Městská konference KSČ je přehlídkou činnosti všech závodních i uličních organizací a protože jsou komunisté na všech úsecích pracovišť zastoupeni, je i přehlídkou práce podniků, závodů a jiných pracovišť. Jestli někde práce není úspěšná, volají se komunisté k odpovědnosti a proto se všude komunisté prvořadě angažují, aby v této přehlídce pracovních úspěchů, když nebudou pochváleni a zpříkladněni, aby aspoň “čestně” obstáli.

Průběh konference byl obvyklý v programu:

1. Zahájení (s. Radoslav Navrátil). Schválení jednacího řádu. Volba pracovního předsednictva – volba komisí.
2. Zpráva o činnosti MěstV a jeho úkoly při dalším uskutečňování závěrů XIII. sjezdu KSČ a v přípravě voleb do zastupitelských orgánů.
3. Zpráva kontrolní a revizní komise Městského výboru KSČ.
4. Diskuse.
5. Vystoupení zástupce vyššího stranického orgánu.
6. Zpráva mandátové komise.
7. Volby členů a kandidátů Městského výboru KSČ a členů kontrolní a revizní komise.
8. Zpráva návrhové komise – usnesení.
9. Závěr.

    Po zahájení s. Radoslavem Navrátilem, předsedou MěstNV, byli přivítáni hosté: Richard Kundrata, poslanec NS, Dr. Milan Pavlus, vedoucí krajské komise lidové kontroly, člen KV KSČ Brno, František Červinka, předseda výrobního družstva Mor. ústředna Brno – spjaty s Kyjovanem jako předseda ONV, pak poslanec do KNV, RS Dr. Josef Kučera, tajemník OV KSČ Hodonín, Alois Čejka, vedoucí org. oddělení OV KSČ a zakládající členové KSČ Ladislav Hofbauer, Josef Kamera, Jan Mlejnek, Josef Navrátil, Karel Pohořelský, Antonín Popelka, Ferdinand Rosák, Františka Rudická, František Slavík, Rudolf Strmiska a František Strýček.
    Celkovou zprávu o práci Městského výboru KSČ a sdružených organizací přednesl jeho předseda Ing. František Svoboda. Byl to dlouhý, výstižný a někde i formální projev, zpracovaný podle zpráv dodaných jednotlivými organizacemi, trvající skoro dvě hodiny. Z kritiky bylo význačné, že nedostatek mladých členů se projevuje jako nedůvěra a nezájem mladých k stranické práci, že ČSM pracuje formálně a není přílivem nových členů strany. Stává se žádoucí zvýšení akceschopnosti strany, což záleží na práci členů strany, u nichž se projevuje rovněž ochablost v stranické práci. Nepracují dostatečně aktivisté a účast na stranických schůzích se neustále zhoršuje. Hospodářské výsledky závodů jsou však, dík dobré organizaci, stále dobré (jak vidno ze zápisů v kronice).
    Ke zprávě řekli různí činitelé:

Dr. Milan Pavlus – Formálně i obsahově velmi dokonalá zpráva, je kvalitní pokrok proti minulosti.
František Červinka – Pěkné a kladné hodnocení činnosti orgánů MěstNV, které z vlastní zkušenosti dlouholetého poslance v Kyjově mohu jen potvrdit.
Richard Kundrata – Vysoký zájem komunistů o činnost všech společenských organizací, podniků i závodů, má jistě kladný dopad na ekonomiku.
František Žák, člen KSČ Kyjov – Zajímavé jsou hospodářské výsledky podniků. Začíná být zájem o kulturní a veřejnou činnost a mám dojem, že zcela správně bylo poukázáno na objektivní (i negativní) příčiny a podmínky, za jakých se tato činnost v samotném městě uskutečňuje.
Zakládající členové strany – S obsahem referátu jsme spokojeni, pozastavujeme se však nad problémem náboženské otázky (stoupl počet dětí ve výuce náboženství) o které byla v referátě zmínka.

    Toto je výňatek ze Zpráv, které během konference vydával redakční kroužek a vyšlo jich 5 i s fotografickými záběry. 30 delegátů ze 167 je nositelem různých řádů i vyznamenání, tedy elitní část. Diskuse přinesla větší oživení než zpráva, protože každá nebyla jen formální, ale ukazovala i stíny, jak ve výrobě, tak i ve společenském životě. Náš život stále trpí uspěchaností přemírou úkolů a nedostatkem volného času u funkcionářů a proto se těžko funkcionáři shánějí. Ve školách je nedostatek místa pro tělesnou výchovu mimoškolní, pro zájmové kroužky a obě ZDŠ trpí směnováním.
    Ve společenském životě mimo letní hlediště je nedostatek vhodných sálů pro filmová a divadelní představení (vrzající židle na sokolovně), pro společenské plesy i shromažďování politické i odborné školení. Sál a sálek Záložny je stále obsazený, knihovna i čítárna má nevhodné místnosti, takže zájem občanů o kulturu je částečnou obětí.
    Všechny diskusní příspěvky byly zachyceny kolektivem písařek z MěstNV za vedení s. Františka Balcara. Závěr konference vyzněl v širokém usnesení velmi optimisticky a toto usnesení bylo kladně přijato. Z celého jednání na konferenci bylo poznat už určité uvolnění a že svítá. Čest Vaší práci!

    SČSP měl v roce 1967 neobyčejně zvýšenou činnost. Po úspěšných přednáškách o Kubě (s. Ladislav Vláčil, přímý účastník delšího pracovního zájezdu na Kubu), následovaly přednášky Dr. Hanuše ze Ždánic, který přednášel o Švédsku, v němž také pobýval delší dobu, přednášeje na školách práce, i o Smetanovi, jehož je vroucí ctitel a znalec.
    Na jaře byla zahájena výstava z pozůstalosti boršovského rodáka Jana Znoje, kterou pečlivě a obětavě připravil předseda Jan Šplouchal s Dr. Ladislavem Dlouhým, uměleckým znalcem a se štábem spolupracovníků. Sám Jan Šplouchal zajel pro Znojovy práce do Prahy k jeho vdově (bývalé Olivové z učitelské rodiny) a nákladním autem je přivezl. Zájem občanstva byl značný, jen vernisáže se zúčastnilo na 50 lidí, mezi nimi i pí Znojová. Její manžel, který se propracoval z keramického učně v Modřanech u lidového hrnčíře a keramika Ferdyše Kostky “na všestranně rozvinutého umělce”, když prošel školami keramickou v Bechyni a UMPR v Praze, doplňoval svá studia cestami do Dánska, Francie, Itálie a Německa. Dokonalý v keramice, vynikl i jako portrétista, věnoval se i malbě. V Miloticích založil keramickou dílnu, kde vytvořil řadu keramických souborů. Zemřel předčasně roku 1950, ale zanechal už vyzrálé dílo. Škoda, že pro Kyjov vytvořená socha Šohaje se neuplatnila.
    Druhá výstava, pořádaná SČSP a SZK 15.-22. září t.r, byla výstava dokumentů, dopisů a děl básníka Petra Bezruče, z jehož třídenního pobytu na kyjovské poště a vyplynuvší z toho báseň Kyjov, nám básníka na věčné časy přiblížila. Dr. Ladislav Dlouhý, profesor ve výslužbě po 40 let sbíral všemožné dokumenty o Bezručovi, které v mnohém předčí i slezské ctitele. Tiskem vydal jen drobnější, vtipnou a citlivou práci o Bezručově Kyjovu, tolikrát i zhudebněném, také učitelem hudby v Kyjově působícím, Milanem Luzarem.
    Dne 27. září byl uspořádán týmiž pořadateli skvělý večer Petra Bezruče s komorním orchestrem Gustava Kůra, mag., s recitacemi z jeho, Bezručova díla a melodramata s hudbou Milana Luzara, který je sám přednesl, slovem žáci z AMU. Projev připravil Dr. Ladislav Dlouhý a protože už hlasově nestačí, přečetl jej předseda SČSP Jan Šplouchal. Na poště byla razítka s výročím a grafické listy. Prodávaly se i odznaky s bezručovským ještěrem. Moc piety, ale jenom část občanstva.
    K 50. výročí VŘSR byla jen formální oslava, jen pionýři uspořádali navíc soutěž znalostí o SSSR. Zúčastnili se jí z kyjovských škol 82 a 3 z Milotic. V Měsíci ČSP se uspořádal žákovský (pionýrský) turnaj v odbíjené o putovní pohár OV SČSP. Akce s mládeží byly pěkné a vyzněly neformálně. Ještě byla vyhlášena soutěž kreseb o VŘSR (pro mládež).
    V rámci MČSP byla uspořádána s Městským výborem KSČ a NF slavnost družby se sovětskými turisty z Chersonu a okolí, kteří přijeli na bratrskou návštěvu do Brna. 24. listopadu od 15 hodiny nepřestaly připravené akce, až do půlnoci, kdy neradi nastupovali milí sovětští přátelé do autobusu. Byli vítáni dechovkou pionýrů za vedení Josefa Frýborta, prohlédli si po menším občerstvení v Radničním sklepě Sklárny Moravia, nemocnici a školní statek v Miloticích.
    Večer v Záložně byla s nimi beseda, kterou zpestřila opět komorní hudba PhMr. Gustava Kůra, s písněmi lidových sólistů a sboru Kyjovanky. Velký úspěch s lidovými sklidili manželé Březinovi. Hosté seděli mezi občany a protože to byli většinou Ukrajinci, dobře se s nimi domluvili. Krásné slovácké dárky, Slovačka zhotovená s. Boženou Školudovou, kraslice, šátečky se slováckým ornamentem, skleničky a koštýřky, mimo dárky dětí z družin, to vše hosty moc potěšilo. To nám se v SSSR nestalo, byli jsme jen s Čedokem. Přátelství uzavřená pokračovala dopisováním a pozváním k návštěvě.
    MČSP byl zakončen slavnostním večerem dne 12. prosince t.r. s promluvou okresního tajemníka J. Kumra, recitacemi, hudbou a písněmi Kyjovanky.