Svaz československo-sovětského přátelství
Svaz
československo-sovětského přátelství měl na počátku roku 1973 v našem
městě celkem 12 odboček. V průběhu roku byly pak ustaveny další dvě odbočky,
a to na Železniční stanici ČSD a Traťové distanci ČSD. Na konci roku 1973 bylo tedy
včetně uvedených dvou odboček v Kyjově celkem 14 odboček, z toho 5
odboček závodních výrobního sektoru, 3 závodní odbočky nevýrobního sektoru, 2
školské odbočky a 1 místní odbočka. Celkový počet registrovaných členů ve
všech odbočkách byl koncem roku 860. Jako řídící orgán byl ustaven Městský
výbor Svazu československo-sovětského přátelství, který má 15 členů.
Při bilancování činnosti odboček je třeba poznamenat, že není
snad jediné vnitřní, či zahraniční politické události, o níž by se na besedách
nehovořilo a nebylo k nim zaujato stanovisko. V průběhu let 1972-1973,
přesněji od 24.2.1972, kdy se konala první městská konference Svazu
československo-sovětského přátelství do 10.3.1974, kdy byla další konference, bylo
v odbočkách uspořádáno 113 besed za účasti celkem 4.341 členů.
Ve čtrnácti besedách byl promítán film sovětské produkce.
V jedenácti besedách vyprávěli o svých zážitcích účastníci vlaku Družby
na zájezdech do Sovětského svazu. Při těchto besedách se hovořilo o přátelských
setkáních našich občanů s občany SSSR na místech, které navštívili, o
velkém hospodářském rozvoji, o mírové politice, o průmyslu, zemědělství,
kultuře a životě lidu a o úspěších, které sovětský lid dosáhl.
V jedenácti besedách byla tématickým okruhem besedy významná
výročí, a to 50. výročí vzniku Sovětského svazu a 55. výročí Velké říjnové
socialistické revoluce. K 50. výročí SSSR byla v Praze uspořádána velká
výstava v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Byla to jedinečná příležitost
seznámit se s výsledky hospodářského rozvoje SSSR, čehož mnohé kyjovské
odbočky náležitě využily. V průběhu této výstavy bylo z našeho města
vypraveno 6 autobusů a výstavu navštívilo 250 našich občanů.
Velmi zdařilé byly besedy s příslušníky sovětské armády.
Bylo to celkem 14 besed. V tomto směru si nejlépe vedou odbočky Sklárny Moravia a
Mlýny a těstárny. Ve spolupráci s vedením těchto závodů jsou sovětští
vojáci zváni do závodů, čímž je uskutečňována vzájemná družba. Také Místní
odbočka uskutečnila autobusový zájezd do Jeseníku, kde byli účastníci zájezdu
velmi srdečně přijati a přivítáni sovětskými vojáky tamější posádky.
Oboustranná srdečnost a upřímnost, která při těchto setkáních panují,
nenechávají nikoho na pochybách, kdo je naším věrným přítelem a ochráncem.
K poznání života v SSSR, jeho výstavby a
k upevňování družby s lidem Sovětského svazu jistě přispívá i
skutečnost, že v průběhu dvou uplynulých let navštívilo Sovětský svaz na 50
členů kyjovských odboček při výpravách vlaků Družby z Hodonína.
Politicko výchovné práce mnohých odboček byla dokumentována
kulturními akcemi, při nichž v okruhu působnosti odbočky byli občané
seznamováni s významem Velké říjnové socialistické revoluce a úspěchy
Sovětského svazu. Jedná se kromě nástěnek o interní výstavky k 50. výročí SSSR,
výstavky sovětské literatury, výstavky o životě a díle V.I. Lenina.
V březnu 1973 uspořádala Místní odbočka SČSP ve spolupráci
s Městskou lidovou knihovnou v sále tělocvičny Základní devítileté
školy na třídě Pionýrů výstavku “Sovětská literatura”. Místní organizace ve
spolupráci se školními odbočkami SČSP a Tělocvičnou jednotou Jiskra Kyjov
tradičně pořádají “Běh přátelství” kyjovskými sady. V roce 1973 byl to
již třetí ročník uvedené akce o putovní pohár Městského výboru SČSP a pohár
TJ Jiskra Kyjov.
Do plánu své činnosti Městský výbor SČSP zařazuje pozvání
sovětských turistů. V roce 1972 navštívila naše město třicetičlenná skupina
sovětských turistů z Chersonu. Tato skupina byla rozdělena na několik menších
skupinek, které pak navštívily Sklárnu Moravia, jiná skupinka byla na exkurzi ve
Šroubárně Kyjov, další ve Slezanu Svatobořice, další skupina navštívila
kyjovskou nemocnici a jiná Střední zdravotnickou školu. Není snad ani třeba
poznamenat, že jak hosté, tak hostitelé měli z tohoto setkání velkou radost a
prožili při nich okamžiky otevřených srdcí.
V roce 1973 navštívila naše město 33 členná skupina
sovětských turistů z Krasnojarska. Byť by sovětští hosté byli delším
putováním po naší vlasti značně unaveni, přesto je přivítání v zasedací
síni MěstNV osvěžilo a rovněž beseda v kulturním sále Mlýnů byla
absolvována v ovzduší plném srdečného, upřímného přátelství. Sovětští
hosté při rozloučení nešetřili slovy díků za projevy přátelství a nelze
pochybovat o tom, že si z našeho Kyjova odnesli ty nejkrásnější dojmy, na
které nebudou moci zapomenout.
Městský výbor Svazu československo-sovětského přátelství
v plánu činnosti zajišťoval větší účast návštěvníků na sovětských
filmech. Dohodou s vedením kina Panorama byl založen Klub přátel sovětského
filmu. Jeho členové mohou si tak zakoupit poukázky k návštěvě filmů
sovětské produkce za velmi výhodných podmínek. Třeba konstatovat, že touto akcí
návštěvnost sovětských filmů se značně zvýšila.
Celoroční činnost Svazu československo-sovětského přátelství
vrcholí oslavami Měsíce československo-sovětského přátelství. Tak jako
v předchozích letech, tak i v roce 1973 byly oslavy zahájeny kladením
věnců k památníkům, lampiónovým průvodem a manifestací na náměstí. Na
slavnostním otevření Domu kultury ROH, kterážto akce spadala do oslav 30. výročí
Smlouvy o vzájemné pomoci o poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR, promluvil
vedoucí tajemník OV KSČ s. Ladislav Vláčil. Jeho projev, ve kterém vyzvedl význam
této smlouvy a odezvu, která tato smlouva má na ekonomický, politický a kulturně
společenský život v naší vlasti byl přijat nadšeným potleskem všech
účastníků.
Na závěr této kapitoly je třeba poznamenat, že činnost
organizací Svazu československo-sovětského přátelství vyvíjí záslužnou činnost
a přispívá tak k utvrzení vzájemného přátelství mezi národy Československa
a Sovětského svazu.