I. mateřská škola měla 4 třídy se zapsanými 120 dětmi zaměstnaných matek. I s ředitelkou působí na škole 8 učitelek, plně kvalifikovaných a 2 pomocné síly. Stav budovy se nezměnil a potřebuje důkladnější opravy. Vaří se na 4. mateřské a jídlo se dováží. Patronátní závod se se Sdružením rodičů stará a podle potřeby pomáhá. Žáci mívají tradiční besídky, na MDŽ vystupují v patronátním závodě a ten je zase veze svým autobusem na průvod 1. máje a na výlet. Také skupinka dětí účinkuje při vítání dětí do života na MěstNV.
    II. mateřská škola měla 60 žáků ve 2 třídách. Na škole působí 4 učitelky včetně s ředitelkou a 3 zaměstnankyně. Patronátní závod přispívá na vybavení školy s Rodičovským sdružením pomáhá při besídkách a výletech. Vnitřní vybavení školy se stále zdokonaluje.
    III. mateřská škola je umístěna v Boršově. Je tam jedna třída s 30 žáky, většinou zaměstnaných matek. Mimo ředitelku působí na škole ještě jedna učitelka, jedna pomocná síla se školníkem (pro celou budovu) se stará o provoz. Na školní zahradě pomocí Rodičovského sdružení byla dokončena stavba přístřešku pro hračky a pomůcky. Přes prázdniny se učebny a provozní místnosti opraví a upraví.
    IV. mateřská škola má 4 třídy a 120 žáků. Učitelek s ředitelkou je 8, mimoto o vaření se starají 2 kuchařky a 3 o úklid. Zdravotní stav žáků koncem roku se zhoršil epidemií neštovic. Jinak o děti se stará školní lékařka Dr. Marie Novotná.
    V. mateřská – jesle má zapsáno 60 dětí, v jeslích 20 – jedno oddělení. Mateřská škola má 2 třídy. Stav budovy je dobrý, vybavení skromné, ale odpovídá požadavkům pro výchovu dětí předškolního věku. Horší je stav školní zahrady, která bývá zaplavována hlinou ornicí z polí na svahu a voda s bahnem zaplavuje i sklepy a chodníky, i byt školníka. Mimo ředitelku působí na škole 3 učitelky, 2 zdravotní sestry a 4 pomocné síly provozu.

    Na ZDŠ bylo zapsáno 806 žáků v 24 třídách, z toho 402 dívky. Na I. stupni bylo 11 tříd. Učitelský sbor má 33 učitele. Vedení školy se nezměnilo, jen po dobu mateřské dovolené zástupkyně ředitelky Zdeny Urbanové Marie Leciánové, zastupoval učitel Štěpán Sluka. Jedna pionýrská vedoucí se starala o Pionýrskou organizaci.
    Mateřských dovolených bylo více, i vojnu si odsluhoval jeden učitel, takže zase vypomáhali v zastupování učitelští důchodci. Množství změn komplikovalo školní práci i výchovu. V družině mládeže bylo zapsáno 84 žáků a o ně se staraly 3 vychovatelky. I zde po půl roku jednu z nich zastupovala důchodkyně Ludmila Nováková, která se také ujala dramatického kroužku. Provozních pracovníků bylo 10 a jedna administrativní síla na 3/4 úvazek.
    Žáci z II. stupně dojížděli z Kostelce, Moravan a Čeložnic. Ve školní stravovně se stravovalo i se žáky SVVŠ 340 žáků a strava byla přiměřená. Směnné vyučování měly 3. třídy I. stupně. Nedostatek místností je zaviněn tím, že ve školní budově je umístěna ještě SVVŠ, která zabírá 10 tříd a kabinety. Školní družina má přiděleny 2 místnosti s kabinety a Pionýrský soubor dechových nástrojů má zabrány rovněž 2 s kabinetem pro vedoucího Josefa Frýborta. Tento učitel doplňuje si svůj úvazek na LŠU.
    Také nepovinné předměty, zvláště vyučování cizím jazykům je na škole rozšířeno, mimo zájmové kroužky jiné jsou nejpočetnější tělovýchovné a sportovní. Při větším zájmu veřejnosti by mohla tělovýchova zabírat volný čas všeho žactva, zatím se žáky cvičí jen 2 rodiče.
    Pionýrů na škole bylo 533 a letos už nepracovali v zájmových kroužcích podle tříd, ale podle zájmu. To také kladlo větší požadavky na vedoucí, kterých je pořád nedostatek. Dost pionýrů chodí do kroužků na Dům pionýrů. Během roku žáci navštěvovali hromadně filmová a divadelní představení, sami pořádali různé besídky, závody, v zimě měla Pionýrská organizace maškarní ples a v létě vlastivědné zájezdy a exkurse všichni. Také lyžařské zájezdy na Lopeník byly pořádány každou sobotu, mimo delší pobyt na horách.
    Zdravotní péči se věnovala zvýšená pozornost, buď prostřednictvím školních lékařů nebo Československého Červeného kříže, jehož kroužků bylo hodně žáků členy. Učitelé mimo vyučování pracovali v RSŠ a v různých komisích, odborných kroužcích, v ROH a někteří se podíleli i na veřejné činnosti. Učitelský sbor, v němž převládají ženy-matky, nemohl vyvíjet větší činnost, mělo-li se dostát plně školním povinnostem stále náročnějším a péči o rodinu. Učitelé se zúčastňovali, i když méně, kulturního života města, pořádali vlastní zájezdy do divadel v Brně a v Gottwaldově a na konci roku si uspořádali vlastivědný zájezd.
    Školní proces byl rušen výstavbou Vinařských závodů, které nejen zabraly valnou část školní zahrady, ale při výstavbě nemožným hlukem strojů rušilo se vyučování, že v létě nemohla být ani otvírána okna – jen dveře. Tohoto roku byla dokončena oprava vyhořelého sálu – hudebny, takže se tam už mohly konat oslavy 70. výročí založení reálného gymnasia v Kyjově a 50. výročí ČSR. Také kotelna byla řádně dokončena.

    ZDŠ má tohoto roku 26 tříd, v nichž bylo zapsáno 880 žáků. Na I. stupni je 10 tříd. Do školy dojíždějí žáci ze Sobůlek, Bohuslavic, Bukovan, Nechvalína a Ostrovánek. Do náboženství bylo přihlášeno 155 žáků, počet stále stoupá. 3 třídy zvláštní školy jsou umístěny v téže budově a proto 3 třídy I. stupně musí směnovat. Ve školní jídelně se stravovalo 280 žáků. Jídelníček byl připravován stravovací komisí Rodičovského sdružení a schvalovala ho školní lékařka. Bylo pokračováno v mléčné akci o přesnídávce.
    V Pionýrské organizaci bylo zaregistrováno 448 žáků ve 20 oddílech. Skupinová vedoucí organizovala veškeré akce. Pionýři dále pěstují družbu s pionýry v Kroměříži. Jako úspěšný zájmový kroužek se uplatňuje národopisná Vonička a včelařský.
    Vyučování jazykům je také rozšířené. Jinak jsou oblíbené u žáků kroužky tělovýchovné a sportovní. Hodně se pěstuje nápravný tělocvik, který vedou učitelé. Učitelský sbor má 38 učitelů a 4 vychovatelky. Správních zaměstnanců 6. Ve školní družině je zapsáno 100 dětí a působí zde 3 vychovatelky. Škola byla během prázdnin opravena a další oprava, výměna oken, byla provedena v jarních prázdninách.
    Žáci se podíleli na kulturním životě návštěvou filmů, divadel, výstav a sami si připravovali besídky, i besídky pro rodiče a důchodce. Skupina dětí se zúčastňovala za vedení učitelky Anny Hofbauerové “vítání dětí do života”, které bývá na MěstNV. Děti se vyžívaly také ve sportu a tělovýchovných kroužcích.
    Od Nového roku 1968 byl zaveden týden s volnou sobotou. 10. června t.r. byly vydány žákům 9. tříd občanské průkazy, což bylo v sále Záložny spojeno s menší slavností. Byli přítomni také předsedové nebo jejich zástupci z obcí, z nichž žáci pocházejí. Každoročně pořádá škola s Rodičovským sdružením školní ples, který bývá úspěšný. Školní rok skončil malou slavností a odměnami vyznamenaným žákům. Stále ještě vycházejí žáci s neukončenou školní docházkou.

    Na střední zdravotnické škole zůstává vedení školy beze změny, jen v domově mládeže scházejí pomocné síly. Učebnice nejsou problémem, jen učebnice dějepisu nebyly ještě vydány. Horší je s hospodářskou situací, kde by bylo nutno provést rozsáhlé úpravy nebo postavit školu novou. Jedná se o koupi bývalého hornického učiliště, kde je dosud umístěn dorost OSP. Ostatní část budovy je upravena jako domov-internát pro žákyně.
    Studium je jen denní a dělí se na obor zdravotní sestra 4 ročníky a obor dětská sestra má rovněž 4 ročníky. Celkem bylo zapsáno v roce 1967/68 190 žákyň. Žákyně byly z okresu Hodonín, Břeclav, Znojmo (2), Uherské Hradiště (1) a Kroměříž (1). Maturovaly 2 třídy, 26 zdravotních sester a 32 dětských sester. Rozmístěny byly většinou v okrese Hodonín (42), Břeclav (4), Uherské Hradiště (2) a ostatní porůznu, 5 se přihlásilo na vysokou školu.
    Žákyně v internátním životě mimo sport měly možnost i kulturního vyžití, buď v rámci města nebo zájezdy do větších měst. Zdařilé byly Hrátky mládeže ve spolupráci s vojáky vojenského útvaru Hodonín. Maňáskový kroužek se také osvědčil.

    SVVŠ, která je umístěna ve stejné budově jako ZDŠ, má nedostačujících 10 tříd a proto výstavba nové školy – gymnasia, je naléhavá, nebo postavit původně plánovanou školu v sídlišti Za stadionem, která byla neprávem škrtnuta ONV v Hodoníně. Profesorský sbor se sestává z 20 osob. Všichni jsou plně kvalifikovaní. Do důchodu odešla zasloužila učitelka, pak profesorka Marie Plachá, která dlouhá léta působila v Kyjově, ač pocházela z Brna. Na její místo byl ustanoven profesor Antonín Novotný.
    Na tomto typu školy jsou opět 3 první třídy a dělí se na 2 přírodovědné a 1 humanitní. Letošní studium bude už čtyřleté, jak celé Rodičovské sdružení žádalo, protože také žáci mohou být lépe připraveni pro studium na vysoké škole. Pro toto čtyřleté studium bude potřebí dalších tříd, takže jejich počet by vzrostl na 12. Na škole studovalo v 9. třídách 300 žáků. Přes všechnu materiální stísněnost vykazuje škola ve vzdělání žáků pěkné výsledky.

    Zemědělské školství se sestává ze 3 druhů škol pod jedním ředitelstvím. Je to střední zemědělská technická škola, Zemědělské odborné učiliště a učni Zemědělského stavebního podniku. Internáty jsou roztroušené, jeden pro SZTŠ je v téže budově, pro žáky z odborného učiliště je budova internátu v ulici Rudé armády, kde mají také vzorné kovodílny a pro další výuku je přidělen statek v Miloticích. Pro výuku ZOU je určena stará budova hospodářské školy.
    Vybavení škol se stále zlepšuje. Na staré budově byla zřízena nová učebna šití a vaření pro dívky. Odborné učebny jsou i pro rostlinnou a živočišnou výrobu, na statku učebny pro výuku automatického dojení a odborná učebna. Všichni pedagogičtí pracovníci mají předepsané vzdělání. Navštěvují dále semináře a odborné kurzy. Spolupráce s KPÚ je dobrá a účelně doplňuje vyučovací proces.
    SZTŠ má 4 třídy (III. a IV. ročník) s 85 žáky. ZOU má 4 třídy se 105 žáky. ZSP má 4 třídy s 86 žáky. Žáci po stránce výuky a výchovy jsou na výši.

    Na škole je stav učitelů 8. Josef Bimka odchází do důchodu a na jeho místo nastupuje učitelka violy a houslí Libuše Přehnalová. Dechový orchestr Josefa Frýborta přechází pod Městský dům dětí a mládeže. Ve výtvarném oboru na místo ředitele Františka Grombíře nastupuje učitelka Květa Chmelíčková.
    Stav žáků se stále pohybuje kolem 200. U talentovaných žáků se rozšiřuje lekce na 2 hodiny týdně. Někteří odcházejí na konzervatoř do Kroměříže a do Bratislavy. Žáci se zúčastňují okresních a krajských kol soutěže, které každoročně vyhlašuje ministerstvo školství pro LŠU. Soutěž se konala ve hře na klavír a na housle.
    Koncertů bylo několik. V lednu koncert žáků a učitelů, v říjnu k 50. výročí republiky koncert ředitele školy na klavír a varhaní koncert v katolickém chrámu. Mimo velký absolventský koncert byla uspořádána i vánoční besídka. Pro žáky koncert brněnských umělců. Spolupráce se Sdružením rodičů bývá spojena s třídními hudebními besídkami, na nichž vidět výsledky žáků.

    Tato škola byla založena v roce 1953 při ušním, nosním a krčním oddělení v Kyjově primářem MUDr. L. Kolomazníkem. Přijímaly se děti se všemi poruchami řeči a sluchu, koktaví, nemluvící, neslyšící a nedoslýchaví. Teprve v roce 1956 byla škola úředně schválena a v roce 1962 došlo k reorganizaci: část školy zůstala v objektu nemocnice, vzniklo tak foniatrické oddělení, druhá část přešla do kompetence školské správy a specializovala se jen pro nedoslýchavé. Tak vznikla tato škola, která zajišťuje výchovu, vzdělání a ve spolupráci s foniatrickým oddělením lékařskou péči nedoslýchavým dětem z celé Moravy.
    Od založení školy do konce roku 1968 bylo do školy přijato přes 200 dětí. Nejstarší absolventi mají dnes přes 25 let. Někteří si už založili vlastní rodiny. Většina se jich vyučila řemeslu, jsou krejčími, radiomechaniky, kameníky, strojními zámečníky, truhláři, malíři, švadlenami, někteří pracují jako šoféři a v administrativě. Někteří absolvovali střední školu, jeden studuje vysokou. Určité procento absolventů v praktickém životě i neuspělo. Nejlepších výsledků se dosahuje u dětí, které přicházejí do školy už v předškolním roce.