V zimě v JZD probíhala družstevní škola práce, na níž přednášeli odborníci ze zemědělských škol i praktici. Příprava na jarní práce byla obvyklá, patronátní závody vypomohly při opravách strojů. I přes opožděné jaro probíhaly jarní práce normálně, mechanizace přece jen vše urychluje, takže zaseto bylo včas, aby se zachytila zimní vláha. I sadba brambor stroji byla normální. Jen okopávky se zpomalovaly, ač i tu zasahovaly stroje při plečkování, u řepy pořád je ještě potřebí lidských rukou, tak letos bez velkých zásahů vypomohli i zahrádkáři a vzali si do ošetření 4 ha cukrovky. Sena a jetel se sice uchýtaly, ale dodávka byla včas odvedena.
    Na žně se myslilo včas a proto také byly dobře připraveny organizačně, aby nejenom byly včas ukončeny, ale také kvalitně. Při žních vypomáhaly i kombajny z JZD, kde ještě žně neměly. Stroje fungovaly, takže se sklízelo bez přerušení, denně až 500 q zrna. Sklízelo se také samovazy. Sláma se balíkovala a nechávala ležet na polích, ale protože odvoz nestačil a zbytečně mokla, sklízelo se jen tolik, kolik se svezlo.
    Letos se žně zase obešly bez brigád a výpomoci všech členů družstva a mohly se sklízet současně i jiné plodiny, jako směska na zrno, hrách a později i proso. Vůbec nebylo zaseto žito a proto nebylo vidět to šedomodré vlnění režných klasů, jen v ojedinělých pásech soukromníků, půdy bylo využito více pro pšenici a ječmen.
    Asi 10 ha pšenice se zaseklo na zeleno pro nedostatek krmiva z horší úrody. Průměrný hektarový výnos byl 31,1 q. Různé plochy daly výnos také rozdílný, např. za Šroubárnou na pěkné jižní rovině (kdysi tam mívali pachtýři židé také pěknou úrodu!) byl výnos 36,2 q z ha, od Bohuslavic na Perných, na horší půdě, se sklidilo jen 16,5 q z ha. Původně tam také měla být jiná plodina.
    Podmítalo se hned, takže jen na některých honech se pásla drůbež z pojízdné drůbežárny, soukromé vypásaly husy, jichž se ve čtvrtích Nětčice a Boršov pěstuje hodně. I ječmen byl dobré jakosti, nejlepší výnos byl z honu u Boršova 34,4 q z ha. U směsek vadí méně kvalitní semeno, proto se výnos z 20 q na 1 ha nezvýšil.
    Za nemocnicí byl naset hrách, sklizeň byla dobrá, i když ne beze ztrát, 20 q z 1 ha. Plán výkupu obilí i luštěnin byl splněn přes 100% (hrách 113,6%). Také soukromý sektor splnil na 107% jen žito, ostatní jen zčásti, u jednoho příčinou špatné dodávky je úbytek půdy a ke všemu byla úroda postižena krupobitím.
    Sklizeň brambor byla normální a při sbírání pozdních brambor vypomáhala školní mládež. Sklizeň byla odvedena zdejší nemocnici, takže město zásobila okolní družstva. Kukuřice se silážovala (silážní) a sklízela se jetelová semena.
    Se sklizní cukrovky se nečekalo, až ještě naroste. Pro lepší odvoz byla zajištěna vozidla ze závodů a tak i v neděli na poli bylo vidět brigádníky, kteří se činili v nakládání. Výnos cukrovky činil 350 q z 1 ha. Velká byla úroda hroznů, sklidilo se až 100 q z 1 ha. Vinice začínají splácet pečlivé ošetřování a při dobrém počasí se výnosy mohou i zvýšit. Také zelenina ze zahrady se vydařila a zvýšila příjem družstevníků.
    Dodávky probíhaly plynule, nejvíce se odevzdalo hovězího masa, až bylo hodně předáno, i telecí maso bylo předáno, takže se v Masnách častěji objevovalo a nebyla po něm ani tak žhavá poptávka. Vepřové bylo splněno a toho podle poptávky není nikdy dost. Vejce, až na násadová, byla rovněž splněna – tedy o ně žádná nouze, i na trhu se jich prodává dost. Siláže bylo také dost, krmná řepa se zkrechtovala, skrojky z cukrovky se zesilážovaly a kukuřičná sláma letos zůstala většinou stát.
    Hospodářská plocha města zahrnuje 3 katastry – Kyjov, Nětčice a Boršov s výměrou 1.371 ha. JZD Kyjov obhospodařuje 666 ha, záhumenky 101,4 ha. Soukromý sektor 164,9 ha, drobní uživatelé do 0,1 – 28,4 ha.
    Ještě pět rolníků hospodaří samostatně nad výměru 0,5 ha, celkem 10,19 ha, většinou sadově. Jsou to: Štěpán Kůřil, František Náplava, Jaroslav Müller, Marie Trdlicová a Terezie Slabáková. 482 jsou držitelé sadů a vinohradů, s výměrou do 0,5 ha, celkem 154,69 ha. I neobdělané půdy zbývá 5,74 ha, jsou to mokřiska u Nětčic a Boršova.
    Je potěšitelné, že v JZD přibývá mladých lidí, i když potřeba není ještě úplně kryta. Hodně družstevníků je přestárlých a jen růstem mechanizace lze zdolat všechny práce v družstvu aspoň obstojně. Nejvíce zmechanizována je rostlinná výroba a jen tak bylo možno splnit dodávky přes 100% nad státní plán. I mléko bylo splněno na 105%, nouze o mléko podle přání šeptandy tedy už nenastala. Na dojnici se nadojilo v JZD průměrně 5,13 l mléka, některé dojičky hodně víc a to se ukázalo na premiích a celkovém příjmu. Např. dojička Marie Navrátilová měla čistý měsíční příjem 2.251,86 Kčs a premie 2.288,90 Kčs za rok, naturalie v hodnotě 1.491,80 Kčs. Pěkné, že? Tolik málokterá žena vydělá, jen tak starší s vysokoškolským vzděláním. Ale i na jiných úsecích výroby se příjem ukázal přes 2.000 Kčs. Není to jen zisk, který žene družstevníky k výkonům, jsou to lidé, kteří milují práci, umí se k ní postavit a překonávat potíže s ní spojené. O tom zas příště. Úrazovost také nebyla v JZD velká, nejvíce u obsluhy kombajnů.
    U slepic byla snůška 177,7 kusů na jednu slepici. Pro nevhodné prostředí uhynulo 8,5% selat, telat 4,4%. Drůbežárna je opět na výši a vedoucí Marie Dufková byla vyznamenána k MDŽ, pozvána k předsedovi ONV v Hodoníně a také 17. dubna se zúčastnila jako nejlepší pracovnice a vedoucí BSP zájezdu do SSSR, kde navštívili tito nejlepší pracovníci z okresu Hodonín města Kyjev, Krasnodar a Moskvu, kam letěli z Krasnodaru letadlem. Navštívili různé kolchozy a sovchozy v oblasti kyjevské a krasnodarské a získali nové poznatky, jež s. Dufková jistě dobře užije ve své praxi.
    Na výroční členské schůzi 9. února 1965 se mohli družstevníci právem radovat ze svých úspěchů a přijat s radostí i blahopřání těch nejmenších, jež je přišli před polednem pozdravit a osvěžit svým roztomilým programem.
    Pracovní jednotka byla propočtena na 21,50 Kčs, hodnota naturalií činí 1,38 Kčs! V družstvě bylo odpracováno celkem 90.900 pracovních jednotek, na 1 ha půdy připadá 153 pracovních jednotek. Je to ještě dost, ale i to se bude postupně snižovat zvýšenou mechanizací!
    Družstvo má už značný strojní park a vycvičené mechanizátory, při špičkových pracích přijíždějí výměnou kombajnéři z jiných JZD. Strojový park až na vlečky je dobrý. Také sušička obilí dobře slouží. Vyhnojeno bylo 108 ha a vinice. Chlévská mrva je nedostatečná, přihnojuje se umělými. Rozmetače hnoje se neosvědčují, scházejí náhradní díly. U dobytka, což je potěšitelné, vymizela úplně tuberkulóza. Spolupráce s veterináři je dobrá a včasná.
    Kyjovské JZD se dostává přes všechny potíže mezi nejlepší družstva v okrese. Ještě by měl být větší zájem družstevníků o členské schůze a nespoléhat podle názoru některých, že si to představenstvo stejně udělá podle svého. Pak mnozí do mnohého jednání vedoucích dobře nevidí a zbytečně kritizují po svém. Předsedou družstva je opět Miloslav Horák, agronom Miroslav Dvořan, zootechnik M. Domanský, ekonom Josef Hofman. Jako místopředseda je Ladislav Vašíček. Ať družstvo dále zkvétá a omlazuje se.