc JZD Bukovany.
    Na krmení byla zaseta cukrovka a krmná řepa a pěkně vzešla. Letos se nemusely sít náhradní plodiny, plánované plochy byly všechny dodrženy, a co je potěšitelné, setí jařin bylo skončeno za 7 dní, cukrovka za 10 dní, všechno mechanizací.

    V živočišné výrobě byl plán na I. čtvrtletí splněn v mléce, hodně překročen ve vejcích, i v hovězím a telecím, nebyl splněn ve vepřovém mase, protože loni uhynulo 80 prasat.

    Žňové práce byly rozplánovány na 10 až 18 dní. Všechny stroje byly včas opraveny a žňová komise 15. července shledala všechny práce v pořádku. Přede žněmi byla ještě sklízena řepka a její výnos byl menší, byla napadena škůdcem, krytonoscem čtyřzalým, ale také její kultivace pro jiné práce byla nedostatečná. Sklizeň se prováděla jen kombajnem. Jarní směska měla lepší výnos, protože obsahovala více kulatiny, vikve a pelušky.
    Hned po této sklizni byla zaseta ozimá směska. Kukuřice na siláž byla pro nedostatek krmiva zkrmena z celé plochy 15 ha na zeleno, ale aspoň krávy pěkně dojily. Mimo plán byla zaseta kukuřice na zeleno, jenže osivo bylo málo kvalitní, takže se nepočítá s větším výnosem. V krmivové základně se projevuje stálý nedostatek.
    Mlátičky pro žňové práce byly postaveny přímo na polích a k nim se stohovalo. Letos se kombajny tak neosvědčily, protože byl nedostatek náhradních součástek a když se kombajn porouchal, tak se těžko opravoval. Ani kombajnéři nebyli dobří, přes zimu bude nutno vyškolit nové, aby mechanizace byla na výši, jak tomu bylo u jarních prací.
    Vypomohly také brigády, byly dobře zajištěny a vypomohly i při nočních výmlatech. Žně byly dokončeny do 15. srpna, pro deště bylo týden zdržení. Soutěž mezi JZD Kyjovem a Veselím byla pro naše družstevníky málo podnětná. Výnosy až na žito byly dobré a výkup byl překročen o 2,6%. Sláma se sklízela pomaleji a také podmítka vázla.

    Dodávky v druhém čtvrtletí byly splněny v mléce (+7.639 l), ve vejcích (+41.200 kusů), v telecím mase (+13,58 q), nebylo splněno vepřové maso a v hovězím také nastal pokles, protože v JZD v Boršově nebylo společné ustájení. Vepřový žír měl slabé přírůstky, dluh ve vepřovém je 68,14 q. Ze školních kuchyní pro výkrm prasat se začaly dovážet zbytky jídel. Také v živočišné výrobě zavedl premiový řád podle vzoru a zkušeností JZD Vlast v Ježově.
    Také soukromě hospodařící zemědělci plnili své dodávky nepravidelně. Do konce roku se může ještě mnoho dohnat.

    Podzimní práce probíhaly normálně. Sklízely se brambory, jenže jejich výnos byl nižší než bylo plánováno a to pro pozdní sadbu a také pro pozdní hnojení a protože nebyla provedena podzimní orba. Na jednom pozemku, který měl všechny předpoklady, byl výnos o 20 q vyšší než byl plán. Také bramborům pro práce s cukrovkou bývá věnována menší péče v kultivaci a bývají hodně zaplevelené. I špatná organisace práce má vinu.
    Cukrovka měla lepší podmínky, ač ani u ní nebyla půda připravena hlubokou orbou. Chemické postřiky byly provedeny včas, takže letos cukrovka škůdci neutrpěla, ale spíše chladným a deštivým počasím. Chrást cukrové řepy se sklízel zároveň a hned se silážoval. Také řepa na krmení měla špatný výnos jak pro špatné počasí, tak kultivaci.
    Kukuřice se sklízela poslední a její výnos také nebyl valný. Strništní pícniny byly chabé, po žních málo pršelo a jeteloviny se sklízely za deště, druhá seč se sklidila jen z polovice a ostatní se zkrmilo na zeleno. Krmivová základna je pořád největší slabina.

    Dodávky v hovězím mase se zlepšily, i ve vepřovém, ovšem schodek se nevyrovnal. Mléko bylo překročeno, vejce byly podle plánu splněny už ve 3. čtvrtletí, takže další dodávky už byly nad plán.

    Stav dobytka se nezvýšil jednak jalovice, které nebyly společně ustájeny, nebyly řádně vyvinuté a tak nemohly být připuštěny nebo nezabřezly. 36 krav bylo vyřazeno pro TBC z připuštění, úplně bylo vyřazeno 6 kusů. Celkem je stav 626 kusů, ač bylo plánováno 650. 10 kusů se ještě převede od záhumenkářů, takže zbývá doplnit ještě 14 kusů. Problémem zůstává ustájení mladého dobytka, musí se postavit nová stáj. Z telat 8 kusů uhynulo, takže stav je 81,4%. Telata krav, které byly krmeny luskoobilným šrotem, se nalíhla nemocná a krmila se egalisovaným mlékem.
    Vepřového dobytka je dost a vepři se drží do váhy 130 kg. Z přírůstků selat mohl by se stav ještě zvýšit, podaří-li se odchovat od jedné prasnice aspoň 6 selat (dosud bylo 5) a denní přírůstky z 0,37 kg na 0,50 kg zvýšit.
    Drůbež má plný stav, protože v říjnu přibyly z kuřic nosnice. Průměrná snůška je 140 vajec na nosnici. Drůbežárna je nejvýnosnější a dobře vedená. Dojivost byla celkem 5,9 l na dojnici denně (podle plánu 6,1 l). Náklady na 1 l se snížily z 1,66 Kčs na 1,30 Kčs. Krmivová základna se ukazuje slabší a proto už od 1. října byly upraveny krmivové dávky.

    V našem JZD největší slabinou byla organisace řízení, která po spojení s JZD Boršov se neustálila a ještě vznikly mnohé potíže. V Boršově byl nedostatek objektů pro řádné ustájení, dobytek byl umístěn ve stodole ze syrových cihel, ve špatném stavu a mladý dobytek tím hodně trpí. V Kyjově jsou sice dva kravíny, jeden teletník a jedna odchovna mladého dobytka, ale obě poslední stavby jsou lehké se stropy z tyčoviny a kukuřičné slámy. Na Mandlovém jsou 4 stájové místnosti také už ve špatném stavu. Prasata v Boršově jsou ustájena ve stodole na hluboké podestýlce, je to zadušené a málo čisté. V Kyjově je výkrmna vepřů a porodna pro prasnice, potom jeden letní vepřín pro 200 vepřů, je jich tam 120.
    Koně v Boršově jsou ve stáji u družstevníka, v Kyjově na Moravanském je 22 koní a na Mandlovém 2 koně tažné, v novostavbě je 5 tažných koní a 9 hříbat. Drůbežárny v Boršově jsou čtyři, dvě pro nosnice a dvě pro odchov kuřat, v Kyjově také čtyři, tři pro nosnice a jedna odchovna kuřat. Skladovací prostory jsou dostatečné, pro stroje je železná kůlna, jedna garáž a dřevěná kůlna. Všechny stavby byly provedeny svépomocí, jen kravín z roku 1957 byl vybudován OSP (Okresní stavební podnik). Stavby však nestačí, nutno vybudovat nový teletník, stáj pro mladý dobytek a porodnu pro prasata v Boršově, kde stará musela být zrušena, prasata v ní hynula sípavkou. JZD má vlastní stavební skupinu, tři zedníky, dva tesaře a pět pomocných sil.

    Mechanizace v JZD postupuje zvolna, ale stále. Družstvo vlastní 10 traktorů a 1 nákladní auto. Kultivační traktory jsou pro vyorávání řepy a brambor i pro dopravu, jakož i 3 Zetory. Při nedostatku traktoristů na dvě směny vypomohli tři žáci traktoristé ze zemědělsko-technické školy ve Strážnici. Opravář je jen jeden a ten dělá traktoristu i kombajnéra. Největší poruchovost je u kombajnů. Dílna je jen provisorní, chybí sklad pro pohonné hmoty i garáže. STS vypomáhá kontrolou. Stroje na zimu byly svezeny a řádně ošetřeny. Při ošetřování vypomáhali žáci ze zemědělské školy v Kyjově i žáci z jedenáctiletky z výrobní praxe. Práci mechanizátora vykonává agronom, který pak na vlastní funkci nestačí. V zimě budou nakoupeny náhradní součástky i dílce, pokud budou k dostání. Traktoristé i řidiči projdou školením o bezpečnosti práce.

    V živočišné výrobě se náklady zvýšily, protože se musela nakoupit selata, protože hodně prasat uhynulo na chřipku. Také v rostlinné výrobě se nedosáhlo plánované výše tržeb, jak v zelenině, tak i v cukrovce byl nižší výnos i produkce hroznů zklamala.

    Práce se odměňuje podle norem a ty nejsou stejné. Bude potřebí lepšího sjednocení. Premiový systém byl zaveden v části rostlinné i živočišné výroby a osvědčuje se. Plánovaná jednotka 19 Kčs nemohla být dodržena, byla stanovena na 18 Kčs.

K rozdělení zůstalo 84.850 (plán 96.900). 1 PJ = 18 Kčs.

    V rostlinné výrobě se musela nakoupit osiva, zaplatit kultivační vícepráce, v živočišné se dokoupila krmiva, mimo již uvedený nákup selat za 119.000 Kčs. Také pohonné látky měly vyšší položku o 30.000kčs, náklady oprav 70.000 Kčs. Počet plánovaných jednotek na 1 ha byl 146, skutečných 128 PJ. Naturalie činí na 1 PJ 1,60 Kčs proti roku 1960, kdy byly 2,67 Kčs v Kyjově a 2,10 v Boršově. Premie u dojiček byly dobré, i za kvalitní hovězí kusy. Rovněž za cukrovku byly premie.
    Celkem se hospodaření v JZD hodnotilo kladně. Nedostatky se projevovaly vlivem sloučení družstev Kyjov a Boršov. Předsedou byl s. Josef Horák.

    V rostlinné výrobě byly ustanoveny tři skupiny, jedna četa v zahradě a jedna četa pro vinice a sady. V živočišné výrobě jsou tři pracovní skupiny, u hovězího žíru jedna skupina. Mladé kusy dobytka ošetřuje pět družstevnic, vepřový žír dva družstevníci a u prasnic je pět družstevnic. V drůbežárně pracuje osm družstevnic. V drůbežárně byla ustanovena brigáda socialistické práce, která bude na jaře 1962 vyhodnocena.
    Jinak socialistická soutěž nemůže zakotvit. Jen traktoristé a kombajnéři se přihlásili do okresní soutěže. Toto opomíjení soutěživosti je závadou, kterou bude nutno příštím rokem odstranit.

    Nejvíce JZD pomáhal MNV, hlavně při špičkových pracích v zajišťování brigádníků, rovněž v administrativě byl nápomocen a při náboru zemědělské mládeže. patronátní závody (OÚNZ a Státní pojišťovna) pomohly družstvu brigádami i při zpracování rozborů a jiné administrativě. Soudruzi ze skláren Moravia pomohli při zavádění technologie výroby. I další masové složky vypomáhaly, například z myslivecké jednoty.