Sklárny Moravia již 8. prosince 1966 splnily plán ve výrobě zboží. Dosáhly toho pomocí strojů, které plně nahradily ztráty v minulých čtvrtletích. Vyráběly se i nové výrobky a používaly se i nové metody tvarování jako u odlivek na hořčici, po nichž je u spotřebitelů velká poptávka. Byla zrychlena výroba velkých konzervových sklenic. Duplexní výroba sklenic Omnia se ke konci roku také zlepšila. I malé velikosti byly dobře zvládnuty, i když jejich výroba není vždy jednoduchá. Nedostatkové výrobky se stávají pomalu běžnými, jen je ještě nutno při správné technologii zavést stavební sklo. Zvláště úspěšná byla série lahví na olej, lahve na mléko nebyly bez ztrát a bylo nutno jejich výrobu zastavit. I výroba kelímků Elida skončila neúspěšně. Zavádí se výroba reagenčních lahví, určených pro zabroušené zátky.
    Velkým problémem je úrazovost zaměstnanců, která sice byla jen o jeden případ větší než loni, ale zvětšil se součet úrazů mimo závod, takže vykazuje, jakoby sedm zaměstnanců po celý rok nepracovalo. Stávaly se případy, že úraz si zaměstnanec zavinil doma, ale dobelhal se do závodu a hlásil, že si jej způsobil tam. Spolupracovníci jeho tvrzení nevyvraceli a touto falešnou soudržností se poškozuje celý kolektiv. Je nutno pak přijímat pracovníky na přechodnou dobu, aby mohl být splněn plán. Úrazy v závodě způsobují střepy, časté jsou i popáleniny, ale příčinou jsou i vadné dveře u vagonů a nepoužívání ochranných prostředků, u žen, když nenosí pracovní kalhoty, vznikají úrazy na nohou. Uplatňují se i partiové boty, které si ženy pochvalují. Také absence byla častá.
    Pro větší čistotu a pořádek se zavedly v závodě velké kovové nádoby, ale ještě je vidět, že se smetí sype na zem na nepatřičných místech. Ovšem před 1. májem a jinými oslavami se udělá generální pořádek, někdy i na zákrok z ředitelství, ale nevytrvá – jako ve městě. Nejvíce starostí působí nedodělky stavebního podniku, pořád ještě nejsou hotovy šatny pro zaměstnance, kuchyně a garáží a vyskytují se takové nechutné nedostatky jako nutnost předělání oken a jiné a jiné. Jsou to stále stejné stížnosti na naše stavebnictví, ale když se staví soukromě, je vše pečlivější. Lepší dozor nebo větší výdělek?
    Přes všechny nedostatky vykazuje závod dobré výsledky a opět získal Rudý prapor ministerstva spotřebního průmyslu. Odbyt obalového skla se menší, v cizině si potrpí i na efektní balení. V dubnu byl uspořádán aktiv, kterého se zúčastnili nejen výrobci, ale i odběratelé a tak se na místě na mnohém dohodli.
    Společensky se závod také uplatňuje, pro zaměstnance se pořádají každoročně plesy, zájezdy, zvlášť i pro důchodce, pro rekreaci je připravena chata ve Varíně v Malé Fatře, kam se jezdí třeba i s rodinou na volné soboty a dovolenou.
    Nejlepší pracovníci byli jako každoročně vyznamenáni jako “nejlepší pracovník ministerstva spotřebního průmyslu” A. Slavík, soustružník, Miroslav Zbořil, strojník, Josef Lorenc, sklář ruční výroby, Josef Mazaň, strojzámečník, Ladislav Virguš, mistr GO. Titul “nejlepší pracovník podniku” byl propůjčen Janu Hengálovi, Miroslavu Kožuskému, Marii Musilové, Jindřichu Patíkovi, Josefu Seluckému a Anežce Křemečkové. Z podnikového ředitelství jako Nejlepší pracovník vyznamenán Josef Široký. A. Felsinger jako MSP, Vlad. Slováček (oboru). Ze zlepšovatelů je stále nejlepší Vítězslav Janíček, k němu se druží Ivan Selucký a Ladislav Hajný. Vzájemných návštěv bylo hojně z domova i z ciziny jako z SSSR, z NDR a z Maďarska. Patronát měl závod nad JZD Sobůlky, ale vypomáhal i všude ve městě jako při FFP, Mírových slavnostech aj.
    Významnou osobností ve zlepšovatelství je Vítězslav Janíček, který v závodě pracuje od roku 1927. Zlepšovací návrhy začal podávat už v roce 1946. Již mu nechybí do 800 zlepšovacích návrhů mnoho. Má i své následovníky a spolupracovníky, ale zatím si stále udržuje prvenství. Ušetří závodu hodně peněz a je proto i sám dobře odměňován, ale mnohé se zaplatit ani nedá. Také stíny padají, když některý návrh pro nepochopení pracovníků zůstane “v šuplíku”, doufám, že ne navždy. I k lidem má dobrý poměr a nikdy neodmítne pomoc a aspoň povzbudivě prohlásí: “No, nějak to uděláme…” Podle Slovácka č. 18, ale osobně ho znám jako soudruha sociální demokracie z I. republiky, již tehdy přemýšlivého, ale kde v době krize něco uplatnit? Dnes je na svém místě, svobodně tvořící a uplatňující své zlepšováky. Šťastný člověk, také je vždy usměvavý.
    Ke sklárenskému podniku patří i sklářská škola, pěkná budova, v níž je umístěn i internát. Žáci jsou většinou ze Slovenska – sklárna v Nemšové potřebuje hodně kvalifikovaných pracovníků. Učí se česky i slovensky, hochům zdejší prostředí, i když není tak romantické jako u nich, líbí se. V internátě si udržují kázeň a pořádek sami za pomoci vychovatelů a soudružky z ROH (výboru) se občas přesvědčují o stavu na místě a vždy vysloví pochvalu. Předvojenská výchova!

    Šroubárna, n.p. Kyjov se se splněním plánu dobře vypořádala, z plánovaných úkolů splnila výrobu zboží za rok 1966 na 103,06% a ještě bylo dáno navíc za 3.694.000 Kčs spojovacího materiálu. Plán zisku byl překročen na 131,7% a dáno navíc 3.304.000 Kčs. Z toho důvodu byla velmi příznivá tvorba fondu pracujících a zaměstnancům bylo vypláceno na zálohách na účet čistého zisku na jednoho zaměstnance 383 Kčs. Zálohy byly vyplaceny ve výši 60%, zbytek bude doplacen v příštím roce asi koncem února. Také v produktivitě práce bylo docíleno dobrých výsledků.
    Za uplynulý rok nebyl v závodě žádný smrtelný úraz, naopak došlo ke snížení počtu úrazů. Z hlediska péče o pracující se podařilo odbourat z části noční práce u žen a je snaha, aby noční práce u žen byla úplně odstraněna. Pracoviště jsou udržována v pořádku, bude dokončena klimatizace v odsávání šroubů, kde jsou kalící pece, které znečišťují ovzduší této dílny.
    Sociální zařízení nejsou dosud na výši. Zatím se uvolní některé místnosti pro zřízení nových šaten žen, za šatny dosud slouží jen hygienické kouty. V péči o zdraví zaměstnance byl zbudován zubní rentgen, aby zaměstnanci nemuseli chodit na vyšetření mimo závod. Mimo rekreační tábor pro pionýry v Radějově byla vybudována rekreační chata u Vranovské přehrady, kde zaměstnanci mohou kdykoliv trávit svou dovolenou.
    Za zásluhy o výstavbu byl k 1. květnu 1966 vyznamenán Zdeněk Dub, technický náměstek ředitele. Zlepšovatelé ve Šroubárně vykonali také velkou a záslužnou práci, ušetřili přes milion korun a vyřešili si mnoho problémů při zlepšování svého prostředí. Také plán exportu byl splněn na 109%. Světovou zvláštností je linka na vrtule. Automatizaci se plně daří v teplé výrobě. Zásady nového řízení se plně uplatňují. Pečuje se o dobré stravování a pracovní doba je snížena na 43 hodiny týdně. Kvalifikaci si pracující zvyšují v odborných kurzech. Průměrné výdělky se zvyšují, za pět let to dělá průměrně 204 Kčs.
    Nad místní skupinou ČSM si vzal patronát zasloužilý pracovník Vojtěch Minařík, který vypomáhá i v klubu Mlat v Kyjově. Mladý závod se stává důležitým hospodářským článkem v naší výrobě a je nám ke cti, že je spjat s Kyjovem.

    V roce 1966 dosáhla provozovna Kyjov ve své výrobní činnosti dobrých výsledků. Plánované úkoly na rok 1966 všeho druhu byly splněny, až na přepravu výrobků na paletách. Poklesla sice výrobní činnost, ale zvýšilo se mletí pšenice, takže výroba zboží byla překročena o 2,8%.
    Uplatňuje se volná přeprava, to znamená, že výrobky se nepytlují, ale z míchacích prostorů se přímo napouští do skříňových přepravníků. Tak se ušetří fyzická námaha pracovníků. Touto metodou bylo přepraveno 11.916 tun, o 66% více než v předcházejícím roce, kdy se zaváděla. Pokrokovou metodou je i paletizace, kterou bylo přepraveno 8.123 tuny, i když nedosáhla plánu.
    Celou výrobu obstarává 194 pracovníků, o 5 pracovníků méně než v předcházejícím roce. Také přesčasová práce poklesla, avšak průměrný výdělek pracovníků činí 1.454,56 Kčs měsíčně, o 58,52 Kčs vyšší než v předcházejícím roce. Nemocnost byla dost vysoká, 5,4%, celozávodní roční průměr činí 4,2%.
    Hodnocení mlýnských výrobků dosáhlo čísla jakosti 97,6, krupárenské výrobky 96,64, což jsou výsledky velmi příznivé. Výrobní kapacita pšeničného mlýna vzrostla o 9 tun za 24 hodiny. Na investice bylo věnováno 1.235.000 Kčs, na generální opravy 157.000 Kčs. Také byl získán balící automat Hesser, který je v plném provozu, jako jiné solostroje, čistička krupic a jiné prototypové stroje.
    V provozovně došlo k 21 úrazům, při nichž bylo zameškáno 712 dní, což je proti loňskému roku o 5 úrazů více. Péče o pracující se projevuje ve zkrácené pracovní době na 44 hodin týdně a tak jsou volné 2 soboty v měsíci. Dále byla vybudována nová společenská místnost s úplně novým vybavením a rozšířeny šatny. Byly zakoupeny 2 nové televizory a stany. Závodní výbor uspořádal zájezd po sesterských provozovnách do Severních Čech a do Drážďan, pak do nejmodernějšího mlýna v Praze a do pražských Pekáren a těstáren. Mimoto byla dvoudenní jednání s odborníky v Kroměříži.
    V sociální soutěži a v kolektivních i individuálních závazcích byla provozovna vyhodnocena jako první. Soudruh stárek Hynek Janík byl vyznamenán jako Nejlepší pracovník podniku. Družba je navázána s podobným závodem v Piešťanech, s nímž si vyměňují zkušenosti. Závod se snaží získat titul “závod vzorné jakosti”. Průmyslový mlýn v Kyjově je druhý největší v ČSSR. Má silo na 2.000 vagónů a zrekonstruovanou vlečku.

    Jistě je zajímavé, kolik chleba se denně vyrobí v kyjovském závodě Jihomoravských pekáren – průměrně denně 37.500 kg chleba a 25.000 vek. Pečiva se denně vyrobí 196.000 kusů. Také jemné pečivo se vyrábí v 15 druzích a 45 druhů zákusků 18.700 kusů. Samozřejmě že plán se plní přes 100% a také plán hrubého důchodu a plánovitá produktivita práce překračuje 100%. Jen výroba zmrzliny a cukrárenská výroba plán nepřekračuje – konkurence ledňáčků a jiných zmrzlíků, někde mimo cukrárnu se cukrářské zboží hned nevyprodá.
    Podle hodnocení komise jakosti je úroveň výrobků dobrá, i když spotřebitelé nejsou vždy spokojeni, zvláště s pečivem. I chléb mívá různou jakost zapříčiněnou kvalitou mouky. Nejraději má většina spotřebitelů chléb z Archlebova, čekají naň celé hodiny a stojí rádi i ve frontě. Nejraději se kupuje chléb ještě teplý, ač se má prodávat až 12 hodin po vypečení. Staří si asi nahrazují z doby mládí chléb vždy už starší, ale doma pečený, kterého se tolik nesnědlo a ležel déle v žaludku, bylo to také zdravější, než dnešní bílý a teplý jak vyhřátý mech. Škoda, že děti si na tento chleba také navykají, ač v internátech se podá starší, ale je ho zas více v odpadových koších, měkký čerstvý se zkonzumuje hned. Na venkově se nyní také používá jen chléb kupovaný a většinou výražka.
    Dodávka mouky není prý vždy kvalitní a pro automatizované linky málo vhodná, ovšem mouka odpovídá celostátní normě a také záleží na tom, z jakého je obilí. Nejhůře se pracuje s moukou z dosoušené pšenice (a při vlhkých žních se všechno obilí dosouší) a těsto z ní je krátké a objem pečiva i při dobré váze menší. I žitné mouky nejsou jakostní a stejně se mísí s pšeničnými.
    Při automatizovaných linkách se bude odstraňovat noční směna a bude se péci jen ve dne, což ženy zaměstnankyně rády uvítají. Výrobky rozvážejí vlastními vozy s nápisem Chléb a pečivo. Dřívější závady, jako mnohé zapečené nečistoty se už nevyskytují. Jen vzhled pečiva nebývá pěkný, pomačkaný a udrolený. Pečivo z Hodonína bývá úhlednější.

    ČSAD, n.p. Brno, závod dopravní 606 Kyjov v nových podmínkách zdokonalené soustavy plánovitého řízení v roce 1966 dosáhl velmi dobrých pracovních a hospodářských výsledků. Plán tržeb a výnosů byl splněn na 101,8%. Materiálové a jiné náklady byly na 101,4%. Tvorba hrubého důchodu na 103%. Čistý zisk byl překročen o 479 tisíc a to je 103,6%. Naturální ukazatel měl tyto výsledky: Plán tun byl splněn na 120,8% a celkem bylo přepraveno 1.570.742 tun. Osob bylo přepraveno 22.479.080 (přes 100%).
    Byla dokončena nová výstavba závodu první etapou a to sociální zařízení pro zaměstnance a administrativní budova, kde se už pracuje. Do sociální soutěže bylo zapojeno 93,7% zaměstnanců. V rámci soutěže se závod umístil na 2. místě. V soutěži Jezdím bez nehod a dopravních závad, ve které jsou přihlášeni všichni řidiči, jsou také dobré výsledky. Hranici 100 tisíc km dosáhlo 48 řidičů, hranici 200 tisíc 58 řidičů, 300 tisíc 129 řidičů, 500 tisíc 70 řidičů a 750 tisíc 5 řidičů. Nejlepšího výsledku dosáhl řidič nákladní dopravy Dobrovolný Rudolf, který ujel bez nehod 789 tisíc km. Celozávodní závazek k XIII. sjezdu KSČ byl rovněž úspěšně splněn. Zaměstnanci odpracovali i hodně brigád v zemědělství, v akci Z a na úpravě závodu, celkem to bylo 5.038 brigádnických hodin. I sběrem přispěli našemu hospodářství a to hutím, jimž bylo odvedeno 63.350 kg odpadu železného šrotu a 520 kg barevných kovů.
    Ovšem, že se i dobrému řidiči stane havárie, je příklad neblahý ze dne 24. května t.r. v 7.30, kdy na státní silnici v Hodoníně přišlo k autobusové nehodě, při níž bylo zraněno 44 cestujících ze 60. Autobus naráz při vyhýbání dopravnímu vozidlu sjel z pravé krajnice vozovky a najel na stromy. Řidičem byl J. Procházka, který na této trati jezdí už od roku 1963. Vojáci z blízkých “malých kasáren” hned přispěli obětavě na pomoc, vynášeli raněné, poskytli jim první pomoc a pomohli je nakládat do sanitek. 21 jich v nemocnici zůstalo na delší ošetření. Takové jsou nešťastné náhody!

    ČSD Kyjov má také svou specialitu a to je lepení kolejí. Je to jistě technický pokrok, lepit železo jako papír, jak to dělají v dílnách traťové distance v Kyjově. Dříve to bylo navařování srdcovek plamenem či svařování termitem, nyní při lepení kolejí se používá epoxidové živice, smíchané ještě s tužidlem a natřené na sklotextilní tkaninu, která je i izolační vložkou. Pro neodborníka složité, pro ně samozřejmě osvědčené s možností stále ještě zlepšovat. Železničáři, kteří si sami zhotovili i stroj na lepení kolejnic, spolupracují i se Sklárnami Moravia, kde jim hoblují spojky. Chybí jim do dokonalého provozu ještě hodně, ale z těchto slibných začátků je patrno, že když se chce podnikat něco nového, nesmí se čekat na perfektní zařízení a začínat s tím, co je po ruce. Zatím výrobní linka, která bude zřízena, bude uskutečňovat až 1.500 spojů ročně a bude v rámci RVHP. Pro první cizí zakázku si zajeli do Maďarska. Druhou novinkou je zřízení mechanizované údržby železniční trati.

    V roce 1966 byla prováděna drobná údržba, ale investice už nebyly žádné. Byl vypracován projekt a rozpočet na generální opravu elektroinstalace, která v roce 1967 měla být provedena v částce 200.000 Kčs. Ale už k tomu nedošlo, protože v říjnu t.r. došlo na celopodnikové schůzi Jihomoravské pivovary n.p. Brno k rozhodnutí, aby kyjovský pivovar byl uzavřen jako málo rentabilní a také že se snížil odbyt piva na Slovensko o 100.000 hl a hlavně o náklad na výše uvedenou vysokou opravu.
    Poslední várka byla uvařena 25. listopadu 1966 a pivo bylo vystaveno 6. ledna 1967. Zásobování celého rajonu převzal pivovar Jarošov. Ale už v červenci tohoto rokuse projevil na Kyjovsku citelný nedostatek piva, zvláště když nastala neočekávaná vedra. Nebylo to přece ukvapené rozhodnutí?

Odbyt piva

    Kyjovské pivečko není vodička – zpívalo se o něm, i když nemělo říz, pro letní žízeň bylo až moc dobré.

    Lacrum Brno má provozovny v Hodoníně, v Blatnici a v Kyjově. Stručně o naší provozovně, to nejdůležitější.
    Provozovna letošního roku se zaměřila na výrobu sýrů pro zahraničí a hmoty pro tvarůžkárnu. Musela se provést rekonstrukce závodu, která i s dodávkou strojů probíhala normálně. Výroba másla byla převedena do Hodonína, takže případné stesky na nedostatky nepadají na zdejší provoz. Také různé sýry spotřební, oblíbený smetanový a paprikový, se vyrábějí v Hodoníně.
    Svoz mléka se nyní děje v tancích, méně auty v konvích. Mimo vlastní park má provozovna k dispozici i vozy ČSAD. Mléko se zpracovává strojově, někdy vypovídá myčka lahví Mama a stává se že do mléka zapadne i střepina skla. Papírových obalů zatím není, pro školy se omezeně používá 1/4 l lahví. Někdy bývá nedostatek i papírových zátek, potom se obracejí. Nedostatek mycích technických prostředků pro cisterny vyžaduje větší množství vody, která často vytéká ze závodu ven a blátí vjezd i chodník.
    Naše mlékárna se stará i preventivně o dobrou jakost mléka a mimo pohovory v JZD připravila i názorné tabule o mikroorganismech a jak jim čelit.

    Je to úspěšný podnik, který soustřeďuje několik provozoven jako laboratorní sklo, zabrušování lahví, oplétání demižonků, dílny v Boršově, v Dubňanech, Bohuslavicích i v Ježově. V poslední době se vyráběly dýmky malované i potištěné, koštýřky, ale i květinové stolky a v poslední době i látkové psíčky. Plán se plní, i když jsou mnohé těžkosti jako v náboru pracovních sil. Mají se brát pracovníci částečně invalidní, a když jich není dost, přibírají se i s normální pracovní schopností.
    Družstvo má celkem 457 pracovníků, proti plánu je to 95,5%. Většinou pracují v podniku ženy, není tedy divu, že se v rozpočtu objevuje vyšší částka na výdaje MDŽ. V době zimní pracovalo v podniku hodně pracovníků ze zemědělství, kteří se po době vegetačního klidu zase vracejí do družstev. Někteří pracovníci ze sklofoukačství prodělali odborný výcvik při výrobě technicky náročných výrobků.
    Na sociální zařízení je všude pamatováno, v ústřední budově v Kollárově ulici je také společenský sál pro společná shromáždění. Je pamatováno na rekreaci zaměstnanců i na zahraniční, rovněž i na kulturní podniky. Patronátní činnost se vztahuje příležitostně na různé slavnosti.

    I kolektiv spořitelny musí počítat s propagací svého ústavu a podle jejich zprávy dosáhli v tom v minulém roce značných úspěchů. Vidět na číslech vkladů, že občané rádi svěřují své peníze Státní spořitelně. V roce 1966 bylo uloženo na vkladních knížkách 31.400.000 Kčs a bylo vybráno 25.600.000 Kčs, za něž se nakupovaly předměty dlouhodobé spotřeby, oděvy, stavební materiál nebo strávili příjemnou dovolenou u nás i v zahraničí.
    Ve formě půjček bylo poskytnuto jen stavebních půjček za 4.100.000 Kčs. Doplňkových půjček na nákup nábytku, elektro a plynospotřebičů, motorových vozidel i oděvů bylo poskytnuto za 9.000.000 Kčs. I k zmodernizování domácnosti se může poskytnout doplňková půjčka.
    Pokladní služba má zvláště hodně práce. Mimo uvedené obnosy přijímá od prodejních organizací tržby a také závodům vyplácí z vkladních knížek, běžných účtů, ale i půjček obnosy na mzdy pracujícím.

    Pošta slouží nejen veřejnosti, ale musí dosáhnout i dobrých hospodářských výsledků. V soutěži větších měst v okrese se u místila na druhém místě, i když nesplnila plán odběru tisku. Občané po zdražení tisku hodně se odhlašují a nový nábor nepřevyšuje počet odhlášek. Sdružené inkaso má počet úctyhodný - 43.740 a příjem činí 3.826.176 Kčs, takže doručovatelé (platí se i na poště) mají pořád co dělat, aby skončili do 15 hodiny. Vzrůstají tikety u Sazky a Sportky a když někdo vyhraje, což se stává, hned zájemců přibude.
    U telefonních stanic vzrostl přírůstek o 60, celkem je 640 účastníků. Telefonní automaty jsou v počtu 7, ale fungují střídavě, pořád jsou záškodníky ničeny. Počet meziměstských rozhovorů vzrůstá, místních se zdvojnásobil. Telefonistky aby měly železné nervy, podle mé zkušenosti jednají slušně. Rozhlasových posluchačů ubylo, televizních přibylo o 1.191, rozhlasu po drátě (více do provozoven) o 56.
    Zaměstnanců je 54 a 4 řidiči, z toho 44 ženy. Čtyři zaměstnanci rozvázali pracovní poměr, když jinde si vydělají víc. Ke dni Československých spojů byl vyhodnocen jeden pracovník. Zlepšovacích návrhů bylo podáno 16, z toho 9 podal vedoucí Vladimír Sedlář. Pošta Kyjov byla v tomto směru nejlepší v okrese.

    Uliční organizace jsou dvě a soustřeďují povětšinou důchodce, nezaměstnané ženy z domácností a ty členy, u nichž není na pracovišti založena vlastní organizace. Každá organizace má přes 100 členů, počet je pohyblivý, jak někteří umírají, jiní nově (důchodci) přicházejí. Důchodců je kolem 70% a členů z výrobních sektorů 16%. Výbor je podle toho složen ze starších ročníků. Podle toho vypadá účast na členských schůzích, průměrně kolem 50%. I když se nad touto skutečností výbor často zamýšlí a projednává ji, zůstává skutečnost, že těžko se dá zlepšit, není-li možno změnit stav členstva. Ti, kteří mají kolem 70 let, těžko se už, zvláště za nepříznivého počasí dostavují na schůze, jen někteří jedinci jsou tak čilí a plni elánu a kázně.
    A přece členské schůze jsou pestré svým programem a vždy zajímavé, zvláště rozproudí-li se diskuse. Mezinárodní situace je vždy aspoň zmínkou uvedena, není-li jí věnován celý večer. O domácích problémech se co nejživěji jedná, jsou voláni odborníci z určitých oborů z průmyslu i zemědělství. Byly sledovány přípravy na světovou výstavu v Montrealu, ale i kulturní události města jsou sledovány. Jen ještě více pěstování pospolitosti, abychom se cítili všichni jako jedna rodina.