Za účelem získání materiálu o našich kinech zašel jsem si do kina Panorama k vedoucímu městských kin Ludvíku Pokornému. Své příznivé poznatky o našich kinech, to jest o kině Panorama a Letním kině, jsem si při této návštěvě ověřil a v mnohém doplnil.
    S potěšením mohu konstatovat, že i v roce 1972 naše kina si svoji dobrou tradici udržela. V mnohých ukazatelích se i v tomto roce řadí mezi nejlepší kina v naší republice. Práce vedoucího s. pokorného je příslušnými složkami velmi kladně hodnocena a na seminářích jak v krajském, tak i celostátním měřítku dávána za vzor ostatním vedoucím kin. Činnost městských kin v roce 1972 udávám v číslech:

Počet promítaných filmů

Počet představení

Počet návštěvníků

Tržby (v Kčs)

    Ředitelka Městské lidové knihovny Marie Poledňáková je současně i kronikářskou spolupracovnicí. Proto jsem také v roce 1972 knihovnu několikráte navštívil. Ředitelka se svými spolupracovnicemi, “děvčaty” jak jim říká, tvoří kolektiv, který si zaslouží pochvalu. Čtenáři, kteří knihovnu navštěvují, se zde setkávají s ochotným jednáním a radostným pracovním nadšením všech členek tohoto sympatického kolektivu. Pochvalu si žel nezaslouží umístění knihovny ve starobou čpícím objektu s provlhlými stěnami a poloshnilými podlahami. Přemístění knihovny do jiného vhodného prostředí je vskutku žádoucí a naléhavé. Obdobně nepříznivá situace je u pobočky knihovny ve čtvrti Boršov, uvažuje se o její likvidaci. Pobočka knihovny v sídlišti Za stadionem má dobré podmínky, s čímž jistě souvisí i její dobré výsledky.
    Některé údaje o Městské lidové knihovně za rok 1972: Stav knižního fondu je 14.967 svazků (z toho 10.579 svazků naučné literatury a 5.969 svazků literatury pro mládež). V roce 1972 přibylo 1.755 svazků, ubylo 268 svazků, tudíž relativní přírůstek v tomto roce je 1.487 svazků. Počet výpůjček je 75.436 knih (z toho naučné literatury 10.491 knih a 21.209 knih pro mládež).
    V pobočce knihovny Za stadionem bylo 15.465 výpůjček (z toho 1.191 knih naučné literatury a 5.618 knih literatury pro mládež). V pobočce knihovny ve čtvrti Boršov bylo 940 výpůjček (z toho 46 knih naučné literatury a 749 knih literatury pro mládež).
    Městská lidová knihovna úspěšně vyvíjí kulturně osvětovou činnost buď zcela samostatně nebo ve spolupráci s jinými složkami v našem městě. Během roku bylo takto uspořádáno celkem 56 akcí, převážně pro školy, školní družiny, mateřské školy a pionýrské skupiny. Jednalo se většinou o literární besedy spojené s předčítáním knih, často doplňované promítáním krátkých filmů. Některé z těchto besed uvádím:
    Beseda k 65. narozeninám Bohumila Říhy. Beseda k výročí Únorového vítězství. Literárně hudební pásmo k výročí Vítězného února, provedené jako rozhlasová relace. Beseda k “Mezinárodnímu roku knihy”. Literární pásmo k “Mezinárodnímu dni žen”, které připravil recitační kroužek Městské lidové knihovny v Domově důchodců. Pohádková tvorba Františka Hrubína. Beseda k 50. výročí založení sovětského “Pionýra”. Večer milostné poezie a hudby, který připravil vlastní recitační kroužek ve spolupráci s Lidovou školou umění. Tato akce byla velmi zdařilá, diváci se o ní vyjadřují s uznáním a pochvalou. Co je nového v dětské literatuře. Výživa a zdraví – akce pořádaná v měsíci říjnu ve spolupráci se zdravotnickou osvětou, s promítáním filmů.
    K 55. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, k 50. výročí vzniku Svazu sovětských socialistických republik a v rámci oslav Měsíce československo-sovětského přátelství byly uspořádány tyto akce: Pro mateřské školy beseda s filmem “S pohádkou do země našich přátel”. Pro školní družiny “Význam Velké říjnové socialistické revoluce”. Vlastní recitační kroužek Městské lidové knihovny ve spolupráci s Lidovou školou umění připravil Večer sovětské poezie a hudby (byl to malý průřez sovětskou poezií od dvacátých let po současnou dobu, s průvodním slovem).
    Pro školní mládež z osmé a deváté třídy obou kyjovských základních devítiletých škol byly uspořádány besedy na téma Současná literární tvorba pro mládež, doplněná četbou z vybraných knih.
    Po celý rok byly v jednotlivých odděleních Městské lidové knihovny instalovány výstavky knih a nástěnky k významným událostem a výročím podle kulturního kalendáře. Celkem bylo uspořádáno 29 výstavek a 17 nástěnek.
    Knihovna poskytuje bibliografickou informační službu. V roce 1972 bylo zodpovězeno 77 dotazů. Během roku 1972 bylo uskutečněno 84 metodických návštěv v knihovnách obcí, spadajících do metodického obvodu Městské lidové knihovny.

    Lidová škola umění zásluhou jejího ředitele Františka Kudely se v roce 1972 nemálo podílela na obohacení kulturního života v našem městě. Velmi úzce spolupracovala s recitačním souborem při Městské lidové knihovně. Večery poezie, jejichž hudební část zajišťovala Lidová škola umění, byly pro svoji kulturní hodnotu velmi oblíbeny.
    V roce 1972 byl na škole založen komorní orchestr učitelů a přátel školy. Komorní orchestr má umělecký charakter, nacvičuje skladby starých českých mistrů a skladatelů renesance a rokoka. Cimbálová muzika žáků školy přispěla svým pestrým hudebním programem a zpěvy na kulturních akcích pořádaných organizacemi v našem městě i v okolních obcích.
    Ve svém vlastním poslání, ve výchově talentovaných a nadaných žáků, byla škola zaměřena na výchovu ve směru hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém. V uplynulém školním roce školu navštěvovalo celkem 271 žáků, které vyučovalo 8 učitelů.
    Za zmínku stojí, že v posledním desetiletém období bylo z kyjovské Lidové školy umění přijato na konzervatoře do Prahy, Brna, Bratislavy celkem 11 žáků, absolventů školy.

    Kyjovské muzeum, pobočka Okresního muzea Hodonín, bylo v průběhu celého roku 1972 ve znamení náročné renovace s rozpočtovou částkou 760.000 Kčs. Do konce roku 1972 bylo odčerpáno 500.000 Kčs, kdy byla dokončena renovace přízemí muzea, kde byla provedena výměna oken, zrušení zděné přepážky, položení mramorové dlažby, oprava omítky a obnovení malby. Při této příležitosti uvádím, že muzeum je umístěno v zámečku, nejstarší to kyjovské budovy, je chráněným objektem státní památkové péče. V důsledku renovačních prací nebylo muzeum přístupno veřejnosti v celém období roku 1972.
    V roce 1972 muzeu mělo dva odborné pracovníky – profesora Ludvíka Kaluse a Dr. Vladimíru Pouchlou, jako uklizečka byla paní Pospíšilová. Profesor Kalus, správce muzea, přes svoji chorobu (rakovina žaludku) věnoval se své práci až do měsíce října, kdy jeho nemoc se zhoršila tak, že byl střídavě v nemocničním a domácím ošetřování až do své smrti 23. prosince 1972. Bližší údaje o profesoru Kalusovi, významné osobnosti našeho města, jsou uvedeny v kapitole “Pohyb obyvatelstva” této kroniky. Rovněž v kronice Kyjova za roky okupace se na mnoha stránkách objevuje jeho jméno. Přes své podlomené zdraví dokončoval profesor Kalus zápisy do kroniky města Kyjova, roky 1936-39. Kroniku pak v měsíci srpnu odevzdal předsedovi MěstNV s. Radoslavu Navrátilovi.
    Za neutěšeného zdravotního stavu profesor Kalus ještě zachraňoval dva významné archeologické nálezy a to hrob keltského bojovníka, který byl objeven při výkopu základů na staveništi sídliště Koliba II a významný nález mnoha mincí, pražských grošů, v části Boršov.
    Správu muzea převzala od doby pracovní neschopnosti profesora Kaluse Dr. Vladimíra Pouchlá. Přeji jí mnoho úspěchů v její činnosti v prostředí, které po renovaci bude důstojným kulturním stánkem v našem městě.

    Podmínky pro provádění kulturní činnosti již v předcházejících letech nebyly příznivé. Bylo to osmnáct míst roztroušených po celém městě, kde mohla být kulturní činnost vyvíjena. Byla naděje a počítalo se s tím, že v roce 1972 bude dokončena výstavba Kulturního domu, že tento kulturní stánek bude dán do provozu a tudíž kulturní činnost bude možno zde soustředit. Skutečnost však ukázala, že ani koncem roku Kulturní dům dostavěn nebyl, podmínky pro kulturní činnost se v roce 1972 nejen nezlepšily, ale naopak ještě zhoršily, protože Sokolovna byla prakticky vyřazena z provozu pro stavební adaptace a zavádění ústředního topení.
    A tak pro kulturní a společenské akce bylo využíváno divadelního sálu v Základní devítileté škole na třídě Pionýrů, málo již vhodného sálu Záložny a kina Panorama. Druhdy aktivní složka SZK ROH Kyjov divadelní soubor v roce 1972 zcela stagnovala.
    Tato nepříznivá situace je tím více zarmucující, že právě v roce 1972 slavily dvě významné složky klubu jubilea svého trvání. Ženský pěvecký soubor Kyjovanka měl své 15. narozeniny a Slovácký krúžek slavil 30 let svého trvání.
    Mezi zdařilé akce, které v roce 1972 klub pořádal ve spolupráci, či pod záštitou MěstNV, či složek Městského výboru Národní fronty uvádím:

- Slavnostní koncert k 27. výročí osvobození Kyjova s předvedením Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Dirigoval Rostislav Hališka. Představení bylo v divadelním sále Základní devítileté školy na třídě Pionýrů dne 28. dubna.

- Velmi úspěšnou akcí byly Oslavy dne vítězství. V pondělí 8. května byl v divadelním sále Základní devítileté školy třídy Pionýrů uspořádán Slavnostní koncert, na němž účinkoval 65členný mužský pěvecký sbor Einigkeit z Finsterwaldu z NDR a náš 40členný ženský pěvecký sbor Kyjovanka a cimbálová muzika Jury Petrů. O svém zájezdu k nám němečtí hosté se s neobyčejným nadšením vyslovili, o čemž svědčí i uveřejněné články v jejich novinách, které předsedovi MěstNV Radoslavu Navrátilovi zaslal dirigent tohoto orchestru Roland Reichelt.

- Slovácký krúžek za spoluúčasti kyjovského orchestru mladých, řízeného Františkem Frýbortem, byl 9. května uspořádán koncert v kyjovském městském parku.

- Velmi nepříjemnou událost v kulturní činnosti v roce 1972 zaznamenal klub 20.7. Na tento den bylo připraveno na přírodním hledišti vystoupení estrádní skupiny z Prahy pod názvem “Sejdeme se na Vlachovce”. No nesešli jsme se. V den vystoupení kolem 15 hodiny telefonicky oznámilo Pražské kulturní středisko, se kterým bylo vystoupení dávno před tím projednáno, že soubor nepřijede, protože nebylo možno sehnat autobus. A tak všemi dostupnými prostředky museli pořadatelé oznamovat zrušení představení, na které měli přijet autobusy družstevníci z okolních obcí. Přesto na 1.000 návštěvníků se před zamýšleným vystoupením shromáždilo u přírodního hlediště, odkud nemálo zklamáni se vraceli domů.

- Dobře vyzněly oslavy 30 let Slováckého krúžku. V sále Záložny 18. srpna večer byla uspořádána beseda s bývalými členy krúžku, kde mimo jiné byl promítán barevný film o Slováckém roku v Kyjově 1971 a projev měl Dr. Vlad. Horák. Následujícího dne na přírodním hledišti bylo národopisné vystoupení Slováckého krúžku Kyjov a jeho hostů – souboru Radhošť, souboru Brodzan, souboru Podlužan a Slováckého krúžku Svatobořice. Na závěr večera byla zdařilá beseda u cimbálu.