V kulturním životě města je vedoucím Sdružený závodní klub ROH, který soustřeďuje kulturní složky závodů i městské a tak jeho vlastní poslání, pomoc v plnění výrobních úkolů, se omezuje jen na poslání kulturní a osvětové. Kvalifikace pracujících se přidružením Lidové akademie má zvyšovat různými kurzy, jak všeobecného a jazykového vzdělání, tak také odbornými. Probíhaly kurzy němčiny pro začátečníky a pokročilé a kurz českého pravopisu. V ČSAD byl kurz němčiny pro řidiče, jezdící do ciziny. Probíhaly odborné přednášky pro zahrádkáře, kterých stále přibývá a kteří opravdu chtějí mít ten svůj kousek země řádně využitý. Hudební kurzy se také ujaly, mají 72 žáky (mimo LŠU) a v kurzech pohybové výchovy (rytmiky) 150 žáků, což je jen vítané, i když je navštěvují jen děvčata. Také se uplatnily kurzy šití.
    Kurs moderních společenských tanců a chování, vedené lektorkou Vlastou Lykovou z Brna, se plně nevyužil, scházelo, což je podivné, tanečnic. Vyšší školy raději posílaly dívky do Dubňan nebo měly taneční na VVZŠ, kde je také estetické prostředí, jehož se na Záložně nedostává. Co bylo dobré pro nás před čtyřiceti lety, není už dnes, zvláště když sály mají být vymalovány až v dubnu 1965 a to se tam vytápí postaru kamny.
    Úspěch měly výstavy, pro něž byly upraveny v radnici místnosti, kde byla dříve umístěna “pozemková kniha”. Ač nejsou příliš světlé, jsou dost prostorné a dobře osvětleny uměle a vytápěné plynem. Úspěch měla včelařská výstava spojená s prodejem výrobků z medu, jak pečiva, tak medoviny, obojí se prodávalo jak zdarma. Výstava bývalých klátových úlů i jiných starodávných, ale i nejmodernějších s nezbytným včelařským náčiním, budila zvláště pozornost. Prostě byla to okrsková událost, poučení pro mládež i dospělé.
    Ale i výstavy obrazů nebyly bez úspěchu. Moravská galerie zapůjčila řadu obrazů malířů starší generace, kterou za 14 dní navštívilo 1.024 návštěvníků. Smlouva SZK, který si místnosti pronajal, zaručuje, že se budou výstavy hodnotných obrazů opakovat. I výstava k týdnu polské kultury – panely s obrazovými reprodukcemi a texty si činitelé polského kulturního střediska sami přivezli – vzbudila pozornost, nejvíce u mládeže. Výstava ovoce a zeleniny v říjnu přilákala zas jiné zájemce. Mimo uvedené výstavy byly ještě tři, V zemi pouští a hor, z Hodonína výstava obrazů a kreseb a grafiky z Brna. Estetickou výchovu si bez výstavní síně nedovedeme představit. Patří k ní i květinová výzdoba.
    Z další činnosti uvádím akce souborů a kroužků: Divadelní soubor sehrál hru Jizva. Symfonický orchestr za řízení Oty Dostála účinkoval při místních akcích, provedl dva výchovné koncerty a hudebně doprovázel rytmickou pohádku Zdeny Teplé “Zlatý drak”, která byla provedena šestkrát. Taneční orchestr vystupoval pravidelně při tanečních večerech SZK a nedělních odpolednech. Pěvecký soubor Kyjovanka měl příležitostná vystoupení k MDŽ v okolí Kyjova a dvakrát účinkoval v Domově důchodců, kde způsobil stařečkům velkou radost. Loutkářský soubor dvakrát hrál pro děti Zimní hříčky. Koncertní vystoupení souboru Moravan mělo pěknou návštěvu, ač bylo v neděli odpoledne. Také koncert bulharských umělců, zpěváků z Vídně, Varny a Sofie, bylo mimořádnou událostí pro naše město, neboť nešetřili svým hlasovým fondem a zpívali jako před velkým fórem a na velkém jevišti arie ze světových oper.
    Obvyklé oslavy Únorových událostí, Leninský večer, 20. výročí SNP bylo vyjímkou, o níž se zmíním zvlášť, a VŘSR byly také uspořádány v rámci činnosti SZK a za účasti škol. Pro mládež byl uspořádán o pololetních prázdninách Karneval mladých a pro starší Ples mladých.
    Z divadelní činnosti zájezdové nutno zhodnotit vystoupení Slováckého divadla, které sehrálo šest her, nejúspěšnější Jan Hus, v hlavní roli J. Mecenarovský. Skvělé dědictví sehrálo divadlo z Prahy s St. Neumanem, dvě hry divadla bří Mrštíků z Brna a Černé divadlo z Prahy vzbudilo zájem svým neobvyklým vystoupením ve hře Beze slov. Pohostinné vystoupení měl soubor z Hlohovce, dávný přítel Skláren, hrou Hadrián z Římsu. Slováci hrají opravdu dobře a výrazně.
    Z veselých večerů nutno se zmínit o souboru J. Zimy: Proč se neusmíváš, estrádě z Brna: Nebojte se inventury a profesionálního souboru z Prahy: Babiččina krabička, která měla úspěch i v televizi a proto měla dobrou reklamu. Také z Vracova vystoupil divadelní soubor se hrou Nebezpečná křižovatka.
    Z přednášek byla zajímavá přednáška Dr. Zázvorky z NDR – berlínská televize – Boj proti západním imperialistům, která byla překládána (5.4.). Uvádím z ní nejpozoruhodnější, jak Západní Německo nepřeje si mír, zřizuje už dvě revanšistická ministerstva a v nich jsou osvědčení nacisté a ve svých spolcích sdružují na 2 miliony členů. Jak nutné je přátelství mezi NDR a socialistickými zeměmi. Mládež, která už nepoznala válku, je také infikována. Špičky Komunistické strany Západního Německa musely přejít do NDR – Štvaní a útisk, toť pravá tvář NSR!

    XV. FFP je oficielně druhý, předtím probíhaly vlastně jen přehlídky. Význam festivalu po stránce kulturní i politické stoupá. Ovšem pro sám Hodonín asi nemá ten význam, mimo delegaci, vstupenky se nerozprodané vracejí, že zaměstnanci odmítají k nám jezdit. Také Veselsko mělo své akce a tak se festival omezil opravdu jen na Kyjov a okolí. I červnové počasí bylo nepříznivé, bouřkové a přeháňkové a jen jedno představení bylo počasím neohrožené. Přesto návštěvníci setrvávali na místech, chráněni různými obaly, jen prudký lijavec je donutil hlediště opustit a tuto vytrvalost oceňovaly i různé delegace.
    Propagace byla provedena opožděně, ale přece jen včas a byla jednoduchá a vkusná. Kovový panel na náměstí byl ústřední propagací všech filmů. Dvoudílné panely byly umístěny na nástupních stanicích ČSAD i ČSD, i na zábradlích u přechodů silnice. Pěkná byla vlajková výzdoba náměstí a ulic vedoucích k přírodnímu hledišti. Ve všech denících a časopisech byly zprávy o festivalu jak předem, tak během festivalu. 10 tisíc pozvánek ve formě letáčků bylo též rozhozeno. Výzdoba výkladních skříní byla soutěžní. Ze 16 dostaly 4 odměny. Velké festivalové plakáty vkusně zdobily všecka vhodná místa. Také květinová výzdoba u přírodního hlediště byla velmi půvabná a vše bylo uklizeno, jako na veliký svátek. Organizace spočívala většinou na vedoucím kina, s. Ludvíku Pokorným, ale i s. Zd. Teplá dobře pomáhala, tak jako festivalová porota, vedená s. Cílečkem.
    Nyní o promítaných filmech, z nichž některé byly opravdu pozoruhodné a místní porota je správně tipovala jako film Obžalovaný, Limonádový Joe. Jako první byl promítán 27. června 1964 širokoúhlý barevný film produkce NSR – Zámek Gripsholm s Janou Brejchovou, pro niž byl tento film zařazen na první místo jako lákavá podívaná. Před filmem hrál dechový pionýrský soubor ZDŠ Kyjov, vedoucí Josef Frýbort. Patrony byly Mlýny a těstárny Kyjov, JZD Ježov.
    V neděli 28. června byl promítán český film Obžalovaný podle novely L. Haškové. Film se zamlouval svým aktuálním problémem odpovědnosti – kdo odpovídá za podvody – viník je výš a proto se před soudem neobjeví. Kulturní vložkou byla dechová hudba a patrony ČSAD Kyjov, Vinařské závody Bzenec, JZD Strážovice.
    29. června se promítal taktéž aktuální byť fantastický film americké produkce Myš, která řvala. Cimbálová muzika SZK ROH Hodonín uváděla kulturně. Patrony byly závody Lignum Hodonín, Hodonínské cihelny, Komunální služby Kyjov a JZD Dražůvky.
    30. června byl uveden japonský širokoúhlý film o skupině gangsterů Nebe a peklo. Před filmem vyhrávala dechovka z Milotic, patrony byly Slezan Svatobořice, důl Dukla Šardice, JZD Šardice a JZD Kostelec-Čeložnice.
    1. července t.r. byl uveden detektivní film se špionážním námětem maďarské produkce Foto Háber. Před představením zahrál žákovský dechový soubor Šroubárna Ždánice a patronát měly Šroubárna Kyjov a Ždánice, JZD Družba (Bukovany, Nechvalín, Ostrovánky).
    2. července jsme uviděli pěkný a veselý sovětský film širokoúhlý Chodím po Moskvě. Před promítáním vystoupila vhodně rytmická skupina vedená Zd. Teplou, dirigent Oto Dostál. Patronátní závody: Pramen Kyjov, Restaurace Kyjov, Jihomoravský velkoobchod, OV ČSM Hodonín, OV SČSP Hodonín, JZD Dolina Petrov, JZD Moravany a Žeravice.
    3. července diváci shlédli širokoúhlý špionážní film NDR – Přísně tajné. Kulturní vložku měl soubor Nafta Hodonín a patronát Inva Kyjov, Elektrosvit Svatobořice a JZD Svatobořice. Obsah filmu byl poučením, jak stále se množí plány imperialistů na potlačení NDR.
    4. července byl promítán širokoúhlý polský film, poslední dílo režiséra Munka Pasažérka. Vystupoval jako kulturní vložka zdejší národopisný soubor a patrony byly Sklárny Moravia, JZD Sobůlky a Vracov.
    5. července jsme uviděli předposlední festivalový film, anglické produkce ze sportovního života, Ten sportovní život. Pěkné bylo vystoupení kyjovských gymnastů před promítáním, které cvičí Vladimír Vasický. Patrony byly závody Jednota Hodonín a OÚNZ Kyjov.
    A poslední film české produkce, 6. července Limonádový Joe aneb Koňská opera, film, o jehož návštěvu se diváci div neporvali a po němž vycházeli s úsměvem, zvláště mládež halasila. Před představením vyhrával taneční orchestr SZK ROH, vedoucí Hrbáček. Patrony byly Rudý říjen Velká nad Veličkou, Státní pojišťovna Kyjov, JZD Kyjov.
    I přes špatné počasí byli diváci s festivalem spokojeni a také hosté, kteří k nám zavítali. Režisér Lev Kulidžanov z SSSR o festivalu prohlásil: “Nepochybuji, že festival bude každým rokem zajímavější a zajímavější. Přeji mu z celé duše další rozkvět.” Herec z NDR Werner Liezek: “To, co jsem na festivalu zažil, přesahuje všechno mé očekávání. Nevím čím mám dříve začít – organizace, pohostinnost, země, lidé… To vše je velký zážitek. Mým největším přáním by bylo opět navštívit Kyjov a krásné Československo. Obdivuji se vašim divákům, kteří i v dešti dovedli sledovat film.
    H.A. Müller: “Znovu jsem mezi diváky prožíval své filmování. Těžko se loučím, ale věřte, musím se znovu vrátit, protože chci.” Rovněž Poláci velmi srdečně naše diváky zdravili a prohlašovali, že k nám každý rád jede. O našich hercích ani nemluvím, až příště, aby té chvály nebylo moc. Film letos navštívilo 22.528 diváků, které neodradilo ani málo příznivé počasí.

    Městská lidová knihovna má také velký kulturní význam. Mládež i dospělí, vždy je tam plno a zaměstnankyně už znají své zájemce, upozorní je na novinky nebo že žádaná kniha je už k mání. Škoda, že mnohé oblíbené knihy se jim i ztrácejí a některé nejsou vůbec k nahrazení a peněžitá nebo jiná náhrada je opravdu jen slabá náhražka. Čtenáři by měli být na knihy opravdu opatrnější, nepůjčovat sami dále, v kolektivu lépe uschovat a jsou i takoví, že jsou některého “titulu” žádostiví – sobci.
    Jak to vypadá v číslech. K 1.1.1965 23.841 svazků, 6.969 naučných a 3.930 pro mládež. Počet čtenářů 1.305, z toho 447 mládeže (34%). Na jednoho obyvatele připadá 8 výpůjček, jsou čtenáři, kteří si naráz vezmou i 20 svazků a na kratší dobu, malou knihovničku. Proti minulému roku se počet výpůjček zvýšil o 17.463, z toho naučné literatury 11.902, tedy o 4.220 více. Dálkově studujícím se opatřuje potřebná studijní literatura zdarma i výpůjčkami z jiných knihoven, hlavně univerzitních. Nová pobočka bude otevřena v sídlišti Za stadionem.
    I osvětová činnost knihovny byla bohatá. 34 besed bylo o knihách a bylo na nich 1.628 návštěvníků, 17 besed bylo naučných. Besedy byly i mimo Kyjov např. pro JZD Násedlovice v rámci BSP beseda o knize M. Majerové Nejkrásnější svět, na školách o knize M. Pujmanové Život proti smrti a nejkrásnější byl monolog zasloužilého umělce Waltra z knihy Sbohem pane profesore, o čemž i mládež znamenala “že to bylo prima, bezva, hezké, dojemné”. Televizní besedy byly pro dojičky a ošetřovatele skotu s odborným výkladem zvěrolékaře a pracovníka z pojišťovny. Mládež exkursně také knihovnu navštěvuje jako doplněk vyučování a také se pro ni pořádají besedy u televizoru.
    V předvolebním období zaměstnankyně knihovny utvořily rozhlasový kolektiv, který vedla vedoucí s. Marie Poledňáková, která i jinak je činna v osvětovém dění jako výborná recitátorka. Výstavky byly organizovány po celý rok v knihovně ke všem výročím, hlavně v Měsíci knihy – výstavky novinek jsou běžné. Metodická pomoc byla poskytována venkovským knihovnám. Také byly vydávány metodické materiály, jako vhodné básně k STM pro různé kategorie, seznamy článků o volbách a k SNP i k Týdnu výživy a metodický tisk k vypracování statistického hlášení o činnosti knihovny za rok 1964.
    Mládeži byla poskytnuta pomoc individuálně při výběru básní k STM, k oslavám i při FO. Práce v knihovně není tedy jen za knihovnickým pultem a v zařazování knih, ale je to i drobná soustavná osvětová práce, ke které často služební hodiny nestačí. V připojené čítárně, otevřené odpoledne i v neděli dopoledne, střídají se zaměstnankyně a na tabuli informují návštěvníky o zajímavých článcích v denním tisku i časopisech. Návštěva půjčovny časopisů vzrůstá – 1.010 výpůjček. Návštěva čítárny 6.534 osob.
    Znovu musím poznamenat, že na stavu místností knihovny i čítárny se nic nezlepšilo, že je tam pořád vlhko a plíseň, že podlahy se drolí, knihy není kde umístit a v regálech nasakují plesnivinou. V tomto ovzduší zaměstnanci pracují a zasloužily by ty obětavé pracovnice více uznání.

    Tělovýchovná jednota Jiskra začala tímto rokem už s přípravami na III. celostátní spartakiádu. Počítá asi 2.300 cvičenců. Nejprve byli vybráni k nácviku cvičitelé. V lehké atletice byl nástup úspěšný. Starší dorostenec Michal Strýček hodil koulí 15,69 m, čímž dosáhl třetího nejlepšího výkonu v ČSSR a získal v Pardubicích bronzovou medaili. Vlad. Paleček se v hodu diskem umístil na 2. místě a v Blansku se stal přeborníkem. Úspěchy jsou výsledkem i perného cvičení na hřišti. Trenér dorostenců Dr. R. Strýček má o vynikající výsledky i o dobrý průměr svých cvičenců hlavní podíl. Tak se podchycuje mládež a nesejde na scestí.
    Sportovní oddíly měly také značné úspěchy. Stolní tenis mužů i dorostenců vítězil v okresním přeboru. Kuželkáři se dostali do krajského přeboru a získali 3. místo. Pěkné i když kuželna pořad schází. Odbíjená se také pěkně rozvíjí a muži se dostali do finále.
    V kopané naše mužstvo hrálo ve II. třídě. Zajímavý byl zápas mezi XI. čsl. rozhlasu a televize a XI. kyjovské nemocnice, jenž byl natáčen i s potomní besedou s Jiřím Štuchalem, rozhodčím i konferenciérem. Dokonce jeden fotbalový finálový zápas v září řídila žena, s. Adamcová. Nejmladší dorostenci za dobrou činnost byli odměněni desetidenním zájezdem po Valašsku a Slovensku a také i nějaký zápas si zahráli. Mezi Slovanem Hodonín a Jiskrou Kyjov vzniklo nedorozumění o termín zápasu, všední den místo neděle, které řešil až krajský výbor ČSTV.
    Nástup hokejistů byl dobrý, ač začali hrát na přírodním ledě až před koncem roku 1963. Dorostenci byli méně úspěšní, scházelo jim více tréninku. Sportovní hry mládeže se rozvíjejí v utkáních mezi školami.
    Největší úspěchy mívá oddíl košíkové žen, který hrál vítězně o putovní pohár Skláren Moravia a předně se umístil v I. lize. Za dobrou representaci našeho sportu získal zájezd do Rakouska, podívali se do Alp a sehrály se tři zápasy, jeden tréninkový a dva byly vítězné. Předtím hrál oddíl mezinárodně s družstvem Niebelungen Wien a s Feminou Bern, oba vítězné. Nejlepší hráčkou je pořád Helena Jošková, která získává nejvíce bodů. Je mistryní sportu a nemá v úmyslu svůj oddíl opustit.
    Svazarm se stal pevnou základnou naší výchovy mládeže v technice i v brannosti a pečuje o tělesnou zdatnost mládeže. Pěstuje různé druhy technické činnosti jako výcvik radisty, výcvik v motorismu, modelářství, ale provádí se i výcvik parašutistický, letecký a střelecký. O všechny druhy výcviku jsou zájemci.
Plachtařská činnost byla také zlepšena vlečným motorovým letounem. Výkony se zvyšují, od dosažených 100 km přeletů se překonala vzdálenost až 300 km na bezmotorovém letadle. I v motorovém provozu se dosáhlo dobrých výsledků. Letiště neslouží jen pro sportovní činnost, ale je používáno ČSA i pro aerotaxi.
    I jiné sportovní závody bývají, cyklistika, motoristické – plochá dráha, motokar aj.

    Myslivost na Kyjovsku měla od nepaměti příznivé podmínky pro mnoho druhů zvěře. Od klů mamutů uložených v muzeu najdete v něm i různé druhy jelenovité zvěře, byli tu i dravci, medvěd, vlk (ještě dědeček vyprávěl asi o zatoulaném vlkovi v chřibských lesích) a početné druhy srstnaté a pernaté zvěře. Ovšem lovci v době feudalismu i kapitalismu byli jen páni, majetníci velkostatků, nebo jako v Kyjově, nájemci honiteb, kteří si to mohli finančně dovolit. Lid byl jen přizván jako honci a není divu, že kvetlo pytláctví. Majitelé polí kolikrát se marně domáhali náhrady škod, jež jim zvěř způsobila.
    Jiný charakter dostává myslivost po roce 1945. Výkon práva myslivosti byl dán do rukou lidu, lidovým mysliveckým společnostem, kteří najímají honitby. Členy jsou dělníci, rolníci-družstevníci a pracující inteligence. Okresní myslivecké sdružení se změnilo po roce 1948 na Okresní myslivecké sdružení a od roku 1959 na Okresní organizaci myslivecké jednoty. Jsou pořádány kurzy myslivosti, jimiž prochází každý příslušník.
    Myslivci se zapojovali i do politické práce, přičinili se o socializaci vesnice a brigádnicky pomáhali JZD. Hubili polní škůdce, vysazovali stromoví i lesní kultury. Největší jejich práce je v ošetřování a chovu zvěře. Na zimu musí připravit dostatek krmiva, krmelce, lízy a zásypy pro zvěř. Také zachraňují hnízda pernaté užitkové zvěře v době senoseče, vejce bažantí i koroptví dávají do umělých líhní a mladé opeřence vracejí do přírody.
    Červen byl prohlášen za měsíc myslivosti, v jejímž rámci se pořádají přednášky a promítají filmy s mysliveckou tématikou. Také výstavy přispěly k propagaci myslivosti. I myslivecké plesy mívaly pěknou úroveň. Myslivce si těžko představíme bez dobrých ohařů a tak kynologie je také součástí myslivosti. Jarní a podzimní zkoušky ohařů jsou dobré úrovně. Družba mezi okresy je ve znamení výpomoci buď ulovené zvěře nebo v odchytu (Vsetín, Uherský Brod). Z odchytu jsou to na prvém místě koroptve, pak bažanti a zajíci. Jsou to cenné devizy pro naše hospodářství. Myslivci jsou dobrými hospodáři naší země a jest si jen přáti, aby jejich vliv na mládež byl co nejlepší.