Kultura a sport


Kultura

    Kulturní život města se soustřeďuje v SZK (Sdružený závodní klub), který měl řadu zdařilých akcí s velkou návštěvností jako byly přednášky Hanse Brietsche a berlínské televize s námětem Co se skrývá za snahou bonnské vlády o získání atomových zbraní. Jistě to bylo téma k 20. výročí osvobození víc než připomínkové. Také přednáška antarktického pracovníka Antonína Mrkose byla pozoruhodná a přitažlivá.
    Kurzy Lidové akademie proběhly pěkně, byl zájem nejen o jazykové vyučování, ale i o kurzy pro ženy a pro muže zámečnictví a svářečství. Oblíbený je kurz pohybové výchovy (rytmika), který rozšiřuje svou činnost i na venkov. Soustřeďuje děti od věku předškolního a jeho představení bývají krásnou náplní kulturních vložek. Samostatně vystupují každoročně v nějaké baletní pohádce, která se hrává i v okolí. Naposled to byla pohádka Sůl na zlato, upravená vedoucí Zdenou Teplou s hudbou Oty Dostála, profesora Zdravotní školy, známého dirigenta Symfonického orchestru.
    Výstavní síně na radnici jsou stále obsazeny. Pozoruhodná byla výstava kyjovského rodáka Františka Kudláče nebo mistřínského rodáka Vladimíra Vašíčka už většinou abstraktními obrazy. I Moravská galerie propůjčuje obrazy se svých sbírek starší školy, vystavují amatéři, i kresby dětí z LŠU se objevily nebo pěkné fotografické výstavy např. Karla Fialy. Odborné výstavy byly: včelařská s historií včelařského vývoje v kraji, dokumentární: Život dnešního Polska a 20 let kulturní práce v Kyjově, 20 let svobodné práce sklářů a 15 let Šroubárny.
    Společenský život mládeže se soustřeďoval v tanečních kurzech, tanci při big-beatu, v plesích společenských i maškarních – i pro děti byl uspořádán maškarní ples za spolupráce Okresního domu pionýrů.
    Z koncertů velký úspěch měla Smetanova Má vlast, zahraná gottwaldovskou Filharmonií za řízení dirigenta Josefa Opěly, která nás podarovala bezvadným výkonem právě na oslavu 20. výročí osvobození ČSSR – v přestávce se objevil i první velitel osvobozeného Kyjova, ppl. V.I. Komorin, tak dlouho hledaný. Koncert bulharských umělců byl krásným zážitkem pro milovníky vážného operního zpěvu i lidových bulharských písní.
    Pořádaly se zájezdy do brněnských divadel, i na sportovní utkání, nebo na vídeňskou lední revui, vystupující v Brně, i do cirkusu Humberto tamtéž. Zájezd na květinovou výstavu do Olomouce se také vydařil. Z cizích souborů bylo pravidelné vystupování Slováckého divadla jednou za měsíc s hodnotnými kusy, i zájezdy z divadla Bří Mrštíků z Brna byly občasné. Také jsme uvítali zájezd divadla Rokoko z Prahy a dvakrát přijelo studio J. Skřivana z Brna. Estrád s předními umělci bylo dost, nejzajímavější byla estráda s NDR, která spojovala operetní a chansonovou hudbu s big-beatem, čímž uvedla přítomnou mládež přímo do vytržení.
    Ochotnický soubor se uvedl Wolkerovým večerem za režie a účinkování jako recitátora i herce Františka Gottwalda. Pěvecký soubor Oldřicha Máčela vystupoval při různých slavnostech a zajížděl i do Hodonína, Luhačovic a jinde. Činnost cimbálového a slováckého kroužku doplňuje bohatou škálu lidových zábav jako kácení máje, dožínkové slavnosti a slovácké hody.
    Každý si může přijít na své v tomto bohatém kulturním kalendáři a přece mnozí lidé dávají přednost jen televizi a to je jednostranné.

Městská lidová knihovna

    Městská knihovna má celkový knižní fond 25.276 svazků, z toho naučné literatury 7.567 svazků a literatury pro mládež 4.158 svazků. Letos přibylo 1.435 svazků, ubylo 115 svazků. Výpůjček bylo celkem 82.392 svazky, z toho naučné literatury 11.992 svazky a mládež si vypůjčila ze svého oddělení 24.552 svazky, z toho naučné bylo 3.723 svazky.
    Počet výpůjček se zvýšil o 7.579 svazků. Přibývá studentů, kteří potřebují zvláště naučnou literaturu, kterou jim knihovnice opatřují i výpůjčkami z jiných knihoven. Mimo knihovnu na bývalém Michálkově hotelu je zřízena ještě pobočka v Boršově a Za stadionem. I ty mají čilý provoz, v Boršově bylo 3.878 výpůjček a Za stadionem 4.025.
    Po celý rok zaměstnankyně knihovny pořádaly besedy buď ve škole, nebo v družině mládeže, i v Pionýrské organizaci. U televize byly besedy s vysíláním pro školy. Jako doplněk školního vyučování byly promítány v sálku knihovny poučné filmy. V měsíci knihy byly uspořádány besedy populárně naučné, např. o vývoji písma a knihách z nejstarších dob.
    V měsíci přátelství se Sovětským svazem byly promítány filmy pro mládež z Boršova a z družiny. I jinak se dost často různé filmy tam promítají, mládež na ně ráda chodí – jen lepší místnosti pro to mít. Exkurse chodí ze škol a nejen si žáci prohlédnou knihovnu, ale pohovoří se s nimi o významu a poslání knihy. Z těchto návštěvníků se také získávají noví čtenáři.
    I se Sborem pro občanské záležitosti je těsná spolupráce a knihovnice se podílejí na různých kulturních vložkách přípravou materiálu. V rámci výstavy “20 let budování Kyjovska” měla knihovna také své exponáty. Po celý rok jsou výstavky v půjčovně, různě tématicky zaměřené třeba k politickým událostem nebo jsou vystaveny novinky, nová naučná literatura a při besedách a přednáškách jsou také doplňující výstavky.
    Knihovnice navštěvují i venkovské knihovny a poskytují jim metodickou pomoc, ale i pomohou při inventuře. Pro materiál k STM je knihovna vyhledávána i venkovskými zájemci. Že by knihovna potřebovala generální opravu, je snad zbytečné podotýkat, ale aspoň by se měly vyměnit shnilé podlahy, které jsou sice přikryty koberci, ale pořád prašné. A ta stálá vlhkost také knihám a lidem neslouží.

XVI. Filmový festival pracujících

    XVI. FFP byl pořádán v rámci oslav 20. výročí osvobození ČSSR a také vybrané filmy vyjadřovaly vzpomínky na dobu okupace – působivý film Atentát a ještě citově působivější slovenský film Obchod na korse. Norimberský proces tento dokumentační film o konci II. světové války a první v dějinách, potrestání jejich strůjců, se stal pro nás zadostiučiněním. Špionážní film Kdo jste, Dr. Sorge? byl ukázkou zákulisního boje s fašistickým Německem, sovětský film Chvějící se země – rekapitulací války, italský film Gepard byl historický, polská veselohra Ital ve Varšavě a Panská jízda produkce NSR a Jugoslávie vylehčovaly vážnost programu a Neumlčený zločin z produkce NDR byl takřka kriminalistický – prostě výběr filmů byl takový, aby si diváci přišli na své i přitom tisícovém počtu. Přitažlivými byly filmy širokoúhlé a také kulturní vložky před každým filmem, vystoupení filmových delegací, patronů, nu prostě celý ten slavnostní ráz, jaký každoročně u nás filmový festival má.
    Přes krajně nepříznivé počasí navštívilo festival přes 15 tisíc diváků (proti loňským 22 tisícům), ale i tak splnil festival své poslání, že seznámil širokou veřejnost s nejlepší filmovou produkcí, s herci a filmovými pracovníky, kteří všichni si odnášeli z Kyjova ty nejlepší dojmy, ačkoliv někteří byli i dost uštvaní, jezdíce z jednoho festivalu na druhý (bylo jich 30).
    Mimo vystoupení různých souborů bylo i pozoruhodné vystoupení místní gymnastické skupiny dívek, cvičených vedoucím Vladimírem Vasickým, které bylo i dobrou propagandou III. CS. Denní losování věcných výher bylo zábavné svým podáním, jak to humorně umí ředitel místních kin – Ludvík Pokorný. Pro návštěvníky to byla prima zábava a pro výherce potěšení, ať už to byly vstupenky na další představení nebo párek kuřat. Mnohé výhry byly dary patronů jednotlivých filmů.
    Co práce předcházelo s organizací festivalu, těžko si představí ten, kdo se přijde jen podívat. Zřízení komisí po předběžném vybrání filmů, jejich zařazování, propagace, výzdoba, prodej vstupenek, zajištění kulturních vložek, pozvání hostů a jejich suvenýry, kytice, pohoštění a pak hodnocení každého filmu. Tato komise byla vyhodnocena jako nejlepší. A tak veliký podnik spočívá vlastně i na iniciativě a práci několika jedinců, nejvíce na samém řediteli kin. Letos vycházely i festivalové noviny – Filmováček.

Tělovýchova a sport

III. celostátní spartakiáda Praha

    Přípravy na III. CS začaly již loni a měl-li být úkol splněn, pak propagace náboru byla nutna na prvém místě, jednalo-li se o dospělé cvičence a nácvik také ztěžovaly směny. Kyjov má starou tradici cvičitelskou, jak sokolskou, tak Dělnické tělocvičné jednoty, jež se však soustřeďovala v hodoníně. Po druhé světové válce však zájem o cvičení ochaboval, sjednocená tělovýchova nepřinesla žádané výsledky, až spartakiády jej opět vzkřísily.
    Letos byl nácvik skladeb u žactva i dorostu těžší než minulý a proto dal cvičitelům více námahy a právem pak mnozí byli odměněni pochvalou a vyznamenáním. Okrsková spartakiáda se vydařila, i počasí přálo, ač při secvičné byly ještě přeháňky. My, kteří jsme do Prahy nemohli, viděli jsme tu krásu aspoň v kostce a ostatní doplnila obrazovka televize, ovšem bez té krásy barev.
    Okresní spartakiáda v Hodoníně byla také posílena našimi cvičenci, líbili se malí, okouzlily dorostenky skladbou Jaro země mé, jakož i Má země je kvetoucí louka, náročné bylo cvičení dorostu s lavičkami, výstižná byla skladba žen Zpěv míru a mužů Jednotně vpřed. Cvičení Svazarmovců Silní, odhodlaní, připraveni jistě vzbudilo všude obdiv.
    III. CS svým heslem ve jménu zdraví, síly a krásy, za šťastný život v míru, za vítězství komunismu – své poslání, ukázal zdraví, sílu a připravenost našeho lidu, jistě splnila.

Košíková

    Košíkovou hrají u nás muži i ženy a je to největší sportovní kolektiv, šest družstev. Nejúspěšnější jsou ženy, protože muži se dosud nedostali z krize, schází jim více tréninku i kázně. Dorost si vede lépe. Kyjovské ženy hrají v I. lize a reprezentovaly naši košíkovou i v zahraničí. Absolvovaly vítězný zájezd do Rakouska, Švýcarska a Itálie. Doma se zúčastnily soutěží o Pohár osvobození, které se hrály v Kyjově a obsadily I. místo.
    I na mezinárodním turnaji v Partizánském byly první, rovněž v turnaji o Pohár Skláren. Na našem hřišti hrály i zahraniční kolektivy. Na úspěchu košíkářek má jistě největší vliv poctivá a usilovná práce jejich trenéra, profesora Ivana Kůřila. Helena Jošková, naše nejlepší střelkyně, dosáhla 993 body. V zimě pro košíkovou není vhodný sál a proto se jezdí na nácvik i zápasy do vlkošské sokolovny.

20. výročí osvobození ve sportu

    Na oslavu 20. výročí osvobození byly uspořádány různé sportovní přebory jako cyklisté, kteří jeli Závod vítězství ulicemi města za účasti 120 jezdců. Mezi vítězi byl i Zdeněk Grulich z Kyjova. Rychlostního závodu motokár za účasti 30 jezdců z Jihomoravského kraje nezúčastnil se nikdo od nás vítězně.
    Přeboru se účastnila i kyjovská atletika, odbíjenkářky a odehrával se mistrovský zápas v kopané. Kopaná je u nás průměrná. Svazarmovci měli na střelnici 7. ročník závodů ve sportovní střelbě o putovní pohár 9. května. Svazarmu patří uznání ve výcviku branců jako nejlepším.

Letem sportem

    Naši kuželkáři se v krajském přeboru dostali na II. místo. Škoda, že pořád ještě nemají dostavěnu kuželnu v Kyjově. V lehké atletice dorostu získal Michal Strýček II. místo ve vrhu koulí, i Pavel Adler. Dobře se uplatnil i Ladislav Paleček v hodu diskem. Pěkně si vedou i šachisté – i dorost na školách ZO. Uplatňuje se i jezdectví na ZTŠ a jezdecký den v Miloticích se už stává tradičním.
    Branný den ke Dni armády byl uspořádán na letišti v Miloticích v rámci oslav vítězství u Dukly. Zvlášť vynikající bylo cvičení parašutistů, mezi nimi i žen. Lyžaři jezdí na Lopeník na neděli, hokejisté hrají, jen když je led. Naše tělovýchova i sport se stávají významnou složkou ve výchově národa ke zdraví a k obraněschopnosti.


pokračuj