Počasí letošního roku bylo celkem normální, srážek bylo proti běžnému průměru minulých let o něco více. V lednu bylo málo sněhu, sněžilo mírně jen 12 dní a sněhová pokrývka trvala 22 dní. Mírně mrzlo. V únoru více pršelo než sněžilo, mrazy byly zaznamenány jen na začátku měsíce. V březnu po 2 dny ještě poletoval sníh, ale jinak byl to měsíc srážkově podprůměrný – 18,5 mm.
    V dubnu už pršelo více, ale přece bylo 17 dní bezdeštných s kolísavou teplotou, celkem průměrnou. I květen byl více suchý, srážek 48,4 mm, teplý. Zato červen si to vynahradil, pršelo ke konci měsíce nepřetržitě, 24. června při bouři bylo zaznamenáno 54 mm a celkově dosáhla srážkovost 192,2 mm, s teplotami kolem 30 °C.
    Červenec byl ze začátku deštivý, potom bylo sucho, s občasnými bouřkami. V srpnu bylo 13 srážkových dní, nejvíce napršelo 17. srpna 13,6 mm. V září pršelo jen na začátku, pak bylo až sucho, i říjen byl měsíc neobyčejně suchý. V listopadu bylo ještě sucho, ač chladněji a 28. listopadu už padal sníh, který střídavě se udržel po celý prosinec. Roční počet srážek 701 mm.

    Zemědělství u nás je vlastně kronika JZD, protože soukromý sektor je už na vymizení. Nejprve se JZD věnovala největší pozornost, protože to byla nová forma hospodaření, která se začala uplatňovat jako civilizační proces a dnes zaujímá přední a neodmyslitelné místo. Nastávají nové problémy, aby k dostatku pracovníků bylo pro ně i dostatek práce během celého roku. Během zimy se vyváží hnůj, ke konci se dokončuje zimní orba, připravují se stroje, setba a sadba, propracovává se plán a případně se družstevníci školí nebo si vybírají dovolenou.
    I mnohé rozpory mezi lidmi byly řešeny, nejvíce potíží bylo s mechanizační četou, buď pro údržbu strojů, nebo nedostatečné opravy pro nedostatek náhradních dílů, které se nemožně sháněly. Setba začala koncem března, nejprve to byl ječmen, potom směsky na zrno a na zeleno, pak cukrovka začátkem dubna, kdy ještě bylo trochu vláhy. Nutno poznamenat, že osevní plocha cukrovky se snížila a naše JZD bylo přepsáno do kukuřičné oblasti a tím mělo i sníženou zemědělskou daň.
    Cukrovce byla věnována největší pozornost, každá družstevnice si vzala na starost svůj díl (asi 3 měřice) a tak až do sklizně se oň starala, ovšem mechanizace také se podílela. Někde při prudkých deštích se vytvořily škraloupy, které se tížeji rozrušovaly.
    Větší pozornost se věnuje raným bramborám, které však dozrávaly v období dešťů a jejich sklizeň byla horší i tím, že začínaly žně. Plochy pozdních brambor byly ošetřeny i proti mandelince bramborové, která se však vyskytla ojediněle. I kukuřice byla postříkána Agriolem proti plevelům. Ač kukuřice bývá označována jako královna polí, bývá v ošetřování i sklizni popelkou.
    Okopaniny v noci na 9. června byly postiženy krupobitím a z 30% byly poničeny. Vzpamatovaly se jen částečně. Seno se letos vydařilo, ač sklizeň se opozdila. Státní nákup byl splněn a ostatní množství bylo ponecháno pro vlastní potřebu. Vojtěškové porosty byly napadeny škůdci a tak zničeny. Z luštěnin letos byl zaset hrách a čočka, z technických hořčice. Čočka byla skoro úplně zničena krupobitím, hrách se sklidil na lusky.
    Žně začaly včas, byly rozvrženy na 26 dní, ale počasí je prodloužilo do konce srpna. Dost obilí bylo bouřemi polehlého, mělo se sklízet ručně, nenašli se však už sekáči. Seklo se stroji a kombajnem jen na 11 ha. Počasí někdy i do sklizně zasáhne. Sklizeň slámy se prováděla v blízkosti objektů vysokoobjemnými vozy, které se na frekventované cesty ani nehodí – jsou vyšší než autobusy. Pomoc brigádníků se omezila jen na noční čištění obilí. Ve výmlatových střediscích byli noční hlídači, tak odpadla služba v požárním sboru, protože všichni požárníci mají telefon a hlídači motorové vozidlo. Kolem trati měli hlídkovou službu pionýři. Výmlaty pro drobné držitele půdy byly u kravína, v Nětčicích a v Boršově. Všechno obilí z JZD bylo dodáno jako osivo a proto bylo déle skladováno ve šroubárenské hale, ve sklárně Moravia i ve vlastní ocelokůlně.
    Podzimní práce postupovaly podle plánu, ovšem termín vždy nevyšel, buď z moci počasí nebo z technických závad. První byly sklizeny brambory polorané už po žních, pak odrůdy pozdní. Při této sklizni pro deštivé počasí, které přes pěkný podzim mělo své souvislé období, nebylo možné nasadit dvouřádkový traktorový vyorávač, který sklidí za pracovní den brambory z 1 ha. Jaký to už pokrok proti dřívějšímu “čertu”! O pomoc při sbírání byly požádány školní brigády. Silážní kukuřice byla sklízena řezačkou, která stvoly uřezané zároveň už řezala na kousky a obloukem vyhazovala na nákladní vůz. Zajímavé dobové pozorování. Výkon je až 2 ha denně. I kukuřice na zrno se sklízí jen kombajnem s odlisťovačem, takže odpadá tradiční “šústání”, zachované jen u troškařů.
    Cukrovka se sklízela co nejdříve, kampaň v kelčanském cukrovaru začala už od 27. září t.r. Byly použity už třířádkové vyorávače. Odvoz byl prováděn vlastními vozidly a uspíšen podle okresního rozdělovače přídělem vojenských aut i aut ze závodů a z JZD Čejč. Jen plocha 8 ha, která byla přidělena zahrádkářům, byla sklizena brigádnicky. Sušených řízků si družstvo zajistilo smluvně přes 2.000 q a 60% čerstvých řízků si odvezlo na siláž. Mimo základní plodiny ještě se sklízela zelenina, cibule, mrkev, celer i petržel, otava z luk, jetelina ze strnišť a sklizeň vinných hroznů byla také slušná.
    Jaká byla bilance hektarových výnosů? U obilovin předpokládaný hektarový výnos, na jaře výtečný, červnovým krupobitím poklesl na průměrný. U brambor byl rovněž průměrný, cukrovka lepší – 415 q z ha, na honě v Boršově až 521 q z ha. Probíhaly soutěže při sklizni cukrovky, kukuřice a zimní orby.
    Plnění státního plánu živočišných výrobků bylo normální, jen vepřové maso bylo překročeno, i mléko dodáno navíc. Vejce dodána pomocí drobných chovatelů (dalo se více na násadu, což je výnosnější), drůbeží maso nahraženo vepřovým.
    Poměry v našem JZD se upevňují v řádný chod velkého podniku a příliv mladých sil technicky a odborně vzdělaných po praxi dobře usměrňované bude velkým přínosem. Na mladých vedoucích je poznat elán, i kritičnost, věcnost i důvěru v budoucnost. Menší i větší nedostatky se vyskytují, menší se vyřizují hned na pracovišti, větší řeší členská schůze. Jednotka byla ve výši loňské 21 Kčs.

    Okresní veterinární středisko vypomáhá značně JZD u nás i všem v okolí, jakož i soukromníkům. Je umístěno na místě bývalých jatek. Rekonstrukce se začala provádět letošního roku a potrvá při pomalém postupu delší dobu. Léčí se všechna domácí zvířata, ponejvíce skot a koně. V provozu je i poradna pro drobné hospodářské zvířectvo a léčení. Laboratoř provádí dostatečně běžná laboratorní vyšetření, i pro terén. Na ošetřovně se provádějí i chirurgické zákroky, interní a porodně gynekologické.
    Roku 1966 bylo léčeno na ošetřovně 813 hospodářských zvířat a v terénu 42.041 chirurgických úkonů a co jich bylo vyšetřeno, jsou také tisíce. Jen laboratoř provedla 3.650 vyšetření. Na ošetřovně působí 2 veterinární lékaři, 2 veterinární technici, 4 veterinární technici-zvěroklestiči, 3 ošetřovatelé a 1 administrativní síla. Ošetřovné se nyní platí.