Kyjovské závody


Sklárny Moravia

    Závod Kyjov plnil v tomto roce úspěšně plán a tak přispěl k rozvoji našeho národního hospodářství. Plán úspor měl také uspokojující výsledky. Výsledky prověrky efektivnosti práce byly rovněž dobré a byly by ještě lepší, kdyby se mohlo zamezit časovým ztrátám, neboť jedna ztracená minuta stojí závod 113 Kčs.
    Úspěšně se rozvíjely brigády socialistické práce, jichž bylo deset a počet zlepšovatelů se zvýšil tak, že na sto zaměstnanců každý dvacátý je zlepšovatelem. Do zlepšovatelského hnutí nutno ještě zapojit kolektiv žen a mládež. V některých dílnách se produktivita práce zlepšila až o 500% a začínalo se tam správně od jednotlivých dílčích problémů.
    Na závodě se dodržovala bezpečnost práce, ženám se stále zdůrazňovalo nošení šátků na hlavě a pro všechny platilo dodržování předpisů o bezpečnosti práce. Zvláště oprava strojů za chodu je nebezpečná, jeden zaměstnanec se tak vážně poranil. Takovým pracovníkům, kteří si lehkomyslně poškodí zdraví, právem bývá udělena důtka a dána poznámka do zápisníku. Nábor brigádníků do Ostravy i do jiných míst byl úspěšný.
    Od 1. května 1961 byla v závodě zkrácena pracovní doba na 42 hodiny týdně, což bylo umožněno rozvojem socialistického soutěžení a závazky na zlepšení i zvýšení výroby. Volný čas bude správně využíván k sebevzdělání, jakož i ke kolektivnímu odpočinku, i zábavě.
    Za I. čtvrtletí závod opět získal Rudý prapor vlády a URO a podnikový ředitel s. Ferdinand Kalous byl vyznamenán přímo presidentem republiky vysokým státním vyznamenáním Za vynikající práci. Slavnostní schůze všech zaměstnanců tentokrát byla v kulturním domě v Dubňanech, kde mají sklárny pobočný závod.
    Exportní zajištění výroby bylo namáhavé, ale bylo splněno, ačkoliv požadavky zahraničních odběratelů jsou stále větší a náročnější. Dobré jméno v zahraničí si však závod udržel, jak o tom svědčí nové a nové objednávky.
    40. výročí založení KSČ bylo na závodě důstojně oslaveno a přitom provedena výměna členských legitimací. Staří členové strany zavzpomínali na začátky organisace a s radostí přehlíželi úspěchy práce, již strana v závodě od roku 1945 vykonala. Nejlepší pracovníci byli vyznamenáni a to Josef kamera, sklář, dlouhodobý funkcionář, nyní důchodce, František Kys, strojní zámečník a František Horák, dílovedoucí na vaně. Komunisté na závodě nezapomínali na stálé zvyšování svého politického vzdělání. RSŠ byl rozdělen na více kroužků a byla zřízena i večerní škola v několika odvětvích. Studium ekonomiky ukončilo s úspěchem 21 posluchačů.
    I na odborné vzdělání nebylo zapomínáno. Do večerní tříleté nižší strojnické a hospodářské školy se přihlásil dostatečný počet posluchačů, kteří nejprve prošli přípravným kursem a od 1. září t.r. začali navštěvovat I. ročník. Nábor učňů byl dobrý. V odborném učilišti byl skončen školní rok průměrnou známkou 2,3 a chování chlapců až na tři, bylo bezvadné. Vyznamenaným učňům bylo zvýšeno kapesné. Tak pečlivě se stará závod o svůj dorost, jaký je to rozdíl proti učňům z prvé republiky!
    Devět soudruhů bylo zvoleno pro lidový soud v závodě a skládalo slib předsedovi MNV. Lidové soudy v závodě jsou pokračováním soudružských soudů a jsou jimi projednávány případy ze závodu. Soudci z lidu byli zvoleni soudruzi Antonín Hudec a Josef Tyl. Na počest XII. sjezdu KSSS a 44. výročí VŘSR byl vyhlášen velký závazek pracujících, kterým se zefektivní výroba do konce roku, ušetří se náklady a sníží úrazovost.
    Celoroční výrobní úkol byl splněn již do 20.12.1961 a do konce roku nad plán bylo vyrobeno v hodnotě 1.332.000 Kčs – to dík všem spolupracovníkům, vynálezcům i zlepšovatelům a hospodářské činnosti závodu.
    Kulturní život v závodě byl bohatý. Zájezdy do divadel, rekreační zájezdy i do ciziny, činnost v různých zájmových kroužcích, k nimž přibyl kroužek filatelistický i vlastní divadelní činnost, např. hra Dobrodružství Toma Sawyera, která se hrála pětkrát a ještě byl zájezd do Hlohovce, s jehož dramatickým odborem má dramatický kroužek závodu družbu. Patronátní činnost byla bohatá, s JZD jako minulá léta, se školami a letos přibyl patronát nad Domem důchodců v Kyjově.
    Z nejvýznačnějších návštěv byla delegace z SSSR, s. Kalisová, vedoucí katedry irkutské university a s. Lomonosov, vedoucí tajemník Kalininské oblasti. Beseda se zaměstnanci byla velmi srdečná jak to už s Rusy bývá a s prohlídkou závodu byli hosté také spokojeni. Také svazáci měli návštěvu mládežnické delegace z NDR, kteří besedovali se zaměstnanci přímo na pracovišti, odpoledne se svazáky ze školy práce. Tak se mládež sbližuje s jinou a poznává, že jdou spolu za stejným cílem: Světu mír!
    Zaměstnanci závodu jsou i správní vojáci, jak o tom svědčí pochvala na vojína Oldřicha Hrozu za správné plnění úkolů. Sklárny Moravia sdružují závody Kyjov, Dubňany, Rosice, Úsobrno a Nemšová.

Šroubárna

    I Šroubárna plnila plán, pokud se nevyskytovaly překážky v nedostatečném přísunu materiálu, ale přesto byly zde i úspory v nákladech na výrobu. Další úspory na výzvu ÚV KSČ se prováděly až do konce roku. Také socialistický závazek k 40. výročí založení KSČ znamenal řadu úspor ve výši 10.000 Kčs i úsporu kovů.
    MDŽ byl oslaven tradičně a přibyly k němu závazky žen, jimiž chtějí zlepšit své prostředí, jak to už udělaly ženy v balírně a také budou dbát bezpečnosti práce. Postupně se noční práce žen omezuje. Uvědomělí brigádníci odešli na výzvu jak do Kralup nad Vltavou, tak na Ostravsko. V patronátních závodech JZD vypomáhali zaměstnanci nejen brigádami a opravou strojů, ale i zkušenostmi nové technologie práce a zakládáním brigád socialistické práce u traktoristů. V letošním roce byla dostavena nová hala pro údržbáře, vývojáře a nástrojáře.
    Závod žil také kulturním životem, např. Slováckého roku v Kyjově se zúčastnil závodní klub Šroubárny se svou cimbálovou muzikou. Při ukončení měsíce ČSP bylo po slavnosti slosování známek, při němž zájezd do SSSR vyhrála s. Věra Kašparová ze Ždánic. Pobočka Šroubárny ve Ždánicích oslavila 10. let svého trvání.
    Vzpomínka na první dělnickou spartakiádu v Praze na Maninách byla oslavena v závodě malou slavností, při níž účastníci této spartakiády byli poděleni malým upomínkovým dárkem. Jeden účastník vděčně vzpomínal, že když pražský magistrát odmítl dát školy pro nocleh 20 tisíc cvičenců, dělníci si je sami svépomocí ubytovali, jakož i na hlavních dnech 40 tisíc dospělých. To už se přinášely oběti!
    I patronátní činnost s mateřskou školou se pěkně rozvíjela. Pro děti zakoupeny hračky, lehátka a provedeny drobné úpravy. Děti zase uspořádaly pěkné besídky pro pobavení svých patronů.
    Brigád socialistické práce bylo 19 a nové se připravují. Také zlepšovatelů stále přibývá a závod je nejlepší v zlepšovatelském hnutí v VHJ, ale v NDR čísla v tomto oboru dosahují 60-80 zlepšovatelů ze sta. Je tedy ještě co dohánět. V dílně upínacích šroubů zvýšili produktivitu až o 500%. To je zase důsledek soutěžení!
    První rok třetí pětiletky byl v závodě úspěšně splněn, jak hodnotila stranicko-technická konference, která se sešla v prosinci.

    Prověrka efektivnosti byla dobrá, neboť bylo dosaženo 84% z plánovaných úspor. Ovšem mistři, plánovači a ekonomici na provozech mohou připravit ještě lepší prověrku efektivnosti pro příští rok. Nestačí jen předhánět ve výrobě kapitalistické státy, ale nutno i vychovat nového člověka vysoké morální a ideologické i technické vyspělosti. Zkušenosti z SSSR nám ještě více pomohou, protože tam se kráčí mílovými kroky kupředu.

Z projevu podnikového ředitele Josefa Beránka

    Boj proti zmetkovitosti také zahájily brigády socialistické práce na všech úsecích, rovněž i v balírně. Závodní výbor ROH také o tom jedná a přihlíží k nejlepším pracovníkům, když se jedná o příděl poukazů – na osobní auta. Zájezdy do ciziny přinášejí i mnohé cenné zkušenosti a upevňují družbu pracovníků. Takovou družbu mají ženy se ženami z Frinsterwalde z NDR v jejichž závodě pracuje třetina žen, které se často školí odborně i politicky. Jejich hlavní snahou je zajistit mír mírovou smlouvou – zajistit pokojný rozvoj pro všechny země.

Mlýny a těstárny, provozovna Kyjov

    Provozovna Kyjov tak jako v minulých letech splnila velmi dobře své plánované hospodářské úkoly a tím svou povinnost k zabezpečení obyvatelstva svěřené oblasti výrobky mlýnského průmyslu. Provozovna v Kyjově byla v roce 1961 pod přímou správou závodu, který je podřízen národnímu podniku Mlýny a těstárny Pardubice.
    V roce 1961 byly v provozovně Kyjov zpracovány následující druhy surovin: Pšenice, žito, hrách, proso a ječmen na kroupy. V tomto roce se nezpracovávaly suroviny ke krmným účelům, jak tomu bylo v letech předchozích.

Provozovna splnila své hlavní ukazatele zboží:

 

tuny

%

výroba zboží neredukovaná

111 021

104,54

pšenice

45 420

103,83

žito

27 190

102,97

ječmen

8 290

100,02

hrách

3 051

146,28

proso

530

292,82

balení mouky

9 481

127,78

balení krup

2 190

180,99

    Každý výrobek proti zpracování v předchozím roce byl zvýšen, nejvíce u hrachu.
    Růst spotřebitelského balení je sice z hlediska společenské potřeby žádoucí, avšak při srovnání s ostatní výrobou jde o výrobek neobyčejně pracný a vyžadující větší počet sil. V roce 1960 měla provozovna 214 zaměstnanců, letos jen 205. To znamená, že s menším počtem pracovníků byly splněny úkoly mnohem náročnější než v minulém roce. To je možné jen proto, že celková technická úroveň, zejména u pracných sortimentů, jako je balení, byla progresivně zvýšena přičiněním vlastních zaměstnanců. Také průměrná mzda na jednoho pracovníka se zvyšuje na 1.255,90 Kčs, tj. o 3,42%.
    Jakost výrobků byla stejná jako minulého roku, ale využití potencionálu zrna se zlepšilo a to při zpracování zrna, kdy každá tuna byla proti roku 1960 lépe zhodnocena o 23,7 Kčs u žita, u ječmene o 9,18 Kčs a u hrachu o 32,2 Kčs. Tak bylo dosaženo úspor, které se celozávodně pěkně projevily např. v úspoře elektřiny, 2,06 kWh na jedné tuně.
    Technický rozvoj se projevil nákupem důležitých investic jako solostrojů, které byly namontovány do čistírenských přípravných postupů a také technologie mletí pšenice byla předělána. Také ostatní zařízení bylo zlepšováno a co je nejdůležitější – byla zahájena výstavba sila na kapacitu 18.000 tun, na níž byla investována částka 2.734.000 Kčs. Značné částky byly také čerpány na údržbářské práce, náhradní díly, údržbu strojního zařízení a opravy budov.
    Na dobrém plnění plánu výroby má podíl i zlepšovatelské hnutí. V tomto roce bylo podáno 20 zlepšovacích návrhů a 19 přijato. V minulém roce z 25 zlepšovacích návrhů bylo přijato pouze 11. Nejcennější zlepšovací návrh byl opět s. Jakuba Vašulky, kterým se zlepšila mechanisace spotřebitelského balení. Jeho zlepšovací návrhy jsou tak významné, že byly rozšířeny do celého podniku a dokonce i do jiných podniků potravinářského sektoru.
    V závodní škole práce bylo odpřednášeno 74 hodiny a přednášky odborného a bezpečnostního rázu si vyslechlo 291 zaměstnanců. Situace v úrazovosti se nepatrně zlepšila. Počet úrazů byl 13. Počet zameškaných dnů 163. Závod plnil svůj plán rovnoměrně, dbal o zlepšování svého zařízení i o odborný a politický růst svých zaměstnanců. Dík jemu bylo vždy dost mlýnských výrobků ve velmi pěkném balení.

Jihomoravské pivovary, provoz Kyjov

    Při reorganisaci kraje v roce 1960 byl pivovar přičleněn jako provozovna k závodu Jihomoravské pivovary, závod Břeclav, provoz Kyjov. Od 1. ledna 1961 byla přičleněna k závodům také sodovkárna v Kyjově. Zaměstnanci pivovaru a sodovkárny mají jednu odborovou organisaci ROH a závodní výbor. V budování nebylo provedeno žádných větších akcí, poněvadž pivovar v Kyjově nebyl zařazen do plánu rozvoje.
    V roce 1961 byla dobudována kulturní a společenská místnost pro zaměstnance. Celkem bylo 17 zaměstnanců. Stálý růst výroby se projevuje takto:

 

 

1960

1961

pivo vlastní výroby

16 622

18 218

pivo lahvové

14 186

14 166

pivo sudové i lahvové plzeňské

601

673

celkem (hl)

31 409

33 057

    Zvýšená životní úroveň obyvatelstva žádá i zvýšenou výrobu piva a zvláště lahvové pivo je velmi žádané. Je to pohodlnější a menší množství se hned zkonzumuje, co nespotřebuje se hned, dá se udržet k další spotřebě.

ČSAD

    Tento podnik si dal heslo: Za další zvýšení bezpečnosti, pravidelnosti a kvality dopravy – a zvýšením zhospodárnění přepravy za další snížení výrobních nákladů. Založil si knihu cti, která je dokumentem, že socialistická výroba má v závodě úspěchy. Kniha cti zachycuje rozvoj socialistického soutěžení, boj za zvýšení produktivity práce a rozšiřování nových pracovních metod. Jsou v ní zapsáni vynikající a vyznamenaní pracovníci a kolektivy.
    Z historie závodu: 1. července 1960 byl zřízen národní podnik ONV v Hodoníně Československá státní automobilová doprava n.p. Hodonín se sídlem v Kyjově. Od téhož dne provozuje svoji činnost a se svěřeným automobilovým parkem provádí automobilovou silniční dopravu osobní i nákladní, včetně skladování. Ředitelem podniku se stal s. Jindřich Müller. Přidružen je závod v Hodoníně a ve Veselí nad Moravou.
    První vynikající pracovníci se stali nositeli vyznamenání “Za vynikající práci”: Antonín Mezihorák a Vítězslav Němec, osobní řidiči závodu Kyjov. “Nejlepší pracovník dopravy” – tento odznak dostali řidiči Antonín Mezihorák, Vítězslav Němec a Prokop Voznica.
    K 43. výročí VŘSR byli vyhodnoceni v socialistické soutěži ze základního závodu Kyjov Macek Antonín a Polách Karel, četa řidičů Antala Jan, řidič nákladní dopravy, Spružina Jaroslav, závozník, Půčková Marie, průvodčí, Bartoň Zdeněk, opravář a Mrkývka František, vedoucí inženýr.
    V roce 1961 byl závod jako první vyhodnocen a dostal putovní standartu a premii1.000 Kčs. V socialistické soutěži mezi podniky Hodonín, Jihlava a Znojmo dostal druhé místo, putovní standartu získala Jihlava, ale v II. čtvrtletí ji opět získal a udržel si ji ve III. a IV. čtvrtletí.
    8. července t.r. se konala slavnostní celozávodní schůze, na které bylo kolektivu řidičů nákladních aut a závozníkům vedených Prokopem Voznicou a kolektivu řidičů autobusů a výběrčích vedených Josefem Gasnárkem udělen titul Brigáda socialistické práce. Pracovníci závodu chtějí se řídit heslem: Socialisticky pracovat, socialisticky žít. Závod Kyjov si udržel i okresní standartu, kterou získal v soutěži se závodem Hodonín a Veselí.


pokračuj