Ve všem co je na stránkách tohoto zápisu za rok 1975 napsáno, ve všem se obráží činnost Městského národního výboru. Městský národní výbor (dále MěNV) pracoval spolu se složkami Národní fronty pod vedením Městského výboru Komunistické strany Československa. Předními představiteli života hospodářského, politického a kulturního jsou funkcionáři soudruzi: Jan Merík, předseda Městského výboru Komunistické strany, František Juračka, předseda Národní fronty, Radoslav Navrátil, předseda Městského národního výboru.
    Městský národní výbor shrnul všechny úkoly roku do obsáhlého elaborátu s názvem “Plán hlavních úkolů na rok 1975”. Elaborát je uložen v archivu MěNV. Plán hlavních úkolů byl přednesen na plénu MěNV a schválen jako předtím v radě MěNV. Na návrh členů rady byli na plénum MěNV přizváni k projednávání plánu zástupci závodů a škol. Během měsíce ledna byly v tomto směru informováni všichni členové občanských výborů ve městě. Občanské výbory po seznámení vypracovaly vlastní dílčí plány práce. Touto cestou se podařilo MěNV zaktivizovat celou řadu funkcionářů. Těm všem se staly úkoly plánu práce MěNV úkoly vlastními.
    Takovým způsobem si rada MěNV v Kyjově uvolnila ruce jak k důslednějšímu uplatňování, tak ke kontrole plnění zásad plánu. Podobně byla činnost lidosprávy zorganizována v druhém pololetí roku. Aktivizace funkcionářů od shora až dolů se osvědčila. Dá se to ověřit z následujících skutečností: ač schůze v radě či v plénu MěNV nejsou finančně honorovány, naopak jsou pro poslance nejednou spojeny s různými potížemi a obětmi, byla účast vysoká. Na sedmi svolaných schůzích pléna MěNV byla u 61 poslanců průměrná účast 86 procentní. Plná třetina 21 poslanců má účast stoprocentní. Přitom soudruzi poslanci jsou členy komisí, mimoto navštěvují schůze občanských výborů. Uvážíme-li, že některý občanský výbor schůzuje jedenkrát za měsíc, ale také za kratší dobu, schůzuje poslanec velmi často.
    To vše znamená, že funkcionáři – poslanci měli do věci co říci, na politice a plnění plánu měli svůj podíl. V opačném případě by se pravděpodobně zařídili podle přísloví: Kde neschází, tam také člověk nerad zůstává.
    Pozoruhodná je účast některých funkcionářek – žen. Například soudružka Župková má na všech akcích, které jí jako poslankyni přísluší, stoprocentní účast. Srovnání možností uvolnění z domácnosti u mužů a u žen, mají to dosud muži snazší. Proto také po tomto srovnání vyniká obětavost žen funkcionářek – poslankyň MěNV.
    Přehledný graf o účasti poslanců je uveden v příloze. Přesto nutí k pozornosti účast na schůzích soudružky Urbánkové. Mimo všech schůzí v MěNV se občanský výbor sešel za ten rok šestnáctkrát. Jen toto číslo by v dnešních podmínkách aktivity (všeobecné) občanské, stačilo tuto ověřit.
    Pokud je tolik příkladů obětavosti žen, nemůže to naprosto ani v nejmenším snížit obětavost mužů. Většina z nich a z řady poslanců a poslankyň MěNV vůbec, se nejen dostavuje na schůze, ale, a to je nejdůležitější, aktivně se na práci podílí. Svědčí to o dobré přípravě voleb, o dobrém výběru členů Národní fronty do funkcí poslanců MěNV v Kyjově. Jako vždy, i v tomto směru je výjimka, která jako by chtěla potvrdit pravidlo o dobrém výběru funkcionářů. Řádně ve volbách zvolený za poslance do MěNV byl soudruh Škrhák. Ze 34 akcí, kterých se měl jako poslanec zúčastnit, navštívil pouze pět. Je to příklad všestranně nízké náročnosti, jak ze strany zvoleného, tak ze strany voličů či kontrolního orgánu MěNV.
    Zatímco se velmi dobře podařilo zaktivizovat funkcionáře, je menší zájem o účast na veřejných plenárních zasedáních MěNV. Na posledním zasedání v roce bylo pouze 26 občanů. Nelze také v žádném případě položit rovnítko mezi pojmy účast na schůzích a pojmem angažovanost občanů. Že by to nebylo na místě, o tom svědčí všechno to, co občané v součinnosti s funkcionáři v Kyjově vykonali.

    Z akcí, ve kterých volení funkcionáři Městského národního výboru zastupovali občany Kyjova a z důležitých akcí v životě města jmenujme aspoň některé:
    Uskutečnilo se navázat družební styky až po podepsání družební dohody mezi městy Myjava a Kyjov. Na slavnostních schůzích, společných zasedání rad MěNV Myjava a Kyjov byla v Myjavě dne 5.4.1975 a dne 25.4. t.r. v Kyjově podepsán protokol o vzájemné družbě. Další společná schůze rad Městských národních výborů, zástupců družebních měst, se uskutečnila v Kyjově dne 18. listopadu 1975.
    Ve dnech 30. výročí osvobození naší vlasti sovětskou Rudou armádou, uvítali zástupci MěNV na slavnostním zasedání pléna milé hosty města Kyjova, zástupce ze sousední Německé demokratické republiky.
    Jako každoročně i letos byl uspořádán Filmový festival pracujících v Kyjově, v pořadí už 26. Městský národní výbor spolu se štábem FFP přivítal herecké delegace z Polské lidové republiky a ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
    Při oslavách 30. výročí osvobození udělila rada MěNV jménem města pamětní medaili divadlu Bří Mrštíků v Brně. Byl to důstojný a zasloužený dík občanů města za služby, které jim divadlo svými divadelními představeními dlouhá léta poskytuje.
    V měsíci přátelství jsme přivítali sovětské občany, někdejší občany Československa, kteří se po Velké říjnové revoluci odstěhovali do Sovětského Ruska a tam se stali zakladateli “Slovácké komuny”. Bylo to krásné posezení s lidmi, kteří o několik desítek let před námi pomáhali razit a uskutečňovat myšlenku družstevní socialistické velkovýroby.
    Jednou z velmi významných akcí ve městě bylo uspořádání okrskové spartakiády. Cvičení se zúčastnilo 3.294 cvičenců v jedenácti spartakiádních skladbách.

    V jednom zasedání rady MěNV se rada zabývala otázkou veřejného pořádku. Za osm měsíců roku 1975 bylo nutno šetřit 46 trestných případů. V roce 1974 to bylo za celý rok 49 případů. O zvyšující trestnosti svědčí porovnání o udělených pokutách. Zatímco v roce 1974 to bylo celkem 2.800 Kčs, za osm měsíců roku 1975 už činí pokuty 2.400 Kčs. Za období osmi měsíců byla navržena a prokuraturou schválena vazba v pěti případech. Ze 46 případů trestní činnosti se této v 11 případech dopustili mladiství do dvaceti let.
    Tedy radostné i smutné záležitosti bylo nutno řešit. potěšitelné je, že na těch neradostných, společensky škodlivých záležitostech se podílí 46 osob, zatímco více než 10.700 občanů žije normálním užitečným životem.
    Už by bylo na čase, aby se těchto více než deset tisíc občanů vymanilo z dosavadní lhostejnosti. Aby jako dobří hospodáři nedali klidu ani místa těm, kdo kazí dobré dílo i pověst občanů města Kyjova.