Kultura a sport


Kultura

    Kyjovská kultura se soustřeďuje v řízení SZK (Sdruženého závodního klubu). Ojedinělá kulturní činnost se vyskytuje jen v rámci škol a někdy v činnosti SČSP a odborných spolků jako zahrádkářů. Atak činnost SZK se rozděluje v několik odvětví, neboť mimo zábavnou kulturu pěstuje i vzdělávací činnost jako mimoškolní vzdělávání (kurzy cizích jazyků, tance, společenské výchovy, hudební výchovy, stolování i umění jednat s lidmi – pro číšníky a prodavače, i kurz pohybové výchovy pro děti i dospělé). Kdyby těmito kurzy prošly jen stovky lidí, už by se zlepšila úroveň vzdělání a co nejdůležitější, i úroveň chování hlavně u mladých lidí, kteří nám stále víc klackovatí, ne svou vinou, ale vlivem prostředí. Zachránit aspoň ty, kteří vlivům prostředí jsou odolnější a bude naše mládež zase hodna chvály, protože k dobrému zjevu patří i dobré chování. Jindy vzdělání se samozřejmě spojovalo se slušným, ba vybraným společenským vystupováním, dnes tato elita se vyskytuje jen ojediněle.
    Přednášková forma, ač už zaostávající, také nebyla zanedbána a tvořila řadu od lékařských přednášek po cestopisné, k nimž byli zváni odborníci až z Brna, tak i historické a čistě odborné, zlepšovatelské, se uplatňovaly. Klub mladých byl založen 25. ledna a jeho činnost byla vnitřně zábavná. Aspoň se mladí měli kde scházet, ač to bylo na periferii v Nětčicích. Práce s dětmi se soustřeďovala na loutkové hry a na balety z pohybové výchovy, které si vedoucí Zdena Teplá sama podle pohádkových předloh upravuje a hudbu k nim skládá profesor Oto Dostál.
    Slibně se rozvinula výstavní činnost, neomezující se pouze na malířské moderní umění, ale i na uměleckou fotografii a výtvarné práce žáků. Z pozoruhodných výstav byla výstava staršího umělce V.A. Kovaniče, sochaře a Josefa Prokopa, usedlého v Kyjově jako malíře přes 40 let. (Tuto výstavu uspořádal SČSP.)
    Divadelní hry bylo možno shlédnout každý měsíc v podání Slováckého divadla z Uherského hradiště nebo z divadla Bří Mrštíků z Brna. V rámci předplatného se mohly uspořádat i koncerty. Zájezdy každý měsíc do Brna na opery nebo hodnotné divadelní hry – činohry, případně i na operetu, doplňuje SZK svou činnost pro náročnější diváky, které vozí vlastním autobusem. V zájmové činnosti pracují různé soubory jako divadelní, pěvecký (Kyjovanka), estrádní, slovácký krúžek, cimbálová muzika, astronomický kroužek, foto-filmařský, taneční orchestr i big-beatový a kroužek poezie, který pořádá soutěže v přednesu dospělých. Pěkné! Uplatňuje se také půjčovna divadelních kostýmů.

XVII. Filmový festival pracujících

    Největší kulturní událostí města je nesporně Filmový festival pracujících, pořádaný v Kyjově jako v jednom ze 32 vybraných měst v ČSSR. Dny horečných příprav začínajících již od začátku roku, vrcholí konečně v sobotu 24. července. I město je jako vždy slavnostně vyzdobeno vlajkami, transparenty, filmovými obrazy i reklamou zúčastněných patronátních podniků. Připravena hlídaná parkoviště, občerstvení, zdravotní a hasičská pohotovost a všechny drobnosti, vynechání však jedné (třeba opožděné dodání kytic hostům), může vyvést z konceptu i otrlé už pořadatele. Je toho prostě pro štáb festivalový hodně, zvláště když za vším se skrývá práce několika obětavců, jež v posledních dnech neznají klidných nocí. Slosování vstupenek a odměny výhercům jsou radostí publika, starostí štábu. Rozprodej vstupenek předem nutno zajistit, aby návštěvnost nebyla náhodná, protože režie příprav je velká a musí se také vydělat.
    Zábavnost a popularita filmů přilákají vždy hodně diváků a deset festivalových večerů má zajištěnu návštěvnost, i když někdy prší. Je už u nás zvykem dívat se na filmy i pod deštníkem, i když pod ním nejsou ukryti jen mladí. Kulturní vložka, spíše úvod, jsou také přitažlivé, vystoupení a projevy hostů herců zajímavé, takže hlediště nešetří potleskem, rovněž i smíchu bývá dost, při podařených výhrách, jako třeba podsvinče. Ke konci filmu nastane spěch, takže už se tleská méně, ale vytrvalci vše nahradí. Nepřístojností při představení mimo smích, či občasné výkřiky mladých unesených hrou, nebylo.
    První se promítal film Olympiáda Tokio, druhý Dáma na kolejích, třetí Muž z Ria, čtvrtý Dýmky, pátý Přistání v mlze, šestý Včelí královna, sedmý Fantom Morrisvillu, osmý Majster kat, devátý Cesta do manželské postele, desátý Růžový panter. Zastoupena naše i světová produkce. Nejvíce se líbil film Muž z Ria, Dáma na kolejích, Včelí královna, pro náročnější diváky Olympiáda Tokio a Majster kat.
    Zastoupeny byly delegace sovětská 6 členy, z nichž 3 herci, německá tříčlenná a japonská, japonský velvyslanec a kulturní atašé. Delegace byly hosty toho patronátního závodu, který měl toho večera zastoupení. Česká delegace byla také početná, jmenuji jen Jiřinu Bohdalovou a Radoslava Brzobohatého (byli hosty ve Svatobořicích), mimo herce byli zástupci filmu jako Miloslav Hájek, střihač filmů a sám ředitel filmové výroby Josef Burda, kdysi působící v Kyjově.
    Diváků letos přibylo, proti roku 1965 o 4.169 (celkem 21.658). Kyjov se octl v pořadí festivalových měst na 23. místě, jsou však před ním samá velká města, sám je za Prostějovem a před Bojkovicemi. Úspěch je náš a štáb si ho zasloužil. Během festivalu byl vydáván místní časopis Filmováček, který propagoval filmy, přinášel zprávy o prošlých filmech, o delegacích, o zájmu diváků, veselé příhody, prostě slovem i obrázky zachycoval vše, co se dálo během festivalu. Vycházel po loňských zkušenostech už zlepšený. Odpovědným redaktorem byl Josef Přikryl, redaktor okresního Slovácka. Květinová výzdoba letního kina byla velmi vkusná a div divoucí, že se udržela až do podzimu, kdy se ještě hrály znovu mnohé festivalové filmy.
    Na podzim kino Oko promítalo druhou část festivalových filmů od 4. do 10. listopadu 1966. Byly to filmy náročnější, ale stejně poutavé: Kočár do Vídně (český film Karla Kachyni), Je mi dvacet let (sovětský film Marlena Chucijeva – Cena Benátky), Sedmá pečeť (švédský film Ingmara Bergmana (cena v Cannes), Noc (italský film Michelangela Antonioniho), Alphaville – francouzský dobrodružně-vědecký režiséra Jeana Godarda), Tři (jugoslávský film povídkový), Ostře sledované vlaky (český film Jiřího Menzla). Na tomto filmu byl v delegaci přítomen spisovatel Bohumil Hrabal, což vzbudilo u mládeže velkou senzaci. Byl i na výstavě Josefa Prokopa a potom zašel na krátkou besedu mezi studenty SVVŠ. I pro mládež byl uspořádán festival vhodných filmů.

Městská lidová knihovna

    Knihovna má dosud nevhodné umístění, kde vlhko knihy úplně ničí, takže pro úplné zplesnivění – také do místnosti zatékalo – se muselo větší množství knih vyřadit. I když to byly knihy starší a méně žádané, je každé škoda. Knihovna má celkem 26.763 svazků. Přibylo 1.487, ubylo 118 svazků. Počet výpůjček bylo 81.389 svazků, o něco méně než loni. Důvod, žádají se více novinky a ty jsou pořád v oběhu, v záznamu a na všechny se hned nedostane. Horliví čtenáři starší literaturu už mají přečtenu a tak si tížeji něco náhradně vyberou. Literatura pro mládež měla 24.915 výpůjček a situace i tam je stejná. Při 4.372 svazcích je to pěkné číslo, i když nejhledanější knihy také nedostanou. Mnoho knih naše mládež sama vlastní, takže knihovna slouží jako doplněk školní i vlastní knihovny.
    Za stadionem v sídlišti i v předměstí v Boršově jsou pobočky MěstLK. Kulturně osvětová činnost se projevila v besedách o knihách, i na venkově uspořádané, promítaly se pro školy naučně zábavné filmy, uspořádaly se výstavky mimo stálé i mimořádné, mimo k významným výročím i k výročí různých spisovatelů jako Františka Halase, Dostojevského, Zikmunda Wintera aj. Pracovnice knihovny pomáhaly metodicky i venkovským knihovnám. Připojená čítárna plní dobře svůj úkol, až na tu místnost.

Ze sportu

    Na výroční konferenci TJ Jiskra byla podána obsáhlá zpráva o činnosti, z níž stručně vyjímám: I když tělovýchovné hnutí bude podle směrnic pracovat v nových podmínkách zjednodušeného zřízení (zrušení KVTV) má stále stejnou společenskou funkci – upevňovat zdraví našeho lidu. Dosud se snažila TJ o co největší zájem ve všech svých oborech, ale dařilo se jí to více po stránce sportovní než v základní tělesné výchově, kterou by obzvláště potřebovali všichni naši pracující, ale zavedení tělovýchovných chvilek v závodě se neujalo. Také při sportu je více fanoušků, nejvíce u fotbalu, taková krásná košíková už bývá opomíjena.
    Výbor TJ pracoval se značným vypětím, protože jako v jiných organizacích, na práci se podíleli jen členové výboru. Když se však rozdílel výtěžek z různých podniků, dostali podíl všechny oddíly.
    Budova sokolovny je opravena, až na ústřední topení, jež z technických důvodů a bez velkých nákladů není možné zavést, proto se tam domovníci tak střídají, ač mají velmi pěkný byt. Na stadioně byla dokončena tribuna a dodělává se brigádnicky kuželna, která pro nedostatek peněz, o něž žádali obětaví brigádníci MěstNV, nemohla být dokončena. Mimo tělocvičnu na sokolovně používaly se tělocvičny škol a ještě to oddílům nestačilo. Oddíl košíkové používal k nácviku i zápasům tělocvičnu ve Vlkoši v nové sokolovně. Jak by bylo nutné přistavit ještě aspoň dvě tělocvičny, aby nábor nových členů se uplatnil.
    TJ Jiskra je podporována finančně jen dvěma závody, Sklárnou Moravií a Šroubárnou. Jiné podniky zájem o členství neprojevily. Propagace sportu je malá, slouží jí propagační skříňky, ale už přestárlé.

Práce jednotlivých oddílů:

Kopaná – Práce v tomto oddílu se dobře daří, dobrá je i práce s mládeží. První mužstvo se dostalo do I. třídy, ale dobře se umístilo i v soutěži slušnosti. Zvýšila se také návštěvnost, takže poznat, že i slušná kopaná obecenstvo může přivábit.

Košíková je u nás největším a nejúspěšnějším oddílem, v družstvu žen, které má světově vynikající hráčku Helenu Joškovou a obětavého trenéra. Nutno se však více věnovat mládeži jako budoucím kádrům. Družstvo mužů se v II. lize také uplatnilo.

Kuželky – Oddílu působí nesnáze nedostatek kuželny, musí členové jezdit na trénink do Vracova. Členové tohoto oddílu se však vyznamenávají agilností, jak v brigádách, tak i při pořádání zábavních podniků.

Lední hokej má špatné podmínky pro nedostatek ledu i v zimě. Hodonínský zimní stadion je nedostupný. Dobře se uplatňuje dorost, je v I. třídě v kraji.

Lehká atletika měla úspěchy, ale chybějí funkcionáři i trenéři. Nejúspěšnějším atletem je Ladislav Paleček v hodu diskem (49,76 m) a přebornicí republiky staršího dorostu se stala Věra Lužná.

Lyžování má špatné podmínky a oddíl je odkázán na zájezdy na Radějov, kde si za pomoci Skláren postavili vlek.

Odbíjená. Oddíl mužů je letos úspěšnější než oddíl žen. Na stadionu bylo konečně zásluhou sportovce Jaroslava Patíka dokončeno hřiště pro odbíjenou.

Sportovní gymnastika je úspěšný oddíl, ale cvičit pořád klidně nemůže pro nedostatek místa. V létě jezdívají cvičenci s cvičitelem Vladimírem Vasickým na letní tábor, který si zčásti hradí sami.

Šachy. Oddíl měl úspěšný rok. Práce s mládeží byla dobrá na školách, slabší na Pionýrském domě.

Tenis. Oprava tenisových dvorců umožnila provoz tohoto, kdysi tak v Kyjově oblíbeného sportu. Zájem je však menší, není nikoho, kdo by o kurty pečoval, mimo samé hráče.

Základní tělesná výchova. Cvičí v ní muži i ženy, ale je jich málo, nejvíce je dorostu. Kde se potom ztratí? Opravy tělocvičen na třídě Pionýrů se cvičení nekonalo, jen v létě na hřišti. Nářadí je nedostatek nebo je ve špatném stavu. Není divu, slouží-li ročně přes tisíci žákům v povinné tělesné výchově. Není dostatek cvičitelů u mládeže, cvičitelé z řad rodičů jsou vždy jen přechodně. Blíží se IV. CS a bude nutno nejen provádět nábor, ale také už soustavně cvičit, protože noví cvičenci působí více námahy, než se přizpůsobí. Aspoň ve výběru abychom se zas objevili v plné kráse.

Oddíl stolního tenisu hraje více společensky a má také nedostatek stálého místa. Cyklistika se pěkně rozvíjí. Mimo tyto výkonné oddíly bývají v Kyjově a okolí závody na motocyklech a autokárách.


pokračuj