Na prahu roku 1962 byla celozávodní slavnostní schůze, kterou zahájil předseda ZV KSČ s. J. Severin a v projevu zdůraznil: V nedaleké době budeme řešit úkoly přechodu ke komunismu jako v SSSR a proto je povinností nás všech sledovat program KSSS a zároveň seznamovat všechny pracující s výsledky XII. sjezdu a plně využívat sovětských zkušeností podle našich podmínek. Všichni pracující se musí aktivně zapojit do řízení a správy závodu a podílet se na výchově nového člověka, aby na konci roku si každý mohl zhodnotit, jak přispěl k celkovému zdaru závodu – Nutno rozvíjet zlepšovatelské hnutí, nové formy práce a hnutí BSP na nejširší počet pracovníků – heslo “Každý novátorsky” – opravdu dodržovat. Dodržovat i předpisy na ochranu zdraví a bezpečnosti při práci, jak od 1.9. stanoví i zákon. Kulturně výchovné práci také se musíme věnovat a agitační a propagační činností upevňovat poměr lidí k práci a socialistickému vlastnictví.
    Novoroční pozdrav závodu poslal i kolektiv sklářského závodu z Tiraspolu v Moldavské SSR a z Irkutska vedoucí katedry tamější univerzity. Pozdrav z Antarktidy zaslal s. Antonín Mrkos astronomickému kroužku, s nímž má družbu. Na počest XII. sjezdu KSČ byly uzavřeny závazky pracujících na všech pracovištích a ve všech dílnách. Ženy na výzvu žen Jihomoravského kraje přispěly kvítkem závazků do kytice, kterou všechny ženy kraje věnují sjezdu.
    Do RSŠ se přihlásili i nestraníci a při besedách mohl každý projevit své mínění, nebo vznést dotazy. Účastníky byli i ekonomický náměstek závodu, referent pro mzdy a práce a vedoucí pomocných provozů. Každý účastník získal jasný přehled o hospodaření závodu a případně si i “vyříkal” své bolesti. Každý měsíc se vyhodnocovali nejlepší pracovníci. K 8. březnu byly vyhodnoceny nejlepší pracovnice a také ty, které nejdéle v závodě pracují, jako Františka Hlavinková od roku 1927. Tato vzpomíná, že pracovala tehdy ve vázárni a výrobky byly vázány do vlhké slámy, kterou si mokrou musely na pracoviště nosit. V zimě to byla práce velmi nepříjemná, byly stále mokré a s vlhkými šaty se musely vracet i domů, jen přes ně přehodily kabát nebo vlňák. Některé měly přes hodinu cesty pěšky domů. Ani umýt se neměly kde, přicházely i špinavé a čpící slámou.
    Prověrky závazků a práce kolektivů BSP se prováděly každého půl roku. Nedostatky byly včas odstraňovány. Nové kolektivy si podaly žádost o udělení titulu. Staré heslo, že soutěž je hybnou pákou dobré práce, stále platí. Patronátní činnost závodu se soustředila na JZD v Žarošicích a Bohuslavicích, jimž vydatně pomáhali v opravách strojů a ve špičkových pracích byly vytvořeny ze zaměstnanců pohotovostní čety. Do Bohuslavic byl také přidělen řidič ze závodu jako traktorista. Za patronátní činnost byl i závod vyznamenán.
    K 1. máji se pracující závodu Kyjov přihlásili o název Závod XII. sjezdu, který jim byl za splněné úkoly udělen 18.12. t.r. v Hodoníně. Zároveň dostal tento název i kolektiv BSP s. Vít. Janíčka a ještě 2 brigádám. Výcviku učňů v učilišti byla věnována největší pozornost, zvláště II. ročníku, který již pracoval na pracovišti u automatů nepřetržitého provozu. Dnes už učni pro nesnesitelné podmínky opravdu nemusí stávkovat!
    Z kulturního života závodu nutno uvést činnost Divadelního odboru sdružených závodních klubů, v němž jsou pracovníci sklárny početně zastoupeni a kteří sehráli hru M. Stehlíka Tygří kožich, působili v opeře Prodaná nevěsta a sehráli hru Františka Kuhna Až co řekne Barcelona. V tělovýchově se mládež nejvíce uplatňuje v akci Každý mladý nejméně hodinu denně cvičit! Dobrý výsledek byl ve sportu a v běhu Mladé fronty. Ještě však značná část mládeže stojí stranou. Někteří svazáci byli vedoucími v pionýrském táboře Radost v Osvětimanech, který je zřízen pro děti zaměstnanců.
    ZO ČSM měla také dobré výsledky ve své práci. Do soutěže o putovní mandát jich bylo zapojeno 200, do BSP je zapojeno 68 svazáků a nejlepší je kolektiv svazaček v expedici. Také v odborném učilišti svazáci soutěží – I.B získala vlaječku za dobrou práci. Kulturní činnost ČSM se projevovala ve hrátkách, kulturních vložkách na besedách, každý měsíc se pořádá kulturní zájezd do Brna a spolupracují s hudebním a tanečním souborem závodu. Tento soubor letos oslavil 10 let svého trvání. Někteří svazáci však nedělají nic a ani neplatí členské příspěvky – mrtvé duše!
    V podnikovém spoření je zapojeno 683 pracujících a průměrně si měsíčně ukládají 119.600 Kčs. N.p. Kniha prodává každý měsíc v závodě knihy a má tam stálou výstavku. Nejlepší pracovníci byli vysláni na zahraniční rekreaci do Maďarska jako Lad. Šimeček a do Bulharska – Karel Adler. S. Al. Zemek vyhrál slosovací známku na zájezd do SSSR.
    Do důchodu odešel zasloužilý pracovník Antonín Hudec. V závodě pracoval od roku 1926. Od roku 1946 byl dílovedoucím a nakonec pracoval v archivu. Byl v závodě tlumočníkem ruštiny a němčiny a u hostů, které v závodě prováděl, velmi oblíben. Měl značné znalosti archeologické i historické i místního národopisu. Dlouho byl spolupracovníkem městského muzea. Mimo numismatiku se zabýval i filatelií. Opravdu vzácný člověk, komunista, se širokými zájmy!
    Počet úrazů a zameškanost v závodě přes veškerá opatření se nesnížily. Úrazy způsobuje také špatný pořádek a nečistota na pracovištích. Zanedbané kouty se také fotografují a uveřejňují v časopise Naše sklárna. Svazáci si zorganizovali hlídky hospodárnosti, které mají za úkol zaznamenávat nepořádky a hlavně dbát, aby se ušetřila elektrická energie v zimních měsících.
    Nesnáze závodu se projevovaly ve fluktuaci zaměstnanců a ve zmetcích, které se pořád za pásy hromadí. Někdy projdou i běžnou kontrolou a pak se objeví zbytečné reklamace. Přesto závod splnil plán celoroční výroby 14. prosince t.r. Za udělení čestného názvu Závod XII. sjezdu dali si pracující nový závazek už pro příští rok. Do konce roku vyrobili ještě zboží navíc za 3 miliony Kčs. Delegátem na XII. sjezdu KSČ byl František Slezák.

    Ve Šroubárnách stále usilovali o vyšší rozvoj techniky, technologie i organizace výroby, aby mohli splnit stále náročnější úkoly. Snažili se zlepšit pracovní prostředí, vyhlašovali týdne čistoty a pořádku na pracovištích, dbali na to, aby nebyl znečišťován park před závodem, pranýřoval se nepořádek v šatnách i v jídelně, ale stále ještě vzadu v závodě se hromadily skládky harampádí.
    Velký podíl na odstranění těžké a namáhavé práce měli i zlepšovatelé závodu, kteří podali 287 zlepšovacích návrhů a z toho bylo přijato 115. Celkové úspory přinesly přes milion korun. Celozávodní exportní závazek byl splněn již do konce března, kdy byly vyexpedovány vagony do NDR.
    24 kolektivů soutěžilo o titul BSP, 4 kolektivy jej získali a 6 brigád soutěží o titul Brigáda XII. sjezdu strany. Také dva celé provozy, nástrojárna a údržba, o podobný titul soutěží. Do soutěže je zapojeno 92% osazenstva. Závazek na počest XII. sjezdu strany, ušetřit 1.500 tun oceli, byl splněn. Celkový plán výroby splněn nebyl. Příčiny? Nedostatek materiálu, vagonů, obalů i řada osobních potíží, úrazovost, nemocnost, fluktuace a nutno uvést i nedostatečnou organizaci. Také soutěž, i když měla celkový úspěch, byla více formální. Nejlepší pracovníci závodu dávají nové heslo: Za dělnickou čest. Socialistický vztah k práci a odpovědnější plnění úkolů jistě přinesou lepší výsledky.
    Mládežníci pěkně pracovali, když ke konci roku si ustanovili prověrkové skupiny, které zjišťovaly nevyužité stroje, délku jejich klidu a celkovou hodnotu. Našli tak 16 nepoužívaných strojů v hodnotě 230 tisíc korun, také 2 vagony materiálu, který nebyl odeslán. I nový stroj se našel, který se nedal zapojit, protože má větší součástky, než se u nás používají – přes veškerá reklamační opatření není dosud zapojen. Jsou to milionové hodnoty, které se nám takto ztrácejí a mladí hospodáři si to uvědomují a ve své práci chtějí pokračovat.
    Jinou zvláštní činnost svazáci, i když je jich v závodě mnoho, nevyvíjejí, rozjíždějí se po práci domů a tak pěkně zařízená klubovna zeje prázdnotou. Ani taneční hodiny je nepodchytili, tím méně brigády a ani sport. Tento závod nevykazuje takovou činnost, jako je už zakořeněna ve Sklárnách. V družstvech požárníků jsou zapojena děvčata a jinak muži do 30 let. Závod má patronát nad JZD Nechvalín a Ostrovánky, jimž pomohli opravami strojů. Zájezdy turistické nebyly plně využité a zájezdy do brněnského divadla se neuskutečnily pro malý zájem. Tak závodní autobus je málo využitý. Jinak v závodě probíhaly různé odborné kurzy a také kurzy němčiny a ruštiny.
    Výrobky ze Šroubárny jdou hodně i do zahraničí. Na Kubu jsme zaslali mnoho výrobků a přitom pomáhali zařizovat podobný podnik na Kubě. Za tím účelem se u nás školili kubánští odborníci a letos byl vyslán na Kubu jako poradce ing. Josef Bystřický. Závodní časopis Hutník informuje o celém životě v závodě, o politických událostech, ale přináší i ukázky vlastní tvorby zaměstnanců, buď vzpomínkové na minulost nebo zážitky ze zájezdů, ale i básně jako je tato:

Vzpomínka na květen 1945

Byl květen, Šeříkové květy zdobily Prahu.
To bylo tenkrát, před 17. lety.
Padaly šeříků květy, padali – čeští lidé.
Vražedné kulomety ničily všechno živé.
Do prachu klesli mrtví a místo svící
kaštany zkvetly.
Život se smrtí zápolí, zem – matka – ruce spíná.
Na pomoc sovětští sokoli přilétli od Berlína.
Přijeli od Berlína, tisíci trudných cest.
Přijeli na pomoc Praze, klenotu českých měst.
To bylo před tolika léty – zas u nás kvetou šeříkové květy
i v Praze – klenotu měst.
Už nezní kulomety, už nesrážejí květy.
Zem naši střeží dělnická pěst!

K.V.

    Rok 1962 měl zvýšenou aktivitu pracujících podniku, aby byly dosaženy co nejlepší hospodářské výsledky. Již počátkem roku jednotlivé kolektivy uzavřeli socialistické závazky, aby byly splněny plánované úkoly, z toho kolektivy z balírny se přihlásily do soutěže o titul: Dílna XII. sjezdu KSČ. Plněním závazků dosáhly všechny kolektivy splnění plánu a na závěr roku byl propůjčen třem kolektivům titul: Brigáda XII. sjezdu KSČ a celému závodu titul Závod XII. sjezdu KSČ.
    Plánované úkoly ve výrobě splnil závod 5 dní před koncem roku a navíc vyrobil zboží v hodnotě 1.300.000 Kčs. Oproti předcházejícímu roku zvýšil výrobu o 10,11%, spotřebitelského balení mouky o 18,3% a balení krup o 29%. V produktivitě práce na jednoho pracovníka bylo dosaženo 110,64%. V nákladech na výrobu bylo ušetřeno 573.000 Kčs.
    V oblasti technického rozvoje nejvýznačnějšími akcemi je pokračování výstavby obilního sila a změna technologie opracování hrachu. Dosud hrachárna nebyla myslitelna bez “holendru”. Tento stroj byl nahrazen dvěma loupacími stroji Ekonos, instalovány dva kartáčovací stroje a k ulehčení práce byly zřízeny dva zásobníky na hotové výrobky a upraveno pytlování podle automatické váhy. Výsledkem bylo trojnásobné zvýšení kapacity výroby, zlepšena jakost výrobků a zvýšena kapacita práce. Někteří pracovníci museli překonat svou konversativnost. V tomto roce byla také uplatněna jako novinka volná přeprava. Až dosud se výrobky přepravovaly v pytlích. Jednoduchou úpravou valníku sklápěcího vozu Praga byla umožněna přeprava krmiv volně loženým způsobem do výrobny krmiv v Moravské Nové Vsi a za celý rok se takto přepravilo 2.000 tun pšeničných otrub a krmné mouky. Z celého množství vyrobeného zboží je to sice nepatrné množství, ale je to první krok k novým podmínkám přepravy, což přinese další úspory v přepravě a odstraní namáhavou práci při manipulaci s pytli.
    Za vším stojí lidé, se svou snahou, iniciativou a nejvíce chvályhodné v dnešní době i obětavostí a kde se takoví jedinci vyskytují, dovedou svým příkladem strhnout i ostatní.

    V kyjovské octárně je také značný provoz. Pracuje tam 17 zaměstnanců, ponejvíce žen. Mistrem je Alois Gracl, který pracuje ve výrobě již 30 let a je také nositelem odznaku Za zásluhu o výstavbu. Denně se u výrobní linky naplní 4.830 lahví. Hlavní surovinou je rafinovaný líh. Raritou jsou hobliny staré 25 let, jimiž prostupuje octová zápara. Ocet jimi dostává chuť a lepší jakost. Moderní zařízení vede ocet potrubím k filtrům, kde získává dokonalou čistotu.
    Octnice obsluhují zkušení octaři jako František Škarecký, Rad. Pavlák a M. Zahradník. Měsíční plán je výroba 760 hl octa, ale stále se podle potřeby překračuje. V mezipodnikové soutěži se kyjovské octárny umístily na třetím místě z 32 závodů. Zaměstnanci také mezi sebou soutěží a vedou účty úspor.

    V provozovně Vinařských závodů bývá největší ruch před vinobraním. Celý podnik se uklízí a připravují se sudy a lisy. Vedoucím dílny je Jan Pecůch, který má pořád plné ruce práce. Letošní rok nebyl vinařům příznivý, ale při splněné dodávce se vykoupilo 16 vagonů hroznů. Zaměstnanci dílny podali zlepšovací návrh na zcezování moštů před lisováním a zavedli nový pracovní postup, kterým se zrychlila výroba při lisování a sníží se tak námaha na polovinu. Vinné výrobky bývají ohodnoceny doma i za hranicemi. Každým rokem se na jaře pořádá ochutnávání vín, které bývá provázeno slováckou muzikou a večerní zábavou.