Městská lidová knihovna plní stále svědomitě své poslání – sloužit zábavě i poučení. Celkový knižní fond se zvolna zvyšuje, nakupují se novinky, o něž je stále velký zájem, že nezůstávají v regálech. Rozhlas, televize i u některých časopisy podporují touhu po nově vydávaných knihách, i u těch, kteří si knihy kupují, vše nemožno mít.
    Za rok 1968 přibylo 1.319 svazků, takže celkový knižní fond tvoří 29.513 svazků, z toho naučné literatury je 9.057 svazků, pro mládež 4.863 svazku. Škoda, že dětských knih přibývá pomalu, málo se jich vydá neúměrně poptávce. Dětských čtenářů je 325 a vypůjčili si celkem 21.220 svazků a z toho i 4.141 naučné. Dospělí čtenáři tvoří více než desetinu našich občanů a počet výpůjček byl 50.805, z toho naučné literatury 9.996 svazků.
    Vzrůstá počet čtenářů v čítárně, k čemuž přispívá i příjemnější prostředí a zvýšil se značně počet výpůjček časopisů domů (1.824). Pobočka v sídlišti Za stadionem také se rozrůstá, i čtenářů přibývá, rovněž i v Boršově (9.159 sv. a 2.580 sv.). Určitý pokles výpůjček v knihovně se projevil v letních měsících, kdy se rozrostl počet čtenářů v čítárně, zvláště po srpnových událostech. Domov důchodců, kam se knihy posílaly k výpůjčkám, má už vlastní knihovnu.
    K práci knihovnic patří i osvětová práce s knihou. Pořádají pro mládež besedy s knihami, které jsou v popředí zájmu, besedy s filmem, literární soutěže a kvízy. Čtou se také úryvky z knižních novinek. V družinách mládeže jsou pracovnice knihoven velmi vítány. Výstavy a nástěnky se stále mění podle různých literárních výročí a v čítárně informace ze světových a našich událostí jsou stále značeny. Pro hlubší zájem čtenářů slouží informační služba. Mimoto mohou čtenáři využít příruční knihovny v místnosti půjčovny, kde jsou volně přístupné encyklopedie, naučné slovníky a různé literární katalogy.
    Chcete si něco přečíst z básnických novinek, nebo hledáte nějakou báseň? Velký výběr naší i cizí poezie vám poslouží.

    Muzeum je navštěvováno školami, mimo zimní období, protože není vytápěné a také odbornými pracovníky. Provádí se dále výzkum okolní přírody, lokalit jako jsou štěrkoviny, pískovny a jiná pracoviště. Význačných odborníků bylo 6 (2 archeologové, 2 národopisci, 1 zoolog a geolog). 3 místní numismatikové navštěvují muzeum často. Ze studijní knihovny si vypůjčují knihy studenti k diplomovým pracím, ale i studující geologie a z vysoké školy báňské. Také literární historik Dr. Boh. Zlámal projevil o zdejší studijní knihovnu zájem. Po profesoru Vilémovi Zaoralovi se získal archivní hudební materiál, pak se rozšířil archiv odboje II. světové války, archiv československých turistů a Sokola i kyjovského gymnasia.
    U příležitosti oslav 70. výročí kyjovského gymnasia zavítalo do muzea hodně návštěvníků, bývalých žáků vedoucího muzea, profesora Ludvíka Kaluse. Desinfekce sbírek se provádí často, rozpadávající jsou nahrazovány. Zajímavé jsou sbírky zbraní z I. světové války, i pozůstalost generála Gajdy, kyjovského rodáka. Cizí návštěvy byly z NDR, NSR, SSSR a MLR.

    SZK se snaží dát občanům města dobrou zábavu a možnost dalšího vzdělávání, ať už jsou to kurzy němčiny, angličtiny nebo hudební výchovy a pohybové, ale i praktické kurzy účetnictví. Práce s dětmi se střídá s loutkovými divadelními představeními a se zájezdovými vystoupeními jako bylo vystoupení Hurvínka a Spejbla nebo estrády pro děti.
    Pro dospělé jsou zajištěna divadelní představení Slováckého divadla z Uherského Hradiště a oblíbeného Mrštíkova divadla z Brna. Ale i místní ochotníci připravují obecenstvu pěkné večery, hrála se Marie Octobre pětkrát (i mimo Kyjov) a opereta Perly paní Serafinky měla bouřlivě radostnou odezvu u diváků, že sál opakovaných představení nestačil pojmout zájemce. Zájezdy uspokojují náročnější ať už do divadla, nebo na lední revui do Brna, nebo na výstavu Flory do Olomouce.
    Estrády přispěly k zábavě mládeže, které vyhovovaly lehčí formy, zvláště byly-li zpestřeny peprnými dobovými narážkami. Na Záložně hrávala big-beatová skupina. K výchově mládeže přispíval i kurz společenského chování, kterým jistě neprošla ta mládež, která dělá výtržnosti při big-beatu, na letním hledišti a v kině.
    Slovácký krúžek udržuje pod vedením Josefa Sedláře slovácké zvyky, které se uplatňují při kyjovských hodech, na Kateřinské zábavě, fašaňkové zábavě, při kácení máje i besedách u cimbálu, velmi ceněných staršími příslušníky. Účinkoval tento krúžek i v československém rozhlase.
    Cimbálová muzika Jiřího Petrů vystupuje pravidelně v radničním sklepě a zvlášť účinkovala pro finské zdravotníky, sovětské turisty, na zvěřinových hodech a pro štáb filmových pracovníků z Barrandova.
    Komorní orchestr měl 2 koncerty pro SČSP a zájezdově v Koryčanech a v Hodoníně. Taneční orchestr vedený Vladimírem Řičicou vystupuje pravidelně. Kyjovanka, pěvecké sdružení vedené Josefem Máčelem, nepozbývá obliby a uspořádalo 4 koncerty v Kyjově a 2 v okolí. Z estrád se líbila Za humny je odtroubeno k MDŽ a Písničky našich maminek.

    Jednou za rok je v našem městě opravdu svátečně pěkně a to o filmovém festivalu. Důkaz, že každé město, byť se v něm sebe více projevovala rozestavěnost, dá se pečlivě upravit, jenže tuto úpravu nutno také pečlivě udržovat a to už je další problém, který se zdá u nás nevyřešitelný.
    Po měsících přípravné práce, ano měsících, neboť nutno co nejdříve vybrat filmy, připravit se na celý velký provoz a hlavně na denní příliv tisíců diváků, jejich dopravu, občerstvení a hlavní zábavu. Kde všichni usednou pod širým nebem, teď už pohodlněji, protože všude na přírodním hledišti jsou opěradla a vzhled i pořádek a čistota se stále zlepšují, tam mohou i různé delegace, které objíždějí festivalová města, hodnotit s diváky předváděné filmy. Než zhasnou světla, v letním sešeřívání se ozývají zvuky úvodní hudby, letos to byly většinou místní dechovky, úvodní slovo uvaděče seznámí obecenstvo s patrony filmu (kteří se hlavně přičiňují o návštěvu a o přípravu dárků pro členy delegace) a delegáty – herci a filmovými pracovníky, všichni poděleni květinami a dárky odcházejí, vylosují se ještě vstupenky, potěší se desítka výherců a začne vlastní představení.

Od neděle 23. června do 30. června 1968 každý den jiný hodnotný film naší i cizí produkce:

23.6. Sladký čas Kalimagdory – ČSSR, NSR, Švýcary
24.6. Jak ukrást Venuši – USA
25.6. Dámy a pánové – Itálie
26.6. Jarní vody – ČSSR (podle novely I.S. Turgeněva)
27.6. Žhavé léto – NDR
28.6. Pepe a Claude – Francie
29.6. Zálesák – Velká Británie
30.6. Maraton – ČSSR (osvoboditelská cesta Rudé armády Prahou)

    Celková návštěva byla 18.079 diváků, na jeden den připadl průměr 2.260 diváků, největší úspěch měl film Zálesák 4.441 diváků (mladých nejvíce), nejmenší návštěvnost francouzský film Pepe a Claude, ač byl jedním z nejhodnotnějších a při repríze v Sokolovně byla návštěva pěkná. A protože počítáme také s tržbou, tak se vybralo dost, 105.418 Kčs. Určitý pokles zde byl, ale úlohu hraje i počasí a starší diváci už nejsou takoví “všečasoví”.
    Byly odměny za výzdobu výkladních skříní, byla čestná uznání nejlepším pracovníkům z komisí, bylo prostě po festivalu radostné hodnocení a mám-li uvést některé zasloužilce, pak je to na prvním místě ředitel městských kin Ludvík Pokorný, všeorganizátor, vtipný uvaděč a předseda komise pro hodnocení filmů Miroslav Cíleček a fotograf Emil Saulich.
    Po filmovém festivalu, nyní 19., zůstaly ještě delší dobu viset panely s fotografiemi herců a výjevů z filmů, výzdoba města vlaječkami a třepetalkami a soubor os a emblémů na náměstí. Společenská událost města skončila, i když byl pořad filmů více atraktivní, zůstal ten pěkný dojem dobré letní zábavy. Kéž by to byl takový festival dramatických her, ale to je ještě přání budoucnosti.
    Při konečném hodnocení v Praze se dostalo městu uznání za dobrou rozhlasovou techniku, čistotu a výzdobu (a jistě jedinečné pohoštění delegátů ve vinných sklepích) a filmový festival v Kyjově se dostal na (nedopsáno) místo. Co poškozuje filmové festivaly je promítání i festivalových filmů v maringotkách a přehlídky festivalových filmů v okolních městech i větších obcích.

    Ze sportu si zaslouží pozornost kyjovská kopaná jako nejoblíbenější sport a nejvíce navštěvovaný. A mužstvo pod novým vedením se probojovalo do oblastní skupiny a po podzimním utkání je na 5. místě. Během sezóny mělo mužstvo měnivé výkony, v poslední době však Kyjov reprezentovaly. B mužstvo si vedlo lépe až na podzim po změně trenéra, kterému se podařilo vytvořit z hráčů dobrý kolektiv a tak se B mužstvo octlo v čele okresního přeboru a má naději na postup do I.B třídy.
    I dorostenci dostali nového trenéra (J. Staňka), který si zavedl přísnou disciplinu a tak v podzimním období se účastnili v I.A třídě na 2. místě. Je vidno, že bez kázně není úspěchu – to platí všude. Přes svou oblíbenost skončil oddíl kopané schodkem.
    Košíková patří k nejagilnějším kyjovským sportům v širším měřítku a je chloubou TJ Jiskra Kyjov. Mistryně sportu Helena Jošková byla zařazena do družstva Al Star 1968, kde se mezi nejlepšími košíkářkami umístila na 2. místě. Stále se ještě hraje ve 3 tělocvičnách, v Dubňanech, v Kyjově a ve Vlkoši. Družstvo hraje 10 let v I. lize a ještě nezískalo vlastní tělocvičnu nebo halu.
    Oddíl košíkové má 215 členů a v soutěžích hraje 7 družstev. Pro ztíženou finanční situaci (40.000 schodek) bude nutné některé družstvo rozpustit a to by byla škoda – přeškoda. Opravdu škoda, že tento (po tenisu) elegantní, ladný až akrobatický sport s výborným výcvikem zásahů-střelby získává tak málo diváků a je opomíjen i mládeží. A přece se v Kyjově hrají i mezinárodní zápasy. Je to vina i nás žen, že nedovedeme masově navštěvovat nějaký sport.
    Družstvo žen v I. lize sehrálo 63 utkání a bylo na zájezdu úspěšně v Jugoslávii. Nejlepší střelkyně Helena Jošková dala již 1.387 bodů celkem. Družstvo v mezinárodním turnaji v Kyjově obsadilo 3. místo, ve XII. ročníku Skláren Moravia v Kyjově I. místo a v turnaji Přerovské rokle 2. místo. Družstvo mužů postoupilo do divize a v mezinárodním turnaji v Přerově pěkně se umístilo. Družstvo dorostenek postoupilo až do dorostenecké ligy. Velikou pomoc oddílu košíkové poskytují Sklárny Moravia a ČSAD, bez těchto patronů by nemohl oddíl ani existovat.
    I jiné oddíly jako odbíjená, hokej, kuželky a šachy se uplatňují. Velkou pozornost by zasloužil Aeroklub Kyjov, který na letišti u Milotic dosahuje pěkných vlastních výsledků, i ve výcviku parašutistů (i žen). Cvičí brance, zálohy výsadkového vojska a nové sportovce.