Každým rokem začínám zprávou o počasí, protože na něm závisí zemědělství, které patří k nejpřednějším kapitolám kroniky, nyní už radostným, i přes výkyvy počasí, jako jdeme i ve společenském vývoji kupředu přes různé společenské krize.
    Tedy zima byla dost tuhá, ale více suchá, jak už je to v našem kraji obvyklé, s trochou sněhové pokrývky, ale více bez ní, s mrazy od –10 °C do –15 °C v lednu. Srážek 25,2 mm. Únor byl neobyčejně suchý, vyznačoval se nejmenšími srážkami v roce, jen 10,6 mm! V březnu střídavě drobně pršívalo, příznivě pro setí, bylo větrno a pěkně teplo, některé dny kolem 20 °C. Srážek málo – 27,5 mm.
    V dubnu pršelo i bylo pěkně a pro april typický byl i mráz začátkem měsíce. Teplota stoupala až na 20-25 °C, ale 19. t.m. byl opět mráz –3 °C, takže kvetoucím už stromům neuškodil. Celkově napršelo 30,9 mm. Květen ze začátku byl suchý, ke konci měsíce se právě včas rozpršelo a to vydatně, 17. května spadlo až 23 mm srážek, celkem 51,6 mm. Červen byl oblačnější, deštivější ve 2 třetinách, ke konci sucho a vedra až 30 °C. Srážek 37,1 mm.
    Červenec začínal oblačností, 9. t.m. byla velká bouře, padlo 37 mm srážek, ke konci sucho, teplota přes 30 °C, pravá žňová. Tak teplý červenec podle novinových zpráv byl před 200 lety, podle jiných před 33 lety. Srážek 63,6 mm. Srpen byl také žňový, suchý a vedra, sem tam oblačný a srážkově minimální, jen 14,5 mm. Ideální pro rekreaci, pro práce v zemědělství úmorný. Září měl větší oblačnost i srážkovitost, největší z dosavadních měsíců, takže se dalo vhodně set, rostly otavy i okopaniny. Počet srážek vyskočil na nejvyšší míru 81,8 mm, 19. září byla ještě velká bouře.
    V říjnu srážkovitost zase radikálně poklesla, bylo sice oblačno, ale více slunečno, jen zřídka zapršelo, takže počet srážek klesl na 13,7 mm, na druhé místo po únoru. Takový říjen prý byl zaznamenán roku 1810! Listopad začal málo vydatnými srážkami, pak mrazy, jen slabé, ke konci měsíce se objevil první sníh. Počet srážek 27,1 mm. Prosinec začínal deštěm, v druhé polovině měsíce už sněžilo, slaběji mrzlo a vánoce byly pod sněhem. Počet srážek 48,7 mm.
    Průměrná roční teplota byla 10 °C, počet srážek 430,3 mm – málo!

    Výměr zemědělské půdy v JZD činí 711 ha a k tomu se připojují ovocné školky, odkoupené od Fruty za 1 milion Kčs ve výměře 22 ha. Požadavek poslední výroční schůze, i vznesený na konferenci KSČ, byl tedy splněn. Družstvo má 253 členů jako členskou základnu. Pracuje v něm však 270 stálých pracovníků, 77 mužů, 193 ženy. Rozbor věkového stáří je pořád ještě neuspokojující. Do 30 let pracuje v JZD 16 mužů a 28 žen, od 30 do 50 let 23 mužů a 53 žen, od 50 nad 60 let 38 mužů a 112 žen.
    Produktivního stáří je polovina pracovníků, na výkonu pracovníků jsou už rozdíly menší. Staří mají zkušenost a trpělivost v určené práci, mladší zkušenosti získávají, ale spíše se nadchnou pro novoty a lépe se přizpůsobují novým podmínkám. Celková hodnota majetku činí 13.056.000 Kčs, hodnota zvířat 2.515.000 Kčs. Hrubá zemědělská výroba dosáhla hodnoty 10.570.000 Kčs, z toho rostlinná 5.962.000 Kčs a živočišná 4.608.000 Kčs (maso, vejce, mléko). Na 1 ha zemědělské půdy připadá 14.866 Kčs. Jiné tržby a výnosy činily 2.096.000 Kčs, takže celkem na 1 ha připadá 17.841 Kčs!
    Ještě číslice! Čistý zisk byl 1.962.000 Kčs. Na jednoho stálého pracovníka připadlo ročně 17.674 Kčs, měsíčně 1.447 Kčs průměrně. Na 1 ha zemědělské půdy připadlo 177 PJ a pracovní jednotka dosáhla 26 Kčs a s naturaliemi 28,7 Kčs. Byly to pěkné doplatky! Od začátku družstva je to nejvyšší pracovní jednotka a to se musí ještě připomenout různé nedostatky, které zavinili ještě lepší PJ, jako nedostatky v konírnách, při ošetřování strojů, nedostatek náhradních dílů, častá poruchovost strojů a počítáme-li morální vliv, nebyla vždy mezi družstevníky shoda nebo špatné podmínky v práci brzdily plán, zůstal dluh v mléce, neodprodaná selata, zvýšilo se vodné a stočné aj.
    Zůstává však kladný fakt nade všechny závažný a to stabilizace družstva s možností ještě širší základny zemědělské výroby jako je pěstování zeleniny nebo školky a její rozšíření, vždyť ve vedoucím školky, Jaroslavu Švecovi, získalo družstvo vynikajícího odborníka a dobrého organizátora. Sám získal za růže několik medailí na výstavě Flory v Olomouci. Pomocníci JZD jsou už osvědčení, ať už je to MěNV nebo Sklárny Moravia.
    Ve zkratce o průběhu roku zemědělské výroby. Jelikož jarní práce při příznivém počasí proběhly normálně, včas bylo zaseto a zasázeno, i kultura okopanin byla normální, i sklizeň byla dobrá, většinou se pracovalo stroji. Jen sklizeň krmiv byla pro sucho o 2/3 menší, včas se omezily dávky. Zato u obilovin byly lepší výnosy než bylo plánovaně předpokládáno, byla to dosud nejlepší sklizeň a výnos průměrně 33,8 q z ha. V trati Příčníky byl výnos ječmene až 43 q z ha, pšenice z Mihálky 38,7 q z ha. Obilí se čistilo na dvě směny a do výkupu se dodalo do 4.8. Jen orba se opozdila a byla špatně provedena, což bylo až později zkontrolováno.
    Podzimní sklizeň proběhla bez závad, zas bylo vhodné počasí a cukrovky bylo dodáno o 10 vagonů více, část zůstala i nesklizena, pak se silážovala. Výnos plodin: cukrovka 320 q z ha, brambor 140 q z ha, kukuřice 36 q za ha. Uvádím, že brigádníků bylo použito při sklizni jen zčásti. Pro nedostatek suché píce bylo předpokládáno snížení stavu dobytka, což je rozumnější, než ho nechat hladovět. Drůbežárny se specializovaly na chov slepic hlavně pro líheň, což se nejlépe vyplácí. Kolektiv drůbežárny byl vyznamenán vládou a odbory.