Výstavba města a zvelebovací akce
Je řada míst v okolí Kyjova, odkud máme
celkový pohled na naše město. Zajdeme-li si k nemocnici nad nadjezd či na
bukovanskou silnici ke “Kohútku” nebo při východu slunce na silnici k Vlkoši
a od kaple sv. Rocha se obrátíme pohledem ke Kyjovu, jistě konstatujeme, že na naše
město je odtud velmi pěkné panorama. Zamyslíme-li se při tomto pohledu na dobu před
pětadvaceti lety a zavzpomínáme si jak tehdy Kyjov vypadal, pak mimoděk konstatujeme
velké změny, které za toto období nastaly. S nemalým údivem si uvědomujeme jak
se tvářnost našeho města podstatně změnila.
Na schematických pláncích s vyznačenou zástavbou z roku
1948 můžeme si učinit obraz o změně, porovnáme-li tuto situaci se situací dnešní.
Tvářnost Kyjova se změnila výstavbou nových průmyslových závodů, rozsáhlou
přestavbou a rozšířením starých dřívějších závodů s řadou nově
vystavených vysokých komínů. Za dobu dvaceti pěti let byly vybudovány nové moderní
školy, internáty, Dům kultury ROH, Dům služeb, kino Panorama, Přírodní hlediště,
ústavy sociální péče pro dospělé a pro mládež, v nemocnici vybudovány nové
nemocniční pavilony, provedena byla výstavba Státní traktorové stanice, výstavba
nových objektů JZD. Uskutečněna byla státní bytová výstavba, družstevní bytová
výstavba a soukromá bytová výstavba. Vybudována byla moderní sídliště, vyrostly
nové ulice s úhlednými rodinnými domky.
V souvislosti s bytovou výstavbou byly vybudovány nové
silnice, zavedena plynofikace, elektrifikace, vybudováno výbojkové osvětlení,
rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť. Velmi kladných výsledků bylo docíleno ve
zvelebovacích akcích organizovaných Městským národním výborem za součinnosti
s občanskými výbory a složkami Národní fronty a nemalé spolupráce se závody.
Tyto akce nazvané “Za Kyjov krásnější” byly oceněny i nadřízenými orgány a
Kyjov obdržel čestné tituly, a to “Vzorné město okresu Hodonín” a “Vzorné
město Jihomoravského kraje”.
Touto okolností byl motivován i zájem československého rozhlasu a
československé televize. O našem městě byla vysílána řada relací jak
v rozhlase, tak v televizi. Kyjov byl takto popularizován na celém území
našeho státu a nebyl nepovšimnut i v zahraničí.
Kapitolou “Výstavba města a zvelebovací akce” by bylo možno
popsat mnoho stránek. Záznamy v kronice našeho města z předcházejících
let tento úsek podrobněji zaznamenávají, nebudu se proto v této retrospektivní
kronice obsažněji rozepisovat. Nicméně celkový obraz o výstavbě a zvelebovacích
akcích podávám v přehledných tabulkách.
Schématické plánky zástavby města Kyjova
1948
1973
Průmyslová výstavba
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
poznámka |
Šroubárna Kyjov |
1949-50 |
180 000 000 |
Rozšiřování pokračuje |
Pekárna |
1958-59 |
6 900 000 |
Výstavba ukončena |
Mlýn |
1960-63 |
8 700 000 |
Výstavba ukončena |
Okresní stavební podnik |
1959-60 |
9 500 000 |
Výstavba ukončena |
Kyjovan |
1961-62 |
14 000 000 |
Výstavba ukončena |
Mísírna krmiv |
1969 |
22 000 000 |
Rozestavěno |
ČSAD |
1964-66 |
9 000 000 |
Výstavba ukončena |
Cihelna |
1968-70 |
1 000 000 |
Rozšíření ukončeno |
Vinařské závody |
1967-70 |
12 000 000 |
Výstavba ukončena |
Sklárna Kyjov |
1948-73 |
100 000 000 |
Rozšiřování pokračuje |
Bytová výstavba
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
poznámka |
Sídliště "Obránců míru" |
1959-62 |
20 000 000 |
. |
Ulice Dvořákova |
1958-59 |
2 600 000 |
12 bytů - komunál. |
Ulice Nerudova |
1959-60 |
3 000 000 |
24 bytů - komunál. |
Ulice Vrchlického |
1960 |
3 000 000 |
25 bytů - komunál. |
Sídliště Švabinského |
1960-63 |
19 000 000 |
105 bytů kom. + družst. |
Sídliště Za stadionem |
1961-64 |
42 000 000 |
288 bytů kom. + družst. |
Výškový dům Sklárny |
1967-69 |
4 200 000 |
24 bytů podnik. |
Sídliště "Zahradní" |
1967-68 |
18 000 000 |
104 bytů družst. |
Ulice Jungmanova |
1969-70 |
4 100 000 |
24 bytů družst |
Rodinné domky v různých lokalitách |
1945-73 |
40 000 000 |
237 bytů soukr. |
Sídliště "Tyršova" |
1970-71 |
17 900 000 |
96 bytů družst. + podnik. |
Výšková bytovka Zahradní |
1970-71 |
12 100 000 |
60 bytů družst. |
Sídliště Lidická |
1952-56 |
20 000 000 |
. |
Obchod – služby
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
Skladiště "Potraviny" |
1958-72 |
2 300 000 |
Stavebniny "Jednota" |
1958-72 |
5 500 000 |
Prodejna "Potraviny" Za stadionem |
1964 |
2 500 000 |
Prodejna "Potraviny" Nětčice |
1970 |
1 000 000 |
Prodejna "Jednota" Boršov |
1971 |
1 000 000 |
Dům služeb |
1969-73 |
5 500 000 |
Tělovýchova a sport
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
poznámka |
Stadion Jiskra Kyjov |
1950 |
1 000 000 |
akce "Z" TJ Jiskra Kyjov |
Tribuna na stadioně |
1965 |
2 800 000 |
akce "Z" TJ Jiskra Kyjov |
Koupaliště |
1963 |
2 500 000 |
akce "Z" MěstNV |
Kuželna |
1969 |
500 000 |
akce "Z" |
Sportovní hala |
1971 |
500 000 |
akce "Z" |
Školství a kultura
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
Škola "Třída Pionýrů" |
1953 |
39 000 000 |
Mateřská škola "Obránců míru" |
1962 |
2 500 000 |
Mateřská škola "Za stadionem" |
1964 |
2 500 000 |
Škola - čtvrt Boršov |
1952 |
8 500 000 |
Odborné sklářské učiliště |
1965 |
2 200 000 |
Internát Střední zdravotní školy |
1962 |
2 400 000 |
Přírodní hlediště |
1957 |
3 500 000 |
Kino Panorama |
1968-70 |
7 100 000 |
Dům kultury ROH |
1967-73 |
18 500 000 |
Zdravotní a sociální péče
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
Nemocnice (dostavba) |
1945-60 |
14 000 000 |
Ústav sociální péče pro dospělé |
1959-62 |
2 000 000 |
Ústav sociální péče pro mládež |
1960-64 |
4 000 000 |
Úsek “Zemědělství”
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
Státní traktorová stanice |
1952 |
3 500 000 |
JZD - kravín (1952) a drůbeží farma (1970-72) |
14 000 000 |
|
Úsek “Doprava – technická vybavenost”
objekt |
doba výstavby |
náklad v Kčs |
Benzinová čerpací stanice |
1959 |
1 000 000 |
Televizní retranslační stanice |
1960 |
500 000 |
Elektr. rozvodna |
1968-69 |
6 000 000 |
Rekapitulace: Celkové náklady na výstavbu za období od roku 1948-1973 činí:
Úsek |
Kčs |
Průmyslová výstavba |
363 000 000 |
Bytová výstavba |
205 000 000 |
Obchod - služby |
178 000 000 |
Tělovýchova a sport |
7 300 000 |
Školství a kultura |
86 000 000 |
Zdravotní a sociální péče |
20 000 000 |
Zemědělství |
18 500 000 |
Technická vybavenost |
7 500 000 |
Celkem |
885 300 000 |
Kapitolu uzavírám otázkou: Bylo by možno takové náklady vynaložit nebýt Vítězného Února?
