Sdružený závodní klub soustřeďuje veškerou kyjovskou kulturu, která se projevuje většinou jako dovážená. Činnost klubu je roztroušena po celém městě. Divadla, slavnosti, estrády bývají v Sokolovně, jejíž sál už dávno nevyhovuje, rozvrzané židle, nedokonalé topení (při větších zimách odmítají zde zájezdová divadla hrát), 6 dní v týdnu se zde nouzově promítají filmy. Sál Záložny je zastaralý a malý – majetník Krajská správa spojů odmítá jakékoliv investice. Nejlepším sálem je loutkářský sál za knihovnou s plynovým otápěním, vhodný pro přednášky s filmovým promítáním. Kurzy pohybové výchovy bývají v tělocvičnách, kurzy odborné mívají propůjčeny dílny, hudební kurzy a divadelní zkoušky ochotníků bývají i v soukromých bytech. Jedině půjčovna divadelních kostýmů má vlastní místnosti. V létě pro větší akce bývá propůjčeno letní kino. Lidová hvězdárna z důvodu výstavby Skláren byla zbourána a bude postavena až v Polámaných. SZK používá 24 místností ve městě a za všechny musí platit. Přes tyto potíže jeho bilance nebyla pasivní.
    Mimo řadu přednášek – 150. výročí Boženy Němcové, 100. výročí narozenin V.I. Lenina – bylo i slavnostní představení Slováckého divadla Ostrovského Les. Putovní Leninova výstava byla vypůjčena z Uherského Hradiště. K 25. výročí našeho osvobození byla ochotníky sehrána J.K Tyla Marijánka, matka pluku (devětkrát v Kyjově). V rámci MDŽ několik loutkových představení a Domem dětí pozváno divadlo Špejbla a Hurvínka. Na oslavu 20 výročí Šroubáren hostovalo Rokoko a ke Dni znárodnění a Federalizace šedesátičlenný pěvecký soubor z Poznaně, doplněný Kyjovankou a Slováckým krúžkem. Měsíc československo-sovětského přátelství měl večer ruské klasiky a opery s herci z Brna. Pro děti byl uspořádán karneval, pozván strýček Jedlička a sehráni Karafiátovi broučci.
    Nedílnou složkou kyjovské kultury je film. Některé filmy byly jen kasovní, promítané na letním kině, většinou západní produkce. Byly však podány i filmy cestopisné, historické a se socialistickou tematikou, české i sovětské. Přestavba kina Oka byla dokončena na podzim a provoz zahájen velkofilmem sovětské produkce Vojna a mír II. díl.
    Místnosti kina jsou všechny moderně uspořádány a vyzdobeny, mimo šatny je k dispozici bar a kuřárna, čekárna se stolky a křesly, uvnitř stupňovité hlediště vybavené pohodlnými sedadly a se širokoúhlým plátnem, které působí imposantně. Ač byl původní náklad překročen, výsledek stojí za to a je vhodným doplňkem moderní bytové výstavby a je také hojně toto kino Panorama navštěvováno. O výstavbu se zasloužilo několik lidí, jak o tom byla úvodní přednáška, nejvíce agilní ředitel kina Ludvík Pokorný. V měsíci československo-sovětského přátelství byl promítnut film Osvobození a na ukončení měsíce velkofilm Anna Karenina.
    Kyjovskou kulturu vhodně doplňuje Městská lidová knihovna a čítárna. Obě slouží k zábavě a poučení a mají své stálé čtenáře, i z řad mládeže a studentů. Každým rokem svazků přibývá a knihovna postrádá vhodné skladovací místnosti. Jsou malé a vlhké, i když přední místnosti byly upraveny a vybaveny plynovým vytápěním.
    Za stadionem v sídlišti byla zřízena pobočka knihovny, rovněž i v Boršově. K významným literárním výročím (stoleté Leninovo) i politickým bývají menší výstavky v půjčovně i čítárně. V čítárně se časopisy půjčují i domů. Dotazy čtenářů i žádosti o výpůjčky z jiných knihoven vyřizují zaměstnankyně knihovny vždy s ochotou.