Závod nositel Řádu práce a Rudého praporu – nejlepší závod v práci pro tuzemsko i zahraničí. I při celoročním hodnocení v závodě byl podnik označen za rok 1964 svými vedoucími za velmi dobrý. Co přispívá k tak dobré práci? Velký podíl na dobrých výsledcích má socialistické soutěžení, ale fakticky plán plnili všichni zaměstnanci závodu a tak se stalo, že celoroční plán byl splněn již 11. prosince 1964 ve výrobě zboží, která byla splněna na 103%, závod Kyjov na 105,4% (jedná se o sdružené závody) a tak se podnik svou dobrou prací neprověřil tradici. Přitom ještě na výrobních nákladech bylo ušetřeno 2%, závod Kyjov 4%!
    Průběh práce v závodě byl velmi dobrý, až na poruchu ve sklovině v červenci a výroba pro Koospol také zakolísala. Úspory se provedly tepelnou izolací van. Byla zavedena duplexní výroba sklenic Omnia (druhy vyráběných sklenic jsou stálou výstavkou na radnici) a zavedena výroba i 2 l okurkáčů. Také pří výrobě zavařovaček se zvýšila o 25%. Závod Rosice má také dobrou úroveň, Dubňany, Nemšová a Úsobrno jsou již slabší.
    Ke splnění plánu dostali pracující četná blahopřání od KNV Brno až po kyjovské školy a patronátní závody. To by za kapitalismu nebylo, tehdy si závody spíš konkurovaly a o finančním úspěchu se mluvilo leda na burze. 12. června převzal podnik Rudý prapor ministerstva spotřebního průmyslu a ÚV ROH. Byla z toho velká slavnost na sokolovně.
    A teď o lidech, protože oni tvoří ty hodnoty a nadhodnoty pečlivou, promyšlenou a vynalézavou prací. V prosinci bylo vyhodnoceno 714 pracovníků a 59 získalo titul nejlepší pracovník po 6 měsíců (hodnotí se každý měsíc) a 7 za celý rok. 42 kolektivů se přihlásilo o titul BSP a 9 BSP bylo vyhodnoceno. V BSP je celkem 1.159 zaměstnanců, z toho 414 žen. Déle než rok nepřetržitě byl jako nejlepší hodnocen s. Štěpán Polášek ze stavební údržby a Otakar Fridrich z provozní údržby. Také 30 strojníků bylo po 6 měsíců co nejlepších a tak je jisté, že stroje jsou v nejlepších rukou.
    Výrobky pro export byly dodány včas a nebylo na jakost reklamací. Export byl zvýšen o 1.365.000 Kčs. Také nové obaly zvýšily poptávku. I přes vánoční svátky se expedovalo a velká část pracovníků dobrovolně se těchto prací zúčastnila a naložila 1.870 tun zboží. Práce byla tak pečlivá, že rozbitné bylo nepatrné, ač bylo kolikrát moc těžké nakládat volně skladované výrobky namrzlé. Také palety byly přimrzlé a děvčata, co je nakládala na vozíky paleťáky, měla ztíženou práci. Ve vagonu se výrobky musí těsně klást a zpevňují se prkny. Na odvlékání vagonů se připne lokotraktor – dříve se všechno posunovalo ručně, vlastní silou.
    Úrazovost v závodě se také snížila až o 55%, ale přece se stále bojuje proti zbytečné neopatrnosti nebo zanedbání úrazu, kdy zraněný nejde se hned ošetřit a pak léčení trvá déle. Pořádek na pracovištích se zlepšuje, nejlepší při týdnech čistoty, ale proti nepořádku se vede stále boj, jako proti poškozování různých sociálních zařízení. Jindy nebylo se kde umýt, leda u pumpy, doma skláři také koupelny neměli, dnes se mohou převléct, okoupat, upravit a vyjít ze závodu jako z kanceláře. I záchody jsou všude splachovací, jen je udržet v čistotě – což není tak nesnadné.
    Pro větší pohodlí zaměstnanců je zavedeno závodní stravování, mimoto k nákupu přesnídávek slouží kantina, která má výběr zboží i nápojů. Kuchařky se starají o kvalitu jídla, takže každý zaměstnanec se může pochuti najíst a nečekat s hlavním jídlem až na návrat domů. Ještě pořád se této vymoženosti doby plně nevyužívá. Jako děti nosívaly jsme “do hutě” oběd a tehdy jej dělníci jídali na místě, neumyti, z hrníčků a kastrolků, zapíjeli pivem z lahví nebo kávou z konvičky. Dnes pěkná jídelna a talíře s příbory zrovna lákají k posilnění – proč ne všechny?
    Dorost v závodě je značný, ač jeho organizace ČSM plně nepracuje. Pro učně byl otevřen 10. září 1964 nový internát za bývalou ředitelskou vilou. Učni se stravují v závodní jídelně. Jejich chování i prospěch je bedlivě sledováno vedením závodu a organizací KSČ a ZV ROH. V internátě bydlí většinou Slováci z okolí Nemšové. Stavba internátu je moderní a vybavena dnes už běžným pohodlím. Okolí internátu si učni sami upravili a o ně pečují.
    Jako akce ČSM se osvědčil Všudybyl, který objevil mnoho nevyužitých strojů, mezi nimi i zubní soupravu Chiromat, asi v závodě nepotřebnou. Stroje postupně budou zužitkovány nebo odprodány. Ke zvýšení své kvalifikace mají pracovníci možnost v ZŠP (závodní škola práce), ale i ve večerním a dálkovém studiu.
    Mimo poukazovou rekreaci je možnost i rekreace vlastní, pro niž byla získána pěkná chata na Varíně u Žiliny, ve výšce 650 m, která pojme 40 účastníků. Jednou týdně tam jezdí závodní autobus. Zaměstnanci si chatu sami brigádnicky upravili, dovětek měly úklidem ženy. Děti zaměstnanců mívají letní tábor v Ráztoku na Rusavě, ale i do Varína mohou s rodiči.
    Také na slavnostech a kultuře města se většina zaměstnanců podílí, jako členové Sdruženého závodního klubu vedou prim. Kulturní družbu mají se Slovakofarmou v Hlohovci, s níž si vyměňují kulturní pořady. V závodě však je dost zájmových kroužků, v nichž se může dle libovůle utratit volný čas. Vlastní knihovna má bohaté oddělení technické, které je hodně žádané.
    I cestování přispívá k uspokojení mnohých po poznání. Také zástupci závodu jsou vysíláni na různé konference, jako Ing. Jaroslav Horák do Ženevy na sněmování chemiků a mistryně sportu Helena Jošková byla nejdále, hrála v košíkové až v Peru. Cesty do SSSR jsou nejčastější. Návštěvy zájemců u nás byly z SSSR, z Rakouska, NDR a z Kuby. I na veřejném životě se zaměstnanci podílejí. Do MNV bylo zvoleno 8 zaměstnanců, z toho 2 ženy, neuvádím ty, kteří byli zvoleni na venkově. Do OV KSČ byl zvolen ze Skláren František Slezák, zámečník z údržby. Patronátními družstvy jsou JZD Sobůlky a Bohuslavice, jimž vypomáhají opravami strojů, brigádami při odvozu plodin a za tuto činnost získal závod uznání od OOR a zemědělské správy v Hodoníně a to ne poprvé. I sportovně jsou mnozí na výši, o tom v jiné kapitole.
    Důchodců přibývá a s každým se na závodě pěkně loučí – loučí snad jen formálně, protože brigádnicky každý rád přijde vypomoci. Důchodci jsou zváni na všechny slavnosti závodu, výroční schůze a nemohou říci, že jsou opomíjeni. Někteří, jako s. R. Planka, chodí dobrovolně ošetřovat v závodě květiny, jiní vypomáhají jako s. Antonín Hudec jako průvodci a tlumočníci návštěv.
    Ženy tvoří podstatnou část zaměstnanců a proto se jim projevuje soudružská pozornost, jsou oceňovány ty, které pracují v závodě přes 20 let a v BSP se také dobře osvědčují. Oslavy MDŽ v závodě jsou tedy na místě. Řád práce byl závodu propůjčen presidentem republiky k 1. máji a přijali ho zástupci závodu v Praze. Na aktivu BSP bylo 18 pracovníků odměněno titulem: Nejlepší pracovník VHJ. Dobrým pomocníkem je také závodní časopis Naše sklárna, řízený redaktorem Aloisem Hrabovským, také za svou pečlivou a promyšlenou práci vyznamenaným. Nyní v závodě probíhá soutěž o titul 20. výročí osvobození.
    Závod má také patronát nad mateřskou školou II., jimž učni opravili kolotoč, houpačky, ale i lavice a stoly venku v zahradě a závod přispívá na hračky, vozí děti na 1. máje ve vlastním autobusu i na výlety. Brigády socialistické práce si vedou vlastní kroniky, v nichž zaznamenávají jména členů kolektivu, činnost kolektivu, závazky a jejich plnění, účast na brigádách v závodě nebo ve své obci, činnost ve funkcích, v kultuře, společné zájezdy nebo návštěvy kulturních podniků a hlavně vyhodnocování. Záznamy jsou doplňovány fotografiemi. Kronika je také nejlepším dokladem činnosti BSP.
    O závodu bylo častěji psáno v našich denících, Rudém právu, Rovnosti a nejčastěji v okresním Slovácku. Ke Dni tisku byli vyhodnoceni nejlepší dopisovatelé. Také vojáci ze závodu se dobře osvědčují, o tom svědčí dopisy, které jako pochvalu závod dostává, buď od vojenské správy nebo od samých vojáků. Čest práci, která je nejen úspěšná, ale i milovaná.

    Export – 118%, zlepšovací návrhy – 108%, úspory na 149% - 37 BSP. Plán hrubé výroby byl splněn 22.12.1964, plán výroby zboží 28.12.1964 a 29.12. plán ve hmotných jednotkách.
    To jsou čísla, která nám ukazují, že závod Šroubárna pracoval i tohoto roku úspěšně, ač potíží bylo více než dost a mimořádně vysokých úkolů také. Byla převáděna výroba v rámci šroubárenských závodů a výroba šroubů lisovaných za studena byla úplně odsunuta a zůstala jen teplá, rozšířená o výrobu přesných a pevnostních šroubů. Co to bylo práce, odmontovávat stroje a přimontovávat nové, zařizovaly se kalící vany a pece. Musíme se zmínit, že stroje značky Bolay byly zkonstruovány našimi techniky.
    Pracovní prostředí se při této rekonstrukci zlepšilo, stroje byly barevně natřeny, takže i tato černá výroba se zpestřila a haly prosvětlily. Potíže v technologii výroby byly a byly všechny řešeny postupně a mnohé jako chemicko-mechanické odkujování bylo vyřešeno vlastními zlepšovacími návrhy. Co dovede iniciativa lidí! Zlepšovatelů z řad mladých techniků i dělníků stále přibývá a každý pátý zaměstnanec je zlepšovatelem. Zlepšovacími návrhy bylo ušetřeno 446.224 Kčs a v normohodinách asi 8 pracovníků, celkem 904.603 Kčs. Pracovníci byli přiděleni na jiná místa. Kolektiv konstruktérů, vedený s. Jarošem, realizuje zlepšovatelské návrhy a rozvíjí zlepšovatelské hnutí. Myšlenky rodí nápady, které jsou nevyčerpatelné.
    Také Všudybyl našel stroje v hodnotě 1.634 Kčs a mnohé se ještě po zlepšení uplatnily. Nejlepší technici byli vysláni do jiných závodů i na Kubu. BSP je 37, z toho 7 ženských. Ženy se v závodě dobře osvědčují, ze 7 brigád bylo kladně vyhodnoceno 5, nejlepší je mládežnický kolektiv Marie Bábíčkové, který se přihlásil o titul Kolektiv 20. výročí osvobození ČSR. Celostátního sjezdu brigád v Praze se zúčastnil vedoucí brigády “XII. sjezdu KSČ”, s. Vojtěch Minařík a František Kellner vyznamenán MHP. Zelená Marsu byla vyhlášena jako soutěž mladých zlepšovatelů.
    Závod nežije jen prací, ale poskytuje i uspokojení mnohých zájmů. Tak střelci ze Svazarmu pravidelně trénovali na střelnici v Polámaných, myslivci se vyžívali ve svém sdružení, motoristé měli závod autokar, v Dukelském závodě branné zdatnosti se také dobře uplatnili. Mnozí vynikají v muzice, jako s. Jiří Petrů, který je primášem souboru Dubina, s kterým byl na zájezdě v Belgii. Cizích návštěvníků bývá v závodě hodně, z Belgie, Jugoslávie i z Indie, z SSSR v MČSP jako vzpomínku na naše osvobození měl besídku partyzán s. Ivan Koval. S pracujícími z Čimkjentu družba stále trvá, hrál se také šachový zápas na dálku. Na oslavu SNP přijeli bývalí partyzáni s. G. Kljagin a s. L. Charitončik, dcera lékaře-partyzána.
    V ČSŠK si mimo první pomoci všímali i nemocnosti a úrazovosti a snažili se jim preventivně předcházet, zároveň se závodní lékařkou. Také dárců krve zdarma už přibývá. 1. máje se pracující ze závodu zúčastnili velmi slavnostně, zvláště ženy si připravily pěknou květinovou výzdobu do průvodu. Pro štafetu k VŘSR připravili tradiční vyšitý šáteček.
    Požárníci, v nichž je dost i žen, vedli si také dobře a letos se zaměřili na prevenci. Nejen požáry hasit, důležitější je poučování i bdělostí jim zabraňovat, což se jim skutečně daří. Při udělování premií se dbá také na to, jak se dodržují požární předpisy. Návštěva ministra ing. Josefa Krejčího spolu se zástupci z ÚV KSČ hodnotila závod 18. září t.r. jako velmi dobrý již po 3 roky.
    Loučení s důchodci bývá vždy dojemné a když odchází zasloužilý pracovník, jako to bylo u s. Karla Pohořelského, bývá to i trpká chvilka. Ještě že při každém loučení hraje závodní hudba. Vážně a pak vesele, aby si loučící mohl i zatančit. A poslední slova bývají: Přijď zase mezi nás! Nejhorší je, že letos se závod loučí také se svým časopisem Kyjovským hutníkem, který vedený s. R. Pavlovičovou byl živým svědomím, i dobrým pomocníkem v práci. Úsporné důvody k tomu vedou a tak zbývá jen veřejná tribuna.

    Mlýny a těstárny v Kyjově mají vynikající pracovníky, kteří zajišťují nerušený chod závodu, instalovali nové stroje a udržují je v pořádku. Je to BSP vedená s. Hynkem Holečkem. Tato také zhotovila dopravní pásy pro nouzovou vykládku obilí a zrekonstruovaly vlečku a stále uplatňují jiné zlepšovací návrhy.
    Dalšími vynikajícími zlepšovateli je již dávno známý s. Jakub Vašulka, ale nezadá mu ani s. Antonín Přikryl (i Koutný). Soutěží o titul Dílna socialistické práce. Co je na takové snaze chvályhodného, je to snaha odvádět dobrou práci “bez poháněče”, ukazovat, jaká svobodná i iniciativní práce má být. I ostatní brigády socialistické práce pracují dobře, byly kladně ZV ROH vyhodnoceny. Další čtyři BSP se přihlásily do soutěže. Závod má hrdý titul Závod XII. sjezdu KSČ.
    Ač byla snížena výroba mouky pro menší poptávku, zvýšila se výroba ostatního zboží. u Mouky se osvědčuje automatické balení, které je rychlé, hygienické a váhově přesné, takže v obchodech se objevuje mouka už jen balená v závodě.

    Družstvo Inva změnilo svůj název na Kyjovan, aby tak lépe vyjádřilo svou příslušnost ke Slovácku. Zaznamenává bouřlivý růst a svým rozsahem se řadí mezi velká družstva Jihomoravského kraje. Hlavní výrobní činnost družstva spočívá ve výrobě technického a laboratorního skla, tužkárenských prkýnek, ve výrobě stupadel na elektrické sloupy, kovových košů a oplétání demijonů vrbovým proutím. Družstvo provádí převíjení elektrických motorů, provádí opravy elektrických spotřebičů, zabrušuje reagenční láhve a demijony a provádí broušení olovnatého skla. Družstvo Kyjovan plní a překračuje plánované úkoly a soutěží s družstvem Kožená galanterie se značným úspěchem, což je tím záslužnější, že tu jsou zaměstnáni pracovníci – invalidé.

    Pivovar stále zlepšuje svou kapacitu. Odbyt piva:

    Zaměstnanců je celkem 19 a všichni jako kolektiv jsou zapojeni do socialistické soutěže. Vyhodnocení se provádí čtvrtletně a bylo kladné. Na odměnách bylo zaměstnancům vyplaceno 4.800 Kčs. Také jsou jim zdarma poskytovány ochranné pomůcky a oděvy v hodnotě 136 Kčs na jednoho pracovníka. V rámci generálních oprav byla vyměněna nádrž na teplou vodu a instalován šnekový výhoz na mláto. I zde se mechanizace rozšiřuje.
    Závod soutěžil se sedmi závody o čestné umístění a dobře se uplatnil:

    Je snaha výrobu podle možností stále zvyšovat.

    ČSD má na starosti nejen dopravu a přepravu osob a zboží, ale i udržování a zlepšování tratí. Zaměstnanci se přihlásili k výročí 20. osvobození ČSR závazky splnit plán výkonů do 24. prosince 1964, což také uskutečnili a plán produktivity práce překročili o 1,5% a hlavně zlepšili stav přidělených tratí. Odvedli 10 tun železného šrotu a podbíjení překročili o 5.000 pražců. BSP výhybkářů navařila (v železné kuchyni) pět výhybkových srdcovek a uspořila tak 7.500 Kčs.
    V socialistické soutěži získali Rudou standartu, o niž se zasloužili zaměstnanci dílen, když svařování bezstykových kolejnic splnili dvojnásob a ještě levněji než strojní stanice v Bratislavě. Také hodnotné závazky vyhlásili jako např. výměnu dřevěných pražců za železné. Ještě by se měla zlepšit čistota nádraží a jeho úprava, v níž menší nádraží naše daleko předčí. Stánek PNS a bufet slouží k pohodlí cestujících, ač místnosti bufetu v zimní době sotva stačí návalu.

    V ČSAD si dal pracovní kolektiv závazek, že budou soutěžit o titul Závod 20. výročí osvobození ČSSR. Řidiči se přihlásili do soutěže 1 milion km bez závad. Je to perný úkol, protože autobusový park je už zastaralý, letos přibylo jen 10 nových autobusů. Připravuje se automatické čištění autobusů, protože dosavadní vyžaduje hodně času, většinou z volného. Také hygiena v autobusech se zlepší, pokud cestující nebudou sami zbytečně znečišťovat. Je zajímavé, že někde si nástupiště občané sami upraví, vydláždí, jinde klidně nastupují na okraji prašné nebo blátivé i loužové vozovky. Návaly cestujících jsou zatím neodstranitelné, není dostatek vleček, aby pojaly přebytky po směnách.
    ČSAO-opravny pracují velmi dobře. Získali také Rudou standartu podnikového ředitelství. Plán byl splněn na 102%. Do socialistické soutěže je zapojeno 96% zaměstnanců. V ČSAD bylo za rok 1964 přepraveno 20.783.000 osob a 1.367.000 tun různého zboží. Produktivita práce splněna na 101,3%. Za tím vším stojí lidé, řidiči, kteří jezdí bez nehody a soutěžící v 8 BSP.

    Naše pošta má tyto oddíly: poštovní služba, telefon, telegram, dálnopis, rozhlas po drátě, televize, stavební montážní práce, automobilová doprava zboží, peněz a listovních zásilek. V poštovním a telekomunikačním provozu se postrádají ZŠP (závodní školy práce) a to má vliv na kvalitu spojařské práce. Většinou jsou zaměstnány ženy, u nichž je značná fluktuace a nově přijaté neprocházejí kurzy, takže jejich zapracování trvá delší dobu. Mimoto pošta provádí další transakce jako výplata za zemědělské produkty, zavedení sdruženého inkasa (poplatky za elektřinu, plyn, rozhlas, televizi, telefon atd.), čímž se snižuje administrativa jiných složek.
    Jaký má pošta provoz, vidno na těchto číslech:

    V Sazce bylo podáno celkem 4.481 kusů, ve Sportce 120.552 kusy. Rozhlas má 2.091 posluchačů, televizi 1.276 a sdružený poslech 402. Televizních majitelů přibylo o 154, rozhlasových ubylo o 181. Poštovní novinová služba má dva stánky, jeden na náměstí, druhý na nádraží. Kromě toho se tisk prodává i na poště, ve třech trafikách a v nemocnici. Předplatitelská střediska jsou i v závodech. Nejvíce je odběratelů Rudého práva 1.146, k tomu nedělního 1.240 a pondělního 1.303, Rovnosti 618, Slovácka 483, ostatní se podílejí menším počtem. Jeden výtisk Rudého práva připadá na 13 obyvatel, Rovnosti na 22. Celkový počet dodaných novin, výtisků a časopisů bylo přes 1 milion. Také na venkově za zvláštní odměnu vypomáhala mládež a doručila 48.141 kusů. Je to pěkná a záslužná práce, která i něco vynáší.
    Telefonních stanic je 742 a nejsou ještě zřízeny v novém sídlišti Za stadionem. Průměrný počet hovorů na jednu telefonní stanici byl 295, služebních 3.613. Plán byl splněn přes 100%. Poruchovost byla po celý rok dost vysoká, buď zaviněná bouřkovou činností nebo i prací na výkopech a byla zřízena zvláštní četa, která poruchovost odstraňovala.
    Telegramů bylo podáno 18.398, došlých bylo 14.641 a telefonicky dodaných 15.271. Pro provoz má pošta tři auta pro svážku a rozvážku, jedno auto pro kabelovou četu, pro údržbu dva mopedy a jeden motocykl. Všechna vozidla jsou stoprocentně využita. Stav zaměstnanců je 53, z toho 43 ženy a 3 řidiči. Pracovníků ubývá, protože jinde jsou mzdy vyšší, výhodnější pracovní doba, méně noční a půlnoční práce jako vykládka na nádraží nebo služba u telefonu.
    Zlepšovatelé jsou 3 a podali 16 zlepšovacích návrhů a 4 přijaty na zlepšení provozu. Jeden zaměstnanec byl vyhodnocen celokrajsky – Vl. Sedlář. Brigáda socialistické práce je také vyhodnocena.

    Komunální služby mají největší pracovní středisko holičství a kadeřnictví s 30 zaměstnanci. Oděvní služba má 29 pracovníků, navijárna 9 pracovníků, kamenosochařství také, zasklívací služba 8 a RTS (nedopsáno).
    Od 30.6. byla navijárna převedena do Moravského Písku a autolakovna pro nevyhovující provozní místnosti zrušena. Za stadionem byla otevřena moderní holičská a kadeřnická provozovna vedle samoobsluhy, již dříve v provozu, kde pracují na dvě směny čtyři pracovníci. Zde noví obyvatelé krásných bytů v sídlišti mají i pěkné pohodlné zařízení, stará provozovna se přestěhovala provizorně na náměstí č. 1, než se její bývalé místnosti generálně opraví. Novinkou je vlastní vůz Kuka na odvoz popela, který bude odvážet popel a smetí i ve Ždánicích a Koryčanech.
    Mnohé provozovny jako cestovní informační služba mají nevyhovující místnosti, vlhké a plesnivé, v nichž ani značné topení nemůže odstranit hnilobný vzduch. Špatnou místnost má i brusírna. V autoopravně se zřizuje konečně sociální zařízení.
    Manko z minulého roku bylo již vyrovnáno, někde byl finanční zisk překročen, u jiných provozoven je kolísavý. Občané mají na služby stále větší nároky, na něž provoz nestačí. Nejhorší situace je v malířství a natěračství, kde je nedostatek zaměstnanců bez dorostu, že se občané musí obracet na různou výpomoc těch, kdo tomu aspoň trochu rozumí nebo bývalých malířů, pracujících v závodech.
    Komunální služby převzaly i nové koupaliště do svého provozu, které bylo i krásně vyzdobeno květinovou úpravou, jež se uchovala až do konce sezóny. Státní plán Komunální služby splnily na 102,3%. Slabší tržba byla u kamenosochařství pro špatnou organizaci práce, u knihařství, kloboučnictví, osobní a nákladní dopravy a rychloprádelny. V květinářství byl nedostatečný výběr květin, zvláště řezaných. Novým ředitelem je s. Eduard Svozil.

    Státní pojišťovna plní své úkoly stoprocentně, např. plán dobrovolného pojištění obyvatelstva, tak důležitého činitele pro soukromé zabezpečení nemovitého a více i movitého majetku byl za rok 1964 splněn přes 104%. Od 2. pololetí převzala pojišťovna i inkaso daně z motorových vozidel a bylo na této dani odvedeno finančnímu odboru ONV 2.500.736 Kčs, což svědčí o značné motorizaci obvodu. Majetkových škod bylo nahlášeno o 21% více než bylo plánováno. Nejvíce škod bylo na zvířatech, ale i na živelných pohromách. Také v úrazovém pojištění bylo hlášeno o 13% více úrazů než bylo plánováno, zase motorismus.
    Na snížení škodovosti u zvířat v JZD působili tři zaměstnanci pravidelnou kontrolou a opravdu se podařilo vlivem kompetentních činitelů snížit úhyn u prasat o 36%, u skotu o 35%. Tak bylo zachráněno 72 kusů skotu a 300 kusů prasat. To už je pěkná hodnota! Družstva také soutěžila o nejmenší úhyn. V letních měsících byla vyhlášena soutěž mlátičkářů a požárních hlídek mládeže, která také měla úspěch. Také školení za účelem sníženosti požárů bylo provedeno a na školách besedy na toto téma. Je to vlastně úkol dlouhodobý a neustálý, vyžadující trpělivé výchovy zvláště u mládeže, kterou ohýnky tak lákají. Je zajímavé, že zatímco se v závodech úrazovost snižuje, narůstá v JZD, kde vlivem ještě nevžité mechanizace často k úrazům dochází. Také preventivní opatření jsou malá a bezpečnostní technici neexistují.
    Státní pojišťovna je přihlášena do soutěže: Závod 20. výročí osvobození ČSSR, v níž zatím dosahuje dobrých výsledků. Práce zaměstnanců je nemalá, neboť mimo práci v kanceláři je nutná i práce náborová a ideologická, k níž jsou vybíráni nejlepší pracovníci. Také někteří byli vyhodnoceni, např. Jan Zahradník, kterému byl propůjčen titul Vzorný pracovník ministerstva financí – řád ministerstva. Vzorný kolektiv pracovníků je v likvidaci škod.